Studio Svobodného přístavu: O centrálním bankovnictví s Mojmírem Hamplem – Stoky Svobodného přístavu (Urza.cz); (S)toky myšlenek Svobodného přístavu (Urza.cz)

Pro mne je nevýhodné, že musím platit něco, co nepovažuji za užitečné, naopak to považuji za škodlivé. Je pro mne nevýhodné, že si nemohu odkládat úspory v hotovosti, protože mi je stát pozvolna rozežere cílenou inflací, v případě, že se jim to utrhne ze řetězu, tak rapidně rychleji.

„Prečo by to nemohol prikázať? Je niekde v zákonoch či ústave že zisky majiteľov reštaurácií sú dôležitejšie než ľudské zdravie či životy?“ – protože já jsem nikde nesouhlasil se „společenskou smlouvou“ že jsem vazalem několika páprdů a budu jim dělat debila dle toho, jak si zamanou. Kdo si váží svého zdraví a života, má se primárně starat o to své. Ono když by se každý staral jen o sebe, bylo by o každého postaráno.

Čili jo – moje podnikání je pro mne důležitější než zdraví a život nějakého maňase z horní dolní. Ale i maňasovy peníze potřebuji a proto se budu setsakra snažit, aby se u nás nikdo nenakazil, personál fungoval, byl vstřícný, dodržoval hygienu, jídlo bylo na takové úrovni, aby obstálo v konkurenci. Rozhodně je pro mne důležitější moje produkce a její odběry, než populistické gesto několika politiků, kteří si tím jistí za cizí peníze své místečko na příští roky. Obzvlášť v případě, kdy sice nuceně platím zdravotní daň, ale když se vyskytne vzácná nemoc s nákladem na léčbu 50.000.000, tak státní pojišťovna řekne, že to platit nebude, lidé se na to dobrovolně složí (takže to vlastně platí znovu) a stát má tu drzost jim na tu sbírku ještě napařit DPH, aby museli vybrat ještě víc. Prasárna největšho možného kalibru. https://www.seznamzpravy.cz/clanek/cesi-vybrali-pro-nemocneho-maxe-62-milionu-lecba-narazila-na-byrokracii-100826 – a pak vám ještě komplikuje tu léčbu vůbec podstoupit.

„A viete o nejakom lepšom opatrení ako zabrániť aby sa ľudia v reštauráciách nakazili? Keď tam sú v princípe bez rúšok?“ – jenže mým cílem není, aby se lidé nenakazili. To je jejich zodpovědnost. Stejně jako že se nemají přežírat, jezdit bez helmy a pásu, přecházet na červenou, brát drogy, nezřízeně chlastat atd. Nicméně lze to řešit třeba rychlým oddělením stolů mezistěnami (třeba sádrokarton), vzduchotechnikou (která byla dobře vymyšlena například pro odvod cigaretového kouře v hospodách, kde nebyly stavebně oddělené místnosti), závozem jídla domů ke konzumentům, snížením kapacit – ať si to rozhodne každá restaurace i host, co riskovat chce a co už je na něj příliš moc. Vodítko bude právě i to, co bude doporučovat či vyžadovat pojišťovna. Pak si vyberete riziko a požitek z jídla, nebo jistotu ošetření s tím, že budete raději doma sedět se špagetami na zadku. Vaše zodpovědnost, vaše volba. Nikomu jinému do toho nic není.

„A máte šťastie na svoje okolie, ja poznám nemálo nezodpovedných hlupákov čo opatrenia proti šíreniu pandémie porušovali.“ – protože řada z nich byla nesmyslných. Omezení prodejní doby? to abychom se v krámu sešli v kratší časový úsek a bylo nás tam stále víc? Logické by bylo mít otevřeno nostop – a pokud nepotřebuji přes den, půjdu tam ve 3 ráno. Kolik lidí tam asi potkám? Zákaz nočního vycházení? A k čemu to jako je? Roušky v autě i když jedu sám (nebo se členem rodiny – doma se nakazit asi nemůžeme, před autem také ne, v autě už jo a když vystoupíme, tak zase ne), protože někdo nedomyslel, že toto je přece blbost. Mlácení lidí na ulici, protože na čerstvém vzduchu mimo ostatní neměli hadr přes pusu. A takhle by se dalo pokračovat…

„Snažil som sa im v tom čase vyhýbať, ale keďže bývam v paneláku tak napríklad tomu že som stretol nezarúškovaného suseda sa nedalo vyhnúť.“ – jo, najdou se i nezodpovědní lidé, ale ti se najdou všude. Pokud se dostanou do vedení státu, je to katastrofa. A že jich tam je jak naseto.