Studio Svobodného přístavu: O centrálním bankovnictví s Mojmírem Hamplem – Stoky Svobodného přístavu (Urza.cz); (S)toky myšlenek Svobodného přístavu (Urza.cz)

Tím ankapem v praxi myslím představu společnosti, kde se do zvýšené ale né úplné míry začnou uplatňovat jednotluvé dílčí ankap ideje (pocházející mj. ale né pouze i z té ankap teorie čistého NAPu). Ta představa se nabízí i tím, že ankapové obvykle předpokládají a popisují dlouhodobý posun ke společnosti, kterou si zhruba přejí. Klíčovým bodem v tomto přechodu se zdá být decentralizace práva. Ovšem zde je imho rozdíl mezi čistou NAP teorií a praxí. Teorie imho vytváří v člověku dojem, že na zelené louce se sejdou lidé, kteří se zaváží nadále žít podle NAPu, eventuelně že jednoho dne tito lidé ve společnosti převáží a tento způsob života si (nakonec i silově) obhájí. Popis odhadované praxe přechodu k "ankapu" je ale i z úst Urzy jiný: že bude nakonec po sérii předchozích dílčích decentralizací (vedoucích k minarchismu) nakonec umožněna i ta decentralizace práva, přičemž se ale předpokládá, že (pokud by to vůbec fungovalo) se decent. soudy nebudou primárně řídit podle "Bible NAPu", ale podle poptávky. A bude-li poptávka i po drobnějších přečinech proti NAPu, bude prý asi decentr právem naplněna ( např. to onímání týraných psů). Přesto i teoretik Urza zde již mluví o takové spokečnosti hako o ankapu (z jeho hkediska) tam, kde z pihkedu týratele psa se jedná o ; nopol ba násilí na jeho pozenku, čili z pohkedu teorie o stát. Praktickým ankapem tedy myslím tuhle přechodovou šedou zónu, která je blízko ankapu, už není ani zcela minarchismem, ale není ani NAPovským ankapem - je světem vzniklým z poptávky lidí, ale není to převážně potávka lidí chtějících 100% NAP.

U té teorie bych se snažil kritizovat teorie vzešlé z jednoho zdroje, protože různí teoretici budou mít různé definice, i když zhruba např ta wiki je asi trefná.
Např. Urza pokud vím agresi nedefinuje, a suverenitu popisuje jako nenarušování vlastnického práva, které zase popisuje takto:
"Vlastnické právo člověka k fyzickému objektu znamená, že s tímto objektem nikdo nesmí nakládat bez svolení vlastníka, nejde-li o nápravu situace, v níž onen vlastník sám narušil cizí vlastnictví, případně porušil smlouvu." Čili legitimitu tam má deklarovanou tak, že někdo něco smí a někdo nesmí, s hrozbou potenciálního trestu ( ona vyjímka "nápravy situace"). Ta obhajitelnost jednání suveréna je imho asi společenská obhajitelnost suverenova jednání, závislá na společenské náladě, tedy z toho plyne že ta legitimita je spíš subjektivní, proměnlivá a že dává prostor i pro nesouhlas jedince s legitimitou toho suveréna. V tomto smyslu by i ankap společnost mohla být tím suverenem obhajitelným, pokud by ta idea měla širokou podporu ( v tom je asi Sasz. námitka), stejně jako podle široké definice státu coby "společenského systému" by byl ankap státem. To by ale imho ankapákům nevadilo, protože jim asi nejde o společnost která je filosoficky vzato bez státu, ale o určitý typ společnosti s určitými praktickými vlastnostmi.