Studio Svobodného přístavu: O centrálním bankovnictví s Mojmírem Hamplem – Stoky Svobodného přístavu (Urza.cz); (S)toky myšlenek Svobodného přístavu (Urza.cz)

„Lenže to je voľba z blata do kaluže.“ – tak jsem to nemyslel. S rostoucí konkurencí, která by bez regulací mohla být vyšší, by byl tlak na nižší cenu či vyšší kvalitu, abyste tu cenu na trhu obhájil. Byla by pestřejší škála volby, co považujete za své peníze ještě přínosné, nač kladete důraz a co je vám šumák.

„Čo máte proti podpore konkurencieschopnosti?“ – proti státní všechno. Pokud se soukromý donor rozhodne ze svého dotovat nějaký podnik aby mu pomohl, ať tak činí. Aby se toho musel skrze berně účastnit i podnik, který si své místo na trhu získal svou vlastní lepší nabídkou, inovacemi a ochotou zdravě riskovat, to nepovažuji za prospěšné.

„Dotace“ – to samé, pokud jsou soukromého rázu, že si někdo ukrojí ze svého, aby pomohl tomu, co považuje za užitečné, neřeknu ani popel. Se státem to tak není.

„Zvýšení zaměstnanosti“ – pokud je to práce pro práci, pak je to zaměstnanost zbytečná. Ve státní správě je takových úkonů bohužel spousta. Pokud si daná práce a její plody na trhu nenajdou kupce, pak je to plýtvání zdroji, protože to žere více, než to společnosti přináší. Bez státu by se to možná uživilo, protože by si to lidé platili rádi. Se státem to ale nezjistíme a stát to živí, ať už je to životaschopné, nebo zbytné a v důsledku škodlivé.