Zrození libertariána: Jak Bohumil (ne)zasel semínko svobody – Stoky Svobodného přístavu (Urza.cz); (S)toky myšlenek Svobodného přístavu (Urza.cz)

Bohouš se stal libertariánem. Skvělý pocit. Vše do sebe zapadá, dává to smysl. Líbilo se mu to. Shledal, že realizace svobody bude mnohem snažší, obklopí-li se podobně smýšlejícími lidmi. Jenže v okolí takové neměl. Rozhodl se, že pár lidí zkusí seznámit s AnCapem. Mělo by to jít snadno, AnCap je konsistentní a dává smysl. Bohouš však narazil na tuhý odpor. Takříkajíc ho roznesli na kopytech. Od silnic, hasičů, přes chudé až k tomu, že by se lidi okamžitě navzájem pozabíjeli (k dětské prostituci se naštěstí nedostali). Bohouš to však nevzdal a vrátil se ke studiu. Pečlivě načetl knihy (i tu Urzovu), vyzbrojil se neprůstřelnými argumenty. Na každé palčivé téma byl nyní připraven. Proti jeho vyladěným argumentům nemají nejmenší šanci, myslel si. Nezbude jim, než pod tíhou argumentů přijmout „Novou Pravdu“. Nyní odhodlaný Bohumil s hlavou hrdě vztyčenou míří vstříc… do hospody za kamarádem. O pár piv později zkroušeně Bohouš vypráví: „…oponent vyladěné argumenty naprosto vyignoroval. Zdá se, že čím silnější argument jsem předložil, tím urputněji své nesmyslné pozice bránil. Kladl neskutečný odpor. Jako by cíleně neviděl ani ty nejtriviálnější souvislosti…“

Co mi Bohoušův příběh umožnil pochopit? Že třísknout etatistu po hlavě perfektně vyladěným argumentem: Není nejlepší způsob, jak nadchnout etatistovo srdce a mysl pro AnCap. Je skvělý způsob, jak protivníka porazit, rozcupovat a zadupat do země. Klikni sem a umožni mi pochopit, co libertariány vede ke snaze seznámit některé z lidí ve svém okolí s libertariánskými myšlenkami. Když to klapne, budeš mezi prvními, s kým se podělím o svá zjištění z minulého výzkumu „Příběh zrození libertariána“, díky kterému jsem porozuměl příčinám a souvislostem vedoucím k přerodu etatisty v libertariána. I přesto, že jednotlivé příběhy byly odlišné, tak to, co způsobilo odklon od etatismu, bylo u všech naprosto stejné.