Diskuse – Stoky Svobodného přístavu (Urza.cz); (S)toky myšlenek Svobodného přístavu (Urza.cz)

Pochopil jste.

Bezprávní cochcárna je zlá. Znamená v praxi znásilnění, vraždy, loupeže, protože si v ní prostě bezprávní lidé berou, co chtějí bez ohledu na cokoliv. Je v podstatě jedno, zda na to mají stát nebo anarchii, protože to, co reálně vládne, je bezedné ego.

Legitimita je ten společenský konsensus, to jsme se moc nepohnuli. Konsensus je dynamický.

Na základě čeho? Když se na Vás dneska obrátí policista s žádopstí o informaci, řeknete mu, že jste si ho nezvolil a je tudíž nelegitimní?

On ale je vždy průběžně legitimizován, jinak to není systém, ale konflikt. Tak končí i totality státní. Legitimizace prostě jen probíhá velmi složitě, takže je obecně na ni (stát nestát) těžké najít správnou metriku.

Ano, ona ta legitimita je typicy celospolečensky ad hoc, sociologové se ji snaží predikovat, moc jim to ale nejde.
To máte ale i ve státech.

Stačí číst, co píšou sami výrobci a regulátoři. Ze začátku jsme toho věděli málo, ale dost na to, aby bylo jasné, že to smrdí, teď když se uvolňují další a další data vysouzená v USA, je už situace jasná, nejznámější jsou ty záněty srdce, ale je zaznamenáno asi 1400 diagnóz ve VAERS, přes tisíc publikovaných článků. Contergan byl proti tomu čajíček.

Dost lidí po tečce zaklepalo bačkorami, Fico si to jako jeden z mála dokázal uvědomit. To není jen štěstí.

Časem by měly existovat stroje, které sežerou kameny a budou se replikovat, otázkou je, za jakých okolností

Smer má nespornou výhodu v tom, že si nezadal s vražednými injekcemi. Tam se diskreditovali ostatní politici. Na Slovensku opravdu není koho volit.

Něco arbitrární být musí. Jinak to neumíme. Náš rozum neumí postavit něco z ničeho. Potřebujeme do začátku axiomy a odvozovací pravidla. To je arbitrární.

Potíž je v tom, že psí a kočičí etiketa je často zapsaná hodně natvrdo, a tak nezbývá, než aby se ji naučil člověk. Spousta lidí toho ale není schopná, důsledkem je pak vzájemné utrpení.

A ekologickým hodnocením si v tomto směru tak moc hlavu dělat nemusíme, jsou funkční ekosystémy, kde je v pohodě zabíjet v jisté míře na maso, kůži apod. A jsou i systémy nefunkční, a tam ani vegetariánství nebo veganství nepomůže. A přetěžování ekosystémů je problém i u rostlinné výroby.

Možná ale některým zvířatům prostě nerozumíme. Jsou i lidé, jejichž chápání smluvních vztahů je hodně jiné, přesto kvůli tomu nepřestávají být lidmi.
Podobně, naše chápání lidoopů a kytovců je hodně omezené, neznáme dobře jejich vztahy.

Tak hlavně rostliny samy ovoce nabízejí, živočichové ne. Samotný životní cyklus rostlin se snězením počítá! A upřímně si nejsem jistý, zda taková ovce nebo kráva se snězením v jistém smyslu nepočítá také. U psa, kočky, velryby, delfína a opic mi to přijde jiné, tam bych se asi opravdu cítil, jako bych jedl člověka.

A vy máte nějaké zvíře, s nímž máte smlouvu?

Aha. To jsem netušil. Znají aspoň své skóre? Zajímavé! :-)

Nemusela, mohly by existovat třeba samotěžební stroje...

Ti, kdo tu označují komentáře jako odpad, všimli jste si, že to tlačítko NENÍ disklike, ale něco úplně jiného?
<<Prosíme, nepoužívejte tuto funkci jen k vyjadřování nesouhlasu s názory druhých; smyslem je skrytí zbytečných komentářů či spamu mimo téma.>>

Touhle linií argumentace by šlo absurdně dojít k závěru, že není nic špatného na kanibalismu, dokud člověk kvůli tomu nikoho nezabije.
Tam by autor směřoval? Nebo spíš, jak píše Tron, strawmenuje?
I rostliny mohou být komplexní organismy, poměřují snad vegetariáni a vegani, to, co jedí, komplexitou toho, z čeho to vyrostlo? Nebudeme jíst kiwi, protože je komplexní?

Nikdo snad nemusí číst nic, pokud vím.

To není "naše" zdravotnictví. Ty otázky jsou opravdu těžké kdekoliv na světě.
O tom, jak lze někoho zabít, se s cizími lidmi nebavím, protože kdo ví, jak s tím kdo naloží. Zaručené není nic. https://www.jareknohavica.cz/jaromir-nohavica-cerna-jama/

Prakticky? Prakticky je to to hlavní téma. Učinit svět tak žitelný, aby se lidi sebevraždili co nejméně.
Reálně se lze bavit o tom, jak případně je nebo není svobodné někomu sebevraždu vymlouvat, někdo by pak mohl mít pocit, podle mě mylný, že akomodace suicidálního jedince (nebo třeba i skupiny) není dostatečně respektující k jeho právu na eutanázii.

O sebeblbějších psychiatrech bych pomlčel, lidská blbost je jak známo bezmezná. Psychiatři často nemají čas něco zjišťovat. Nezřídka se mění několikaleté diagnózy. Psychiatrie často řeší, co se nevešlo nikam jinam. Za mě dva psychiatři nejsou zárukou ničeho speciálního, tím méně sebevraždy. Představa, že suicidální jedinec by se pak tím spíš šel vypovídat k psychiatrovi, mi nepřijde realistická.

Ukázka toho, že doktoři mají pravdu i když ji evidentně nemají.

Osobně bych se radši zabýval tím, jak zpříjemnit život, ne smrt.

Je poměrně zajímavé, co vše jsou ochotni lidé outsourcovat na doktory... Medikalizovali jsme všechno možné od početí po smrt... Tak teď ještě medikalizovat ty sebevraždy... Doktoři nejsou nějaké mýtické bytosti, jsou to také lidé jako kdokoliv jiný, jsou omylní a prostě všelijací (někdy i třeba dobří). Sebevražda není nemoc sama, je to rozhodnutí sebevraha, není ji jak nebo čím sterilizovat a vyčistit. Nevím, jestli jste někdy viděl psychiatrii, osobně znám málo míst, kde je rozhodování stíženo víc, než právě tam, a to jsem tam nikdy nebyl jako pacient. Psychiatři jsou ti poslední, které bych s prováděním sebevraždy chtěl mít spojené.

Ono tam jde v podstatě o to, aby to byla pořád ještě sebevražda, a ne vražda.
Pokud někdo někomu něco nasype do pití a pak ho najdou zajetého vlakem, přesně tohle se řeší: Byla to sebevražda, neúmyslné zabití nebo úkladná vražda? A s touto úpravou by mohl dotyčný tvrdit, že šlo třeba o nepovedenou eutanázii.

Teď se bavíme o technikálii, ale je jasné, že jak svědectví tak tím spíš videonahrávku, lze napadnout. Obviněný pak logicky dokládá svoji nevinu, což je šílená situace, která i tak v trestním právu může nastat, ale tady ji legislativa vyvolá zákonitě.

Předpokládejme pro tuto diskusi, že všichni jsou vždy dobře informovaní a svéprávní, střízliví a nečiní své rozhodnutí pod nátlakem.
(Pak totiž se situace značně komplikuje: Co když je rozhodnutí učiněno na základě lži? Duševního stavu nebo onemocnění? Drogy? Nátlaku?)
I potom se obávám zneužití a/nebo nepochopení eutanazie a zakrytí vraždy nebo zabití. Prakticky by stejně musel ten, kdo eutanazii provádí, dokazovat, že ten, na němž byla provedena s ní opravdu souhlasil, což je značně obtížné. Ničím jiným se totiž eutanázie od zabití nebo vraždy v trestním právu neliší.
Současná zdravotní praxe spočívá v prostředků, které usnadňují umírání, ale není u nich jistota, že k němu povedou.

Přesně to jsem chtěl napsat (nemyslím to samozřejmě vážně, je to metatéma).

Sexualizace dětí je kulturní záležitost. Nijak tím nezlehčuji ani nerelativizuji případnou trestnost. Společnost i děti v tom potřebují mít jasno. Máme doloženy kultury, kde děti žily sexuálním životem v mezích jejich fyzického růstu, byť dnes to většina kultur nedělá.
Prostě záleží víc na dané kultuře než na ankapu.
A pokud mohu radit, sexualizovat děti dobré není.