Studio Svobodného přístavu: O centrálním bankovnictví s Mojmírem Hamplem – Stoky Svobodného přístavu (Urza.cz); (S)toky myšlenek Svobodného přístavu (Urza.cz)

„V tomto ohledu doporučuji vyslechnout toho Dominika Stroukala.“ – poslechl jsem si ho dvakrát včetně závěru, kde stejně nakonec obhajoval deflační měnu, protože cyklické krize a možné hyperinflace jsou hazardování s lidskými osudy, životy a jejich majetkem.

„Tímto způsobem fungují vyspělé ekonomiky právě od roku 1971“ – díky, že jste to zmínil, tento vývoj rozhodně za zdravý nepovažuji. https://wtfhappenedin1971.com/

„Tohle je zcela zásadní vlastnost, kterou BTC prostě nemá.“ jelikož BTC nemá potenciál tyto krize způsobovat špatnými signály o úrocích a úsporách ve společnosti, nebudu mu vyčítat, že není z vašeho pohledu lékem na nemoc, která je způsobována fiat penězi. Emisí na budoucí sliby a dělením neúspěchů od těch odvážných mezi všechny, i ty konzervativní, kteří toto riziko podstupovat nechtějí, je výhodné právě pro ty, co chtějí zdarma riskovat cizí úspory.

„I kdyby prostředí účetních peněz umožňovalo Vámi namítaný cyklický vývoj“ – to netvrdím já ale rakouská ekonomická škola a má to velmi solidně zdůvodněno. Rozporujte prosím je a ne mou interpretaci, která může být nepřesná. Nejsem vystudovaným ekonomem a v tomto ohledu uznávám jejich převahu v hloubce poznání a času stráveném přemýšlením o daných problémech.

„ekonomika v tomto prostředí cyklů dostane výše“ – nejste konzistentní. Na jednu stranu prosazujete stabilitu i za cenu nízké inflace, která se však může zvrtnout, a najednou je jízda na horské dráze v pořádku. Mírně stoupající přímka je přitom pro lidi lepší než mírně stoupající sinusovka právě kvůli těm propadům, které mohou být hladomorem, umíráním na nedostatek lékařské péče a skákáním z oken, protože trh krachl.

„Zase zde platí něco za něco.“ – chápu a tento obchod mi nepřipadá rozumný, proto bych na něj dobrovolně nepřistoupil. Což mi ve světě fiat peněz není umožněno.

„tím dosáhnete v dlouhém čase lepšího stavu, než v rigidním peněžním prostředí.“ – pro toto nemáte důkaz, je to jen vaše optimistická úvaha. Ve výsledku krize a propady mohou způsobit takové ztráty, že ten rigidní systém by pozvolna dosáhl vícenásobného růstu, než tato oscilace, která ve světlých chvilkách vystřelí nad, ale v součtu bude hluboce pod. Ani já nemám pro tento scénář data, nicméně oba pohledy jsou možné a tak nelze ten druhý ignorovat a tvrdit jen ten svůj. Konec konců, poslechněte si Dominika Stroukala, právě o tomto tam mluví také.

„Nebo bude žít v rigidním "zatuchlém" prostředí, kde vše půjde pomalu,“ – také nepíšu, že pojedeme na vlně heroinu a ve špičkách budeme efektivní a šťastní a pak budou deprese a sebevraždy. Takže si ty přívlastky příště odpusťte. Není to argument, jen citově zabarvené vyjádření vašeho nesouladu s touto cestou. Vaše další závěry jsou – stejně jako optimistické scénáře pro fiat s ignorací možných excesů a rizik pouze predikcí černých scénářů pro peníze uchovávající hodnotu.

Také to může být tak, že peněžní strop povede k lepší stabilitě a zodpovědnosti podnikatelů, realizaci méně rizikových a tím i často úspěchem provozovaných projektů, které v součtu budou výrazně efektivněji alokovat zdroje a tím povedou k vyšší prosperitě. Každý krach je ztrátou z nákladu obětované příležitosti, že se s danými zdroji nedělalo něco jiného, užitečnějšího. Fiat peníze umožňují zkoušet levně spoustu slepých cest a o neúspěch se podělíme ztrátou kupní síly všech držitelů. Když uspěji, zbohatnu já a trochu i společnost. Když krachnu, zchudne společnost (ne jen investor).

V to zatuchlém systému úspěch odmění toho, kdo trh odhadl a trestá toho, kdo v tom utopil SVOJE zdroje. A tyto zdroje pro neuvážené investice mu časem dojdou. Zatím co ve fiat světě má stát možnost na své neuvážené sociální pokusy vytvořit snadno peníze nové a tak udržovat při životě nefunkční a nesamostatné projekty a navíc tím dávat signál, že i další mohou vznikat a chovat se takto paraziticky.

Máme štěstí, že jsme byli tak bohatá společnost, že jsme si tyto spalovače zdrojů bez užitku přesahující konzumaci mohli vydržovat.

„podle mě zde ale bude permanentní krize“ – podle mne ne

„které by měli vnitřní příčinu v neefektivnosti nebo špatné funkci peněžního systému“ – pokud od peněžního systému očekáváte tvoření peněz ze vzduchu, pak chápu, že je ve vašich očích neefektivní.

„ale nezažijete ani období rychlých expanzí,“ – to není nutný scénář, který by byl automaticky pravdivý. Ta expanze může být v přímce i strmější než ona oscilační sinusovka. Data pro to nemáme ani jeden (nebo se s nimi nechlubíte), takže přesahuje minimálně mé možnosti prokázat pravdivost mého a neplatnost vašeho. Což neimplikuje, že můj je nevalidní a váš je OK.

„Navíc v krizích, které budou mít vnější příčinu, nebudete mít prostředky na záchranu ekonomiky,“ – chyba. Takovéto peníze uchovávající hodnotu motivují v ní pro neinvestorské hráče začít budovat úspory. Takže takový systém nemusí peníze tvořit ze vzduchu, ale sáhne do úspor. Promítáte průšvihy dnešního světa do zcela jinak nastavené ekonomiky, kde se nedá totožné chování hráčů na trhu očekávat, protože incentivy budou odlišné a v jiných intenzitách.

Pokud bude navíc taková krize, že nebude jídlo (třeba sucho, neúroda, škůdci atd), tak vám nepomůže ani BTC ani možnost vytvořit lusknutím prstu kvadrilióny dolarů za pár sekund. Takže uvažujme buď lokální krize, které může pomoci zvládnout zahraniční kapitál (uvažujeme-li o státech), nebo krize v čase rozložené. Pád meteoritu a následnou katastrofu nezasanuje žádný peněžní systém.

„Jde zkrátka o volbu mezi svobodným dynamickým prostředím hojnosti,“ – emočně zabarvená na růžovo nalakovaná predikce preferovaného systému
„rigidním prostředím nedostatku, které se bude rozvíjet jen pomalu a jistě“ – emočně zabarvená na černo natřená predikce nepreferovaného systému

Vývoj přitom může jít zcela jinými cestami, fiat může padnout do hyperinflace – pokud se to podaří dolaru, máte tu docela globální krizi a vzhledem k tomu, jak FED tiskne jak o život, má na to docela zaděláno. A pak tu máte krizi způsobenou účetními penězi, které nikdo rozumný nebude chtít. Lokální hyperinflace ukazují, že to není nereálný scénář, když se centrální banka utrhne ze řetězu.

„ale jakmile přijde nějaká "nezaviněná" vnější krize“ – záleží na tom, co to bude. Fiat tuto krizi a její riziko přímo inherentně obsahuje ve svých vlastnostech a sám tyto krize dokáže prokazatelně vyvolat.

„A to jsem to rigidní prostředí popsal ještě velmi optimisticky,“ – nemohu nesouhlasit více. Černý scénář jak boty kominíka.

„do jediné nezastavitelné sestupné produkčně/spotřebitelské spirály až ke dnu“ – k čemuž není jediný důvod, protože nízká deflace mi nedává důvod chcípnout hlady jen proto, že zítra budu mít o rohlík více.

„A to není riziko, to je v podstatě jistota“ – tak v tom případě je v podstatě jistota krizí a hyperinflace u fiatu. Je to jen otázka času. A protože je to jistota, je to systém škodlivý. To jsou mi zkratky – od černého scénáře k černé jistotě. Proto taky tak příkře hodnotím vyhlídky fiatu v tom ohledu.

„Copak si neuvědomujete, že uvedené představuje vyloučení daného člověka z ekonomiky založené na dělbě práce“ – ne, je to motivací se do toho soukolí zapojit způsobem, který ostatní vyhodnotí jako přínos.

„Bohužel moje přirovnání Vašeho vyjádření k větě "když nemají na chleba ať jedí koláče", bylo velmi, velmi trefné.“ – bylo mimo. Vy místo koláčů fyzických jim slibujete elastické koláče ze vzduchu.

„Je třeba pochopit, že když se přestanou vyrábět ty zbytečné lodičky…“ – je třeba pochopit, že ekonomika je propojený systém a pokud se něco nebude realizovat, bude se realizovat něco jiného. Třeba obnova lesa v důsledku omezené těžby a tím lepší zadržování vody v krajině, což může vést k omezení nutnosti řešení následků povodní a získání dalších obrovských zdrojů pro něco, co bude opravdu prospěšné. A že je to prospěšné člověk zjistí na trhu, kde za dané dostává od ostatních zdroje převyšující náklady na výrobu.

„Ano, ten co vyráběl papírové lodičky může zkusit vyrábět něco jiného, ale narazí právě na nedostatek poptávky, takže tím zbytečně jen vyplýtvá zdroje. Nabízet může ale nebude mít komu prodat.“ – a stát v zájmu zachování pracovních míst vydá dluhopis a dá mu dotaci. Daný podnik nemusí vykazovat prospěšnou činnost a i nadále pálí zdroje celé společnosti v bezcenné aktivitě. Nemáme neomezené zdroje. Máme jen neomezené peníze a to je špatně.

„Toto snížení poptávky navíc logicky způsobí, že někdo další začne vyrábět něco, po čem už nyní není poptávka.“ – akorát, že vůbec. V systému fiat peněz je to možné. V systému, kde si peníze nevykouzlíte ze vzduchu a nové peníze založené na slibu nemohou existovat budete muset o potenciálu svého nápadu někoho přesvědčit. Pokud se to podaří a skončí to nezdarem, spálí své zdroje investor. Kupní síla ostatních hráčů na trhu nebude snížena o tuto „slibovou“ emisi fiat systému, kde se o snížení všichni držitelé dané měny (mezi námi hlavně skupiny s nižším příjmem, kteří nemají možnosti na ochranu svých financí investicemi) rovným dílem. V důsledku z chudých vyrábíte chudší a ještě se za to plácáte po zádech (už jsem od vás dostal dost citově zabarvených vyjádření, tak si také jedno úmyslně dovolím).

„A jste ve spirále, o které jsem tu už tolikrát psal a jejíž logiku jste relevantně dosud nezpochybnil.“ – toto je spirála fiat systému, kde si mohu půjčit na sebevětší blbost, která projde, vypsat dotaci a získat prachy od státu. Kritizujete svůj systém, aniž by vám to přišlo divné. Mícháte dohromady incentivy z fiat systému, ale ty v systému vzácností kryté peněžní zásoby nebudou fungovat.

„prostě odporuje elementární logice.“ – naopak, lidé budou něco chtít, kdo přijde na to, co to je, vydělá, rozšíří své podnikání a ostatním umožní se zapojit v systému dodavatelů a výrobců, čímž odsaje kapitál z nefunkčních a krachlých záměrů do něčeho životaschopného.

„A vy ke spuštění takové spirály napíšete, "to je přece dobře, když zkrachují..."“ – přesně – viz výše o odčerpání kapitálu ze ztrátového krachujícího podniku do prosperujícího podnikatelského záměru.

„Proč pak nevěříte dlužníkům, kteří musí hledat cesty jak být prospěšní ostatním a tím získat peníze, aby mohli splatit své dluhy? Proč věříte jen jakémusi sobectví?“ – protože neriskují své zdroje ale zdroje celé společnosti skrze nově emitované peníze. Nevěřím tedy této incentivě, která motivuje spíše k mnohému zkoušení, které ve výsledku zatáhne někdo jiný. Když uspěji, zbohatnu. Když krachnu, zchudnou ostatní. U BTC když krachnete, zchudnete vy – a to je silná motivace to předem řádně spočítat. Čili není to o nedůvěře dlužníkům (ti by byli i v BTC), nevěřím motivacím a incentivám, které v elastickém systému odměňují nezodpovědné chování a trestají opatrnost a zodpovědnost (neberu si půjčku, našetřím si na útratu…).

„Kdybyste měl pravdu, tak chudé rozvojové země, které jsou nejchudší a nejbídnější, by dnes byly totálně na špici ekonomického růstu a byly by ukázkou nejvyššího možného blahobytu...“ – pokud by jim velké firmy skrze elastické systémy peněz neodsávaly jejich produktivitu ven, tak byste to možná i viděl. A že se v rámci možností snaží, je fakt. Protože jinak by zemřeli. Dále je tu otázka technologií, které jsme si na jejich úkor historicky vytvořili. Vezměte si otrokářský systém, vyvážení zlata, diamantů a dalších komodit z těchto kolonií, prosperitu u nás přetavovanou ve vzdělání a jejich využívání jako levné pracovní síly. Je třeba vidět to v souvislostech. Aktuální stav jejich bídy není výsledkem jejich lenosti, do značné míry za to může vyčůranost a chamtivost našich předků, kteří se nebáli sáhnout k násilí a bezpráví. Tento posměšek tedy přecházím jako zcela nerelevantní poznámku a ignoraci historických faktů.

„Teprve když se chudý zadluží za půjčené peníze něco získá, pak je motivovaný něco užitečného dělat,“ – pardon, ale toto je opravdu hodně mimo. Může užitečné dělat a snažit se sehnat investora na rozšíření funkčního modelu. Tento předpoklad není majoritně pravdivý. To, že se to sem tam ve fiatu stane neznamená, že je to mainstream i v případě BTC.

„Dluh je rychlý způsob, jak získat do užívání bohatství a velmi dobrý způsob, jak dlužníka motivovat k ekonomicky užitečnému jednání.“ – souhlas, nevidím v tom ale podmínku nutnosti mít pro to elastické peníze. Naopak, zodpovědnější chování investora očekávám, když riskuje opravdové zdroje a ne měnu, kterou si doslova vycucá z prstu.

„Naopak "prodejci" dluhu, bohatnou také, pokud ten komu ho prodají je úspěšný.“ – a to je ten kámen úrazu. Protože špatný investor, tedy nezodpovědná banka, podporuje kdejakou blbost za nově vzniklé peníze, které nemají žádný proof of work. Nemají žádnou hodnotu než víru společnosti, že za to zas něco koupí. Úspěch je s BTC stejný, neúspěch radikálně jiný. V naší legislativě jsou i cesty, jak vyhlásit krach, abych nemusel splácet vše, půjčit si na bílé koně, převést to bílého koně – a s čistým štítem zkusit štěstí ve fiat ruletě znovu.

„Naproti tomu ve světě komoditních peněz se jen tak z chudoby nevymaníte.“ – historie vám nedává za pravdu.

„je zahájení cesty k bohatství mnohem snazší.“ – souhlasím s výhradami viz výše. Výhodné pro dlužníka, neúspěch odnese celá společnost, nejvíce to dopadne na ty nejchudší.

„Emitentem peněz ale jsou ti dlužníci.“ – ne, emitentem je banka. Bez banky já sám sebe nemohu prohlásit za dlužníka, zvednout si číslo na svém účtu a pak za to nakupovat. Když si zkusím emitovat bankovku či minci, budu stíhán za penězokazectví. Tento doublethink si prosím nechte pro někoho jiného. Bez toho jakéhosi administrátora s licencí vytvářet peníze by si daný dlužník za svůj slib – bez souhlasu protistrany – nekoupil ani slanou vodu.

„A banka (resp. její akcionáři) samozřejmě má ve hře své peníze.“ – myslíte ty elastické? To u mne nejsou peníze ale měna. Dále velké banky stát padnout nenechá, na což tito velcí hráči sázejí a i nadále se chovají čím dál více nezodpovědně, protože jen na takovém chování mohou dlouhodobě v inflačních penězích něco trhnout.