Autor: RJ
Čas: 2023-05-23 00:00:02
Zdravotní „pojištění“
Představte si, že za dva měsíce jedete na dovolenou do exotické země a potřebujete si vyřídit cestovní pojištění. Zajdete do pojišťovny, kde vám řeknou, že vám sice mohou povědět, co vše vám uhradí – ale to platí pouze dnes, protože až budete v místě své cesty, vše může být zcela jinak! Nelze podepsat takovou smlouvu, která by pojišťovnu zavazovala plnit ten či onen lékařský zákrok. Až budete plnění potřebovat, pojišťovna se prostě rozmyslí, zda teď hradit bude nebo ne. V případě, že bude mít štěstí a zákrok vám bude proplacen, dostanete navíc i zákaz si za své peníze v nemocnici koupit nadstandardní služby, a to i když je ani nebudete chtít od pojišťovny proplatit.
Jakmile přijde řeč na cenu pojistky, pracovníka pojišťovny nebude zajímat, zda nejste těžký kardiak, jestli v půlce zubů náhodou nemáte zánět, případně zda-li v zahraničí neplánujete létat na paraglidu. Jediné, na co se vás pro výpočet pojistného bude ptát, je: „Kolik si měsíčně vyděláte?“ Přijde vám to jako absurdní služba? Vítejte v systému státního zdravotního „pojištění“.
Jakmile přijde řeč na cenu pojistky, pracovníka pojišťovny nebude zajímat, zda nejste těžký kardiak, jestli v půlce zubů náhodou nemáte zánět, případně zda-li v zahraničí neplánujete létat na paraglidu. Jediné, na co se vás pro výpočet pojistného bude ptát, je: „Kolik si měsíčně vyděláte?“ Přijde vám to jako absurdní služba? Vítejte v systému státního zdravotního „pojištění“.
Přečtení: 4109
Komentáře
Komentář 92656
Komentář 92669
Důvody zde:
Proč není dobré zvyšovat nyní daně
Zvyšování daní, tak jak je se proslýchá, že k němu vláda přistoupí, případné zvýšení odvodů u živnostníků, a tak podobně anebo návrhy některých členů Národní ekonomické rady státu na zvýšení daně ze mzdy (viz uvedený odkaz) nejsou pro většinu běžných občanů a české hospodářství dobrou zprávou. Uvedu zde proč. Znamená to jednoduše to, že podíl produkce, o které rozhodují spotřebitelé bude zase o něco menší, a naopak podíl produkce, o které rozhodují politici a úředníci bude o něco větší. O tom větším podílu bude rozhodovat případně i část voličů, které volili či zvolí vládní strany, i když ti jsou schopni politiky a úředníky kontrolovat jen v omezené míře. Hlasy řady voličů propadnou anebo připadnou opozičním stranám, které rozhodují jen okrajově.
Odvětví produkce, které zásobují spotřebitele se v důsledku menších útrat spotřebitelů - ti nyní disponují méně penězi - potýkají s menšími příjmy a i menšími zisky, někteří podnikatelé v nich utrpí i ztráty a daná odvětví opustí včetně části výrobních faktorů, a to se týká i části zaměstnanců. Tyto odvětví se tak zmenší. Odvětví plnící objednávky politiků a úředníků naopak zažijí boom a budou míti vyšší zisky. Rozšíří tak svoji produkci. Produkce pro spotřebitele se tak sníží a produkce pro politiky, úředníky, zájmové skupiny a část voličů se tím pádem zvýší.
Přičemž politici a úředníci vědí o tom, co si přejí spotřebitelé relativně dost málo. A to kvůli problému se získáváním informací, které jsou rozptýlené, neúplné, zkrácené, subjektivně vnímané a podobně. To znamená, že i kdyby politici a úředníci chtěli spotřebitele zásobit sami produkty na místo podnikatelů, tak nebudou úspěšní. Ke všemu tu nejde o jednoduchou optimalizační úlohu, ale jde tu i o objednávání a odhadování budoucích potřeb spotřebitelů. Jde zde o podnikatelskou ostražitost. A politik není přece podnikatelem!
I pokud by byly státem nově získané prostředky z daní použity na takové bohulibé činnosti jako je budování dopravní infrastruktury nebo bezpečnost (jako, že nejspíše vůbec nebudou a budou spotřebovány), tak se přínos dalších dopravních staveb nebo policejních stanic bude potýkat s klesajícím mezním užitkem. Čili bude míti čím dál menší přínos, zatímco budou chybět zdroje na jiné užitečné stavby, výrobky či služby. Navíc je potřeba si uvědomit, že stát dnes poskytuje především a prakticky pouze jen služby. Stát a jeho podniky nevyrábí téměř žádné zboží. Zatímco soukromý sektor poskytuje také nějaké služby, ale vedle toho i drtivou většinu zboží. Množství služeb tak v ekonomice relativně vzroste a množství zboží naopak relativně poklesne. Služby jsou v ekonomice důležité, ale to platí i pro i zboží. Řada služeb bez zboží nemá smysl. Expresní a rychlá dodávka nějakého výrobku předpokládá, že někdo něco musel fysicky někde vyrobit.
Někdo by mohl namítnout, že severské státy jako třeba Švédsko mají vysoké daně a přitom se jim celkem ekonomicky daří. No, dnešní Švédsko není zrovna vzorovou zemí (nezvládnutá kriminalita a velké problémy s migranty), ale přece jen severské země vedle reforem ke snížení daní: V letech 1990-1991 byly velmi sníženy daně korporací z 57 % na 30 %, dále byly zcela osvobozeny od daně, některé příjmy z akcií a daně z akciových zisků byly sníženy. Dále: "Nejvyšší sazba daně z příjmu byla stanovena na zhruba 50 %, což pro většinu zaměstnanců znamenalo snížení o 24 až 27% bodů." V roce 2024 byla úplně zrušena daň dědická a darovací. Byl otesán i stát blahobytu. Podpory v nezaměstnanosti byly sníženy z 90 % mzdy na 80 % a zavedena pětidenní čekací lhůta. Mezi roky 1993 a 2000 klesl objem sociálních dávek z 22,2 % na 16,9 % HDP. Dále dotace na podnikání klesly z 8,7 % na 1,8 % a osobní náklady ve veřejném sektoru z 18,2 na 15,6 %.“ (1) Mají obecně nízkou míru byrokracie, co se týká vstupu a výstup do podnikání, lepší vymahatelnost práva v oblasti hospodářství a případně i jiné pro-hospodářsky orientované záležitosti (třeba v Dánsku jsou poměrně jednoduchá pravidla pro propouštění (2)). Tyto výhody Česká republika rozhodně nemá a ani nevypadá, že by se jim během pár let dobrala!
Dále platí, že politika je živnou půdou korupce. Část peněžních prostředků svěřená politikům a úředníkům zmizí do jejich kapes a kapes s nimi spojených zájmových skupin. Korupce je de facto něco, co je se státem a vládou úzce spojeno: "Plýtvání ve veřejném sektoru je způsobeno faktem, že státní úřady nemají měřítko, jakým by mohly posoudit užitečnost daného projektu či výdaje. Rozhodování úředníků lze přirovnat k bloudění ve tmě, kdy ten, kdo rozhoduje, nezná žádnou metodu jak utratit přidělené peníze, co nejužitečněji. Úředníci rozhodují zcela náhodným výběrem či subjektivním pocitem. V porovnání s trhem tak ve veřejném sektoru nutně vzniká plýtvání, kdy se často peníze rozdělují jinak, než jak by je nejvíce ocenila většina spotřebitelů. Právě toto plýtvání je samotným problémem veřejného sektoru. Korupce je až důsledkem (příznakem) tohoto problému. Vyskytuje se totiž právě tam, kde efektivnost nelze podchytit a tím ani vynucovat... "správný projekt" za "správnou cenu" ve státním sektoru neexistuje." (3). Zvyšování objemu prostředků, které proudí skrze stát povede k tomu, že se do rukou korupčníků a zájmových skupin dostane více peněz!
Konečně v České republice je poměrně dost velké zatížení pracujících daněmi a povinnými odvody jako jsou různé sociální daně (důchodové pojištění, zdravotní pojištění apod.). Další daňové zatížení chudších pracujících není žádoucí. Nejen kvůli tomu, že těmto pracujícím již po lockdownech, vysoké inflaci a energetické krisi chybí v jejich rozpočtech peníze a tito příjdou ještě o další část svých příjmů. Ale ještě více zchudlí chudší pracující budou více a více volat po dalších státních zásazích do hospodářství a tedy hospodářskou situaci společnosti a i svoji dále zhoršovat.
https://www.bawerk.eu/clanky/ekonomie/proc-neni-dobre-zvysovat-nyni-dane.html
Nastavení zobrazení uživateli nechtěných a neschválených komentářů
Některé uživateli nechtěné či neschválené komentáře mohou být skryty; zobrazit je můžete po přihlášení.