Studio Svobodného přístavu: O centrálním bankovnictví s Mojmírem Hamplem – Stoky Svobodného přístavu (Urza.cz); (S)toky myšlenek Svobodného přístavu (Urza.cz)

„Musíte to nejdřív pochopit a pak se můžete relevantně vyjádřit.“ – no, až zas pochopíte vy, že ono obilí je pro mne také formou úspor (kterou nenatisknu) a že zodpovědný člověk nežije z ruky do huby, tak si budeme více rozumět. Plýtvání obilím do výrobků, které se zkazí, zplesniví a vyhodí mi žádné obilí v zásobách nevzniká. Jen se spotřebuje na produkci něčeho, co se bez užitku vyhodí.

„produkční kapacity bez "plýtvací rezervní kapacity"“ – zásoby zodpovědných společností i idividuí nepotřebují plýtvací kapacity. Nakupují v době nadbytku za levno a v dobách nedostatku za draho prodávají. Nic nového. Nepotřebuji produkovat něco, co nikdo nekupuje v míře větší, než se spotřebovává. A ta spotřeba je i právě toto budování zásob. Zbytek je jen prohnáno komínem při otevřených oknech. Spálilo se to, ale krom čmoudu užitek nula.

„Zachování výroby brček nijak neprohloubí nedostatek obilí.“ – ale prosím vás, ti lidé mohou začít něco dělat pro jeho sehnání (odcestovat, koupit na burze, začít řešit dopravu) – což může řešit třeba i ten podnik, který místo odvozu brček do skladu využije své transportní kapacity k dovozu jídla (třeba tím, že tyto kapacity pronajme společnosti, která jej může zajistit, ale nemá rezervy na to to celé včas dopravit).

„Jde totiž o vliv konkrétních příčin krize, která srazila produkci obilí.“ – cokoliv zbytného blokujícího ruce ochotné podílet se na řešení škodí. Když se lidem nedává podpora pro setrvání v konání zbytečné činnosti, začnou dělat něco užitečného. Osvícený vůdce pak může bonifikovat žádoucí chování, aby zvýšil ochotu participovat na řešení. Za mne opět podmínka dobrovolnosti a omezených vlastních zdrojů, žádná pumpa z budoucnosti a že nějak bude.