Diskuse – Stoky Svobodného přístavu (Urza.cz); (S)toky myšlenek Svobodného přístavu (Urza.cz)

Marx ale myslím počítal se společensky nutným pracovním časem, což je nějakej průměr. Ten ale vzniká kruhovou logikou. Je nutný vědět, jaká byla po zboží poptávka a za jakou cenu se nakonec na trhu prodalo a až potom budu vědět, jak tu práci ohodnotit.

Když bude mít děti, tak stát nájem zaplatí, tak s dítětem to bude lepší.

Keby len to, ale aj niesť riziko, že sa to nepredá, a bude to musieť vyhodiť (a ešte platiť za likvidáciu/vývoz odpadu). Náklady na nepredaný tovar sa samozrejme musia započítať do hrubej prirážky, tých 100 korún na kuse nie je zisk.

Chcel by som mať tvoj čas, i keď bojovať s blbosťou je iste záslužné.

Pokiaľ Norbert doteraz neuznal, že z jeho teórie vyplývajú nezmysly ako že zlato vyťažené menej schopným zlatokopom (ktorému to trvá dlhšie, a zlomí viac krompáčov) má väčšiu objektívnu hodnotu než presne rovnaké zlato (ako surovina) vyťažené efektívnejšie, je to ono povestné hádzanie hrachu o stenu, ak nie dokonca perál sviniam...

Tak abychom si to ujasnili. Kterou teorii ty zastáváš? Pracovní nebo nákladovou?

Ignorování, že překupník musí skladovat rakytník, pečovat dokud ho neprodá. Nebo i dávat reklamou vědět, že existuje a nabízí rakytník něco stojí nejen peníze, ale i čas. Proto je nesprávné říkat, že nic nedělají.

Norberte. Pokud je cena zboží zvýšena vykořisťováním, není to nákladová hodnota. Z definice. A ty tvrdíš, že nákladovou hodnotu znáš z ceny nákupu. Jak víš, že je nákladová?

Třeba cena surový oceli, kterou jsi zaplatil ocelárnám a ze který vyrábíš krumpáče.

Takže ve tvým konceptu je libovolná cena, za kterou jsi pro výrobu nakoupil vstupní materiál, nákladovou hodnotou toho materiálu? A jak tvůj účetní zjistí, že při jeho výrobě/těžbě/transportu nebyl nikdo vykořisťován? To by potom vylučovalo, že je to nákladová hodnota.

Cena vstupu není cena materiálu. Dokonce jsi to mohl nakoupit pod cenou. Cena vstupu je prostě nějaký číslo. Je to pro tebe náklad, ale neodpovídá nákladové hodnotě.

Kdekoliv. Je to úplně jedno kde. Prostě tam je. A ty ji neznáš. Neznáš nákladovou hodnotu zboží, které jsi koupil. Ani tvoje účetní. Ani tvůj ekonom.

Ano. Ale to není nákladová hodnota. To je cena vstupu.

Nemýlim, hovoříme o praxi. Obchod nakoupí materiál za X a účetní neví, proč právě za X.

Kterej ekonom říká, že hodnotu lze objektivně stanovit? Můžeš ho citovat?

...proto používám neurčitý termín přirážka. Ty víš, že tam nějakou má, ale nevíš jakýho původu. Účetní nezná přirážky svých dodavatelů, proto nemůže spočítat nákladovou hodnotu.

O názory a důkazy jakýho odborníka se teď opíráš?

Tu je https://www.marxists.org/cestina/marx-engels/1867/kapital/Kapital1.pdf
Alebo kľudne počkám do večera, neponáhľam sa.

V Kapitáli som to nejakú dobu hľadal a nenašiel. Ok, moja chyba. Tak mi prosím ukáž kde to tam nájdem.

Zdá se nesprávné pro někoho, že překupník si bere 100 Kč a tak co pracuje fyzicky má jen 80 Kč z rakytníku. Nevidí práci co má překupník kolem toho. Vidí jen, že má zisk. Všímám si toho většinou u levicově smýšlejících lidi, kdy se snaží y aby měl překupník jen 20 Kč. Zajímavé.

O názory a důkazy jakýho odborníka se teď opíráš?

Účetní nezná přirážky svých dodavatelů, proto nemůže spočítat nákladovou hodnotu.

Pro mně bezcenné informace, tak jsem se neptal.

Nepočítá. Počítá, kolik ho to stálo (náklady), ne nákladovou hodnotu. Každá vstupní surovina, pokud ji výrobce sám nevytěžil, je podražená o přirážky všech článků v řetězci. Nákladovou hodnotu tedy zjistíš jen v prvním článku řetězce, a to ještě pouze v situaci, kdy si sám vyrábíš ze základních surovin i nástroje.

Naozaj? Das Kapital hovorí, že k vykorisťovaniu dochádza keď zamestnávateľ z práce svojho zamestnanca získa viac hodnoty, než za koľko mu zaplatil. Marx tvrdí, že sa to stáva, ale netvrdí že sa to stáva vždy. A ako rozlíšiť prípad keď sa to stalo od prípadu keď sa tak nestalo Karl Marx nemá ani páru. O tom ako vypočítať hodnotu práce zamestnanca z cieľom zistiť, či došlo k vykorisťovaniu, sa nepíše nikde v Kapitále, nikde v Manifeste, nikde. Karl Marx dokázal presne to čo ty. Dokázal že svoje idey nemá podložené.

Ak sa niekde mýlim, prosím oprav ma.

Je to pracovní benefit. Bydlí zadarmo, protože uklízí byty za peníze.

Prosím nechodí do základní školy. Dnes je všechno v elektronické podobě, tak ptát je jestli nosí učebnice by mi přišlo jako divné.


I ptát se školní obědy, když nejsou validní.

O názory a důkazy jakýho odborníka se teď opíráš?

Běž se za ním zastavit a doptat se, ať netrepeš bludy

Nie.

Objektivní hodnota tedy neexistuje?

Ptám se tě, kdo a jak to umí spočítat objektivně a jestli máš doložený, že to někdo vůbec dělá.

Ak ťa niekto okráda, dokáž to. Ukáž čím to máš podložené. Ak to nemáš podložené a len to tak cítiš, je to závisť.

Prečo nie? Lebo sa ti to nepáči? Takže dojmy a závisť. OK.