Studio Svobodného přístavu: O centrálním bankovnictví s Mojmírem Hamplem – Stoky Svobodného přístavu (Urza.cz); (S)toky myšlenek Svobodného přístavu (Urza.cz)

Počet strojů nijak nesouvisí s penězi v oběhu. Co s počtem peněz v oběhu souvisí je už cena daného stroje.

Pokud je hodnota dané měny vysoká, stojí, vyjádřeno v té měně, i komplikovaný stroj málo jednotek dané měny.

Pokud je hodnota měny nízká, stojí daný stroj řádově vyšší jednotky dané měny.

Takhle jednoduché to je. Když se bude platit cáry hadrů, papírů a zátky od lahví, bude pro daný stroj třeba akumulovat obrovské množství takového sběru. Pokud jej budete nakupovat za zlato, diamanty či jiné zdroje s řádově vyšší vzácností, bude na něj stačit méně.

Když by bylo celosvětově jen tuna zlata a nebylo by třeba jej užívat pro jeho fyzikální vlastnosti, tak byste mohl (za patrně vysokých transakčních nákladů) obchodovat s jednotlivými atomy a oběživa by tak bylo stále dost. Nepraktičnost takového způsobu pomíjím.

Pro zajímavost, 4 gramový prstýnek obsahuje přibližně 1,22 × 10²² atomů zlata.

Pokud máte ve fabrice tisíc polorozbitých strojů (jejichž počet se zvyšuje, ale funkčnost snižuje), které vygenerují stejnou hodnotu jako jeden bezchybný, pak váš příměr bude na inflační oběživo sedět, ale nebude říkat to, co chcete sdělit.