Autor: FrantzVonLibrntaun
Čas: 2018-06-21 00:00:02
Stát proti chudým XII: Ochrana zaměstnanců
Zákoník práce silně reguluje vztah mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem. Stát se hájí tím, že narovnává asymetrický vztah ve prospěch obyčejných lidí. Myslím, že takové tvrzení pokulhává na několika frontách a ve výsledku jsou takovou politikou nejvíce ohrožení právě ti nejchudší a nejzranitelnější lidé.
V první řadě regulace snižuje počet zaměstnavatelů, kteří ji dokáží splnit, a zvyšuje tím pádem počet zaměstnanců. Kvůli tomu je mezi zaměstnanci vyšší konkurence a to je staví do těžší situace při ucházení se o pracovní pozici. Další negativní jev je prodražení lidské práce v důsledku nutnosti splnění velkého množství podmínek a regulací, to vytváří umělý tlak na automatizaci procesů, což znevýhodňuje člověka oproti stroji, hlavně u pozic s nízkou přidanou hodnotou, které vykonávají chudí lidé. Dále to velmi komplikuje vstup nezaměstnaných na pracovní trh, protože zaměstnat někoho sebou nese dodatečné režijní náklady, které se projeví tím, že se daná pozice vůbec neotevře, nebo že bude mít zaměstnanec nižší ohodnocení, aby zaměstnavatel kompenzoval náklady. Snižuje to také možnosti fluktuace zaměstnanců, čímž způsobuje, že vhodní lidé se dostanou za delší dobu na vhodnou pozici, takže dělají delší dobu práci, která je nebaví nebo jím nejde. To se samozřejmě musí projevit na kvalitě služeb, zboží a celkové efektivitě. Jako další problém vnímám prohlubující se propast mezi velkou korporací a malou firmou nebo živnostníkem, kde malá firma nebo živnostník mají poměrově mnohem nákladnější a složitější celý proces zaměstnávání, protože zpravidla nemají právní a HR oddělení, regulace je tedy zatěžuje relativně mnohem víc.
V první řadě regulace snižuje počet zaměstnavatelů, kteří ji dokáží splnit, a zvyšuje tím pádem počet zaměstnanců. Kvůli tomu je mezi zaměstnanci vyšší konkurence a to je staví do těžší situace při ucházení se o pracovní pozici. Další negativní jev je prodražení lidské práce v důsledku nutnosti splnění velkého množství podmínek a regulací, to vytváří umělý tlak na automatizaci procesů, což znevýhodňuje člověka oproti stroji, hlavně u pozic s nízkou přidanou hodnotou, které vykonávají chudí lidé. Dále to velmi komplikuje vstup nezaměstnaných na pracovní trh, protože zaměstnat někoho sebou nese dodatečné režijní náklady, které se projeví tím, že se daná pozice vůbec neotevře, nebo že bude mít zaměstnanec nižší ohodnocení, aby zaměstnavatel kompenzoval náklady. Snižuje to také možnosti fluktuace zaměstnanců, čímž způsobuje, že vhodní lidé se dostanou za delší dobu na vhodnou pozici, takže dělají delší dobu práci, která je nebaví nebo jím nejde. To se samozřejmě musí projevit na kvalitě služeb, zboží a celkové efektivitě. Jako další problém vnímám prohlubující se propast mezi velkou korporací a malou firmou nebo živnostníkem, kde malá firma nebo živnostník mají poměrově mnohem nákladnější a složitější celý proces zaměstnávání, protože zpravidla nemají právní a HR oddělení, regulace je tedy zatěžuje relativně mnohem víc.
Přečtení: 3356
Komentáře
Komentář 25397
.............................................................................
Máte pravdu, proto by zde měl urychleně zasáhnout stát a pomoci malý firmám,
nejlépe tak, že je zestátní a tím narovnat tento nepoměr...
I socialista Mussolini přišel na tento nápad a jeho posledním počinem bylo zestátnění soukromých firem nad sto zaměstnanců, bohužel tento dekret přišel příliš pozdě a italové projeli válku a Benita pověsili hlavou dolů...