Autor: wasill
Čas: 2020-11-10 00:00:02
Sociální sítě a dominantní postavení na trhu
V posledních měsících k nám z USA dorazilo volání po přísnější regulaci sociálních sítí kvůli jejich zásahům do obsahu sdíleného samotnými uživateli nebo dokonce mazání celých účtů. Často se můžeme setkat s názorem, že by uživatelé sociálních sítí měli být státem chráněni před takovým svévolným jednáním sociálních sítí, jelikož se údajně jedná o zneužití jejich dominantního postavení na trhu. Ty nejúspěšnější sociální sítě totiž disponují obrovskou uživatelskou základnou, která nemá důvod používat zároveň i jiné, alternativní služby, na kterých k zásahům do sdíleného obsahu nemusí docházet.
Stručně řečeno, jedním z argumentů je konstatování, že ačkoliv se jedná o soukromé společnosti, je přesto legitimní je více regulovat antimonopolními zákony, protože sociální sítě mají v dnešním světě významnou informační roli. Uživatel je dle tohoto argumentu slabší stranou, jelikož pro něj prakticky není možné využívat konkurenci, protože úspěch případné migrace nespokojeného uživatele na jinou službu závisí na ochotě ostatních uživatelů na takové alternativy migrovat s ním. Co nám tím ale obhájci regulace vlastně říkají? Volají po zásahu státu, jelikož jejich přátelé a „followeři“ nemají zájem následovat je na jinou platformu spolu s nimi. Tato situace se ovšem nijak neliší od stavu, kdy je uživatel sice na mainstreamové sociální síti aktivní, ale nikdo nemá zájem se s ním přátelit, nebo jej sledovat resp. povolit mu sledování své stránky. Měl by podle této logiky v tomto případě také zasáhnout stát a nutit jednotlivé uživatele otevřít své účty pro všechny, kteří o to projeví zájem?
Stručně řečeno, jedním z argumentů je konstatování, že ačkoliv se jedná o soukromé společnosti, je přesto legitimní je více regulovat antimonopolními zákony, protože sociální sítě mají v dnešním světě významnou informační roli. Uživatel je dle tohoto argumentu slabší stranou, jelikož pro něj prakticky není možné využívat konkurenci, protože úspěch případné migrace nespokojeného uživatele na jinou službu závisí na ochotě ostatních uživatelů na takové alternativy migrovat s ním. Co nám tím ale obhájci regulace vlastně říkají? Volají po zásahu státu, jelikož jejich přátelé a „followeři“ nemají zájem následovat je na jinou platformu spolu s nimi. Tato situace se ovšem nijak neliší od stavu, kdy je uživatel sice na mainstreamové sociální síti aktivní, ale nikdo nemá zájem se s ním přátelit, nebo jej sledovat resp. povolit mu sledování své stránky. Měl by podle této logiky v tomto případě také zasáhnout stát a nutit jednotlivé uživatele otevřít své účty pro všechny, kteří o to projeví zájem?
Přečtení: 23774
Komentáře
Komentář 60568
Komentář 60572
Komentář 60581
Komentář 60582
Komentář 60585
Komentář 60586
Komentář 60587
Komentář 60569
Komentář 60573
Komentář 60576
Komentář 60588
Komentář 60589
Komentář 60595
Komentář 60598
Komentář 60605
A čo také konkrétne v ČR štát zo slobody slova zakazuje? Propagáciu fašizmu a terorizmu? Alebo ešte niečo? Veď vy ankapisti tu otvorene vediete protištátne reči a štát proti tomu nič nerobí. Čo už je väčšia ukážka toho že v štáte je sloboda slova než existencia tohto portálu a facebookových stránok Urzu?
Komentář 60613
Komentář 60626
Čo sa týka toho Kotlebu, keby tie šeky boli jediná indícia smerujúca k tomu že propaguje fašizmus tak by žiaden trest nedostal.
Komentář 60712
Komentář 60714
Komentář 60717
Komentář 60740
Komentář 60744
Komentář 60746
Komentář 60752
Komentář 60758
Komentář 60773
Komentář 60850
Komentář 60852
Komentář 60859
Komentář 60863
Komentář 60901
Komentář 60903
Komentář 60906
Komentář 60927
Komentář 60978
Komentář 61045
Komentář 61047
Komentář 61054
Komentář 61063
Komentář 61074
Komentář 61082