Studio Svobodného přístavu: O centrálním bankovnictví s Mojmírem Hamplem – Stoky Svobodného přístavu (Urza.cz); (S)toky myšlenek Svobodného přístavu (Urza.cz)

„Pokud jsou peníze komodita, pak je možný jen jeden druh směny a to komodita za komoditu, tedy barter.“ – Ne. Komodita může být penězi, což neimplikuje, že každá komodita jsou peníze, nebo že všechny peníze jsou komoditou.

Mohu mít poukaz na zlato (bankovku) a směnu provést poukazem/bankovkou, pokud druhá strana tomu poukazu věří. Mohu směnit zboží za státovky – státní měnu – pokud je tato směna z obou stran dobrovolná a ne zákonem vynucená, opět se jedná o směnu, která je košer. Komoditní peníze mají vcelku solidní vlastnost uchovatele hodnoty. BTC nejsou komoditní a až se stanou účetní jednotkou, budou krom bezproblémové směny a uchovatele hodnoty naplňovat i další znak peněz. Vyvozujete něco, co jsem neřekl a netvrdím. Tedy znovu, peníze mohou být komoditou, ne všechny komodity jsou penězi a ne všechny peníze jsou komodita.

„Teprve pokud peníze nejsou komoditou, lze mluvit o peněžní směně, kde prostředkem směny jsou peníze.“ – Ne. Mohu mít hodnotu v něčem, co není komodita i v něčem, co je komodita. Peníze mohou být buď přímo ten kus kovu, nebo jejich zástupce, o kterém panuje plošně dostatečná víra ve směnitelnost za tuto komoditu – a pak je tato směna náhradním statkem (kus potištěného papíru, mince z jiného lehčího kovu) svobodnou směnou za peníze. Ono i za ty koruny si v určitém kurzu můžete koupit zlato. Akorát vám nikdo negarantuje, že toho zlata za tu cenu bude dost, aby se dostalo na všechny držitele koruny.

„Pokud považujete nějakou komoditu, která je universálním prostředkem směny, za peníze, pak do dané terminologické struktury vnášíte zmatek a množina peněz pak bude obsahovat nejen různé komodity ale i skutečné peníze.“ – co je podle vás skutečnými penězi? Proto rozlišuji peníze a měnu. Abych se v tom vyznal :-D Vy se ty pojmy snažíte spojit, protože pro vás je to totéž a samozřejmě to v tom pak dělá zmatek, protože tím samým slovem vy rozumíte něco, co já rozlišuji, abych tomu zmatení zkoušel předejít. Možná není má definice nejlepší, ale alespoň se mi daří držet oddělené pojmy toho, o čem mluvím jako o dobrých a o čem jako o špatných penězích z hlediska peněžních kvalit (primárně udržitel hodnoty a prostředek směny).

„Proto je vhodné, např. zlato označit jako komoditu, která může být vhodná k tomu, aby byla universálním prostředkem směny.“ – ano, je vzácné, trvalé v kvalitě, ověřitelné, dělitelné, akceptované trhem (historickým a šlo by jej užít s jistými problémy i dnes).

„Peníze se od komodity liší tím, že peníze mají emitenta, zatímco komodita má zpravidla těžaře.“ – tím se u mne liší peníze od měny. Peníze jsou ten vzácnostní fundament (zlato, které musíte vyrubat), měna jsou ty papírky (vycucatelné z prstu, pokud jste jako bankéř nepoctivý). Pokud jste poctivý a držíte 100% krytí, jsou těmi penězi i ty papírky. Pokud peněžní zásobu papírků zvyšujete nad úroveň krytí, způsobujete inflaci a kvalita této měny klesá s tím, jak moc přestávají býti penězi (papíry vyměnitelné za určitou definovanou a léta dodržovanou váhu zlata).

BTC má tu výhodu, že se nenajde další naleziště = je matematicky omezený strop, nemusím řešit ryzost, snadno se ověří právo disponovat daným zůstatkem, neblokuje to danou komoditu pro využití v průmyslu, nelze jej levně falšovat…

„Peníze se od komodity liší tím, že, peníze mají pouze jediné využití, a to jako peníze, zatímco komodita v podobě universálního prostředku směny má i minimálně jedno jiné využití, než jako universální prostředek směny.“ – v tom případě jsou BTC peníze i dle vaší definice. S tím, že splňují další mé nároky na kvalitní peníze a pro vás jim chybí ta možnost je libovolně množit a navyšovat objem dle toho, že někdo má zájem slíbit, ale ne přesvědčit ostatní držitele o zapůjčení zdrojů.

1. Komodita – chápu, něco hmotného
2. Universálně směnitelná komodita – komoditní peníze, tedy podmnožina komodit
3. Peníze – u mne odvozenina z fyzického světa komoditní vzácnosti, tedy BTC
4. Měna – s fyzickým světem vzácností nespojená entita, ať už státní či národní (majoritně fiat) podoba oběživa, která ale nemá definován strop a trpí všemi neduhy (z vašeho pohledu žádoucími vlastnostmi).

„Tohle dělení není nijak ideologické“ – Toto dělení mi přijde dobré a doplnil jsem jej o své rozdělení bodu 3, protože vnímám velké kvalitativní rozdíly dle preferencí mých a vašich. Podoba, která by umožňovala obojí patrně není možná, nebo mne zatím nenapadá.

1. Ražba mince – souhlas, komodita v dané podobě má definovanou váhu, ryzost a pokud daný výrobce nepodvádí, bude jeho oběživo žádané a uznávané.
2. Monetizace zlata bankou – souhlas, netahám zlato ale lehčí poukázky, banka mi může směnit za zlato mezi pobočkami, takže cestuji nalehko, platím nalehko a mám z toho značné benefity.
3. Monetizace vzácnosti v diginálním prostředí – od komodit odříznutá vzácnost řešící problém dvojí útraty, nevyžadující důvěru, počítající s podvodníky a zahrnující do svého fungování reálný svět, proti jehož neduhům se snaží bránit ve prospěch těch poctivých hráčů.
4. Monetizace klientova dluhu – tedy tvorba nových peněz, které jsou nerozlišitelné od již existujícího oběživa, z čehož mají benefity převážně banka a věřitel, v případě splacení dluhu a dohnání inflace (zvětšené zásoby oběživa) ekonomikou cenovou stabilitu. Při politice cílení na inflaci cca 2 % dodatečné zdanění všech držitelů, protože kupní síla jejich úspor postupně klesá a i státní dluh se v hodnotě snižuje.