Diskuse – Stoky Svobodného přístavu (Urza.cz); (S)toky myšlenek Svobodného přístavu (Urza.cz)

Nikdo netvrdí opak . Ale bavíme se o nákladech. Ničení je v tomto případě příčina zvýšení nákladů.
Krumpáč je náklad . Koupit dva místo jednoho znamená větší náklady, ergo větší hodnotu výsledného produktu, podle toho co píšeš . A podobně to funguje i v tom druhem příkladu .
Pokiaľ nevieš ani že ako sa počítajú náklady tak sa diskusií o ekonomike nezúčastňuj :-)

Ne. Ne. No každopádně zisky vysvětluje jednoduché účetnictví , na to žádné blaboly o objektivní hodnotě nejsou třeba .

1) nedokazuje. Proto tam mas o Šaška zdůvodnění . Nauč se číst .
2) jsou nezávislé. Muže mít hodnotu podle úplné jiné teorie a taky muže mít víc různých hodnot podle různých teorii pokud hodnotu definují jinak .

Zkus argumentovat. Chapu, ze ty jako clovek zijici z prerozdelovani to mozna nechapes ci nevnimas, ale statni regulace opravdu skodi predevsim malym a chudym. Muj pribuzny treba jiz tento rok nebere brigadniky, protoze diky regulacim jsou pro nej nezamestnatelni - respektive se nevyplati je zamestnavat, jelikoz by na to sam doplacel.

Pekne, jen tak dal :-)

No, podle tvoji teorie ma kilo zlata HODNOTU par korun a pokud bych nechtel nikoho vykoristovat, je spravne to kilo zlata nekomu prodat za tech par korun, jinak ho vykoristuju
Toto tyrdis, ale mozna je to nejak jinak - tedy se ptam, chapu to spravne?

a hlavne je vtipné, ze prece nic subjektivního nelze vyvrátit. subjektivní znamenaná, pro kazdého jiné, takze dukazni bremeno je na tom, kdo tvrdí, ze je to stejné=objektivní :D ach jo...

To vysvětluje jednoduché ucetnictví. S RŠ je to samozřejmě naprosto kompatibilní. Na to žádnou “objektivní hodnotu” netřeba ,to jsou úplně zbytečně kecy .
Subjektivní != random, jsme zase u toho tvého překrucování a nepochopení toho co vlastně Rš tvrdí , jako obvykle

je doplnim, co uz jsme se v diskkuzi dozvedel, ze pry zivnosti, bez zamestnancu neni kapitalista .)

ved aj kapitalisti boli v čssr. říkáte to správe, sankce udelují státy... ne ankapové.

ale zpet k mojí otázce:

1) PROSIM O ODPOVED čili napřed prodám chleba, a potom tu částku rozdělím mezi zaměstnancou, ano? a za kolik prodám chleba je jedno? nebo to má také nejakou podmínku, aby se zákazník necítil okraden?

2) PROSIM O ODPOVED tie chleby musim rpodavat kazdy den za stejnu cenu? a kebyze ssa treba naprodaju a strvdnu tak dam zamestnancom 0Kč??

3) PROSIM O ODPOVED a kolko má být majitelova mzda a kdo ji určuje, aby tam opet nevznikla nadhodnota? akoze moze byt vetší ta mzda nez zisk, tomu uz vubec nerozumim :))

4) PROSIM O ODPOVED zároveň tvrdím, že pro zaměstnance je tento stav výhodnější než kdyby nepracoval a nedostával žádnou mzdu. ANO/NE? OPET VYTVORIL STE Z TOHO JINOU OTÁZKU, JÁ SE ALE PTÁM NA TOTO. ČIZE PRO ZAMESTNAVATELA JE LEPSI NEPRACOVAT VOBEC AKO BYT VYKORISTOVANY?

5) zamestnancovi nejde o maximalizaciu zisku?




5) protoze jste rikal ze existuju aj kapitalisti, ktory neyvkoristuju. cili, co je na tychto spatneho??
porad neorzumim, co znamena zarabat na ukor ostatnych. cili kazdy obchod je na ukor zakaznika?

jaký plat si muze ten zamestnavatel vyplácet, aby jste to už nepovazoval za nadhodnotu?

a jak to poznám, ze je umerny a ze tam neni nadhonota? jen podle vaseho pocitu?

Krumpáč je náklad . Koupit dva místo jednoho znamená větší náklady, ergo větší hodnotu, podle toho co píšeš . A podobně to funguje i v tom druhem příkladu .
Pokiaľ nevieš ani že ako sa počítajú náklady tak sa diskusií o ekonomike nezúčastňuj :-)

ale já si práve nemyslím, že s dítete nebo jakéhokoli cloveka lze urobit tovar. práve proto, ze díte vlastní samo sebe, jej nelze prodat. díte nevlastní ani adoptivní rodič, ale ani vlastní rodič. bez ohledu na to, kde to díte bude bydlet, stále vlastní sebe samo.

a ptal jsem se na neco jiného.

:-D
Nejlepsi je tvoje teorie hodnoty, ze kdyz pujdu po poli a najdu tam kilovej valoun zlata, ja ho zvednu a dam do kapsy, tak ma temer nulovou hodnotu, protoze prace na jeho ziskani mela temer nulove naklady :-D

Když už chceš whataboutizovat ohledně RŠ tak bys ji aspoň mohl trochu rozumět abys tu nepublikoval akorát svoji překroucenou parodii . Vedle si vykládal ze když se věc neprodala má mít podle RŠ hodnotu 0 , teď ze věci mají hodnotu random čísla , jinde ze 7 miliard různých hodnot . Sám zjevně absolutně nechápeš co RŠ tvrdí a akorát tu vykřikuješ random bláboly .

A tak ona "hodnota" a "subjektivni hodnota" je neco jako hodinky a holinky...oboji se natahuje...

Adam aj Benedikt nakopú rovnako zlata za jednotku času, ale Adam je nešika, a každý deň zlomí jeden krompáč (t.j. jeho denné náklady sú vyššie o cenu krompáča). Takže Adamovo zlato nakopané za deň má vyššiu hodnotu oproti Benediktovmu o cenu krompáča. Přesně tak to podle ty tvoji teorie vychází , tak co mas s tím za problem ?
Pokiaľ nevieš ani že ako sa počítajú náklady tak sa diskusií o ekonomike nezúčastňuj :-)

Bavíme se tvých ekonomických teoriích. Whataboutizivaní o RŠ si strč do řiti , to není argument .
Majme dvoch rovnakých zlatokopov, rovnako veľa zjedia, aj všetko ostatné je rovnaké, ale jeden je 2x šikovnejší, zlatokop Adam vykope gram zlata za hodinu a Benedikt 2 gramy za hodinu.
Chceš tvrdiť, že gram Adamovho zlata má 2x takú hodnotu ako gram Benediktovho zlata? Ako vážne?

A to jsme udělali: Majme dvoch rovnakých zlatokopov, rovnako veľa zjedia, aj všetko ostatné je rovnaké, ale jeden je 2x šikovnejší, zlatokop Adam vykope gram zlata za hodinu a Benedikt 2 gramy za hodinu.
Chceš tvrdiť, že gram Adamovho zlata má 2x takú hodnotu ako gram Benediktovho zlata? Ako vážne?

A alternatívne náklady času do nákladov nerátaš? Keby nekopal zlato, tak by mohol hocikedy ísť robiť k pásu do Volkswagenu za 10€ za hodinu (a keby trošku pohľadal, našiel by prácu aj za viac), takže hodinou kopania stratí tých 10 €, a je len na ňom, či vykope viac. A tieto náklady obetovanej príležitosti do toho (pri zlatokopovi ako SZČO) rátať musíš, inak ti budú vychádzať nezmysly.

Alebo iný príklad, Adam aj Benedikt nakopú rovnako zlata za jednotku času, ale Adam je nešika, a každý deň zlomí jeden krompáč (t.j. jeho denné náklady sú vyššie o cenu krompáča). Takže Adamovo zlato nakopané za deň má vyššiu hodnotu oproti Benediktovmu o cenu krompáča?

Ja se snažím pochopit ten princip , tak proto té prosím abys mi to na příkladu vysvětlil. Jak zjistím hodnotu toho šutru abych nikoho při prodeji “neokradl”? Je to příklad , takže si co potřebuješ vymysli . Přestav si třeba sebe ze se jdeš projít někam k potoku , z zvedneš šutr, naáhodou to bude zlato .

Ja se snažím pochopit ten princip , tak proto té prosím abys mi to na příkladu vysvětlil. Jak zjistím hodnotu toho šutru abych nikoho při prodeji “neokradl”? Je to příklad , takže si co potřebuješ vymysli . Přestav si třeba sebe ze se jdeš projít někam k potoku , z zvedneš šutr, naáhodou to bude zlato .

Nikdo se té nepta kolik kdo zarobí. Ptáme se kolik je hodnota toho valounu a jak se na ni přijde

Pravda . Náklady se spočítají jako náklady , to je skutečně argument … hodný tvoji intelikence

Majme dvoch rovnakých zlatokopov, rovnako veľa zjedia, aj všetko ostatné je rovnaké, ale jeden je 2x šikovnejší, zlatokop Adam vykope gram zlata za hodinu a Benedikt 2 gramy za hodinu.
Chceš tvrdiť, že gram Adamovho zlata má 2x takú hodnotu ako gram Benediktovho zlata? Ako vážne?

Argument kruhem není argument. Ja se snažím pochopit ten princip , tak proto té prosím abys mi to na příkladu vysvětlil. Jak zjistím hodnotu toho šutru abych nikoho při prodeji “neokradl”? Je to příklad , takže si co potřebuješ vymysli . Přestav si třeba sebe ze se jdeš projít někam k potoku , z zvedneš šutr, naáhodou to bude zlato .

Mas vědět jak se zjisti kolik ty náklady jsou . Nebo jsou náklady to, zlatokop vymysli ze jsou náklady? Ja se snažím pochopit ten princip , tak proto té prosím abys mi to na příkladu vysvětlil . Je to příklad , takže si co potřebuješ vymysli . Přestav si třeba sebe ze se jdeš projít někam k potoku , z zvedneš šutr, naáhodou to bude zlato .

A to bude kolik ty náklady? Jak spočítám náklady toho ze jsem někam došel a zvedl šutr ? Píšeš ze je to objektivní , tak to musí jít objektivně zjistit . Jak přesně ?

A jakou hodnotu bude mít ? Kolik peněz ? Dejme tomu 10 gramu zlata , našel jsem ho náhodou při procházce .

Jasně, třeba takovýmu valounu zlata co se povaluje někde v řece nemám jak přiřadit hodnotu protože ho nikdo nevyrobil . Ha ha

dostat zaplaceno za službu a mít z toho třeba nějaký zisk není krádež

No a okradani ostatních je nelegální pro kapitalisty stejně jako pro ostatní , takže šíříš bludy . Totiž dostat zaplaceno za službu a mít z toho třeba nějaký zisk není krádež .

a) Ale ano, vyvrátit to lze – Szaszián vám to vyvrátil celkem přehledně.

b) Dýchat/nedýchat lze i vědomě... Proč zase zbytečně uhýbáte od podstaty? Když řeknete, že v lidech je "potřeba smát se" či "preferovat štěstí před utrpením", znamená to, že vysvětlujete nějaké příčiny něčeho?
REŠ (či praxeologie) si skutečně nevymýšlí žádné příčiny (narozdíl od pavědecké psychologie). Prostě jen konstatuje to, co je pozorovatelné (asi jako když tvrdíte, že člověk preferuje štěstí před utrpením a proto má člověk tendence vyhýbat se bolesti/nepříjemnostem). Není potřeba si nic vymýšlet, když jen popisujete chování lidí.

c) V pořádku, tak alespoň na něčem se shodneme. Ale dál vám to trochu skřípe:
Ekonómia nie je veda o ľudskom jednaní, ale o vplyva ľudského jednania na ekonomiku.

Jakože tady nejdříve byla nějaká ekonomika a pak do toho přišel člověk? Hospodářství, dělba práce, peněžní systém – to jsou důsledky lidského jednání...