Diskuse – Stoky Svobodného přístavu (Urza.cz); (S)toky myšlenek Svobodného přístavu (Urza.cz)

Vidím, že už jste unaven.
Jezdění na červenou nesouvisí s diskuzí: bavíme se o bludech ne o halucinacích.
Naprosto vyšinutý je ten, jehož činy jsou naprosto nepochopitelného. Jak jste to napsal: Normalne mate std program if mrtvola > call 01 "funebrak". Mate-li ale vinou fetu, choroby, viry ci kosmickeho zareni zkratovany jediny bit, vyjde Vam call 00 "flandak". Nebo vareni deti, volny trh, Astar Seran.

Prezentuju to jak, že signály do zubů jsou výmluva a lupič/travič nevím co je, ale nemá smysl tomu říkat porucha.
A slovo "nejspíš" není vhodné, když nevidím žádné další uspokojivé vysvětlení. Když je jen jedno dobré vysvětlení, tak proč "nejspíš"?

Myslím, že jsem se vyjádřil jasně, takže čemu zase nerozumíte? Připomínám: Nebavíme se o rozdílu mezi bludem a ne-bludem, ale mezi logickým bludem a nelogickým bludem. Přece kdyby ten úsudek byl naprosto konvenční, tak by to nemohl být blud!

Vy jenom proste nechapete vyraz "v optice bludu". To je proste jenom jinej zkratovanej bit, ktery Vam brani pochopit, ze to znamena "z jeho pohledu, jenz je deformovan jeho vadnymi bity".

- Já to chápu velmi dobře: Pokud se něco naprosto nesmyslného jeví kvůli zkratovanému bitu jako zcela rozumné, je to právě ta naprostá vyšinutost, o které už jsem mnoho napsal, a kterou lze vysvětlit úplně všechno.

2. Samozřejmě postulujete úplnou vyšinutost způsobenou zkratovaným jediným bitem. Co jiného je tohle: Normalne mate std program if mrtvola > call 01 "funebrak". Mate-li ale vinou fetu, choroby, viry ci kosmickeho zareni zkratovany jediny bit, vyjde Vam call 00 "flandak". Nebo vareni deti, volny trh, Astar Seran.

Ostatně přesně toto se řeší ve zmiňované diskuzi. Buckley se ptá, co si myslet o tom známém případu – který byl využit i ve Futuramě; já o něm ale víc nevím – kdy vrah nějakého Lowersteina nebo tak nějak to zdůvodňoval tím, že mu ten Lowerstein posílal signály do zubů. A Szasz na to říká, že je to výmluva. A proč je to asi výmluva? No, protože je to to nejpravděpodobnější vysvětlení.
Zde: https://www.youtube.com/watch?v=Uzx2UWKvrM4&t=415s 15:10

Jinými slovy je to interpretace skutečnosti, která je sice nepravděpodobná, a proto je bludná, ale není nelogická: mohlo se to stát.
Ale jak dospějete, takovouto dezinterpretací k tomu, že 1. vaše dítě je ďábel 2. ďábla zabijete uvařením?
Je prostě rozdíl v logičnosti mezi bludy "všichni mi chtějí ublížit" a "známý je druhý Hitler, proto je třeba ho zabít".
Pro tento rozdíl vysvětluju ty bludy 2. typu tak, že to jsou výmluvy.

Ne, to je právě případ chování, které je sice bludné, ale logické. Vloupačky a trávení se stávají; a když si myslíte, že jste oběť, jdete na policii.

Myslel jsem, že tohle už jsme vyřešili. Je možné vysvětlovat něčí chování "ten člověk je úplně vyšinutý" a není to nelogické. Ale to je úplně jiná situace, než když se tvrdí "v optice bludu je to logické". To Vy jste přišel s úplnou vyšinutostí a se zkratem. K tomu říkám: Ano, tak to lze také vysvětlit (jako ostatně všechno).

Pro ilustraci: Právě čtu úvahu od Joanny Moncrieff vztahující se k předmětu diskuze.
A young man went to a police station to report that intruders had entered his house and injected him with poison. Although he had not noticed any signs of a break-in, he was quite sure this had happened because he had woken up with a headache. He also pointed to some ordinary spots on his skin as evidence of the injections. He was not able to offer any suggestions about how people could have entered his property and did not appear concerned about how this might have happened.
It seems as if this man is not using the same standards or types of reasoning that most people would use in this situation. He interprets ordinary things (headache, spots) as having special significance, and is not concerned about the sort of evidence that most of us would look for (how intruders might have entered the property).

Tohle je logické chování: Když si bludně myslím, že mě někdo otrávil, jdu na policii. Podle Höschla by bylo logické "někdo mě otrávil, tak to byl soused, tak ho zabiju".
Samozřejmě, vysvětlení bludem, které není vysvětlením, ale pojmenováním, nesdílím.
zde: https://joannamoncrieff.com/2018/01/30/philosophy-blog-7-so-what-is-mental-disorder-part-1-reasoning-and-meaning/

A to tak, že ač o tom nic nevím, můžu neustále dodávat "vysvětlení" odvoláváním se na onu vymyšlenou entitu, která může za to, že o tom nic nevím.

Lze to zobecnit: Existuje něco, čemu nerozumím. Takže to vysvětlím tak, že existuje entita, která způsobuje, že tomu nerozumím.
Je snad jasné, že takové vysvětlení a la chytrá horákyně není žádné vysvětlení. Je to vlastně způsob, rétorický trik, pomocí kterého, i přesto, že vysvětlení nemám, můžu působit jako odborník na to.

Když se podíváte na vlákno, zjistíte, že s brouky přišel marek28. Pak jsem já napsal "to je jako ten Höschlův uvařený ďábel" (kterého není problém dohledat). Tito dva pánové uvádějí příklady (a Höschl opakovaně) chování, které podle nich je "zcela logické, když se na to díváme optikou bludu". Ukázal jsem, že to tak není; že optika neoptika to chování je pořád stejně nesmyslné. Čili jde o to, že Höschl a spol. ono chování zdánlivě vysvětlují – což jim přináší body, protože se tak prezentují, jako že vědí, o co jde – ale ve skutečnosti to vůbec nevysvětlují.

Vaše verze "zkrat" je tedy úplně něco jiného, než Höschlova "je to logické, jen bludné". Tohle odlišení jsem už také provedl, tak ještě jednou: Když někdo bude tvrdit "je to zkrat, nedá se to pochopit", tak to pochopitelně nelogické není; mám proti tomu jen to, že je to vysvětlení, kterým můžete "vysvětlit" všechno, takže nevysvětluje nic. Resp. vysvětlení "je to nepochopitelné, nedá se to vysvětlit" lze 1. použít na cokoliv a 2. to není vysvětlení.

Kdežto verze "výmluva" vysvětlením je, protože nikdo nepopře, že lidé lžou a vymlouvají se, aby na tom byli líp.

To vlastní zabití dejme tomu je logické – když si tedy odmyslíme to, že krajní nouze "byl to ďábel" asi nebude fungovat – ale celé to logické není; nelogičnost je zde na jiném místě. V tom příkladu "mám pod kůží brouky" je nepochopitelná nelogičnost ve volbě prostředků k dosažení cíle. V případu "mé dítě je ďábel" je nepochopitelná nelogičnost v postupu od evidencí k přesvědčení: tj. jaké evidence můžou být logicky vyhodnoceny tak, že si 1. začnu myslet, že mé dítě je ďábel 2. začnu věřit, že ďábla jde zničit uvařením. Takže společné je to, že v obou případech je nabízeno logické vysvětlení bludem (markem28, Höschlem), ale to "logické vysvětlení" ve skutečnosti předpokládá v 1. případě naprosto nepochopitelnou volbu prostředků a v 2. případě naprosto nepochopitelné vyhodnocení evidencí.
Čili to "logické vysvětlení" je ve skutečnosti ekvivalentní "vysvětlení" typu "existuje choroba způsobující, že nemocní udělají úplně cokoliv, sebevíc nesmyslného". No, a to není žádné vysvětlení, protože tak lze vysvětlit cokoliv.

I proto nejpravděpodobnější vysvětlení je, že v obou případech se jedná o výmluvy.

1. Jde o to, že to "řešení krajními prostředky" je naprosto nesmyslné. Když si myslíte, že máte pod kůží brouky, co uděláte? Asi půjdete k doktorovi. Rozhodně si nic nebudete vyřezávat, viz to slepé střevo. Čili ta souvislost mezi přesvědčením "mám brouky pod kůží" a tím činem je tak nesmyslná, že to vysvětlení brouky není žádné vysvětlení. Je to ekvivalentní něčemu jako, že "ten člověk je úplně mimo a může udělat úplně cokoliv". No, a to taky není vysvětlení, protože něčím takovým vysvětlíte úplně cokoliv. Szasz tomu říkal "panchreston".
Čili jde o to, že Vy to chování vysvětlujete zdánlivě logicky brouky, ale ono to ve skutečnosti není žádné vysvětlení.

Cyril Höschl tak jednou vysvětloval chování ženy, kterou asi sám léčil, která si měla myslet, že její dítě je ďábel, a proto jej uvařila v kotli. A on taky říká, stejně jako teď Vy, že "chování té ženy bylo naprosto logické, když se na to podíváme optikou jejího bludu". No, a jde o to, že takové chování je absolutně nelogické, a ten blud ho vůbec nevysvětluje. Já to zkracuju takto: Uvěřil jsem, že známý je ďábel. Tak ho zabiju, to je přece logické, ne?

2. Přesně tak. Je to výjimečná událost, a proto to nejspíš nebude těma drogama, protože pak by to bylo běžné, když uvážíme, kolik lidí bere drogy. Myslím tím ten hysterický záchvat; na kvalitu řízení drogy samozřejmě vliv mají.

1. A to, že naprostá většina anarchokapitalistů věří tomu, že když použijí násilí oni (to které si tak pěkně označili za obranné), tak tím nikomu nic nevnucují, považuji za asi nejškodlivější vliv té jejich (a ne jen jejich) ideologie.

- To si nemyslí. Myslí si, že obranné násilí je legitimní, ne že to není vnucování.

2. Když jim ale řeknete, že v dnešní době mají vlastnická práva k nějakému území (tak jak si vlastníka a jeho práva oni představují) reálně jen státy, že jednotliví lidé jsou na "svém" území vlastně jen v roli nájemníka *, a že pokud chtějí ten svů anarchokapitalismus, měli by si našetřit pěknou sumu, od nějakého státu si koupit menší okres a tam si udělat ten svůj anarchokapitalismus, tak jak si myslíte, že na ně tato rada působí :-)?

- Ani v současném Česku nejsou občané "jen v roli nájemníka": nemovitosti můžou skutečně vlastnit. A i kdyby to tak nebylo, tak libertarián by řekl, že by to tak mělo být, protože představitelé státu nemají na jeho nemovitost žádný legitimní nárok.

Já vím, že nejde o skutečné brouky. Jde o to, že pokud je to tím, že "na drogách se hovadiny zdají jako chytré věci", tak nepotřebujete ani neskutečné brouky. Pokud to tak je, tak se začnete řezat prostě proto, že na drogách je to přece dobrý nápad. Nepotřebujete brouky.

No já s Frankem nesouhlasím, protože mám osobní zkušenosti s alkoholem a trávou, takže vím, že obě ty látky fakt dokážou velmi podstatně zamlžit úsudek.

- Obě látky se užívají tisíciletí, a kolik lidí si "vyřezalo brouky z těla"? Není už prostá nízká prevalence těchto věcí jasným důkazem, že to není těmi látkami, ale těmi lidmi?
Koneckonců sám víte, že "jdu kalit" znamená jak "jdu užívat drogy" tak "jdu dělat blbosti", "jdu se odvázat". Prostě nemyslí se tím "zhulím se a opiju, ale budu naprosto seriózní". Takže Frank vyslovil to, co vlastně všichni "vědí", jen si to neuvědomují.

1. Ve veřejném i soukromém prostoru může být sebevražda ilegální a chápána a trestána jako druh výtržnictví.
2. Každý by měl mít právo se usmrtit.
3. Z toho neplyne, že musíte sebevraždám jen přihlížet. Nepochybně se můžete pokusit sebevrahovi jeho úmysl rozmluvit. A můžete i přistoupit k násilí, stojí-li vám to za to. Koneckonců nějaké např. povalení na zem a odebrání zbraně sice je násilí, ale banální, takže by vám hrozila maximálně pokuta – pokud by vás dotyčný vůbec zažaloval.

4. Tak pokud je to tím, že "na drogách se hovadiny zdají jako chytré věci", tak především nepotřebujete ty brouky. To Vy jste začal o broukách. Pokud to jimi není, pak je to jiná situace; já jsem reagoval na to, že to je "kvůli broukům". Takže kvůli broukům to není, ano?
Podle mě to tak není. Existuje lež. Takže lidi dělají blbosti, protože prostě chtějí, a pak se vymlouvají na drogy. Frank Zappa řekl, že "problém není v drogách, ale v tom, že lidi si myslí, že když se zfetují, tak se můžou chovat jako idioti".

4.1 Ale ten výklad není osobní zkušenost, ale naopak naprosto neosobní kulturní stereotyp. To máte jako když někdo "cítí v srdci Ježíše". Takže buď něco cítí, nebo lže. A když něco cítí, tak Ježíš to nebude.

2. Je to psychiatrická samoúčelnost. Politici a úředníci jsou pro, protože to chtějí psychiatři. Psychiatři jsou pro, protože jsou tak naučeni. Původ je v 17. století.
3. Ale nevěděl jste, že si ji přeje, jen že leží na kolejích.
4. Třeba obyč mravenčení si interpretujete jako brouky v těle a "musíte" se jich zbavit. To jste jenom zopakoval to samé. Dobře, myslíte si, že máte v těle brouky. Ale proč byste si je měl vyřezávat nožem? Čím se to liší od situace "myslím si, že mám zánět slepého střeva, a tak si ho vyřežu nožem"? A dává to smysl? Když si to myslím, tak snad půjdu k doktorovi, ne?
A samozřejmě to máte od psychiatrů: vyrostl jste v extrémně psychiatrizované společnosti. To je jako byste říkal v 16. století, že jste zažil působení Ježíše, "a od kněžích to nemám"…
4.1 Tak si to pusťte později. Je to přesně tento bod.

1. Ono to nejen skutečně hrozí, ale především je to považováno za naprosto morální. Když takhle hospitalizovali i Brodského, slavného herce – kterého se to mimochodem velmi dotklo – tak jak moc asi psychiatři váhají, když se jedná o nějakou nulu?
2. Není za tím "starost o zdroje". To je "klam logického vysvětlení". Ve skutečnosti je to psychiatrická samoúčelnost. Např. i historicky vysvětlení "starost o zdroje" nesedí.
3. Sebevrah na kolejích. S tou omluvou to už přeháníte. Proč se někomu takovému omlouvat?
4. Vyřezávání brouků. Vy nevíte, co si kdo MYSLÍ. Víte jen, co ŘÍKÁ. Takže když někdo říká, že si chce vyřezat brouky z těla, z toho neplyne, že si myslí, že má v těle brouky. (Koneckonců je to klastická psychiatrická blbost, kterých po světě koluje iks: Když si myslíte, že máte v těle brouky, tak proč byste si je proboha měl vyřezávat nožem? Že takovou blbost tak samozřejmě říkáte, svědčí o tom, jak moc je naše společnost psychiatrizovaná.) Takže když se někdo začne řezat, tak vy prostě nevíte, proč to dělá, a to bez ohledu na to, co říká. Takže věta "Vidím, že nekoná z vlastní vůle" prostě není pravdivá. Správně je to "Vidím to, co mi psychiatři řekli, že mám vidět". A že takový člověk to dělá proto, že si skutečně myslí, že má v těle brouky, je to nejméně pravděpodobné vysvětlení, viz důvod výše.
Mimochodem to je klasický problém "co s člověkem, který si myslí, že umí lítat", který Szasz zodpověděl zde: https://www.youtube.com/watch?v=Uzx2UWKvrM4&t=415s 3:00

Fascinuje mě, jak to, co píšete, je mimo realitu.
1. Vůbec nejde o to, že "technicky to není tak jednoduché". Psychiatři mají pravomoc věznit a násilně léčit ty, kdo se pokusili o sebevraždu, a to neomezeně dlouho. A nemusíte se pokusit, stačí říct, že to chcete udělat. To se stalo Vlastimilu Brodskému. A nemusíte nic říkat. Zákonné kritérium je "ohrožuje sebe nebo své okolí", což může být úplně cokoliv.
2. Představa, že se takového člověka psychiatr jen zeptá, zda to myslí vážně a po vyjasnění, že šlo o nedorozumění, není koneckonců pro sebevraha nic jednoduššího, než v páchání sebevraždy pokračovat, je tak mimo realitu, že je na místě se ptát, v kterém českém městě stojí ona slonovinová věž. Zajímavé je, že něčím podobným začal jednu svou úvahu Jan Sokol.

Dále:
3. To jak spojujete násilně ošetření raněného a násilnou hospitalizaci je zajímavé proto, že přesně to dělají psychiatři. Že je to nesprávná analogie jsem ukázal v článku "Argument záchranou života" zde: https://stoky.urza.cz/index.php?action=showdrop&DID=581

Pokud se jedná o to násilné ošetření raněného (které je tedy nesmyslně spojováno se zabráněním sebevraždě, neboť u vážně zraněného člověka je nedůležité, zda si to způsobil úmyslně sám).
4. Tak tam nevidím žádný problém. Nežádané a přes odpor provedené ošetření lze řešit soudně úplně stejně jako jakékoliv jiné napadení. Věřím, že lidé – pokud nejsou indoktrinováni rozum zamlžující nenávistnou psychiatrickou ideologií – jsou schopni v takových případech zjistit, kde je pravda. Koneckonců, kdyby někdo chodil po ulici a napadal lidi s tím, že je ošetřuje, a že oni utrpěli úraz hlavy a neví, co dělají, uspěl by?
5. Neříkám, že se taková situace, kdy někdo ve vážném nebezpečí po zranění hlavy se právě proto brání lékařské pomoci, nemůže nastat (mám zkušenost s lidmi v delíriu). A zde platí bod 4. Jen mě zaujalo to, že podle Vás "je to běžné". To máte odkud? Je to něčím podložené? Víte aspoň o jednom takovém případu?

Sebevražda je téměř vždy něčím nenormální, neboť normální je nevraždit se.
Prof. MUDr. Cyril Höschl, DrSc., FRCPsych.

zde:http://www.hoschl.cz/?text=3184&lang=cz

1) abych něco reálně vlastnil, ostatní lidi to musí respektovat. Jak toho respektování fakticky dosáhnout? No mohu je k tomu donutit silou nebo se s nimi mohu domluvit. Domluva v sobě ale typicky zahrnuje kompromis, který v této otázce anarchokapitalistická ideologie odmítá.
Třeba chci, aby lidé někam nechodili, protože to považuji za svůj majetek. Oni mohou tvrdit: Dobře, my se vzdáme možnosti někam chodit (kterou reálně mají), ale na oplátku budeme něco chtít. Což je kompromis, kteří anarchokapitalisté neuznávají. Dle nich mají nárok na to, aby se ostatní této možnosti vzdali zcela zadarmo. Pokud se této možnosti někdo nevzdá zadarmo dobrovolně, typicky proti němu použijí sílu (a ospravedlní si to NAPem).

- V tom nevidím problém. To je stejné jako kolektivismus. V ankapu jsou teda lidé povinni se něčeho zdržet bez protiplnění, ale ve státech se také daně musí nekompromisně platit bez protiplnění.

2) Anarchokapitalismus totiž neumožnuje lidem svobodně si zvolit, jaké postavení ve společnosti by mělo mít vlastnictví. Postavení vlastnictví ve společnosti je v něm pevně dáno jako to nejvyšší (bez ohledu na to, jak to lidé vidí).

- S tímto naopak souhlasím. A myslím, že nedorozumění spočívá v tom, že mnoho anarchokapitalistů (A) zaměnilo ve své etice příčinu a následek. A vyšli od současného světa, začali odstraňovat jeho vady, až dostali svůj ideální svět. A všimli si, že v takovém světě by musel být (ve velké míře nebo bezvýjimečně) uznáván nap. Pak se toho chopili různí nedouci, jako Tomáš Fiala, a nevědomky to obrátili: začali hlásat, ne že v ideálním světě by byl nap, ale že ideální svět je ideální proto, že je v něm nap. Tím z prostředku udělali cíl a z napu modlu: prostě nap je jimi prezentován jako něco, co má být nějak samozřejmě dobré.
To je jak převrácení následnosti, tak strašlivý simplicismus.
Jinak já si nemyslím, že situace je beznadějná, že je to všechno "jen subjektivní". Věřím, že přesvědčivá na rozum se odvolávající pozice je možná. Jenom je to řádově složitější než jak si to tihle negramoti představují.

No prostě je to tak, že Vámi uvedená témata (Veškeré texty, které se týkají bezpečnosti a bezpečnostních agentur, vymáhání práva, řešení problematiky nesvéprávných (duševně postižených) lidí v anarchii atd., etc. Je jich X na misesu.cz v Základech např. Plus v podastatě celý mises za dobu jeho existence.) rozhodně nejsou na Misesu moc častá, vlastně je tam takových textů až překvapivě málo. V části Základů Bezpečnost je hlavně Urzův Anarchokapitalismus. Navíc kdybyste to skutečně měl nastudované, jak se chvástáte, odkázal byste Jakuba G na konkrétní, nejlepší text, a ne obecně na celý Mises.

řešení problematiky nesvéprávných (duševně postižených) lidí v anarchii Nic takového na Misesu není; to už se tam víc řeší legitimnost psychiatrie, viz jedna část z For a New Liberty.

Článků o zacházení se zvířaty v ankapu taky na Misesu není mnoho, ale jeden, ten od Lukla.

Závěr: Nemáte nastudované nic a argumentujete způsobem "je to tak jak říkám a důkaz je na Misesu, nastudujte si to".

Ještě to s Vámi zkusím. Připadá mi, že zdroj nedorozumění je v tom, že Vy si pod "nutí žít někoho ve svém světě" neumíte představit nic jiného než conquistu. V takovém případě mezi K a A skutečně je rozdíl: K zabírá území A, kdežto A jen chce, aby mu nikdo nezabíral jeho území. Já jsem ale tím "svět" nemyslel "parcelu", ale sociální svět, řekněme sociální realitu.
Takže když máte 99% K, tak jsou A nuceni žít v jejich sociální realitě. Otázka č. 1: Ano, nebo ne?
No, a kdyby bylo 99% A, tak by přece K byli také nuceni žít v jejich sociální realitě, se kterou nesouhlasí. Otázka č. 2: Ano, nebo ne?

Napsal jste toto:
Kdybyste o NAPu a anarchii něco skutečně věděl, věděl byste taky, že zrovna tohle je problém, kde neexistuje nějaké dokonalé řešení (dokonce v žádné formě uspořádání společnosti, i etatistická demokracie se s tím nějak nejednoduše potýká) a anarchisti taky na řešení tohoto problému nemají zcela jednoznačný názor. Viz. článek na mises.cz a diskuse pod ním(https://www.mises.cz/clanky/zahrnuje-nap-take-zvirata--2194.aspx), která krásně ukazuje na složitost řešení. A že těch článků a diskusí na tohle téma už na misesu.cz bylo...

- Takže jaký jiný takový článek na Misesu je, kromě toho od Matthiase Lukla?

1. K nutí A žít v kolektivismu, kde si A nemůže provozovat své svobodné kooperace a je nucen provozovat kolektivistické. A chce žít ve svobodném světě, kde si K bude provozovat své kolektivistické kooperace a A svésvobodné kooperace. Nucení si tam musíte nějakým záhadným způsobem vměstnat Vy. Nikde ho nevidím.

- Nucení je naprosto evidentní. Stačí si představit, že by K byli v takové menšině jako jsou dnes A. Pak by je přece A donutili žít v jejich (A) světě, nebo ne?

2. Nechápu, k čemu nutím K, když odmítám, aby v mém soukromí, na můj život a mé kooperace aplikoval svá kriteria.

- Nutíte K k tomu, aby žil ve světě, ve kterém žít nechce; čili přesně k tomu, k čemu dnes K nutí A.

3. Jde o to, že tím sám říkáte, že vlastně nejde o nap, že to není to nejvyšší. Ale to teď nechme stranou.

Veškeré texty, které se týkají bezpečnosti a bezpečnostních agentur, vymáhání práva, řešení problematiky nesvéprávných (duševně postižených) lidí v anarchii atd., etc. Je jich X na misesu.cz v Základech např. Plus v podastatě celý mises za dobu jeho existence.

- 1. To teda nevím jaký Mises to čtete. Jediné, co mě napadá, je For a New Liberty. 2. Výše jste napsal, že na Misesu je "spousta článků o právech zvířat". Podle mě je tam jeden. 3. Ty články nebudou/nejsou o možném porušování napu v ankapu.

Veškeré texty, které se týkají řešení problematiky nesvéprávných (duševně postižených) lidí v anarchii atd., etc. Je jich X na misesu.cz

- To mi řekněte aspoň jeden text z Misesu "řešící problematiku nesvéprávných (duševně postižených) lidí v anarchii". Podle mě tam nic takového není.

Sleduji vaši zajímavou diskuzi, s Jakubem G, s jehož argumenty souhlasím. Zdá se, že si neuvědomujete toto:
1. Ve střetu kolektivisty (K) s anarchokapitalistou (A) K nutí A svou morálkou, protože ho nutí žít ve svém, kolektivistickém světě. Jenže současně také A nutí K svou morálku, protože ho nutí žít ve svém, anarchokapitalistickém světě.
2. A Vy nemůžete tvrdit, že nikoho do ničeho nenutíte, protože máte právo být nechán na pokoji, protože NAP; prostě nemůžete se odvolávat na legitimizační princip platný v tom světě, který K nutíte.
To je jako by K v diskuzi s A legitimizoval daně "solidaritou" apod.
3. Že se odvoláváte na NAP, který jste sám ochoten porušovat, je další vada. Ale to hlavní je bod 2.

Právní subjektivita je to samé (podléhající právu). Subjektivní hodnocení je zcela zjevně jiný význam slova. (A asi to i čeština rozlišuje u příslušných substantiv: právní subjektivita vs. subjektivnost slohu).

Mozna namitka muze byt pak v podstate jen jedna a to ta, ze by nekdo rekl, ze neni pravda, ze by se clovek rodil obdarovan vlastnickymi pravy a ze tedy ancap je kravina, protoze jediny mozny system je cista anarchie. Ze dobro ci zlo neexistuje. (…)
Jina namitka me nenapada. Vlastne by pravda naopak nekdo mohl prijit s tim, ze clovek se rodi nejek s vlastnickymi pravy, ale jeste s nejakymi dalsimi, zcela nezpochybnitelnymi. Pokud nekdo takovy nazor ma, sem s nim a necht ho vysvetli, budu moc rad (bez ironie). Osobne si neumim nic dalsiho predstavit.

- Když teda chcete námitku, tak tady je jedna: V postu máte tu chybu, že z "naprosto bezdůvodné porušování vlastnických práv je špatné" jen tak skočíte na "JAKÉKOLIV porušování vlastnických práv je špatné". Prostě skáčete z "vlastnictví je dobré" na "vlastnictví je nevyšší". No, a na tom, že vlastnictví není nejvyšší, je založen veškerý kolektivismus.

Doplnění k ve všech případech lze subjekt nahradit výrazem "podrobený/podléhající něčemu".
…proto je důležité, ČEMU teda daný subjekt podléhá. Jinými slovy, "být subjekt" může znamenat nejrůznější věci, podle toho ČEMU podléháte, ČEHO jste subjektem.