Studio Svobodného přístavu: O centrálním bankovnictví s Mojmírem Hamplem – Stoky Svobodného přístavu (Urza.cz); (S)toky myšlenek Svobodného přístavu (Urza.cz)

„Neshodujeme se ale v tom, že je možné, aby dotyčný tuto měnu mohl odmítnout v případě, že někomu něco nabízí k prodeji za tuto měnu.“

Tohle je velmi zajímavý posun v diskuzi, alespoň z mého úhlu pohledu. Já jsem totiž (pokud si pamatuji) netvrdil, že bych řekl: „Chci za toto tolik a tolik Kč, jenže Kč neakceptuji, chci to v BTC/mušlích/korálcích/Eurech.“ Nabyl-li jste tohoto dojmu, pak jsem se měl vyjádřit lépe a úplněji.

Pokud bych nabízel (když by byl BTC dostatečně stabilní abych nemusel přeceňovat 5× za hodinu), nebo měl cenovky na minidispleji, kde by se cena měnila třeba dle kurzu dolaru/eura/zlata na burze, tedy v satoshi či přímo BTC, tak byste uznal mou preferenci a legitimní možnost odmítnutí hotovosti například v korunách?

Odhlédnu od faktu, že časté přeceňování (nedej bože v průběhu nákupu) by bylo pro nakupující značně nekomfortní a i pro obchodníka nákladné. Čili hypotetický příklad berme za situace, když dává smysl pro obě strany vycenit/přemýšlet se v BTC/satoshi.

Beru, že je to hypotetický příklad, který ale ilustruje obecně princip, zda na to dle vás má daný obchodník právo či nikoliv.