Studio Svobodného přístavu: O centrálním bankovnictví s Mojmírem Hamplem – Stoky Svobodného přístavu (Urza.cz); (S)toky myšlenek Svobodného přístavu (Urza.cz)

Jako bych četl dílo Johna Maynarda Keynese.

„Je to stejné jako neléčit vážně nemocného pacienta (přestože máme k dispozici účinné léky), s tím, že pokud pacient umře, svět se tím očistil od dalšího nemocného pacienta.“ – ne. když už chcete příměr s nemocným, tak je tu jeden fatal, který blokuje zdroje pro dalších 100. Všechny zachránit nelze a tak jim začneme podávat homeopatikum a tvářit se, že je to lék. U někoho víra zabere – ale pokud se jedná o fatální onemocnění, cucat cukrovou vodu nepomůže. Nemáte k dispozici léky. Máte k dispozici stimulanty a painkillery, díky kterým pacient získá pocit, že je v plné síle a pokračuje v sebedestrukční činnosti. S tím důsledkem, že svým humpoláckým jednáním strhne i jiné, kteří by bez jeho projevů mohli přežít a být i nadále produktivní.

Nepřesvědčil jste mne. Stále uvažujete systém elastické měny jen ve světle, že se z toho lze vyplatit a proto zatlačíme na objem zásoby oběživa a problém se vyřeší. Problém se tím oddálí a v případě závažnějšího problému jen celý systém spadne do horší a delší recese.

U pevné peněžní zásoby se stále bojíte strašáka deflace jak čert kříže a predikujete, jak to půjde do kopru. Navzdory faktu, že národní měny padají jak mouchy v poledním vedru a komoditní peníze tu existovaly a fungovaly stovky let. Ani historie, ani ekonomika vám nedávají za pravdu. Ale chápu, že žít v riziku rozloženém mezi všechny (ať už s tím souhlasili či ne) se pro ty nezodpovědnější pohodlné. Čímž nenaznačuji, že jste nezodpovědný, jen vám na osudech těchto individuí může záležet natolik, že jste ochoten poškodit ty ostatní a doufáte, že oni, protože se chovají zodpovědně, to nějak ustojí. Lidsky vám rozumím, eticky, morálně a tržně jsem proti takovému hájení neschopných na úkor okolí – za předpokladu, že to okolí jim ty škody nesanuje dobrovolně. To by ale byla úplně jiná písnička.