Diskuse – Stoky Svobodného přístavu (Urza.cz); (S)toky myšlenek Svobodného přístavu (Urza.cz)

Touhle linií argumentace by šlo absurdně dojít k závěru, že není nic špatného na kanibalismu, dokud člověk kvůli tomu nikoho nezabije.
Tam by autor směřoval? Nebo spíš, jak píše Tron, strawmenuje?
I rostliny mohou být komplexní organismy, poměřují snad vegetariáni a vegani, to, co jedí, komplexitou toho, z čeho to vyrostlo? Nebudeme jíst kiwi, protože je komplexní?

Nikdo snad nemusí číst nic, pokud vím.

To není "naše" zdravotnictví. Ty otázky jsou opravdu těžké kdekoliv na světě.
O tom, jak lze někoho zabít, se s cizími lidmi nebavím, protože kdo ví, jak s tím kdo naloží. Zaručené není nic. https://www.jareknohavica.cz/jaromir-nohavica-cerna-jama/

Prakticky? Prakticky je to to hlavní téma. Učinit svět tak žitelný, aby se lidi sebevraždili co nejméně.
Reálně se lze bavit o tom, jak případně je nebo není svobodné někomu sebevraždu vymlouvat, někdo by pak mohl mít pocit, podle mě mylný, že akomodace suicidálního jedince (nebo třeba i skupiny) není dostatečně respektující k jeho právu na eutanázii.

O sebeblbějších psychiatrech bych pomlčel, lidská blbost je jak známo bezmezná. Psychiatři často nemají čas něco zjišťovat. Nezřídka se mění několikaleté diagnózy. Psychiatrie často řeší, co se nevešlo nikam jinam. Za mě dva psychiatři nejsou zárukou ničeho speciálního, tím méně sebevraždy. Představa, že suicidální jedinec by se pak tím spíš šel vypovídat k psychiatrovi, mi nepřijde realistická.

Ukázka toho, že doktoři mají pravdu i když ji evidentně nemají.

Osobně bych se radši zabýval tím, jak zpříjemnit život, ne smrt.

Je poměrně zajímavé, co vše jsou ochotni lidé outsourcovat na doktory... Medikalizovali jsme všechno možné od početí po smrt... Tak teď ještě medikalizovat ty sebevraždy... Doktoři nejsou nějaké mýtické bytosti, jsou to také lidé jako kdokoliv jiný, jsou omylní a prostě všelijací (někdy i třeba dobří). Sebevražda není nemoc sama, je to rozhodnutí sebevraha, není ji jak nebo čím sterilizovat a vyčistit. Nevím, jestli jste někdy viděl psychiatrii, osobně znám málo míst, kde je rozhodování stíženo víc, než právě tam, a to jsem tam nikdy nebyl jako pacient. Psychiatři jsou ti poslední, které bych s prováděním sebevraždy chtěl mít spojené.

Ono tam jde v podstatě o to, aby to byla pořád ještě sebevražda, a ne vražda.
Pokud někdo někomu něco nasype do pití a pak ho najdou zajetého vlakem, přesně tohle se řeší: Byla to sebevražda, neúmyslné zabití nebo úkladná vražda? A s touto úpravou by mohl dotyčný tvrdit, že šlo třeba o nepovedenou eutanázii.

Teď se bavíme o technikálii, ale je jasné, že jak svědectví tak tím spíš videonahrávku, lze napadnout. Obviněný pak logicky dokládá svoji nevinu, což je šílená situace, která i tak v trestním právu může nastat, ale tady ji legislativa vyvolá zákonitě.

Předpokládejme pro tuto diskusi, že všichni jsou vždy dobře informovaní a svéprávní, střízliví a nečiní své rozhodnutí pod nátlakem.
(Pak totiž se situace značně komplikuje: Co když je rozhodnutí učiněno na základě lži? Duševního stavu nebo onemocnění? Drogy? Nátlaku?)
I potom se obávám zneužití a/nebo nepochopení eutanazie a zakrytí vraždy nebo zabití. Prakticky by stejně musel ten, kdo eutanazii provádí, dokazovat, že ten, na němž byla provedena s ní opravdu souhlasil, což je značně obtížné. Ničím jiným se totiž eutanázie od zabití nebo vraždy v trestním právu neliší.
Současná zdravotní praxe spočívá v prostředků, které usnadňují umírání, ale není u nich jistota, že k němu povedou.

Přesně to jsem chtěl napsat (nemyslím to samozřejmě vážně, je to metatéma).

Sexualizace dětí je kulturní záležitost. Nijak tím nezlehčuji ani nerelativizuji případnou trestnost. Společnost i děti v tom potřebují mít jasno. Máme doloženy kultury, kde děti žily sexuálním životem v mezích jejich fyzického růstu, byť dnes to většina kultur nedělá.
Prostě záleží víc na dané kultuře než na ankapu.
A pokud mohu radit, sexualizovat děti dobré není.

Určitě mnohem méně.

Za ten milion měsíčně byste musel být hodně dobrý. Znamenalo by to denně třeba deset holek, zatknout, prohleda byt, děti do děcáku, připravit monstrák, čas a soukromí pochopitelně žádné, u policie jste pod drobnohledem. Jak byste s takovou chtěl dělat nějaký aktivismus? Jak byste chtěl prosazovat legalizaci toho, co sám potíráte, vždyť by vám to ani lidé nevěřili.

Myslíte nebo víte? Znám člověka s vysokou šarží, který právě kvůli tomu od policie odešel.

Smysl má jen ten příklad, který mluví o vás: Co když po vás budou chtít zavírat kurvy do vězení?

Pak ale bude zřejmě spasen a spaen, jak říká profesor Komárek.

Kdyby byly drogy legální, prodávali by uživatelé methu uživatelům methu, jako dnes prodávají uživatelé nikotinu uživatelům nikotinu

Prázdná evidentně nebyla. Nevím o jakém utopickém světě mluvíte. Ve škole se přirozeně učit nešlo.

Sebou ano, protože to je moje bezprostřední zkušenost, nejdůležitější část poznání. Ale abych se přiznal, nikdy jsem neslyšel o základní škole, kde by se učilo pracovat se stresem. Vy nějakou znáte? Přijde mi spíš, že děti jsou prostě hozeny dovody, některé se naučí plavat čubičku, jiné se utopí (tj. spáchají sebevraždu nebo skončí v "péči" psychiatrů) a proponenti takového vzdělávání se plácají po ramenou a říkají: Ta čubička, vidíte, jak se naučily plavat.
A přito by bylo bývalo mnohem lepší se naučit třeba plavat prsa, znak nebo kraul, možná i motýlka, a ne jen čubičku.
Školy skutečně stres zvládat neučí. Neumí to.

Jenže jsou školy přímo uzpůsobené pro despotické učitele.

Vždyť já taky neargumentoval svými dětmi. Nejsem Železný. Napadal jsem tvrzení, že to škola dělá nezáměrně.

Hehe, moje děti chodí, kam chtějí. O tom jse al nepsal.

Jste si jistý, že stres není cílem? Mně to tedy, když jsem chodil na ZŠ často jako cíl připadalo. A pokud stres děti zažívají v životě, můžeme je nechat normálně žít, nemusíme jim působit stres školou uměle.

Jo. Třeba nabídne asistovanou sebevraždu...

Ve skutečnosti se stát (co jiného to je než status, čili stav) formuluje a validizuje a normalizuje pořád znovu a znovu. A je neustále společensky nomalizován. Tak jako už C. elegans má vajíkčka a mají je i lidé a jsou si i něčem podobná, podobá se starověký Egypt dnešnímu státu.

Někdo tu automaticky hejtí komentáře.

Kdo ví, čeho je to projevem? Sobectví je jen jedna z možností.

Jak můžu vědět, že chci žít?
Pokud vím, co chci dělat, vím i bez ohledu na stát nebo nějakou třeba i anarchistickou regulaci, jak chci žít, a tím pádem i jestli chci žít. Z tohoto hlediska se článek jeví jako výmluva.

Ále... Dejme tomu existují bojové operace, kde je šance na přežití prakticky nulová. Člověk, který se obtěžkán výbušninami vydá do tábora nepřátel, aby ochránil tábor svůj vlastní například. A našly by se i další případy.

Nějaké možnosti většinou máme. Jak článek správně naznačuje (A i kdyby...), jestli jsme si život zvolili, na racionální (řecké) úrovni nevíme. Mišna třeba říká, že jo.
S asistovanou sebevraždou je inherentní problém, že za ni jde schovat reálnou vraždu, což není přímo důvod k zákazu, ale k regulaci ano.
Většina lidí to ale může zvládnout sama. Pokud se jim to nepovedlo, vyvstává legitimní otázka, jestli to chtějí.