Studio Svobodného přístavu: O centrálním bankovnictví s Mojmírem Hamplem – Stoky Svobodného přístavu (Urza.cz); (S)toky myšlenek Svobodného přístavu (Urza.cz)

„Prečo by ste nemal byť dlžníkom, keď štát Vám poskytuje služby a Vy za ne odmietate platiť? “ – protože jsem je nepoptal. Pokud vám začnu dodávat předražené dřevo na podpal bez vašeho vědomí a svolení, také mne to neopravňuje na vás poslat exekutora za poskytnuté produkty a služby. Pokud navíc nemáte kamna ale tepelné čerpadlo, dává taková služba ještě menší smysl.

„To je ako keby som sa napr. previezol po súkromnej diaľnici a odmietol zaplatiť mýto.“ – soukromá silnice má majitele, ten ať si určuje ceny jaké potřebuje. NAvíc nemám auto ani řidičák, takže tento argument na mne osobně nelze vůbec použít. Dále si služby tímto způsobem využívající silnice platím v ceně těch služeb a produktů – protože provozovatel si silniční daň započítal do ceny, stejně jako promítne do ceny poskytovaných statků daně a poplatky na palivech, technických kontrolách atp.

„Tak ho odomňa budú vymáhať.“ – pokud jste souhlasil s podmínkami provozu silnice a pak tyto podmínky porušil, máte pravdu. Já žádný takový úkon vědomě neudělal.

„Počtami ste začal argumentovať Vy, takže to isté môžem tvrdiť aj ja.“ – má množina je nepoměrně větší než vaše a nabízela by nepoměrně větší konkurenci podmínek, tedy i větší motivaci nechovat se jako hovado, protože by mne mohli ostatní ostrakizovat a citelně by to na mne dopadlo. Rusko se nyní například jako expanzivní hovado chová, dopadá to na ty nejchudší – o tom, že by si Putin odepřel svůj kaviárek dost pochybuji…

„Aj keď som s majiteľom diaľnice žiadnu zmluvu nepodpísal.“ – tomu se říká implicitní smlouva, například v restauraci si objednáte jídlo a i když nesepisujete žádnou písemnou smlouvu, jste zavázán za její odebrání zaplatit. Proto jsou tam jídelní lístky s cenami a váš akt objednávky je zároveň závazkem zaplatit, pokud poskytnutá protihodnota bude splňovat očekávané parametry (za shnilé či zkažené jídlo platit nebudu). Obě strany vědí, jaké jsou jejich závazky a práva – a hlavně, mají svobodu službu neodebrat či neposkytnout. Pokud budu hulvát, smrdět, obtěžovat okolní hosty atp, může mne restauratér vyvést. A já nejsem povinen mu platit každý den jídlo i když se budu stravovat třeba doma.

„No preto že kapitalizmus je postavený na zarábaní na úkor druhých.“ – to vidím u státu. Kapitalista musí být užitečný, protože jinak mu lidé dobrovolně platit nebudou.

„Alebo ako vravia komunisti, na okrádaní človeka človekom“ – pokud poskytuje zaměstnavatel práci, kterou může zaměstnanec odmítnout (a stát se třeba sám podnikatelem), je to smluvní vztah. Jedna strana se zavazuje za určitou cenu odebírat služby či produkty a druhá strana je dodávat. Opět je třeba dobrovolnost z obou stran. Vykořisťování tam nevidím.

„Čiže vlastníctvo pozemkov je nadradené ľudským právam.“ – pak mne udivuje, že nebrojíte proti státu, který vymáhá svá pravidla i na pozemcích, které mu nepatří.

„Áno, je iná doba, vďaka štátom, ktoré pracovnoprávne vzťahy regulujú na prospech slabšej strany, pracujúcich.“ – jiná doba je. – dle mého vnímání – státům navzdory. Státy stačí krást pomaleji, než člověk vytvářet. Tedy, jak které, SEverní korea ždíme své obyvatele docela solidně, Rusko si také nenechá v tomto ohledu moc co vyčítat.