Diskuse – Stoky Svobodného přístavu (Urza.cz); (S)toky myšlenek Svobodného přístavu (Urza.cz)

DODATEK
A pak jsou zde ještě absurdity jako "v menších tabletkách legální, ve větších na předpis". Wikipedie: Ibuprofen (lat. ibuprofenum) je léčivo ze skupiny nesteroidních antiflogistik, které se používá na tlumení bolestí, zánětů a horeček. (…) Tablety v síle do 400 mg se dají zakoupit v lékárně i bez lékařského předpisu. Síla 600 mg je vázaná na lékařský předpis.
Na což upozorňoval Szasz už v roce 1992 v přednášce na Harvardu. zde: https://www.youtube.com/watch?v=1LoSgdpHnUk 7:00 – 8:18

Domnívám se, že velká většina receptů není vůbec na léky anebo ne na léky na léčení závažných chorob. Jsou to různé tlumivé a budivé látky (hypnotika, sedativa, stimulancia), které slouží k seberegulaci. Dále analgetika kvůli nespecifickým potížím, kdy se nezjistí příčina. Dále takové věci jako třeba viagra. Obrovskou položkou je jistě antikoncepce.
A pak samozřejmě všechna psychofarmaka (antidepresiva, anxiolytika).
A nakonec všichni, kdo se léčí dlouhodobě, a už vědí, co mají užívat, a přesto musí chodit k lékaři pro povolenky.

Tak mi teda vysvetli aký by mala zmysel deregulácia predpisovania liekov? Pre tých čo chodia k lekárovi sa nezmení nič. A tým čo viac veria hoaxom než lekárom sa akurát tak zvýši šanca že si poškodia, keďže budú mať prístup ku väčšiemu množstvu liekov.

- Například obrovské ušetření práce lékařů.

Jak může mít pravdu? Vždyť "užívat léky" a "brát drogy" označuje naprosto jiné a vždy snadno jasně odlišitelné skutečnosti. Viděl jste někdy feťáka? Viděl jste někdy pacienta na jipce nebo seniora polykajícího každý den 10 tabletek nebo vůbec někoho, kdo někdy užíval nějaké léky? Copak je pravda, že se to "liší jen slovem, principem je to ale to stejné"? Copak je pravda, že "rozdíl je jen v tom, že některé z těchto fyziologicky aktivních látek je nelegální užívat". Takže kdyby byly drogy dekriminalizovány, nebyl by mezi feťákem a pacientem žádný rozdíl? Protože "principem je to stejné"? Vidíte, že to je blbost, tak už Urzovou přestaňte obhajovat!

Veta "lek je droga a droga je lek" se da vylozit tak, ze jedna latka je nekdy droga a nekdy lek a NEJDE dopredu urcit, co to bude.

- 1. Ne, nedá se tak vyložit. Ta věta je nesmyslná. Paracelsus řekl něco jiného: "Všechny sloučeniny jsou jedy. Neexistuje sloučenina, která by jedem nebyla. Rozdíl mezi lékem a jedem tvoří dávka." To je naprosto smysluplná věta. A není to to samé jako "Lék je jed a jed je lék".

2. A i kdybychom tu větu chtěli chápat jako "látka může být lékem i drogou", tj. jako variaci na Paracelsa, tak odstavec Terezy Urzové tak chápat nelze. Urzová napsal toto: Léky jsou drogy a drogy jsou léky – v češtině se liší jen slovem, principem je to ale to stejné. Léky i to, čemu říkáme drogy, jsou z definice jakékoliv substance, které jsou vpravené do organismu a mohou změnit jednu nebo více jeho funkcí. Rozdíl je jen v tom, že některé z těchto fyziologicky aktivních látek je nelegální užívat. Ten Váš význam tam prostě není. Lze to chápat jen tak, že Urzová SI NEUVĚDOMUJE ROZDÍL MEZI LÉKEM A DROGOU. PROSTĚ NEZNÁ TY POJMY. NECHÁPE JEJICH LOGIKU, NEZNÁ JEJICH STRUKTURU, NEVÍ Z JAKÝCH KATEGORIÍ JSOU SLOŽENY. Neví, že rozdíl mezi lékem a drogou je v účelu použití.
A opakuju, že tento žalostný výsledek je ZÁMĚR lékařské fakulty: Oni chtějí vymítit ze studentů veškeré logické myšlení, aby je nemohlo napadnout, že psychiatrie (alias "medicína budoucnosti" jak říká Cyril Höschl) je medikalizovaná morálka.

Jen se snažíme vysvětlit, že jako léky se používají látky, které lze nazvat i drogami, protože jsou to látky totožné. A že tedy tvrzení "drogy se v medicíně nepoužívají" není pravdivé.
- Ne, nelze je nazvat drogami, protože "drogou" (či "lékem") se látka stane, je-li použita určitým způsobem, za určitým účelem. To je VÝZNAM toho výrazu "droga", "lék". Pojmy "droga", "lék" UŽ OBSAHUJÍ ÚČEL, za kterým je látka použita; kategorii "účel" nejde od těch pojmů oddělit. Když si od "léku" odmyslíte kategorii "účel" dostanete prášek, tekutinu, pilulku… Když si od "drogy" odmyslíte účel dostanete to samé: prášek (kokain), tekutinu (alkohol), pilulku (extázi).
Vždyť PRÁVĚ PROTO, že stejná látka, například morfin, může být lékem i drogou, je třeba to rozlišovat podle účelu použití. Protože když si odmyslíte účel, je morfin jen "tekutina", "roztok". A pak nemáte jak poznat, kdy se léčíte a kdy fetujete…

Reagoval jsem přece na Lojzovo tvrzení, že účel předmětu lze udělit pouhým pomyšlením:
Takze se muze stat, ze na stole lezi droga, pak se rozhodnu jinak a hle, na stole lezi lek!! Jaky zazrak. A pak se zase rozhodnu jinak a sup, na stole lezi droga.
Jenže to nestačí: z nože se nestane vražedná zbraň jen tím, že si něco pomyslíte. Předměty dostávají účel lidským jednáním a co si o tom myslíte, je nepodstatné.

O využití drog v medicíně, viz článek. V medicíně se nefetuje, nedopuje ani netráví, nýbrž JEN léčí. Proto v medicíně nefigurují drogy, dopingy ani jedy, nýbrž JEN léky. Je třeba si uvědomit, že to všechno jsou třídy předmětů definované ÚČELEM, za kterým jsou použity.
Jak jsem napsal Lojzovi: Když řeknete "léky jsou drogy a drogy jsou léky" řeknete vlastně "látky použité za účelem A jsou látky použité za účelem B a látky použité za účelem B jsou látky použité za účelem A". Už je jasné, proč je to neoddiskutovatelný nesmysl?

Jaký má věc ÚČEL, přece nezávisí na lidské libovůli. Vždyť jsem to napsal: Pokud jste zcela zdráv, nemůžete žádnou látku použít jako lék. Kokain indiáni používali jako doping: aby mohli tvrději pracovat. Ale když se na diskotékách šňupe koks, je to droga. Není to otázka libovůle.

Však lékaři by nepřestali ordinovat a byly by i recepty, které by byly RADOU lékaře, co užívat. A pojišťovny, třeba i státní, by mohly proplácet jen léky s receptem. Jen by VEDLE TOHO existoval volný trh s léky (a drogami).

Třídy předmětů, které jste uvedl, jsou definované jejich účelem. Proč existují takové třídy? Protože o tom chtějí lidé mluvit. Lidi zajímá, K ČEMU je předmět, ne jak vypadá. Vezměme si "vražednou zbraň". Vražednou zbraní může být polštář. A platí snad proto "Polštáře jsou vražedné zbraně a vražedné zbraně jsou polštáře"?
Když se nůž použije k přípravě jídla, je to "kuchyňský nástroj". Když se použije k zavraždění člověka, je to vražedná zbraň. A platí snad proto "Kuchyňské nástroje jsou vražedné zbraně a vice versa"?

1. Vidím, že pořád nechápete třídy předmětů definované jejich účelem. Předmět z látky může být "tričko", když jím zakrýváte tělo; "prachovka", když jím utíráte prach; "hadr", když ho používáte k čištění; "ucpávka", když jím něco ucpete… Sekyra je "nástroj", když jí štípete dřevo, a "zbraň", když ji používáte k obraně/útoku. Je ale nesmysl říkat "trička jsou prachovky a prachovky jsou trička", "nástroje jsou zbraně a zbraně jsou nástroje".
A s "léky" a "drogami" je to stejně. Vždy můžeme s jistotou určit, zda je látka použita jako lék, anebo jako droga. Proto, i kdyby se nakrásně všechny drogy daly použít i jako léky, je věta "léky jsou drogy a drogy jsou léky" naprosto, dokonale a beznadějně nesmyslná.
Dejme tomu, že kokain něco léčí. Pak použiju-li ho k léčbě nemoci, je to lék. Použije-li ho zdravý člověk, aby se cítil líp, je to droga. Použije-li ho zdravý člověk, aby zvýšil svou výkonnost, je to doping. Přesto neplatí, že léky jsou drogy a drogy jsou dopingy. Když řeknete "léky jsou drogy a drogy jsou léky" řeknete vlastně "látky použité za účelem A jsou látky použité za účelem B a látky použité za účelem B jsou látky použité za účelem A". Už je jasné, proč je to neoddiskutovatelný nesmysl?

2. A ten odstaveček začínající "Léky jsou drogy a drogy jsou léky" je nesmyslný ještě z třech dalších důvodů. Ten poslední je, že je nesmyslná ta implikace "Léky jsou drogy a drogy jsou léky, A PROTO by drogy měly být legální. Vždyť většina léků NENÍ legálních. Když na lék potřebujete předpis, tak to znamená, že na lék nemáte právo, čili že není legální. Pro co teda Urzová argumentuje? Aby marihuana a pervitin byly na předpis? Vskutku libertariánské…

1. Ano, když máte třídu 1 "látky užívané za účelem A" a třídu 2 "látky užívané za účelem B", tak je nesmysl tvrdit "Třída 1 je třída 2 a třída 2 je třída 1". Nerozlišujete třídu a člen třídy. To zaprvé.
2. Zadruhé, méně důležité: Urzová mezi léky (Léky jsou drogy a drogy jsou léky) řadí i látky, které se nepoužívají k léčení ničeho, anebo jen zcela výjimečně. LSD, psilocybin, meskalin, nikotin, kofein, kokain, MDMA se nepoužívají v medicíně. Alkohol a marihuana se v drtivé většině používají mimo medicínu. Čili Váš v bodě jedna vyvrácený argument je i fakticky nesprávný.

1. Ach, jo. Látka užitá za účelem odstranění bolesti Z DEFINICE není droga. Látka užitá k léčbě Z DEFINICE není doping. Látka užitá jako protijed Z DEFINICE není jed. Látka užitá k anestezii Z DEFINICE není droga.
Přečtěte si pro začátek, co se rozumí pod pojmem "lék". zde: https://cs.wikipedia.org/wiki/L%C3%A9k
2. Proč bych potřeboval kopnout do ankapáka? A do jakého ankapáka? "Osm důvodů, proč legalizovat všechny drogy" nemá nic společného ani s libertarianismem. Urzová je taková libertariánka, jako já jsem muslim.

1. Však já to vím. To Vy obhajujete "Léky jsou drogy a drogy jsou léky". Platí snad "Vražedkyně je matka a matka je vražedkyně"?
2. Ty třídy označují "ÚČEL užití látky nebo její působení v organismu".
3. A mimochodem je to oficiální definice např. léku, resp. rozdílu mezi léčivem a lékem. Není to žádný můj objev. Když si dáte nějaký superlék na AIDS a nemáte AIDS, samozřejmě se jím neléčíte.

A to Vám není divné, že ty třídy droga, jed, lék, doping vůbec máme, když nic neznamenají? Když mezi nimi teda není rozdíl? Proč máme v jazyce čtyři třídy, když stačí jedna?

1. Anestetika jsem nezvážil, pravda. Na věci to ale nic nemění. Drogy slouží k fetování, ne k anestezii. Když si slivovicí ošetříte ránu, slouží jako dezinfekce, ne jako droga.
2. Co by řekla kamarádka anestezioložka je nepodstatné. Zaprvé to není anesteziologická otázka. Zadruhé téměř jistě se bude jednat o stejný případ úspěšného vymýcení ďábla logického myšlení jako Urzová.

Drogy slouží k fetování, a léčení není fetování.
Jedy slouží k trávení, a léčení není trávení.
Doping slouží k dopování, a léčení není dopování.

Už je to jasné?

1. A z toho má plynout Léky jsou drogy a drogy jsou léky?

2. Především v "Osm důvodů, proč…" NIC TAKOVÉHO NENÍ! KDE TO TAM VIDÍTE?
Urzová postupuje takto:
1. Všimne si velmi obecné podobnosti mezi léky a drogami (substance, které jsou vpravené do organismu a mohou změnit jednu nebo více jeho funkcí)
2. Z čehož usoudí, že tam není žádný jiný rozdíl.
3. Načež to velkolepě uzavře: Rozdíl je jen v tom, že některé z těchto fyziologicky aktivních látek je nelegální užívat.
- Což je hyperblbost č.2. Podle definice Urzové mají být legální drogy, alkohol a tabák, léky. Lidé, kteří pijou a kouří, se tedy zřejmě léčí. Vůbec jí to nepřipadá divné. Též neva, že o odstavec výš nazývá nikotin "legální drogou" a o tři odstavce níž nazývá drogami i alkohol a kofein.

ZÁVĚR: Zde je krásně vidět, proč ženy neměly tak dlouho volební právo.

Proti tomu stavíme anarchokapitalismus, který se snaží být ku prospěchu každého jednotlivce.
- A já Vám věřím, že to myslíte upřímně, jen ten váš anarchokapitalismus je strašně nedomyšlený. To, co si představujete jako ankap, je ve skutečnosti takový napůl nebo zcela anarchokomunismus, přitom NAPem toho stavu nedosáhnete. Celé to je postavené na nepodloženém předpokladu, že tržními mechanismy nevzniknou územní celky velikosti dnešních států. Jak toho ale chcete dosáhnout? Jenom NAP k tomu přece nepovede.

Ukázal jsem, v čem spočívá základní legitimita státu. Vysvětlil jsem to tak jasně, že jsem přesvědčen, že jste to pochopil. Tedy sám víte, že Váš argument je mimo. Máte dvě možnosti: Buď uznat, že stát má základní legitimitu, nebo mnou ukázanou legitimitu státu vyvrátit. Místo toho jste začal vypočítávat, co špatného kdy státy udělaly. To přece nic nevyvrací! Přece nevyvrátíte, že AB dělá něco užitečného, poukázáním na jeho škodlivé činy!

DODATEK DODATEK DODATEK DODATEK
Urzovou trochu omlouvá to, že jedním z cílů lékařské fakulty je ze studentů zcela vymýtit logické myšlení. A vštípit jim, že "Pravda je to, co si my odhlasujeme".
Navíc v Terezčině rodné angličtině je pro lék a drogu jedno slovo: drug. Což ji mohlo zmást (tohle už ji ale neomlouvá). Takže v angličtině se mezi drogou a lékem zřejmě rozlišuje jen kontextem: v lékárně kupuju drugs/léky; na ulici sháním drugs/drogy. Což mi připadá dost nepraktické.

Tématem budou drogy, jejich regulace, dekriminalizace a potenciál využití v medicíně a nejen tam.

- Drogy z definice nemají žádné využití v medicíně, tak jako v medicíně nemají využití jedy a dopingy (a koření, voňavky, barviva…). Pokud Urzová řekne cokoliv jiného, bude pokračovat v tomto nesmyslu z textu "Osm důvodů, proč legalizovat všechny drogy":
Léky jsou drogy a drogy jsou léky – v češtině se liší jen slovem, principem je to ale to stejné. Léky i to, čemu říkáme drogy, jsou z definice jakékoliv substance, které jsou vpravené do organismu a mohou změnit jednu nebo více jeho funkcí. Rozdíl je jen v tom, že některé z těchto fyziologicky aktivních látek je nelegální užívat.
To je, jako by řekla: Léky jsou jedy a jedy jsou léky – v češtině se liší jen slovem, principem je to ale to stejné. Léky i to, čemu říkáme jedy, jsou z definice jakékoliv substance, které jsou vpravené do organismu a mohou změnit jednu nebo více jeho funkcí.
zde: https://www.mises.cz/clanky/osm-duvodu-proc-legalizovat-vsechny-drogy-2226.aspx

Mluvím o veřejném STÁTU, ne veřejném STATKU. Vynětí území z trhu se evidentně daří: cena pobytu na území je určována politickým vyjednáváním, ne rozhodnutím vlastníka.
Vlastně celá politika je vyjednávání o podmínkách pobytu na území vyňatém z trhu. Kdyby území nebylo vyňato z trhu, žádná politika by nebyla, jen výkon vlastnictví.

Proč by to nešlo? Buď se z toho udělá veřejný statek (národní parky, školy, nemocnice, silnice, železnice, policie/právo/soudy) nebo se to kriminalizuje (sexuální služby dětí, drogy, lidé, lidské orgány).
Vždyť i podle anarchokapitalistů mají být z trhu vyňata lidská těla: nikdo je nesmí houmstedovat…

Účel demokracie se odvíjí od účelu státu, protože demokracie je druh státu. A účelem státu je, stručně řečeno, bránit život proti vlastnictví. Vlastnictví, společenská instituce, má životu sloužit, ne ho ovládat.
Kolem čehož kroužili Joch, Semín, Kašpárek i Moravčík. A na co naráží ty různé absurdní scénáře jako "co kdyby v ankapu někdo koupil deštný prales a obalil ho igelitem".
Paradoxně právě proto, že stát funkci "bránit vlastnictví vládnout nad životem" plní tak dobře, právě proto, že kvůli tomu dnes vlastnictví rozhodně nevládne nad životem, se zdá, že vlastnictví život neohrožuje, nemůže ohrožovat, a že tudíž není třeba ho držet na uzdě. Čemuž nepropadají jen anarchokapitalisté, ale i jejich oponenti. I Jochovi, Kašpárkovi a ostatním nebyl účel státu jasný, jen tápavě postupovali zhruba správným směrem.

Argument pro stát je prostý. Není třeba vymýšlet absurdní scénáře. Stačí si uvědomit, že anarchokapitalismus nezakazuje kupovat území a vybírat libovolné poplatky za pobyt na něm. Anarchokapitalisté o tom jen nemluví – schválně si zjistěte, jestli Rothbard zahrnul do svých úvah tento druh podnikání. A NAP neposkytuje obyvatelům soukromého státu žádnou možnost bránit se libovůli vlastníka. Mají prostě smůlu, že se narodili do soukromého státu vlastněného špatným člověkem (proslulé "ne vše, co je v souladu s NAPem, je morální"), případně do světa rozděleného na pár soukromých států. Musí si to prostě nechat líbit. Navždy.

Proto se území vyňaly z trhu, čímž vznikly státy. A demokracie je dnes převládající způsob řízení státu a legitimizace jeho kroků.

No nevim. Jestli spis neni dilema, zda vubec neco jako verejny stat muze existovat.

- Může. Veřejný stát vznikne tak, že se znárodní území: vyjme se z trhu, přestane být předmětem trhu. Tak jako komunistický stát (druh veřejného státu) vznikne znárodněním pozemků, budov, strojů a firem.

K PODSTATNÉMU:
Dilema diktatura/demokracie x ankap, představené v bambiliónech článků velkého Ká a Urzy, je falešné. Skutečné dilema je veřejný stát x soukromý stát.

prijde nejaky vudce nejakeho statu (rikam typicky, ne vzdy je to presne takto) a ten prohlasi: "Uz neni mir, je valka. A odted plati jina pravidla - protoze jsem to JA rekl. A vy budete poslouchat a to, co byste jinak nedelali, ted budete delat a protoze je valka, tak je to tak spravne, I kdyz v miru by to bylo spatne".
Priznam se, ze tohle je neco, nad cim se mi otevira kudla v kapse a prohlasuji jiz delsi dobu, ze pokud zde bude vyhlasena nejaka valka, tak jim na to seru. A muzou me zavrit, muzou me zastrelit jako zradce, to muzou, kdyz si to sami pred sebou ty svine obhajej, ale ja proste jim seru na to, abych se najednou ocitl "v jine situaci" a sel zabijet lidi, ktere bych jinak nezabijel. NASRAT.

- V soukromých státech by ceteris paribus taky byla branná povinnost pro obyvatele státu. Tím, že žijete na území soukromého státu, souhlasíte s pravidly právoplatného vlastníka.
A je mi velkým potěšením Vám oznámit, že anarchokapitalismus neposkytuje obyvateli soukromého státu chtějícímu se vyhnout branné povinnosti žádné ospravedlnění. Když se svobodně rozhodl, že se narodí na tom území, tak se přece musí podřídit každé libovůli právoplatného vlastníka. Jak káže NAP.
Je zábavné, že právě to, že nežijeme v napovské společnosti Vám poskytuje ospravedlnění bránit se nucení do válčení. V napovské společnosti by nic takového nebylo.

Z čehož má plynout co?
Každopádně vyhlášení války je "Odteď k vám nebudeme mít žádné ohledy a nečekáme, že vy budete mít ohledy k nám". Tedy anarchokapitalisty tolik vyzývaná souměrnost.

1)jako příklad rád používám přirovnání vojáka, jenž zabije na základě rozkazu nadřízeného, a zaměstnance, jenž zabije na příkaz šéfa… skoro všichni hned „vědí“, že je to absurdní srovnání; až pak hledají důvody, proč vlastně.

- 1. Je to demagogie (či absurdní srovnání), protože se "zapomíná" na to, že první situace odkazuje na válku, kdežto druhá na mír. Za války platí jiná pravidla – proto je to válka. Čin "v době míru kapitán zavraždí na příkaz majora" je přece odsuzován úplně stejně jako "v době míru zaměstnanec zavraždí na příkaz šéfa".
2. A z toho, že někdo nedokáže rychle (či vůbec) odhalit demagogii, vůbec neplyne, že je indoktrinován. Může být, a nemusí. Plyne z toho jen to, že nemá takový intelekt, aby dokázal rychle odhalit demagogii.

2) Nejde vůbec o to, zda přirovnání sedí, nýbrž o proces: „Ihned vím, jak to je; až pak jdu hledat argument.“

- Především nesedí to shrnutí: Když říkám "Je to absurdní srovnání" referuju k svých pocitům, ne vědomostech. Je rozdíl mezi "Je to absurdní srovnání" ve smyslu "připadá mi to absurdní" a "Je to absurdní srovnání, protože [vysvětlení]". Prostě je to rozdíl mezi "připadat" a "vědět". A proč to srovnání někomu může připadat absurdní? Třeba proto, že četl Tři mušketýry, a pamatuje si, že když Athos zabíjel lidi u La Rochelle, bylo to v poho, přitom masakrovat civilisty v Paříži by nemohl.

To je dobré.