Studio Svobodného přístavu: O centrálním bankovnictví s Mojmírem Hamplem – Stoky Svobodného přístavu (Urza.cz); (S)toky myšlenek Svobodného přístavu (Urza.cz)

„Není lepší tohle neriskovat?“ – neriskovat, že se ztratí něco, co nemá přežít, protože to žere více než dává? Má odpověď je, že by se nemělo riskovat přežívání takové služby či produktu.

„nebo se někomu tato produkce jeví jako zbytná.“ – zbytná se jeví konzumentům, protože za ni nechtějí platit tržní cenu a proto krachla. Problém v tom nevidím. Dané ušetřené zdroje lze použít na výrobu něčeho, co žádané je.

„A jak jste přišel na to, že skončí jen zbytná výroba“ – tak nějak logikou. To, co člověk potřebuje, nebo dostatečně chce, si koupí.

„ti nebudou mít peníze na to, aby si kupovali ty NEzbytné produkty“ – pokud plánují viset bez práce na dlažbě, pak ano. Pokud se budou pokoušet najít uplatnění, tak si vydělají jinde, kde se vyrábí žádané zboží, které lidé kupují.

„Tohle by snad mohl nějak administrativně zajistit stát zrušením trhu, ale samotný trh si s tím neporadí.“ – ten, kdo si s tím neporadí, je stát. Trh jsou lidé a ti si cestu najdou, protože jim jde o jejich. V těchto obavách z mého pohledu zůstanete osamocen.

„pak zřejmě pro tyto lidi není práce“ – pak mohou začít nabízet služby sami, třeba sami mezi sebou a vytvořit tak paralelní ekonomiku, pokud ta primární začne selhávat. Stále nevidím problém, protože ty peníze mohou a nemusí využívat.

„Vaše představa, že se v této situaci vytvoří místa pro ty nezaměstnané je totálně mimo mísu.“ – ten dojem nemám a ta myšlenka jde vyjádřit i slušněji.

„nikdy bychom nezažili Velkou krizi v 30. letech.“ – Ekonomika USA nebyla příliš zasažena válkou a byla na vzestupu, čímž výrazně zvýšila svůj náskok před ostatním světem. Díky přehnanému optimismu, odstranění zlatého standardu a dalších vlivů se staly moderní investice na burze financované úvěrem. To vedlo k nadhodnocení firem, které způsobilo růst akcií nad jejich reálnou hodnotu. Dalším problémem byla výrazně protekcionistická politika, která bránila splácet evropské úvěry, což vedlo k hromadění mezinárodních platebních prostředků (zlato) v USA. Takový stav vedl k tomu, že se americká ekonomická situace odrážela ve všech ostatních ekonomikách. – na wikipedii to vypadá, že váš lék byl spíš příčinou nemoci. https://cs.wikipedia.org/wiki/Velk%C3%A1_hospod%C3%A1%C5%99sk%C3%A1_krize

Enormní válečné výdaje během první světové války vedly válčící strany k opuštění zlata a inflaci,[4] protože inflace je svého druhu zdanění, na rozdíl od skutečných daní však jej není třeba veřejně vyhlašovat a lze jej provádět i bez vědomého souhlasu veřejnosti.[5] Všechny významné měny se tak znehodnocovaly, dolar o něco méně, neboť Spojené státy vstoupily do války později.[4] Po skončení první světové války se už ani jedna ze stran k původnímu standardu nevrátila, v meziválečném období byl podniknut experiment s takzvaným standardem zlatého slitku. Meziválečné období bylo charakterizováno měnových chaosem, který přinášel inflaci, regulace, cla, kvóty a problémy mezinárodního obchodu.[4] Ministr zahraničních věcí Spojených států amerických Cordell Hull dokonce spatřoval v hospodářských konfliktech po opuštění zlatého standardu příčinu druhé světové války.[6] – https://cs.wikipedia.org/wiki/Zlat%C3%BD_standard

„Ekonomiku lze přehřát dodáním nadbytečných peněz, nikoliv nadbytečné likvidity“ – Chápu likviditu jako schopnost různých aktiv přeměnit se rychle a bez větších ztrát v peníze. Což jde v případě, že peníze jsou, jsou volné a k dispozici ke směně. Jen mám obavu, co se pak stane s kupní silou takového množství peněz. Pokud ten pojem užívám pro vás nevhodně, pak jej chápejte tak, že mi vadí dodání nekrytého objemu peněz.

„V prostředí deflačních peněz naproti tomu zažijete jen trvalý a neodvratný sestup do úpadku a chudoby.“ Toto vnímám jako váš ničím nepodložený názor. Bez ohledu, že jste stále neupřesnil, co je pro vás ta nezdravá míra deflace.

„Splácení úvěrů podílem na firmě nic neřeší.“ – proč? Investor dostane podíl na zisku. Tic to neřeší ve vašem vesmíru, nemluvte za celý trh. Lidé umí najít cesty, které ani jednoho z nás nenapadnou, protože nemáme motivaci to řešit a hledat ta řešení.

„Jaký tlak na kvalitu?“ – peněz se nenajím. O jak velké deflaci se bavíme, že ji tak vytrvale kritizujete?