Diskuse – Stoky Svobodného přístavu (Urza.cz); (S)toky myšlenek Svobodného přístavu (Urza.cz)

V době vzniku desatera byl ten způsob vyčlenění velmi šťavnatý. Probíhal pomocí kamenů vrhaných davem, přežití se nepředpokládalo. Dnes je to většinově o dost přívětivější.

"Tady ne". Není to žádný 'zákaz' či tlak, jen velice zdvořilá žádost. Je pro mě osvěžující, že to tu neobsadili všelijací paranoici a blouznivci, kteří si o tom musejí něco myslet za každou cenu ať je to jakkoli amorální, absurdní či stupidní a tapetují tím diskuse v širokém okolí. Mea culpa. Moc rád bych, aby to tak zůstalo. Děkuji.

Na tomto blogu se stalo dobrým zvykem dění na Ukrajině nerozebírat ideálně vůbec nekomentovat a nezmiňovat. Myslím, že to je skvělý nápad a pokud možno bych u toho rád zůstal. Děkuji.

A) přímo ne, ale může se vybrat nejprodávanější zboží na trhu. K tomu je ale potřeba ten trh.
B) nelze vyhovět všem, stačí většině viz výše
C) objednávku nedělá stát, ale vždy konkrétní úředník. Cíle uředníka jsou: 1) vyhovět zákonu a/nebo vedoucímu 2) přijít si na své. Jediným hodnotitelným parametrem veřejné zakázky je cena. Kvalita má být jasně stanovena v zadávací dokumentaci, kterou vypracovává příslušný úředník. Pokud se počet uchazečů o zakázku vyhovujících zadání limitně blíží jedné, mise je splněna, cena jako parametr vyšachována ze hry a úředník si zaslouží svůj motivsční příplatek (dříve maloobchodní marže).
D) takový aparát máme, jmenuje se Státní ústav pro kontrolu léčiv mimo jiné. Poslední dva roky lze sledovat, jak jim to báječně šlape.
Ad ps: viz bod C, vedoucí nemocniční lékárny bývá velmi zámožný člověk
E) viz bod B, ale neprojde to přes C a D.

Celé to záleží na tom, kolik na to bude peněz. Musí to být dost na to, aby se dalo nakrást a ještě zbylo na realizaci, jinak vznikne jen blamáž, o kterou teď zrovna nikdo moc nestojí.

"kolik vynikajících argumentů jsem za stejnou dobu vypracoval, jak v kritice psychiatrie, tak v kritice ankapu (tj. vlastně v politické teorii)…"?
Inu žádný, alespoň tady publikovaný. Kdyby se anarchokapitalismus za tu dobu vůbec neposunul, je to 1:1. Jinak ústup z dosažených pozic je jistě také posun, jen ne žádoucím směrem. Navíc většina teorií se rozvíjí a propracovává prostřednictvím kvalitní a fundované kritiky. Takové bohužel anarchokapitalismus mnoho nenachází, sem tam poštěkávající podvraťák, ale z toho se moc vydolovat nedá.

Zjevně špatně hledáte. Otevřel jsem první článek SCHIZOFRENIE A KOGNITIVNÍ FUNKCE, který google vyhledal a MUDr. Tůma prim. Psych. kliniky FN HK tam píše: "Kognitivní deficit koreluje se strukturálními a funkčními abnormitami CNS (dorzolaterální prefrontální kortex, limbický systém, hipokampus, parahipokampální kortex, gyrus cinguli, talamus, bazální ganglia)". Strukturální změny lze pozorovat na dříve zmíněných přístrojích nebo při pitvě, jsou to fyzicky existující jevy, které lze vidět a zkoumat. Nelze zcela jednoduše konstatovat příčinnou souvislost, neboť schizofrenie není zlomená noha. Příčinnou souvislost mezi neschopností chodit a zlomeninou holeně pochopí i malé dítě, protože funkce holenní kosti je zjevná na pohled. U prefrontálního kortexu tomu tak není, na jeho funkci lze usuzovat nepřímo v souvislosti s mozkovou aktivitou a reakcí mozku na podněty.
Takže do určité míry ano, korelace není kauzalita, ale divil byste se, kolik ze současné vědy je založeno na korelaci a pouhém předpokladu kauzality. Koneckonců žádnou teorii nelze zcela spolehlivě dokázat pouze spolehlivě vyvrátit.

To nebyla sranda, to byl záměr, takový test příčetnosti. Zkusil jsem, kdo se chytí.

Uvidíme, zda jste jen alterego šaškijána nebo to máte ze své hlavy. Článek ukazuje, že i široce uznávaná choroba jako migréna nemusí mít žádné pozorovatelné příčiny na makro ani mikroskopické úrovni a přesto v zásadě nepochybujeme o její existenci a vlivu na nemocného. U psychotických onemocnění je tomu ale jinak, ona takové příčiny a projevy obvykle mají a dají se ve značném procentu případů nalézt pomocí přístrojových metod typu MR, PET, SPECT... Nebudu diskusi zaplavovat odkazy, zadejte do googlu "schizofrenie kognitivní defekt magnetická rezonance" a najdete mnoho článků s odkazy na další studie a výzkumy. I v češtině. Popírat, že existují psychozy je jako popírat, že viry a bakterie způsobují nemoci. Ps pro amatérské virology: některé viry způsobují choroby méně závažné než by odpovídalo všeobecné panické reakci na ně.

Děkuji za typ, zajímavý článek.

Já vám to píšu jako odpověď na vaši přímou otázku v diskusi. Nemám potřebu to vydávat jako článek.

Oni ti lidé (většina) nechtějí jakýkoli stát, oni chtějí stát s určitými parametry. Kdybyste si měl zvolit mezi anarchokapitalismem, Severní Koreou a středoafrickou diktaturou typu Idi Amina, bude se vám anarchokapitalismus patrně jevit v příznivějším světle. Velká část lidu chce stát, ve kterém menšina schopných živí většinu méně schopných a s prozíravostí lumíků chtějí mít možnost dále o tom hlasovat tedy nadále zvyšovat zátěž a rozšiřovat okruh příjemců a tak dokola.

Můžu jen opakovat, co již bylo mockrát řečeno. Až demokracie zkrachuje, v čemž nepotřebuje pomáhat, je třeba využít bezvládí k prosazení něčeho, co bude co nejvíce připomínat anarchokapitalismus. Cesta patrně vede přes minimální stát, který zajišťuje vnitřní a vnější bezpečnost, justici a zahraniční vztahy. S úplným zrušením státu vzhledem k současné mezinárodní situaci zatím počítal nelze. S dostatečně silnou justicí lze nicméně do zakládacích listin (ústavy) naprogramovat postupné směřování k jeho likvidaci.

Výrazným zvýšením daní snížíte efektivitu ekonomiky a tím snížíte HDP. Čili další procentuální zvýšení daňové zátěže nepřinese lineární zvýšení příjmů státního rozpočtu tedy možnost snižovat dluh, protože mnohé podnikatelské subjekty jsou již dnes na hranici rentability tj. zkrachují a nebudou platit vůbec žádné daně.
Jedinou cestou by bylo snížení výdajů SR zejména sociálních, což neprojde přes PS, protože by poslanci rychle doposlancovali ať už násilnou akcí nebo volebním debaklem. To je základní problém demokracie. Následuje inflační spirála, státní bankrot, změna politického režimu vedoucí k diktatuře nebo oligarchii viz latinská amerika.

HDP/státní dluh to celé vztaženo k času? Je možno zohlednit vnější vlivy.

V průměru je každá další vláda horší, to je základní vlastnost demokracie.

Nebe je modré, tráva zelená, slunce svítí, (jakákoli) vláda je špatná. Samé žhavé novinky. Nechtělo by to spíš přijít s nějakým řešením než s tisíckrát omletou zjevnou skutečností?

Pokud by ta druhá strana byla do budoucna čistou ztrátou pro celek, omezení jejích možností prosazení pochopitelně bez násilí by mohlo být minimálně z dlouhodobého hlediska ekonomicky výhodné.

Jak jednoduché to máte, tak neházejte perly sviním.

Anarchokapitalismus podporuji mimo jiné kvůli tomu, že se doposud nemontoval do toho, co si mám myslet jen co mám dělat, nikdo mě svatouškovsky nepoučoval, že mám odmítat nenávist. Můžeme diskutovat o tom, jestli má nenávist nějaké ekonomické přínosy nebo jen bere, jestli náhodou není tato přirozená lidská vlastnost k něčemu užitečná, jestli například zavilá nenávist ke kolektivistům a všemu kolektivistickému není sebezáchovná (lze dosadit jakoukoli konkrétní totalitní ideologii). Ps: na náboženskou agitaci mám faráře, ekonomice vůbec nerozumí, tak se alespoň spolu nemusíme hádat.

Mám trošku pocit, že v Čechách jsou lidé na provokatéry zvyklí a daleko snáz je rozpoznají. Pak taky ten německý ordnung musí být i kdyby dotyčný měl být za blbce.

No působí to trochu morbidně, smrt na nemocniční posteli je mi nějak míň proti srsti, ale budiž. Vadí mi jen, že mrknutí oka není spojeno přímou vazbou se smrtícím mechanismem, že vyžaduje nějakou interpretaci. Taky tam trochu hapruje možnost odstoupit, nezvratnost kroku je psychologicky významný fenomén.

Takovou službu si dokážu představit ve formě asistované sebevraždy, kdy osoba nějakým úkonem sama přímo zapříčiní svou smrt nebo spustí řetězec událostí, které k ní bezprostředně vedou. Může se jednat o stisknutí pístu, podržení tlačítka apod., každopádně účinný krok do neznáma by musel udělat každý sám. Přijde mi bez ohledu na NAP a cokoli osobně morálně neospravedlnitelné hodit toto rozhodnutí na druhého.

Ale já netvrdím, že to není hyenismus, já říkám, že je to přirozené a bude se to dít vždy. Ti poleptaní, popálení, na vozíku patří většinou do té kategorie přežil páté patro, fakt smolař. Nezažil jsem, že by se jim někdo moc posmíval. Pak jsou ještě jedinci, co se vrhli po hlavě ze tří metrů, chytla to mícha a jsou nadosmrti placatý. Těch je mi líto dvakrát, jsou to pitomci a odvahu také neměli. Podobně jsou na tom sebevrazi paralenem. Spolykat pár paralenů vypadá jako prima bezpečná demonstračka, jenže ejhle paralen je na určitou dávku silně hepatotoxický a alkohol jako častý průvodce sebevražd tuto dávku ještě výrazně snižuje. To se pak může dotyčný probudit na jipce zralý na transplantaci, kterou možná nestihne. Požití žíraviny je způsob, který si ještě během provádění rozmyslí prakticky každý, takže se často na své záchraně i aktivně podílí a semtam se to dá přežít, ne bez následků. Ono totiž, záleží od použitého prostředku, to leptání obvykle nějakou dobu trvá, než končí fatálně. O koncentrovaných kyselinách nemluvím, ty dnes nejsou běžně dostupné vyjma HCl, pro kterou platí uvedené výše. Sebevrah by neměl spoléhat na to, že vydrží takové středověké mučení. Závěrem: nepáchejte sebevraždy, už vůbec nepáchejte demonstrativní sebevraždy, zvláště pokud jste pitomec, když už tu sebevraždu pácháte, nejdřív si o tom něco přečtěte, ať víte, co vás čeká, když se to nepovede.

Eutanasie a sebevražda mají zásadní průnik, který se nazývá asistovaná sebevražda. Forem asistované sebevraždy je vícero. Asistence může spočívat v nastavení a zavedení aplikačního mechanismu (např. morfinové pumpy) a sebevrah stisknutím pístu či podržením tlačítka učiní vlastní krok. To se mi jeví jako optimální varianta, přesto je to zakázané a neděje se to (či možná někde výjimečně, ale je to strašně o průser). Eutanasie je v našem státě zakázaná, nicméně běžně potichu probíhá.

V tom máte nepochybně pravdu. Opovržení, se kterým se neúspěšní sebevrazi setkávají, nepramení obvykle z morálního odsouzení sebevraždy samotné, ale z odsouzení zbabělosti. Vzít si plánovaně život vyžaduje určitou odvahu (do filozofování o nedostatku odvahy žít bych se nepouštěl) a neúspěšní sebevrahové jsou většinou (statisticky) lidé, kteří záměrně zvolili nedostatečně účinný způsob sebevraždy tj. neměli odvahu překročit Rubikon nebo předem zajistili včasnou záchranu. Těm, co skočili ze střechy paneláku a náhodou to přežili, se posmívá málokdo, protože je jasné, že to mysleli vážně, krok do prázdna udělali, jen měli vážně velké štěstí/smůlu, že to přežili. Se státem to opravdu nijak nesouvisí, vysmívat se zbabělosti je lidská přirozenost.

Odst. 1) stále nerozumím, ale asi se mě to netýká - ok.
2) s Urzou v mnohém souhlasím a v mnohém ne, považuji se částečně za paleolibertariána, částečně za nijak nezařazeného individualistu. Jedna z kategorií, ve kterých se s Urzou neshodnu je sebevlastníctví resp. vlastnictví jiné lidské osoby. Takže urzovské pojetí nevnímám nutně jako závazné. Zároveň nechci něco autoritativně tvrdit, tak jsem vyzval k diskusi.
3) dítě ideálně vzniká přirozeně aktem proběhlým na základě vzájemně žádoucího dobrovolného chování, které se značnou mírou pravděpodobnosti vede k početí. Vztah zúčastněných lze nazvat v jistém slova smyslu smluvním. Protože následkem toho vzniká nový fyzický subjekt/objekt, lze předpokládat jistou míru odpovědnosti původců tohoto subjektu/objektu (př. když postavím dům a ten někomu spadne na hlavu, také nesu odpovědnost). Dítě je v počáteční fázi života především objektem - na dění se volně neúčastní, je s ním zacházeno, přesto nelze pominout, že je zároveň subjektem - je sebevlastněno a jakékoli zasahování do (sebe)vlastnických práv nutně musí být smluvně ošetřeno, jinak by bylo porušováním NAP. Stát oproti tomu existenci občana nezpůsobil, nenese v tomto smyslu za občana odpovědnost, tudíž tato situace neimplikuje vznik žádné apriorní smlouvy natož společenské, která zavazuje další neurčené subjekty. To vnímám jako kvalitativní rozdíl.

Jediné, čím se dá na článku zabývat, je instalaterovo podnikatelské rozhodnutí, odhadovat, jakým postupem k rozhodnutí dospěl a jestli to bylo vzhledem k nějakému časovému úseku šťastné rozhodnutí. Pokud by to byl jediný dostupný instalatér nebo to tak měli všichni, mělo by to i nějaký smysl, takhle to prostě udělal někdo jiný. Co vlastně jediné nechápu je, proč měla dotyčná potřebu zmiňovat rusákovu národnost. Co je komu do toho? Pokud se mu nezdálo jméno, napadá mě asi sedm dalších zemí, odkud by mohl být včetně Ukrajiny nebo třeba Izraele. Tekly jí trubky? chtěla pomoct? chtěla to ale na férovku i pro rusáka? Ok, tenhle týpek to takhle nenabízí, není třeba si zoufat, udělá to jiný. Je to o kšeftu se sebou: neopravená trubka x zamlčení, pronesená polopravda či dokonce lež.

Tak trochu popíráte přes 2.500 let dějin filozofie. Jenže to byste musel nejdřív popperovsky dokázat, že se jedná o utopii, abyste to mohl pojmout trochu na úrovni.

Vskutku hodnotná odpověď, která posunula debatu konstruktivním směrem.

Předem se distancuji od jakéhokoli morálního posouzení sexuálních menšin, pokud jejich chování neporušuje NAP. Se slovem sodomie je to jako se slovem manželství. Označuje se s ním něco konkrétního a odlišného, než navrhujete vy. Slovem sodomie se označuje jakákoli nekoitální sexuální aktivita tedy jakákoli potenciálně nevedoucí k početí, vůbec se nemusí jednat o aktivitu homosexuální. Toto označení nemá žádnou spojitost s partnerstvím a takové použití je nejen chybné, ale zejména pejorativní. Stejně tak slovo manželství vzniklé spojením základů MAL (malčik) a ŽEN označuje pár muže a ženy. Vidíte, jak je nebezpečné posouvat významy slov.

Pro mě to není až tak věc terminologická, chtějí tomu říkat manželství, budou tomu říkat manželství, zákon se nakonec přizpůsobí realitě. Je to ale především přiznání mindráku. Nemohou se dohodnout na nějakém dostatečně reprezentativním vlastním označení popisující příslušný vztah. Pořád je jakousi archetypální metou slovo manželství. Jako by bylo nutné srazit výlučnost manželského svazku místo vytvoření obdobně výlučného svazku s důstojným originálním jménem. Druhá otázka je zdánlivě nesouvisející, a to, zda má v anarchokapitalismu rodič právo postoupit dítě někomu jinému. Nemám v tom jasný názor, nabízím debatu. Není postoupení, odmítnutí, zanechání dítěte porušením NAP. Nevzniká mezi dítětem a rodiči nepsaná smlouva?

No dobře mohlo, ale spíš výjimečně. Fakt málo dětí je schopno zvláště dlouhodoběji něčeho vytvářet víc než za 100 korun za hodinu. Připouštím, že stokoruna už dávno není, co bývala a na podzim už to nemusí být pravda.