Diskuse – Stoky Svobodného přístavu (Urza.cz); (S)toky myšlenek Svobodného přístavu (Urza.cz)

Ano, psal jsem to jako popis skutečnosti, ne jako morální soud, že bych souhlasil se vším.

Ano. Tenhle komentář je k nezaplacení. Izrael i dvojí metr na něj se dá vystopovat hodně daleko. Jedním z nejstarších archeologických nálezů je Merneptahova stéla, která hlásá: Izrael je ztracen, nemá sémě.
Když Josef sestoupil do Egypta, říká tam:
גנוב גונבתי מארץ העברים
Ganov gunavti me'Erec ha3Ivrim
Byl jsem ukraden ze země Hebrejců (=potomků Hebera).
Historie Jisra'ele podle toho sahá daleko před Abraháma, k 3Everovi a k Šémovi.

Přesně!

:-) Kdo by dnes chodil do socialistického zdravotnictví?

No přece Debóra - דבורה

Je to jednoduché. Čím láskyplnější je všeobecné prostředí, tím menší je potřeba se proti němu hnusně vymezovat.

Pokud by neexistoval vůbec žádný mechanismus shody na účinku (tím je dnes čím dál tím méně funkční akademický diskurs), nebude ani jak něco dokázat před soudem. V nejhorším případě nemají účastníci ani společný jazyk, a pak ani šanci se dohodnout. Předpokladem řešení sporů soudní cestou je nějaká užnávaná soudní kultura. Bez ní není jak spory řešit. Správně píšete, že Židé v nacistickém Německu, kde už neměli s Němci společnou kulturu, měli jedinou šanci, totiž šanci odejít.

Neznám transmuže, který by chtěl soutěžit s cismuži :-)

V paralelizaci, v reflexi lokální kultury, nevýhoda je v tomtéž, nevýhoda v roztříštění a v tom, že pak některé problémy bude řešit míň lidí a méně věcí jim napadne. Někdy jsou nápady ale tak blbé, že to může být i výhoda. Nevýhodou může být i nestabilita takového práva, co včera platilo, dnes platit nemusí.

K tomu je nakročeno pořád, všude a inherentně.

ZŠ Na živo
Adresa
Květná 92
572 01 Květná
‭+420 702 153 837‬
Kdo jiný?

Dneska máme zákony, které jdou proti sobě (a samozřejmě i rozsudky)

V tomhle je ale anarchie i v demokracii. Lidé chodí volit z různých důvodů, legitimizuje se výsledek.

No vždyť jo. Krádež levného jídla v malém množství dneska ani řešit nejde, vymáhání práva se nevyplatí.

Ne nutně. Otrokář může říci: Teď máš volno, můžeš třeba i vydělávat jinde. A může to být i zvykem, který může společnost nebo třeba i soudy vyžadovat.
Vulgární materialismus se na tom dost láme, protože spermií oplodněné vajíčko roste v děloze z matčina těla až do porodu, kdy je z něj nový člověk. Skoro to vypadá, jako by si na tom z vlastnictví dělal legraci ten, kdo to tak vymyslel.

Může to být cokoliv. Třeba první vydělaný dolar. Dítě přišlo na svět a prostě je. Že je samostatné nemá příčinu (můžeme tedy říci, že ho stvořil Stvořitel, ale to ateisti asi nepřijmou), ale má to nějaký důvod, který si vybírají lidé.

Dají. Proto také legitimizovány jsou. Typicky ale pro legitimizaci síly potřebujete víc než jen sílu. Tady sebrání psa legitimizuje psí utrpení.

Tohle mi přijde hodně extrémní užití homesteadingu. Těžko asi někdo něco homesteaduje když to jiný drží nota bene v děloze. Ale kdyby to tak nějaký soud konstruoval, aby se vyhnul otroctví, proč ne. Nicméně taková konstrukce asi nebude sama motivací.

I když teď mě napadlo, že Faucimu dokonce sebrali právně psy, které za peníze z daní týral. Možná to důležité být může.

Abych se přiznal, moc mě to nezajímá. Vzít týraného psa mi pocitově přijde obhajitelné, sám k nám jednou cizí pes přišel a byl nějakou dobu u nás když jeho majitel hulil. Nakonec ale se tyto konflikty víceméně vždy řeší silou nebo prezentací síly. Silnému psa nikdo brát nebude, nestojí to za to.

Ano. Slovo zločin jsem použil ad hoc. Pro představu může jít o situaci, kdy soudce někoho odsoudí za něco, co neudělal a pro co nejsou důkazy. To bych viděl jako soudní cochcárnu.

Předem neznáme parametry toho konkrétního otroctví ani parametry jeho alternativ. Otroctví je v tomto smysl spíš právní stav.
Urzova verze otroctví jako vlastnění těla je novum a v praxi se pokud vím na živých lidech neprovozovala. Nedává to smysl. Je-li člověk vnímán jen jako věc (soubor orgánů), není běžným nazíráním ani otrokem. Nemá v takovém systému ani právo na život. To pak prakticky znamená, že ho takový právní systém ani nepovažuje za člověka. Životaschopný člověk pak nutně bude v nepřátelském vztahu s takovým systémem.

Justiční zločiny jsou problém vždycky. Ale je pod nimi aspoň někdo podepsán.

Proč navždy? Podle daného práva by mohl nebo po nějaké době třeba i musel otroka propustit. Případně by mu mohl také otrok utéci, což je sice bezprávní akt, nicméně nikde není psáno, že se vše musí vymoci.
Možností je obecně mnoho.

V pohodě. Nijak nepléduji pro otroctví.

Takové dítě má nevýhodnou pozici. I ve státě. Není výhodné být nalezencem.

Pokud připustíme otroctví: Na trhu většinou prodávání vlastních dětí je společensky deklasující, deklasovaný člověk pak typicky skončí sám na trhu lidí jako otrok, čímž pochopitelně ztrácí i kontrolu nad svojí reprodukcí a i pokud někoho zplodí (nebo porod), patří pak výsledek jeho pánu.
Je ale také možné se rozhodnout pro nepřípustnost otroctví, pak i ti, kdo budou chtít někoho prodat, nebudou mít kupce.

Kdyby byl ankap lékem na všechny společenské pasti, hravě ho nastolíte třeba v místech, kde se lidé dodnes jedí navzájem (tady bych měl napsat nekonsensuálně, konsensuální jedení navzájem lze technicky provést i v Německu, byť se to většině lidí pochopitelně nelíbí), ale to zjevně teď nikdo neumí. Osobně mi přijde, že ankap může být pro všechny děti, ale ne pro všechny dospělé. Svět není bez traumat, nikdy nebyl. Problémem jsou traumatizovaní lidé.

Myslím, že jste dobře pochopil smysl článku. Lpění na tom systému, že něco vyřeší, ať už je jakýkoliv, ho může spíš sabotovat než mu pomoci. Hledání skutečných řešení má smysl.

Pochopil jste.

Bezprávní cochcárna je zlá. Znamená v praxi znásilnění, vraždy, loupeže, protože si v ní prostě bezprávní lidé berou, co chtějí bez ohledu na cokoliv. Je v podstatě jedno, zda na to mají stát nebo anarchii, protože to, co reálně vládne, je bezedné ego.

Legitimita je ten společenský konsensus, to jsme se moc nepohnuli. Konsensus je dynamický.