Stockholmský syndrom u studentů – Stoky Svobodného přístavu (Urza.cz); (S)toky myšlenek Svobodného přístavu (Urza.cz)

Byť s většinou anarchotextů souhlasím, tak bych zde oponoval.
Studenti se do škol netěší kvůli tomu že by nevěděli co se svým časem. Právě mladí lidé ví dost dobře, co dělat s časem, neb každá minuta jejich života má větší hodnotu než minuta následující. Chtějí chodit do kroužků, hrát videohry, trénovat šach, číst fantasy, koukat na seriály, kalit, sportovat, brigádničit, balit holky, balit kluky, vymezovat se proti rodičům, systému, politikům, bojovat proti změně klimatu, bojovat proti kapitalismu, socialismu a rasismu, koukat na anime, koukat na marvelovky, koukat na youtubery jak reagujou na jiný youtubery, kalit ještě víc, stupidně hláškovat Rick'n'Morty show a tisíc dalších věcí.
Těší se, protože mají příležitost vidět svoje vrstevníky naživo. Ne přes MC server, ne přes Discord, ne přes Mess nebo Teamsy.
Nevidíme nadšený návrat studentů do škol. Vidíme nadšený návrat studentů ke studentům.

Já vlastně i souhlasím co jste napsal, máte nepochybně pravdu. Ovšem Váš komentář je spíše argumentem pro mou myšlenku. Žijeme v představě, že musíme mít většinu kamarádů přes školu a že nás pouze škola nějak extrémně socializuje. Ano ,škola nás socializuje, ale když byly školy zavřené, tak se stejně mohli lidé vidět a setkat. Pouze na to studenti nejsme zvyklí, abychom se viděli jinde než ve škole a i toto mi přijde velká deformace státním školstvím. Například děti, které prošly unschoolingem, tak mají též kamarády a nepotřebují k tomu školu. Takže ano, studenti se nepochybně těší, že půjdou na zábavy, vymezovat se proti době, brigádničit a sportovat, ale tyto činnosti, dle mého názoru, nesouvisí se školou jako takovou.

Promiňte mi moji "doslovnost", ovšem poněkud nesouhlasím s představou, že "musíme mít většinu kamarádů přes školu".
Ať už jsme na ZŠ, SŠ* nebo VŠ* (*kam nás stejně nikdo nenutí chodit - je to jen naše věc, jestli chceme studovat za podmínek, které tu jsou), tak máme spoustu možností, jak si najít kamarády a stýkat se (sport, koníčky, zábavy... možná i brigády?). Navíc každý nemusí být nastaven tak, že neví, co s časem.
Chápu, že "Stockholmský syndrom" a "krádež nejhezčích let života" je asi myšleno s nadsázkou, ale přeci jen - my se můžeme už v 15 letech hlásit na pracovní místa (pravda, ne plnohodnotně, ale jde to...). Pak můžeme porovnat svoji "volnost" a "mindset" s časem, kdy jsme chodili do školy.
Zastávám názor, že pokud se (my studenti) stále budeme jakýmkoli způsobem stavět do role "obětí státu" nebo třeba "otroky systému", tak si myslím, že tím ničeho nedosáhneme - pouze toho, že nás "oběti" bude chtít spasit nějaký "blahodárce" - na úkor (další) naší osobní zodpovědnosti a volnosti.

Ale jasně že to souvisí se školou. Pokud student tráví půlku svého dne studováním, tak prostě buď studuje společně s kamarádama a po škole s nima někam jde (kde to mimochodem taky bylo doteď zavřený) a nebo to dělá sám a ani nemá důvod někam chodit a ani na to už po tom učení se nemá třeba čas. Těšit se zpátky do školy je jako těšit se zpátky do kanclu mezi lidi pro ty, kteří chodí do práce. Prostě člověk už nechce trávit ten čas vyhrazený studiu o samotě, chce tu činnost dělat s ostatními, a taky je rád že se mu otevře prostředí, kde se může s lidma setkávat, když jiná místa kde to dělá mimo školu jsou stále zavřená.

Nudíme se, protože nevíme, co se svým časem, neumíme se učit sami.
...................................................................

Dejte pokoj s učením,
vy se neumíte prostě nudit, tady by vám mohl bejt příkladem hloupej Honza,
co se roky povaloval na peci a příjemně se zde nudil (dokázal být sám se sebou)
a pak vyrazil do světa, zabil draka a dostal půl princezny a celý království...

Tomu já říkám unschooling,
všechno se naučil sám ze sebe...