Diskuse – Stoky Svobodného přístavu (Urza.cz); (S)toky myšlenek Svobodného přístavu (Urza.cz)

2. Jste blb, nechápete odpověď, kterou jste dostal, to není můj problém
3. Nejdřív odpověď není, pak to jako odpověď vypadá. Udělejte si v tom jasno. Odpověď je respektujeme svobodu pokud zákon neříká jinak. Se zákonem souhlasím.
Proč by měli psychiatři volat po zrušení kritéria? Psychiatrie s ním souhlasí, protože je rozumné, logické a funkční. Chrání zdraví a majetek.
Není to rozkaz, ty jsou na vojně.
Vyjmenované nemoci nezpůsobují, že se osoba chová nebezpečně. Pokud se takové osoby chovají nebezpečně, ná smysl řešit proč, ne léčit choroby, které to nezpůsobují. Mimochodem nádory mozku mohou způsobovat nebezpečné chování, v takovém případě se medicína snaží odstranit příčinu (např. útlak tkání) a nebo utlumit projevy.
3.4 Dokázal jste kulový opět
4 Lžete vy nebo opět vůbec nerozumíte procesu nedobrovolné hospitalizace jako celé psychiatrii

Už mě nebavíte jen pořád opakujete kraviny a serete se do věcí, kterým nerozumíte. Nazdar

2) chovají se velmi nestandardně, často iracionálně, chaoticky, nebezpečně. Je smutnými příklady dokázáno, že prakticky každého člověka při vědomí s výjimkou těch, kteří toho nejsou schopni právě z důvodů nemoci či postižení, lze nějakou formou motivace přimět ke změně chování.
Pokud půjdete do hloubky jejich bludů, zjistíte, že se chovají často nelogicky i v jejich rámci.

3) ne, já jsem na otázku odpověděl zevrubně a srozumitelně. Nemůžu za to, že trpíte kognitivním deficitem.

Medicína léčí osoby, kreré splňují zákonná kriteria pro nedobrovolnou léčbu - jsou definovaným způsobem nebezpečné - z důvodu ochrany společnosti. Dále léčí osoby, které léčbu chtějí. A konečně léčí osoby ve stavu ohrožujícím život, které o sobě rozhodovat nemohou. Jiné ne.
Stejně tak, jako neléčíme osoby s rakovinou, žloutenkou C, AIDS, zlomebou nohou... pokud nechtějí, neléčíme ani osoby se schizofrenií, pokud nechtějí, ledaže by byly nebezpečné. Medicína se chová konzistentně u všech nemocných, zraněných, postižených... neposkytuje nevyžádanou pomoc, vyjma výše uvedených případů, protože respektuje svobodnou vůli člověka. Zákonodárce seznal, že ochrana společnosti v určitých případech má přednost před svobodou jednotlivce. Medicína rozhodnutí zákonodárce respektuje.

4) je jedno jaké důkazy přednesu, vy budete pořád žvanit o koze. Všechny tři "vyvrácení" jste dříve použil, proto jsem je uvedl, i ty léky.
4.1,2 Protože tyto příznaky nemají zdaleka všichni schizofrenici tj. specifičnost a selektivita. Je také dost problém s neinvazivním provedením a cenou zejména u dopaminu. Množiny osob s příznaky .1 a .2 nejsou totožné. .3 Kognitivní deficit se objevuje jako důsledek nemoci, v počátcích se obvykle neprojevuje, tudíž je diagnosticky nepoužitelný."Hele, ten týpek, co mu už roky hrabe, má kognitivní deficit. Hurá, konečně víme, co mu je, má schizofrenii". Ne, takhle nediagnostikujeme.
4-1. Osoby s příznaky schizofrenie označuje medicína za schizofreniky. Např. osoby s dysfunkční tvorbou/reakcí na inzulin označuje za diabetiky atd. Osoby s určitými příznaky označuje určitou diagnózou dle diagnostického manuálu. Dělá to, protože se ukázalo, že osoby s obdobnými příznaky obvykle mají shodnou příčinu těchto příznaků. Příčinou kognitivního deficitu nebo hlasů a dalších příznaků bývá schizofrenie. Schizofrenik má schizofrenii, diabetik ná diabetes atd. Medicína znala diabetes jako nemoc podstatně dřív, než odhalila jeho příčiny. To, že si nejsme jisti, co způsobuje schizofrenii, neznamená, že to není nemoc.

Ano, je víc obrazů kognitivního deficitu, protože různé funkce bývají zasaženy různou měrou při různých příčinách deficitu. Obraz kognitivního deficitu schizofrenika je zásadně odlišný třeba od demence a i v rámci demencí se jednotlivé obrazy liší dle příčiny (nemluvím o terminálních stavech, kdy se už rozdíly stírají). Neustále dokazujete, že o psychiatrii a duševních nemocech víte úplný kulový.

Jediné, co stále úporně dokazujete, je, že věříte stupidním konspiračním teoriím. Jste asi tak na úrovni Semmelweisových kolegů, kteří se mu smáli, že si myje ruce, než sahá na pacienta. Pokud neco nevidíte nebo nechápete, neznamená to, že to není.
Mimochodem není vám divné, že se vám nedaří, nikoho o vaší/Šaškově teorii přesvědčit? Že i když snášíte své hromady pseudodůkazů, nějak jim nikdo moc nevěří? Měl byste přidat, flákáte to přesvědčování, jděte do toho naplno. Vyražte do ulic vstřích potenciálním šaškiánům. Šup šup, už se na vás těším na příjmu. Muhehehehehehe...

Prosím odpusťte už konečně doktorům, že vás zavřeli nedobrovolně do blázince, nutili vás jíst léky a účastnit se terapií. Vedoucí lékařka 36p dříve 27p odešla a přístup se změnil do té míry, že už nemusíte skoro nic, jen zůstat, pokud vás přijali nedobrovolně. A pokud jste tam nedobrovolně a nespolupracujete, vyhodí vás nejdřív, jak to půjde a soud dovolí, protože potřebují vydělávat peníze, ne se hádat s kverulantem.

2) například tím, že je v určitých fázích ataky nelze žádným způsobem motivovat aby sebekontrolu nabyli. Připouštím, že v historii se zkoušeli prakticky všechny způsoby negativní motivace, což je z dnešního pohledu zavrženíhodné. Zkoušela se ale i řada způsobů pozitivní motivace. Nezabralo nic.

3) stát prostřednictvím zdravotnictví alespoň v současné době poskytuje péči všem pojištěncům pokud o ni projeví zájem a lékař či v některých případech i jiný zdravotník shledá, že je potřebná. Zdravotníci rozhodně nikomu svou péči nevnucují s výjimkou případů vyjmenovaných v zákoně. Typickým případem jsou epidemie, kontaminace nebezpečnými patogeny a pod. Patří sem také případy, kdy osoby bezprostředně ohrožují sebe nebo okolí v příčinné souvislosti se svým zdravotním stavem.
Pokud je někdo nemocný, nechce se léčit, jeho nemoc neohrožuje okolí, mohu mu péči nabídnout ne vnucovat. Je na to asi milion předpisů. Nicméně pokud taková osoba upadne do bezvědomí či jiného stavu, kdy není ze zdravotních příčin schopna projevovat svou vůli, předpis naopak velí pomoc akutně poskytovat. Příklad: onkologickému pacientovi odmítajícímu protinádorovou léčbu ji nebudeme násilím vnucovat. Pokud někde zkolabuje, bude mu poskytnuta bezodkladná péče k zachování životních funkcí, ale protinádorová léčba bezprostředně ne. Za pacienta v bezvědomí může za určitých okolností rozhodovat jiná osoba, opět milion předpisů, soud, opatrovnictví... dle konkrétní situace.

4) uvedl jste leda kulový, něco jsem vám k vašim "důkazům" připsal.
Jinak stačí dokazovat že schizofrenie je choroba, to mozku je zcela nadbytečné. Schizofrenie se projevuje navenek typickým chováním, které lze označit za vědomé, byť je vědomí schizofrenika zastřeno, a záměrné, byť je záměr bludný. Takové chování nemůže být výsledkem činnosti jiného orgánu než mozku. Tedy pokud je schizofrenie nemocí tak jedině mozku.
Důkazy jsem vám zde už mnohokrát předkládal a vím jakými "nevyvratitelnými" argumenty budete oponovat.

Takže existuje řada studií o dopaminu. Sám jste je zmiňoval.
Budete tvrdit, že se to nevyskytuje u všech.

Řada schizofreniků vykazuje do jisté míry nestandardní mozkovou aktivitu na zobrazovacích metodách, mohlo by to možná souviset s pruningem.
Budete tvrdit, že podobnou aktivitu vykazují i někteří zdraví lidé.

Kognitivní deficit typicky vyskytující se u osob trpících schizofrenií delší dobu. Rozvoj kognitivního deficitu je specifický pro různé varianty schizofrenie. U paranoidní schizofrenie významně souvisí s počtem a délkou atak.
Bude tvrdit, že to mají z léků. Mimochodem je zajímavé, že během posledních třiceti let byla uvedena na trh řada různých antipsychotik s velmi různými mechanizmy účinku, skládajících se z rozličných, často chemicky zcela nepříbuzných látek. Podle vás ale všechny způsobují identický kognitivní deficit.

Hele pako, já vám to zjednoduším. Veškeré projevy konkrétního člověka jsou chováním osoby. Veškeré chování osoby je až na některé periferní fyziologické procesy iniciováno a řízeno mozkem (to není psychitrie ale neurologie). Mozek, stejně jako všechny ostatní orgány má nějaké obecné a nějaké individuální vlastnosti. Mezi ty individuální vlastnosti může patřit "křehkost" ze které se může vyvinout vlivem dalších okolností např. schizofrenie. Osoby postižené schizofrenií vykazují typické spektrum chování charakteristicky odlišující se od chování zbylých 99% osob. Mnohé z tohoto chování osoba se schizofrenií přes jakoukoli motivaci není schopna ovládat vůlí ani potlačit. Obdobně i u schizoafektivní a bipolární poruchy. To je také zásadní rozdíl oproti osobám např. s poruchou osobnosti, které mají odlišné chování, a které byť někdy s velkým vypětím jsou své chování schopny ovládat či potlačovat. Nemoc je od slova nemůžu. Co nemůžu ovlivnit za to nezodpovídám. Proto duševní nemoci mohou v určitých připadech vyviňovat z trestní odpovědnosti. Protože společnost/stát přejímá odpovědnost za osoby, které nejsou schopny ovládat své chování, nechává ty z nich, které vykazují příznaky duševní nemoci a zároveň vykazují chování rizikové vůči zdraví či majetku hospitalizovat na psychiatrii. Jiné, vykazující odlišné příznaky třeba zase na záchytce.
Závěr: chování osoby způsobuje její mozek. Mozek stejně jako jakýkoli jiný orgán může být nemocný. Nemoc mozku může ovlivňovat chování osoby. Mezi nemoci mozku patří psychózy. Lidský mozek je nejsložitější objekt ve vesmíru, proto u některých nemocí mozku stále pátráme po přesných příčinách. Existují pravděpodobné teorie. Šaškova teorie mezi ně nepatří.

Jsem vám to již doložil touto odpovědí AI: Ps: "Hlavní rozdíl, spočívá ve frekvenci, intenzitě,
dopadu na život a náhledu na realitu vjemů.
U schizofrenie jsou halucinace často trvalé,
rušivé a pacient je považuje za objektivní
realitu, zatímco u intaktních osob jsou spíše
raritní a přechodné jevy v specifických
situacích."
Tedy rozdíl je na prvním místě ve frekvenci. Výsledek je reprodukovatelný, ověřte si to.
Jste úplně blbej nebo co?

Na otázku, kterou jsem vám nabídl. Dovoluji si věřit své AI. Krom toho zřejmě nechápete anglický text. Uvádíte, že 75% populace někdy slyšelo hlasy. Z toho mezi 72 až 60% jen jednou v životě. 60-80% schizofreniků slyší hlasy. Jenže manipulativně neuvádíte jak často, abyste vytvořil falešný dojem že "slyšení hlasů u schizofreniků stejně časté jako u neschizofreniků". Jenže to z vámi uvedených informací zcela zjevně vůbec nevyplývá, protože většina schizofreniků, kteří slyší hlasy, je slyší velice často i mnohokrát denně.

Ps: AI říká: "Hlavní rozdíl, spočívá ve frekvenci, intenzitě,
dopadu na život a náhledu na realitu vjemů.
U schizofrenie jsou halucinace často trvalé,
rušivé a pacient je považuje za objektivní
ealitu, zatímco u intaktních osob jsou spíše
raritní a přechodné jevy v specifických
situacích.

Co takhle zkusit otázku: rozdíl v incidenci a prevalenci sluchových halucinací u schizofreniků a u intaktních osob.

Problém je, že vaše předchozí výpočty ohledně zdravých lidí a výskytu hlasů jsou úplně debilní.

Nemusíte to tu zasírat angličtinou, AI už vesměs umějí česky

Existují desítky, stovky, tisíce obrazů schizofrenie a jdou rozdělit do zhruba čtyř kategorií na základě podobnosti projevů. Je to v zásadě arbitrální rozdělení, lidi mají rádi chlívečky.

Sociální stažení může a nemusí být příznakem schizofrenie a může mít různé příčiny. U negativních příznaků se jedná o příčinu endogenní, u sociálního stažení na počátku schizofrenie je příčina spíš reaktivní na vnější podněty.

2. Ano, bludné synapse jsou na úkor normálních. To báječně vysvětluje negativní příznaky, tedy jak píšete, absenci normálního. Míň normálních synapsí= míň normality.

Při učení nějaké schopnosti či znalosti získáváte, ale žádné neztrácíte. Tady to, co se prořeže, už není. Nejede přes to vlak, jsou vytrhané koleje. Učení v raném věku má na mozek zásadně odlišný vliv než v dospělosti. Když se nějaké spojení vytvoří a vydatně posílí dejme tomu v prvních osmnácti měsících života, asi tam už zůstane na furt.

Během ataky prochází pacient dlouhými fázemi extrémní úzkosti, jelikož psychotické obsahy vnímá jako velmi naléhavé, často život ohrožující. Úzkost zásadně zvyšuje mozkovou aktivitu. Věk, kdy se schizofrenie projeví, se může krýt s věkem doznívajícího prořezávání, proto rané a časté ataky zhoršují prognózu. Dále čím víc a intenzivněji pacient psychotí, tím aktivnější jsou "bludné" dráhy v mozku, tím snáz se to příště zvrtne do psychózy, a tím méně pak používá dráhy zdravé.

100% lidí má nějaké neprořezané "bludné" synapse, což velmi málo kdy (ne u velmi mála osob) může vést k vnímání duševních procesů jako výsledků percepce nejčastěji sluchem. U schizofreniků se sluchové halucinace vyskytují často a dlouhodobě.

1.jaké dětství má AI na mysli? Výskyt schizofrenie před 15 rokem života je ojedinělý. Lze to obtížně diagnostikovat a obvyklé je naprosto mimořádné sociální a vztahové prostředí (myšleno negativně).
Sociální stažení u adolescentních osob u kterých se "probouzí" schizofrenie je obvykle reaktivní, protože si přestávají se svým okolím rozumět, cítí se jím ohroženy. Naopak v seniorním věku se typicky jedná o ztrátu zájmu.
2. pruningové teorii zjevně nerozumíte. Představte si to jako poměr teoretické celkové aktivity mozku a aktivity jednotlivých drah. Pro zachování dráhy je třeba určitá minimální aktivita, která je víceméně fixní nikoli relativní k celkové. Není to tedy tak, že synapsí musí být nutně nadbytek.

Nevím, může to souviset s tím, že ženská psychika má díky cyklickému vystavování hormonům vybudované lepší ochranné mechanismy než mužská. Já mít každý měsíc krámy, tak by mi houklo, jim zjevně ne.

Péče o děti do dvou, tří let se mezikulturálně liší velmi málo a spíš v materálním zabezpečení než ve vztahování se k dítětí samotném. A tehdy ponejvíc v prvním roce dochází k zakládání problému.

Převážná většina genů se mezirasově vyskytuje rovnoměrně, jen několik málo je víceméně rasově specifických. Proč by se to mělo týkat zrovna jich?

To je velmi jednoduché. Zrání mozku dobíhá zhruba +- ve třiadvaceti. Že by medián incidence u mužů? Nezralý mozek má patrně nějaké ochranné mechanismy, aby nedošlo k rozvoji psychózy v době, kdy je možné ještě něco napravit, kdy stále probíhá vývoj.

Účinek antipsychotik je známý, více méně selektivně snižují resp. stabilizují hladinu dopaminu na synapsích. Mechanismy jsou různé. U intaktních osob má podání antipsychotik zejména klasických s plošnějším účinkem dramaticky odlišný výsledek od podání téhož schizofrenikovy v atace. Vyzkoušel jsem si to.

Kde jste tento blud sebral? U poruch osobnost - jsou různé a vznikají různě - obvykle nejde o zachování bludných spojení, ale o přílišné posílení některých v zásadě zdravých viz dále.

Neměl, protože porucha osobnosti je úplně odlišná diagnoza. Poruchy osobnosti jsou různé a vznikají různě a NEJSOU to stálé stavy. Nejčastější poruchou osobnosti dnes je emočně nestabilní porucha. Už z názvu vyplývá že se nejedná o stálý (stabilní) stav, jejich schopnost zládat emoce dramaticky kolísá. Tato porucha souvisí s prořezáváním jinak. Díky obtížně předvídatelnému chování pečující osoby, se nadměrně vyvíjí oblast zodpovědná za vcítění a emoční porozumění druhým (např. tzv. zrcadlové neurony) a její zpětnovazebné spojení s amygdalou. Poměrně malé projevy určitých emocí v okolí pak vedou k neočekávaným reakcím.

Vyblil jste chujovinu.

Neprořezanost či nadměrná prořezanost spojení která měla být zachována způsobuje jak pozitivní ("bláznění") tak i negativní příznaky (morozita, deprese, soc. fobie atd.) jen v různou dobu a různým způsobem. Negativní příznaky se obvykle dostavují ve vyšším věku v souvislosti s následky schizofrenie tedy oploštělostí, kognitivním deficitem, ztrátou společenského postavení a vazeb.

Mozky lidí, genetické konfigurace a vnější podmínky jsou různé byť podobné. Proč by neměly být různé byť podobné výsledky.

I zdraví lidé mají nějaká bludná spojení, v nějaké míře jsou určitě prospěšná. Za určitých okolností se mohou projevit třeba hlasy. U zdravých lidí velmi vzácné.

Extrémní mozková aktivita během ataky posiluje bludná spojení.

Jediné, co by se v této situaci dalo aplikovat, je břitva. Ne ta ocelová ale filozofická. Jistý Vilém z Ockhamu vytvořil pravidlo, že nejjednodušší řešení je obvykle nejpravděpodobnější. V historických pramenech (např. NZ - Geras) lze dohledat poměrně přesné popisy projevů psychózy, ne tak už jejích příčin, protože až do osmnáctého století mělo magické myšlení dost navrch u běžné populace. Nicméně názor, že lidé s projevy podobnými schizofrenii jsou ve skutečnosti nemocní a různé obvykle neúčinné pokusy je léčit se objevují už v antice.

Máme tedy dvě teorie:

1. člověk s určitými predispozicemi vystavený nevhodným podmínkám v dětství se může vyvíjet nestandardně

2. existuje nekolikatisícileté celosvětové spiknutí napříč národy, kulturami a společenskými vrstvami, které manipuluje společností a snaží se vytvářet dojem, že nepřizpůsobiví lidé jsou duševně nemocní

Která se jeví jako jednodušší tedy pravděpodobnější?

Ohledně teorií nelze mít nikdy jistotu, teorie lze pouze vyvrátit. K. Popper. Šaškovy body ovšem vůbec nic nevyvracejí ani nedokazují, jen to, že tomu, o čem píše, moc nerozumí.

Kdyby muži a ženy měli úplně stejný mozek, byla by to plausibilní námitka, jenže nemají.

Zív, přečti si to znovu a dávej při tom aspoň trochu pozor. Odpověď v mém komentáři již je, konkrétně v druhém souvětí v závorce.

Aktuálně asi nejuznávanější teorií je teorie vícefaktorová tzn. to, co Lojza uvádí pod pojmem model stresové zranitelnosti. Určití lidé mají z genetických důvodů (ne jeden gen, ale mnoho genů a ne jedna jediná genetická konfigurace ale mnoho různých variant, které mohou vznikat jak na základě predispozic rodičů, tak i náhodně) vyšší citlivost na některé typy frustrace v raném dětství např. dvojná vazba od matky - tedy situace, kdy chování matky vůči dítěti obsahuje významné vzájemně rozporné emoční signály. Existence těchto nekonzistencí vede během období prořezávání synapsí (spojů mezi neurony) k zachování "bludných" spojení, která se v bludné realitě jeví jako funkční a naopak jsou tato posilována. Prořezávání je závislé do značné míry na aktivitě synapsí a pokud jsou zachována aktivní "bludná" spojení, mohou propadnou sítem i některá spojení funkční. Z toho vyplývá, že riziko rozvoje duševních poruch je závislé jak na genetické výbavě tak i na vnějších podmínkách v dětství. Zvýšená fragilita psychiky nemusí vést nutně ke schizofrenii ale i k jiným duševním obtížím. Vystavení specifickým vlivům v dospívání (některé drogy) může vést k aktivaci "spících" spojení a rozvoji duševní nemoci.

S tou genetikou je to komplikovanější. Ve větších společenstvích žijí lidé v některých oblastech již nejméně 12000 let (Jericho, Göbekli Tepe). To je jen asi o dva tisíce let míň, než za kolik vznikla z vlka čivava.

Ps: pohybování se v rámci definované společenské role je věc bezpečí. V definovaných společenských rolích výrazně snižujeme práh společenské interakce atd.