Studio Svobodného přístavu: O centrálním bankovnictví s Mojmírem Hamplem – Stoky Svobodného přístavu (Urza.cz); (S)toky myšlenek Svobodného přístavu (Urza.cz)

„Nesmysl.“ – žádný nesmysl, jen pracujete s jinou představou krize nedostatku potravin. Nikde jsme si to nedefinovali a tak chápu, že to vyhodnocujete takto.

„Rezervy jsou ty čerstvě nadbytečně produkované potraviny, nikoliv konzervy.“ – záleží na délce, typu a intenzitě nedostatku. V kratších/slabších máte pravdu, já přemýšlel o vážné krizi, ne o malé komplikaci v dodavatelských řetězcích.

„Je to tady zase vy byste se v krizi cpal konzervami, já preferuji čerstvé potraviny.“ – v mnou uvažované krizi čerstvé nejsou. Preferovat můžete co chcete, když to není, berete, co je.

„Opět Vaše mentalita chudoby a moje mentalita bohatství v praxi.“ – tuhle poznámku nechápu, ale asi mne měla urazit.

„Kompostování nespotřebovaných potravin je recyklace zdrojů v běžných dobách.“ – přílišná nadprodukce bez prodeje je realizovaná ztráta. Protože máme dotované potravinové hospodářství, producenti to neřeší. To není znak zdravé ekonomiky.

„V krizi pak jen nedojde k nadbytku potravin, ale všichni mají pořád dost čerstvých potravin a nemusí se ládovat konzervami, které nakonec stejně dojdou.“ – ve vámi popisované krizičce ano, v mnou uvažovaném katastrofickém scénáři žádné čerstvé nemáte, protože sucho, krupobití, kobylky, plísně… vyberte si. Nedefinovali jsme to a proto pracujete s jinou představou. Zásoby jsou v mém případě něco, co vydrží. Salátek je fajn, jenže najednou prostě nebude. I konzervy nakonec dojdou, jediné, co nedojde, je elastická zásoba oběživa, která se může nafukovat jak blázen.

„Já se orientuji na dostatečný tok statků. Vy se orientujete na statické stavy (zásoby).“ – ne, já se orientuji na vyvážený tok. Apple nemá plné sklady, protože potřebuje ty věci na krámu a mít je prodané. Plné sklady jsou náklad, který se nemusí vrátit. Apple nebere dotace na výrobu telefonů, aby mu mohly být tyto náklady jedno. Dokonce má tu výhodu, že jeho výrobky nepodléhají tak rychlé zkáze jako čerstvé potraviny. Firmy se snaží vyrovnat výrobu a spotřebu + získat větší podíl na trhu, případně motivovat k obměně produktu za novější (který musí být v něčem lepší, aby lidé dobrovolně směnu podstoupili).

„Tvoření konzervových zásob, které je po všech stránkách náročnější, takže nakonec může být plýtvavější, než nadměrná produkce a recyklace nadbytků.“ – tvoření zdravé zásoby skladových zásob trvanlivého tovaru je rozumné. Mít plné sklady neprodejných konzerv je stejná blbost jako mít plné sklady čerstvě upečeného pečiva, kdy 7/8 půjde rovnou do odpadu. To je to plýtvání, o kterém mluvím. Pokud by si to platil producent ze svého, je to jeho volba. Jenže skrze berně toto chování proti své vůli musím financovat i já. A to je prostě špatně. Potraviny jsou nevhodný příklad pro demonstraci volného trhu, protože tento segment je příliš svázán regulacemi, dotacemi a dalšími omezeními.