Studio Svobodného přístavu: O centrálním bankovnictví s Mojmírem Hamplem – Stoky Svobodného přístavu (Urza.cz); (S)toky myšlenek Svobodného přístavu (Urza.cz)

Lidé mají poměrně silný pud sebezáchovy. Chovali by se nějak, někteří by na to šeredně doplatili, jiní by se zachovali lépe a profitovali. Důležité je, že ti ostatní by mohli kopírovat strategii těch úspěšných – ať už je to sociální izolace, zdravé odstupy, desinfekce, roušky, respirátory, atombordely atp. Paralelně by se jelo spousty strategií, kde by se lidé mohli poučit z cizích chyb a vymyslet si vlastní. V důsledku ty největší kraviny by lidé nedělali ne proto, že jim to někdo zakázal (aby to pak potají stejně porušovali a ukazovali si, jací jsou hrdinové a kabrňáci), ale protože by v tom sebeomezení viděli smysl a měli silnou motivaci se tak chovat.

Takto byli nuceni všichni dělat ty samé neoptimální kroky a jediná svoboda byla být ještě přísnější. To se nezakazovalo. Čili hůř bychom na tom nebyli – což je vidět i ze začátku pandemie, kdy se lidé omezovali z obav dobrovolně, šili si roušky, vyvářeli rukavice, dělali hromadné nákupy (jeden/dva lidi za více rodin).