Rozvrat? – Stoky Svobodného přístavu (Urza.cz); (S)toky myšlenek Svobodného přístavu (Urza.cz)

a) Řešit dobrovolnost mimo právní systém má význam
Jenže mně jde o to, že to stejně není argument pro Ankap, viz můj bod b) 2.
V tom případě totiž hovoříte o úplném bezpráví – tedy (jako na příkladu s ostrovem) vyhrává pouze silnější, slabší je utiskován (tedy nedobrovolně dělá ústupky silnějším/početnějším/vychcanějším). Takový systém si někdo přeje? A jak můžeme vědět, že je v úplném bezpráví vyšší (z vaší definice) dobrovolnost než v právním státu? A jak můžeme vědět, že na území AnKapu (kde jsou různé pravní systémy nebo vůbec žádné) bude této dobrovolnosti více než v právním státě? Tedy že si v AnKapu více osob neřekne, že musí stejně dělat hodně věcí, které dělat nechtějí (a to třeba víc než v právním státu). Pokud taková otázka není zodpovězena, tak nelze v žádném smyslu tvrdit, že Ankap je dobrovolnější.

Hádám, že to je právě důvod, proč Szaszián preferoval právní pojetí dobrovolnosti – jde o uchopitelnější a zřetelnější pojetí.

b) A to samé s objektivní spravedlností, nikdy si nebudu jistý objektivní pravdou, takže na ní nemůžu stavět systém.
No, například obecné pojetí slova "Zákon" znamenalo v právní rovině nalezení principů spravedlnosti, které existují nezávisle na vůli člověka, stejně jako zákony přírodní. O přírodních zákonech nevíme úplnou pravdu, stejně je používáme a jejich částečná znalost nám přináší značný užitek. Obdobný pricnip můžeme vztáhnout na formulace spravedlivých zákonů (ke kterým pochopitelně nelze epistemologicky přistupovat stejně jako k zákonům v přírodních vědách).