Diskuse – Stoky Svobodného přístavu (Urza.cz); (S)toky myšlenek Svobodného přístavu (Urza.cz)

1. Tři limity/selhání trhu jsem uvedl. První dvě (houmsteding, právní systém) jsou situace, kdy NUTNĚ musí vzniknout stát. Kdy to bez státu prostě nejde. Třetí, vznik soukromých států, spočívá v tom, že instituce vlastnictví může být v rozporu s hodnotami jako život a spravedlnost. Lze to vyjádřit takto: Vlastnictví je dobrý sluha, ale zlý pán. Takže je lepší, když někdo vlastnictví krotí? A kdo? Nutně stát.
2. Šlechta nebyla státem? Středověk byl anarchokapitalistický?
3. Už jsem to vysvětlil.

Odpovědi jsem se nedočkal. Přesto vysvětlím proč je Rothbardův argument nesmyslný.
Rothbard napsal:
Se vzestupem demokracie se identifikace společnosti se Státem zvýšila natolik, že je možné zaslechnout postoje, které porušují všechny zásady zdravého rozumu, jako například: „My jsme vláda.“ Užitečný kolektivní termín „my“ umožňuje ideologickou kamufláž, která zakrývá realitu politického života. Pokud platí, že „my jsme vláda“, potom vše, co vláda jedinci provede, není pouze spravedlivé a netyranické, ale také „dobrovolné“ vzhledem k tomuto jedinci. (…) Podle této logiky nebyl žádný Žid nacistickou vládou zavražděn, místo toho Židé „spáchali sebevraždu“, protože oni byli vláda (která byla demokraticky zvolena), a tedy cokoliv jim vláda udělala, bylo z jejich strany dobrovolné.
Ubožák s mozkem vymytým anarchokapitalistickou propagandou napsal:
Btw "stát jsme my" Rothbard vyvrací v knize "Anatomie státu" argumentem "pokud stát jsme my, tak Židy nezabilo nacistické Německo, ale spáchali sebevraždu".
- 0. "Stát jsme my" znamená, že v demokracii o státní politice rozhodují všichni občané. Rothbardův argument je neplatný, z těchto důvodů:
1. Nacistické Německo nebylo demokratický stát.
2. I kdyby formálně bylo, tak zbavilo Židy občanských a lidských práv, čímž demokratickým státem být přestalo.
3. I kdyby to formálně neudělalo, tak ze "Stát jsme my" (viz bod 0) vůbec neplyne dichotomie "buď 'stát jsme my' neplatí, nebo Židé spáchali sebevraždu". Ze "Stát jsme my", tak jak se to myslí, neplyne, že většina občanů nemůže zavraždit menšinu. "Stát jsme my" a "většina občanů zavraždí menšinu" se nevylučuje.

Ještě k bodu 2: Vezměme si tvrzení "Firma jsme my" ve smyslu "my všichni, majitelé i zaměstnanci". A Rothbardův argument je, jako by někdo tvrzení "Firma jsme my" vyvracel poukazováním na to, že nějací zaměstnanci byli z firmy vyhozeni, a argumentoval by, že "buď se vyhodili sami, nebo 'firma jsme my' neplatí".

1. Volný trh je úžasná instituce; pouze ukazuju na její limity, které prostě má. "Selhání trhu" je terminus technicus, který jste použil Vy. Já bych to nazval třeba "limity trhu".
2. Vztah silnějšího a slabšího nelze popírat, ale stát není odpověď.
- V případech limit trhu jako houmsteding a vznik právního systému VZNIKNE STÁT. Ať chceme nebo ne; prostě se to stane. Takže stát JE odpověď.
3. Soukromé státy jsme tady diskutovali. Jedná se o situaci, ke které by ankap konvergoval, kdy například 99% lidí žije na území vlastněné 1% boháčů, kteří tím mají podle NAPu právo zasahovat jim do života tak, jako dnešní státy, a dokonce mnohem, nekonečně víc.

SELHÁNÍ TRHU
1. Vznik vlastnictví.
- Vlastnictví může vzniknout jen tak, že silnější vnutí slabším, jak se má houmstedovat. Selhání trhu.
2. Vznik právního systému.
- Právní systém může vzniknout jen tak, že silnější vnutí slabším, jaké právo se má vymáhat. Selhání trhu.
3. Vznik soukromých států.
- Selhání trhu.

Zkuste si tu otázku položit opačně: Kdo bude určovat podmínky, kdy volný trh neselhává? Anarchokapitalisté?

1. Jak to, že neznáte kontext argumentu, když jsem ten argument citoval? Zdrojový text je zde: https://www.mises.cz/literatura/anatomie-statu-i-co-stat-neni-115.kapitola
2. Diskutuju s Vámi proto, že jste mě vyzval, abych svou myšlenku rozvedl. Odpověděl jsem, že s radostí, ale že nejdřív chci vědět, zda je pro Vás Rothbardův argument přesvědčivý, nebo ne.
Takže: Je pro Vás Rothbardův argument přesvědčivý? Ano, nebo ne?

V anarchokapitalismu jste tím nadčlověkem vy. Chcete ovládnout území a všechno musí být po vašem, nehodláte o ničem diskutovat.

Takže aby holokaust nebyl hromadná sebevražda, musí platit "stát nejsme my"?????? Víte, co to je sebevražda? Poznáte sebevraždu? Víte, co byl Holokaust?
Odpovězte na otázku, ať to můžeme uzavřít: Považujete Rothbardův argument za smysluplný? Ano, nebo ne?

Považujete Rothbardův argument za nesmyslný? Ano, nebo ne?

Stále se vyhýbáte odpovědi. Takže naposledy. Rothbard napsal:
Se vzestupem demokracie se identifikace společnosti se Státem zvýšila natolik, že je možné zaslechnout postoje, které porušují všechny zásady zdravého rozumu, jako například: „My jsme vláda.“ Užitečný kolektivní termín „my“ umožňuje ideologickou kamufláž, která zakrývá realitu politického života. Pokud platí, že „my jsme vláda“, potom vše, co vláda jedinci provede, není pouze spravedlivé a netyranické, ale také „dobrovolné“ vzhledem k tomuto jedinci. (…) Podle této logiky nebyl žádný Žid nacistickou vládou zavražděn, místo toho Židé „spáchali sebevraždu“, protože oni byli vláda (která byla demokraticky zvolena), a tedy cokoliv jim vláda udělala, bylo z jejich strany dobrovolné.
K této myšlence se pod Urzovým videem před pár hodinami přihlásil jakýsi ubožák s mozkem vymytým anarchokapitalistickou propagandou:
Btw "stát jsme my" Rothbard vyvrací v knize "Anatomie státu" argumentem "pokud stát jsme my, tak Židy nezabilo nacistické Německo, ale spáchali sebevraždu".
A propagandista z Kanálu Svobodného přístavu mu odpověděl – což je poslední kapkou: Tohle je fakt dobré! To mě nenapadlo.

- Otázka: Je tento argument nesmyslný? Ano, nebo ne?

Rád vysvětlím, proč je Rothbardův argument nesmyslný, protože to zde ještě nezaznělo. Můžete ale nejprve uvést, zda VÁM ten argument dává smysl? Jak dlouho už tady neoprávněně osočujete Jakuba G, že neřekne svůj názor na něco, a když se zeptám, zda Vám Rothbardův argument dává smysl, odpovědi se nedočkám…
A co se týče kontextu: Je takový, že se zdá, že typický urzovec (Dolákův termín) je někdo, kdo bezmyšlenkovitě mantruje, co si přečetl v Rothbardovi. Čili obrovský rozdíl oproti demokratům…

Nebudu to vysvětlovat někomu, kdo chápe, že to je blbost. Takže ještě jednou: Je uvedený Rothbardův argument blbost, nebo ne?

Což je úžasné počteníčko. Např. toto: 1/ Vlastnictví je vztah, jenž přiřazuje lidem fyzické objekty (člověk může být vlastníkem objektu). Čili jinými slovy "Vlastnictví je vlastnictví".
Zbývá dodat už jen: Anarchokapitalisté typicky vycházejí z určitých axiomů, na kterých pomocí čisté logiky stavějí neprůstřelné teorie o fungování celé společnosti.

Co tím chcete říct? Že uvedený Rothbardův argument, kterým se vítězoslavně ohánějí ubožáci, kteří si nechali anarchokapitalistickou propagandou vymýt mozek, není blbost?

Co mám rozvést? Proč je ten Rothbardův argument blbost nebo demagogie? To je snad zřejmé… Ale těm ubožákům, kteří si nechali anarchokapitalistickou propagandou vymýt mozek, to zjevně zřejmé není…

A to ještě 90% otázek pominou a zbylých 10% nedomyslí… Podle mě Rothbard nepřišel s JEDINOU hodnotnou myšlenkou.
Pod posledním Urzovým videem někdo vítězoslavně napsal: Btw "stát jsme my" Rothbard vyvrací v knize "Anatomie státu" argumentem "pokud stát jsme my, tak Židy nezabilo nacistické Německo, ale spáchali sebevraždu". Taková kravina, a ubohé oběti anarchokapitalistické propagandy se tím ohánějí, jako by to bylo něco. Je to smutné. Taková nízká úroveň…

1) Dle mnohých si bohatí v anarchokapitalismu budou moci koupit žoldáky a ostatní ovládnout, neboť 1 % populace má většinu majetku, takže je nikdo nepřemůže.
- Kdyby bohatí ovládli ostatní pomocí žoldáků, nejednalo by se už o ankap, nýbrž o stát. Čili nesmyslná námitka. Smysluplná námitka je, že si 1% populace zřídí soukromé státy, ve kterých budou neomezenými vládci. Ničím neomezenými: lidskými právy, ani zákony, ani demokracií.

2) Je-li tomu tak, mohli by si ale bohatí i dnes koupit politiky a ostatní ovládnout, což je snazší, jelikož politiků stačí koupit méně.
- A proto, aby se to nestalo, máme omezenou vládu, zákony, volby a demokracii. Proto se to ostatně taky nestalo.

Spousta z těch "hloupých" námitek (např. "deštný prales obalený alobalem") ukazuje na něco důležitého, a není tak těžké přijít na co. Jen je třeba mít ochotu se někam posunout, a ne osm let intelektuálně hibernovat. Anarchokapitalismus je nadřazení práva na vlastnictví pozemku nad všechna lidská práva. Tečka. Není divu, že něco takového vzbudí odpor. A že ten odpor je neurčitý, nezacílený? Však taky anarchokapitalismus takto není nikdy prezentován…
NAP připouští soukromé státy, a jejich vznik je nevyhnutelný. Obyvatelé takových útvarů budou v postavení bezprávných bytostí, vystavených libovůli vlastníka. A proč? Protože se narodili tisíc let poté, co se svět rozhodl řídit se NAPem (tisíc let pod NAPu). A protože se stovky let před jejich narozením spousta lidí rozhodlo prodat svůj pozemek korporaci, aby si mohli užívat.

Co můžou anarchokapitalisté nabídnout dítěti narozenému do světa rozděleného na soukromé státy? Co by mu řekli Urza, velkej Ká, Lojza, Glande a Tomáš Fiala? "Neporušuj zákony a plať daně. Právo na odpor nemáš. A vůbec buď rád, že tě právoplatný vlastník území nechá na živu – nezapomínej, že žiješ na cizím! Nespravedlnost? Jaká? Copak tě ve škole neučili, že ne všechno, co je podle NAPu, je morální?"

1. Pro pořádek odlišme psychiatrizaci společnosti a psychiatrizaci kultury. Psychiatrizací společnosti míním psychiatrizaci společenských institucí. Což znamená buď, že psychiatrie získává více moci, anebo že psychiatrické principy přejímají další instituce, například školy a policie. Obojího jsme dnes svědky.
Psychiatrizace kultury je psychiatrizace myšlení. Myslím tím to, že lidé přejímají psychiatrický pohled na svět a způsob myšlení, že začínají myslet jako psychiatři. Psychiatrizace kultury je tedy obecnější jev, než psychiatrizace společnosti.

2) dovolil bych si vyjádřiti hypotézu, že velká část lidí, přesvědčených o tom, že skoro všichni jsou nesvéprávní idioti, to nemyslí ve významu psychiatrické diagnózy. Jen jim název té "diagnózy" slouží jako nálepka pro člověka "chabého intelektu", která pak začala žít svým vlastním životem. Dotyční nálepkovači pak nálepku použijí, aby nějak poukázali na skutečnost, že svůj intelekt považují za významně vyšší (v čemž se samozřejmě velmi snadno mohou mýlit), nikoli že by chtěli dotyčné léčit nebo jim brát svéprávnost (určitě takoví lidé budou, ale možná jich ani nebude většina).

- Nic takového jsem taky netvrdil. Ostatně idiocie není duševní nemoc a vždy tak byla rozpoznávána (idiots, infants and insane) a že je psychiatrickou diagnózou je jen relikt, ze kterého je patrné, že psychiatrie je instituce ke kontrole nekriminálních živlů, které nějak ztrpčují jiným, mocnějším lidem život. Buď proto, že trpí chorobou mozku (F00) nebo tím, že berou drogy (F10) nebo proto, že jsou příliš hloupí (F70) nebo tím, že se špatně chovají (F20, F30, F40, F50, F60, F90) nebo proto, že jim něco nejde (F80).
Označování lidí za idioty, o kterém píše Urza, považuju za projev psychiatrizace kultury proto, že se nehledají důvody, které lidé můžou mít ke svému chování, ale to chování se "vysvětlí" nálepkou, což je přesně to, co dělají psychiatři. Misesovsky řečeno jedná se o posun od principu teleologie k principu kauzality.
Ono mezi diagnózami laiků a psychiatrů není ve skutečnosti žádný rozdíl, lidé jen věří, že tam je rozdíl, protože tak byli naučeni. Když laik řekne "Karel Novák je v prdeli" a psychiatr řekne "Karel Novák onemocněl endogenní depresí", je to přesně to samé, jen lidé jsou naučeni, že to není to samé. Když laik řekne "Karlovi Novákovi hráblo" a psychiatr řekne "Karel Novák měl ataku schizofrenie", je to přesně to samé, jen lidé jsou naučeni, že to není to samé. Takže lidé používající psychiatrické nálepky si sice typicky myslí, že je "nepoužívají ve významu psychiatrické diagnózy", jenže to si právě jen myslí. Psychiatři je používají úplně stejně jako oni, jen lidé jsou naučeni, že když nálepkuje psychiatr, je to něco jiného, než když nálepkují oni. To samozřejmě neplatí o idiocii; to není duševní nemoc. V tomto případě jde o ten posun od teleologie ke kauzalitě.

3) Nevím, asi jsem divnej, nebo žiju v mimořádně příznivé sociální bublině, ale já u bežných lidí tu psychiatrizaci nevidím. U piskálků v novinách a u samozvaných ekspertů ano, ale těch je v populaci zlomek.

- Předně je třeba odlišit aktivní a pasivní přijímání ideologie. S psychiatrismem je to jako s jakoukoliv jinou ideologií, např. s komunismem. Komunismus lidé přijímali jak aktivně: že ho sami prosazovali, tak především pasivně: že neměli žádný problém žít v komunistické společnosti. To samé s demokratismem. Čili pokud jste obklopen lidmi, kteří psychiatrismus přijali pasivně, nemusíte to poznat.
A způsob psychiatrizace silně koreluje s příslušností k humanitnímu nebo technickému živlu. Psychiatři, psychologové, lékaři, učitelé, právníci, umělci, novináři, vědci, sociální pracovníci, úředníci jsou psychiatrizováni převážně aktivně; řemeslníci, podnikatelé, zemědělci, technici a dělníci převážně pasivně.
Přičemž mezi oběma psychiatrizacemi není podstatný rozdíl, jen ta aktivní je víc vidět.

Myslel jsem to, jak jsem to napsal: Že by McDonald byl vlastníkem území, které by pronajímal, kde by vystavěl školy a zavedl povinnou školní docházku. Velkého území, např. Česka.
Ostatně o tom nepíšu poprvé, takže by tomu už každý měl rozumět.

Představte si, kdyby existovala i nějaká další organizace krom státu, jež by se něčeho takového dopouštěla – nutila by vašim dětem své vzdělání pod hrozbou jejich násilného odebrání; co kdyby třeba nějaká církev činila vaše děti povinně věřícími? Co kdyby McDonald's měnil vaše děti v „dobré zákazníky“ a vy jste nemohli odmítnout?
- Tak kdyby to církev nebo McDonald dělali na svém území, bylo by to podle anarchokapitalistů v naprostém pořádku. Nejenže byste to podle anarchokapitalistů nemohli odmítnout, nesměli byste ani pípnout… Rozhodně byste neměli právo pokusit se změnit školství politickou cestou.

Nechce se mi věřit, že jste ještě nepřestal s tím nemůže-být-anarchokapitalistická-revoluce nesmyslem! Nejenže anarchokapitalistická revoluce může být, ale dokonce je mnohem snazší ji uskutečnit než jakoukoliv jinou.
já osobně se však domnívám, že minimálně anarchokapitalismu revolucí dosáhnout prostě a jednoduše nelze. Proč ne? Inu, i kdyby byla nějaká revoluce úspěšná a anarchokapitalista převzal moc nad státem, má v zásadě dvě možnosti, co může udělat: Dá lidem skutečnou svobodu; jenže lidé dnes chtějí stát, takže první, co s tou svobodou udělají, bude založení státu. Druhou možností je, že jim zakáže vytvářet stát, čímž pádem se státem stává on sám.
- 1. Z hlediska moci/síly není žádný rozdíl mezi "začít ovládat území" a "nepřestat ovládat území". Obojí jsou mocenské akty. Je v tom asi takový rozdíl, jako mezi "začít držet cihlu" a "nepřestat držet cihlu". Čili tvrzení, že nemůže být anarchokapitalistická revoluce je ekvivalentní tvrzení, že nemůže být ankap, protože ho nikdo nebude bránit, takže ho kdykoliv, kdokoliv ovládne. Z čeho to ale vyplývá? Anarchokapitalismus přece není pacifismus.
2. Revoluce jsou tím snazší, čím méně jsou ambiciózní. Právě proto, že anarchokapitalisté nechtějí budovat lepší zítřky socialismu nebo plynovat Židy, je jejich revoluce snazší k uskutečnění.

Jistě. Z toho ale plyne, že by se mělo argumentovat, že dobro je subjektivní, a ne dělat ze svobody well-being. Ostatně tím přistupujete na tu hru anarchokapitalistů, že svoji představu o dobru/ideálním právu označí za "svobodu", čímž si vytvoří výhodnou pozici, protože odteď každý, kdo je proti nim, je proti svobodě.
Polopaticky řečeno, je správné trvat na tom, že subjektivní představa o dobru/ideálním právu nazývaná "svoboda" je jen subjektivní představa o dobru/ideálním právu nazývaná "svoboda". Špatné je jít na to z druhé strany a trvat na tom, že svoboda je subjektivní. Tím zaprvé přijímáte ten rétorický trik a zadruhé se podílíte na předefinovávání svobody. Jádro konceptu svobody je vztah pán x otrok. Čili objektivní právní stav lidí, nic subjektivního. Sémanticky je "nesvobodný" podobné jako "okradený" nebo "podvedený", ne jako "nespokojený" nebo "nešťastný". První dvojice jsou právní pojmy, předpokládají existenci pojmu "právo"; druhá dvojice ne.

Podle každého práva, které ten pojem nebo jím denotovanou skutečnost obsahuje. Je to právní pojem v tom smyslu, že odkazuje na práva, právní stav osoby. "Svobodný/Nesvobodný" říká něco o tom, jaká práva osoba má, ne o tom, zda je s nimi spokojená…

Ano, svoboda je subjektivní pocit.
- Takže otrok spokojený se svým údělem je svobodný? Pocit, o kterém mluvíte, je well-being, v češtině je nejblíže "blaho", "štěstí". Není svoboda zjevně právní pojem? Neoznačuje právní stav, právní status osoby? Není to tak, že svobodný jedinec, řekněme otrokář, může nenávidět svůj život a poměry, a že nesvobodný jedinec, otrok, může být zcela spokojený? Jistě, to druhé je málo pravděpodobné, ale je to kulatý čtverec?

P.S. Přesně mluvíte o pocitu "spokojenost s poměry", čili o součásti well-beingu. To ale není svoboda.

Urza se ptá: Kde se bere přesvědčení, že „skoro všichni jsou nesvéprávní idioti“?
A odpovídá, že příčinou je, že lidé špatně posuzují své bližní: především typicky neznáme celý kontext jejich jednání, takže to, co se nám může jevit stupidní, může být prostě důsledkem toho, že dotyční mají jinak nastavené priority a je pro ně důležité něco jiného než pro nás (což nám mimochodem komplikuje ocenění jejich kvalit).

Což není dostatečné vysvětlení: Proč lidé tak špatně usuzují? Navrhl jsem, že je za tím psychiatrizace naší společnosti, resp. kultury, což znamená, že po tisíciletí hromaděné poznatky o tom, co to znamená být člověkem, byly vyhozeny do koše a nahrazeny psychiatrickými dogmaty (islamizace naší společnosti/kultury, před kterou se dnes varuje, by znamenala něco podobného).
Ptám se: Máte nějaké jiné vysvětlení?

To se nemusíte omezovat na psychiatry, nebo to s nimi jakkoliv spojovat. Kecání do života ostatním je bohužel lidem vrozené.
- Urzou popsané elitářství rozhodně není jen "kecání do života". A nějakou příčinu či příčiny mít bude, jako všechno. O čem to Urza psal? Že je běžné protivným bližním přisoudit jakýsi mentální defekt, i když typicky neznáme celý kontext jejich jednání, takže to, co se nám může jevit stupidní, může být prostě důsledkem toho, že dotyční mají jinak nastavené priority a je pro ně důležité něco jiného než pro nás. Proč by zrovna tohle mělo být vrozené? A podobnost s psychiatrií bije do očí.

Souhlas, s tou výhradou, že já jsem nikdy obyčejné lidi nepokládal za tupé stádo, a také se mi nelíbí úvahy typu "komentář k 'říká se'". Ale tady dejme tomu, neboť ono elitářství skutečně existuje.

1. Dejme slovo autoritě. Takto se vyjádřil Cyril Höschl při příležitosti obdržení profesury v pražském Karolinu: Třetina obyvatel této země je slabá duchem. Každý sedmý občan je debilní nebo dementní nebo alkoholik. Zhruba polovina obyvatel této země má podprůměrný intelekt. (…)
Jestliže jedinec, který je v této intelektové kategorii, má nějakým způsobem rozumět světu, má-li se v něm nějak pohybovat a má-li ho nějak uchopit, musí si ho drasticky zjednodušit. Těmto lidem, a je to tedy polovina národa, uniká ona složitá mnohotvárnost, komplementarita, mnohoznačnost světa (…)
- Na čemž je nejlegračnější to, že právě proto, že Höschlovi uniká ona složitá mnohotvárnost, komplementarita, mnohoznačnost světa (prostě si neuvědomuje složitost světa) – tedy, že člověk jevící se mu jako hlupák může být zaprvé velmi chytrý v oblastech, na které se Höschl nezaměřuje, a zadruhé se mu tak může jevit jen proto, že nezná kontext jeho života – je přesvědčen na základě svého pozorování, že polovině národa uniká ona složitá mnohotvárnost, komplementarita, mnohoznačnost světa.

2. Ještě něco k příčině příčiny. Urza vysvětlil převládající názor jako důsledek špatného usuzování. Zbývá vysvětlit proč teda většina společnosti špatně usuzuje, proč neusuzuje správně? Směle tvrdím, že je za tím psychiatrizace společnosti. Ta nepochybně existuje, společnost nepochybně je psychiatrizována. A podstatou psychiatrismu je přesvědčení, že nežádoucí myšlenky, pocity a chování bližních by měly být víceméně brutálně potlačeny, tak jako homosexualita Alana Turinga, a rozhodně tam nefigurují úvahy jako "neznáme celý kontext jejich jednání" nebo "třeba mají jinak nastavené priority". To je zcela mimo rozlišovací schopnosti a vůbec mindset běžného psychiatra a psychiatristy.

3. Ne, neříkají, už jen proto, že se v jejich diskurzu pojem soukromý stát vůbec nevyskytuje. Např. v Urzově "Anarchokapitalismu" není k tomuto bodu vůbec nic. Jen zkuste něco najít! A o čem nikdy nemluví, nemůžou nic říkat.

4.1 Co to je zase za žvást? Buď ankapisté soukromé státy připouštějí, nebo ne. Na to je třeba odpovědět ano/ne. Protože podle etické teorie anarchokapitalistů si obyvatelé soukromých států musí od vlastníka nechat všechno líbit. Nemají právo klást odpor vůli vlastníka státu. Kdežto současná převládající etická teorie demokratistů žádnou takovou "černou díru" neobsahuje, a proto je lepší. Jinak řečeno, dnes tu NEMÁME ten "extrém", kterým by byly soukromé státy.

4.2 Takže argumenty "k extrémům by velmi pravděpodobně nedošlo" a "veškeré zkušenost, které máme, tomu nasvědčují"? To je nejspíš příklad toho, jak anarchokapitalisté vycházejí z určitých axiomů, na kterých pomocí čisté logiky stavějí neprůstřelné teorie o fungování celé společnosti. Viz Urza: "Nesmyslnost anarchokomunismu?".

1. Společné ankomu a ankapu je to, že si obě školy uvědomují, že je blbé, když člověk žije na území ovládaném někým jiným.
2. Co si už ankom uvědomuje mnohem lépe, je, že blbá není samotná existence takového území, ale to, že z něj člověk nemůže odejít, i když mu v tom nikdo nebrání, protože není kam. Území není volný statek.
3. Takže podle ankomu je špatné územní vlastnictví jako takové: je špatné "vlastnit půdu pod zadkem jiného". Podle ankapu je ale špatné jen STÁTNÍ územní vlastnictví, soukromé je v pořádku.
Ankap ale nikdy nevysvětlil, proč by v tom měl být rozdíl z pohledu obyvatele území. Ankap jen říká, že je špatné, že státem ovládané území vůbec vznikne; neříká, proč by život obyvatelů území ovládaných soukromníky měl být lepší než život na územích ovládaných státy.
Přitom podstatná je zjevně konkurence mezi územími: kolik jich je, jako jsou velká, ne kdo je ovládá, zda stát nebo korporace.

4. Co z toho plyne pro rozdíl mezi ankapem a ankomem? Jsou dva výklady.
4.1 Jeden je, že anakapisté si neuvědomují, že podstatné je, na kolik území je svět rozdělen, a ne, kdo je ovládá. V tom případě je anarchokapitalismus nedomyšlený anarchokomunismus.
4.2 Druhý je, že si to ankapisté uvědomují a jsou s to bránit vzniku větších území, jak státních tak soukromých. V tom případě není mezi anarchokapitalismem a anarchokomunismem podstatný rozdíl (anebo vůbec žádný).

Mnozí tvrdí, že musíme chránit zaměstnance či spotřebitele regulacemi, neboť jsou ve slabší vyjednávací pozici než firmy. Mají-li však opravdu horší postavení, firma na ně přenese všechny náklady regulací a budou na tom ještě hůře.
- Čemuž zabrání minimální mzda. A případné vypadnutí z trhu práce kompenzuje sociální systém.
Takže žádná nelogičnost. Když 1. věříte, že někdo dokáže lidem zařídit život lépe, než by to dokázali sami, a když 2. si myslíte, že onen subjekt má právo to udělat, tak vám to dává smysl.
A přesvědčení 1 a 2 jsou u anarchokapitalistů, a dokonce i u libertariánů, stejně časté jako v ostatní populaci. Jen tady na Stokách se o tom nedočtete: zde se ukazuje na cizí stéblo, ne na vlastní břevno.

Léky jsou drogy a drogy jsou léky
- Tereza Urzová
zde: https://www.mises.cz/clanky/osm-duvodu-proc-legalizovat-vsechny-drogy-2226.aspx