Diskuse – Stoky Svobodného přístavu (Urza.cz); (S)toky myšlenek Svobodného přístavu (Urza.cz)

1. Předně nejde o zjednodušení/paušalizaci, ale o to, že se predikát chápe jako příčina. Jak jsem napsal: "Vodík hoří, protože je vznětlivý". Krok 1: Vodík snadno začne hořet; říkáme tomu, že je vznětlivý. Krok 2: Vznětlivost, tj. vlastnost (predikát) vodíku se chápe jako příčina toho, že hoří.
Takže "vznětlivost" jako VYSVĚTLUJÍCÍ pojem, je špatný pojem; jako POPISNÝ pojem je to v pořádku.

2. Takže pokud se výrazy "talent" a "duševní nemoc" používají jako popisné pojmy, je to v pořádku; pokud se používají jako vysvětlující pojmy, je to špatně. No, a používají se, jak v běžné řeči, tak v příslušných odborných diskurzech, jako vysvětlující pojmy.
"Duševní nemoc" je jednoznačně vysvětlující pojem: jak schizofrenie, tak generalizovaná úzkostná porucha jsou popisy chování, popisné pojmy (predikáty), které se ale používají jako vysvětlující pojmy; říká se, že osoba něco dělá, PROTOŽE má schizofrenii/generalizovanou úzkostnou poruchu.
"Talent" se snad více používá jako popisný pojem, ale jinak je to stejné: z „něco mu jde nápadně dobře“ = „má talent“ se přechází k implikaci „má talent“ → „něco mu jde nápadně dobře“.
Takže pokud jsou ty pojmy jen popisy nežádoucího chování/schopností lidí (což se pozná z kontextu), je to v pořádku; pokud ty schopnosti/nežádoucí chování vysvětlují, jsou to špatné pojmy, protože to žádné vysvětlení není: je to vysvětlení typu „Vodík hoří, protože je vznětlivý“.

Kdyby pojmenovávaly stav, bylo by to v pořádku; ale ony ho vysvětlují; a je to právě to pseudovysvětlení, co kritizuju. Přechod od "vede si nápadně dobře" = "má talent" k "vede si nápadně dobře" PROTOŽE "má talent". Stejně tak přechod od "vede si nápadně špatně" = "má duševní nemoc" k "vede si nápadně špatně" PROTOŽE "má duševní nemoc".
Prostě je to v obou případech přechod od jiného pojmenování k implikaci. To, co je jen jiné pojmenování stavu věcí, se chápe jako příčina stavu věcí.

Skoro nič z toho nie je pravda. Jediné čo je pravda je že veda zatiaľ nevie vysvetliť prečo má jeden talent na niečo a druhý na iné. A ani u všetkých duševných chorôb sa zatiaľ nevie ako vznikajú

- Vaše věta znamená: "Věda zatím neumí vysvětlit, proč si někteří lidé vedou nápadně dobře ("má talent"), ani proč si vedou nápadně špatně ("má duševní nemoc").
A má otázka právě je: K čemu jsou takové pojmy, které jen pojmenovávají nevědomost? A má odpověď je: K ničemu.

1)* Možnost realizovat rozhodnutí se svobodou nesouvisí, protože i otrok/nevolník může realizovat rozhodnutí, když mu to jeho pán dovolí.

"když mu to jeho pán dovolí." neni to jinymi slovy, kdyz mu tu svobodu jeho pan umozni?

- Neumožní mu přece svobodu, umožní mu nějakou činnost, třeba odcestovat. Svobodu dotyčný stále nemá, protože aby mohl dělat, co chce, potřebuje svolení svého pána; a nepřítomnost toho je svoboda.

1. Pojmy "vloha" a "předpoklad" jsou v pořádku, "talent" ne.

2) Co je na tom špatně? Běžně v řeši používáme podobný fuzzy výrazy, který maj neostrý hranice nebo slučujou víc jinejch pojmů dohromady.

- "Talent" je prostě špatný pojem. Výrazem "mít talent" označujeme skutečnost, že někdo je v něčem lepší než ostatní a my nevíme proč. Ovšem "talent" není popisný pojem, ale vysvětlující. Běžně říkáme, že někdo je dobrý v matematice, PROTOŽE má matematický talent; je dobrý v hudbě, PROTOŽE má hudební talent; někdo je talent na jazyky; je obchodní talent; někdo má "talent jednat s lidmi" atd.
Takže máme SKUTEČNOST "někdo je v něčem lepší než ostatní, a není jasné proč"; a lidé to VYSVĚTLUJÍ tím, že má talent, tj. tím, že "je v něčem lepší než ostatní, a není jasné proč". Čili skutečnost se vysvětluje popisem skutečnosti. Jinými slovy: Špatně je to, že když ten pojem zanalyzujete, zjistíte, že neobsahuje nic vysvětlujícího; přesto je to vysvětlující pojem.
Prostě říkat, že Petr je nejlepší v matematice z ročníku, PROTOŽE má talent na matematiku, je jako říkat, že vodík hoří, PROTOŽE je vznětlivý.

3) Ceteris paribus by jistě bylo lepší vyjadřovat se exaktně, ale myslím si, že to je až poměrně nízko na seznamu problémů co lidstvo má.

- Nesouhlasím; problémy lidstva jsou důsledkem špatného myšlení a co je špatné myšlení jiného, než špatné používání jazyka?

Ve Vašem komentáři jsem bohužel nenalezl argument. Napsal jsem toto: Talent je debilní pojem, protože je to pojmenování nevědomosti, a navíc je to pozitivní obdoba duševní nemoci: Někdo si vede líp než ostatní a nevíme proč (byť často to není žádná záhada), tak řeknete, že "má talent"; někdo si vede hůř než ostatní a nevíme proč (byť často to není žádná záhada), tak řeknete, že "má duševní nemoc".
Co z toho není pravda?

Talent je debilní pojem, protože je to pojmenování nevědomosti, a navíc je to pozitivní obdoba duševní nemoci: Někdo si vede líp než ostatní a nevíme proč (byť často to není žádná záhada), tak řeknete, že "má talent"; někdo si vede hůř než ostatní a nevíme proč (byť často to není žádná záhada), tak řeknete, že "má duševní nemoc".
Pojmy talent a duševní nemoc nepoužívat!

1) Divil byste se, kolik lidí má naprosto šílené chápání svobody, pochopitelně ohnuté tak, aby jim různé aspekty současné společenského uspořádání nepřipadaly jako porušení různých definic svobody.

- Lidé chápou svobodu správně – když se dívají na Sever proti jihu, uvědomují si, že otroci jsou nesvobodní, i když nemají hlad, a jejich páni jsou svobodní, i když je zrovna něco trápí – jen ne vždy rozpoznají její porušování. To Urza používá výraz "svoboda" ve významu "Urzův ideál", což je jistě špatná definice. Je to stejně špatná definice, jako když Bob Kartouz legendárně definoval totalitu jako "zřízení, kde není oddělena legislativa, exekutiva a justice".

2) V jejich pojetí tedy svoboda nemusí být odvozená od možnosti něco vlastnit

- Od toho taky svoboda odvozená není; od toho je odvozen trh.

3) o čemž je Váš výborný článek

- Je to metahumor, že?

4) V jejich pojetí tedy svoboda nemusí být odvozená od možnosti něco vlastnit, ale může být dána shůry, ať už Bohem, státem, či jinými božstvy, a tatáž entita také tradičně svobody může brát, což je ale v pořádku, protože je to v zájmu víry, vyššího dobra či jiného konceptu.

- 1. Takže tentokrát svoboda ve významu "právo, oprávnění". 2. Upřít někomu právo v zájmu vyššího dobra je v pořádku, pokud to je vyšší dobro. Urza taky jedná v zájmu (svého) vyššího dobra. Bylo by divné, kdyby jednal v zájmu toho (svého) nižšího…

1) co jsem zde nabídl ve snaze být stručný nebylo zamýšleno jako definice svobody a už vůbec ne její kompletní definice. Jak správně podotýká kolega odpovídající Szasziánovi, jde o možnosti realizovat naše rozhodování.

- Možnost realizovat rozhodnutí se svobodou nesouvisí, protože i otrok/nevolník může realizovat rozhodnutí, když mu to jeho pán dovolí.

2) Ovšem pokud máte nějakou mystickou definici svobody která s tělem a materiálním světem nemá žádnou spojitost, pak můžete nesouhlasit.

- To, co se myslí svobodou je "nepřítomnost autokracie v právním řádu", případně, že se autokracie nevztahuje na vás. Svoboda je právní pojem. A protože "svoboda" není jediný existující pojem, tak je neodlišován od jiných: od "volnosti" nebo dokonce od "bohatství" – což, pokud to chápu správně, děláte i Vy – a dalších.

1) Treba kvadruplegik, ze?

- A ti budou v ankapu chodit, nebo co?

2) mozna mel autor pouzit realizovat sve svobodne rozhodovani, jinak co napsal je v souladu se skutecnosti. Resp. rozhodovat se muzete vedome v duchu, kdyz nemate moznost svoji svobodu rozhodovat se realizovat, jde stale o svobodne rozhodovani?

- Zda máte nebo nemáte možnost uskutečnit rozhodnutí, nesouvisí se svobodou, protože i otrok může uskutečnit rozhodnutí, když mu to pán dovolí.

Ještě hodnocení článku od Zdeňka Pohlreicha, zde: https://www.youtube.com/watch?v=w2xUOHtcPmw 0:25

1) Možnost rozhodovat se je svoboda.
- Možnost rozhodovat se je vlastnost vědomé bytosti. Rozhodně to není svoboda.

2) když nic nemáš, tak nemůžeš o ničem moc rozhodovat, musíš dělat za obživu pro někoho jiného a poslouchat jeho rozkazy. Čili je z tebe otrok.
- To je vtip? Nebo mi tak chce Urza sdělit, že má málo textů? Nebo… Existuje třetí možnost?

3) Tvoje šance využít svoje talenty, iniciativu a inovaci jsou nulové.
- Pokračování vtipu/skryté žádosti o texty?

Vedle toho co napsal cerno (a co je obecně známo: Wikipedie uvádí 12 paragrafů trestajících projev, zde: https://cs.wikipedia.org/wiki/Svoboda_projevu) je si třeba ještě uvědomit, že největší omezování svobody projevu je psychiatrická praxe, což jsou desetitisíce dospělých svéprávných lidí, kteří nespáchali trestněprávní delikt, uvězněných za "známky duševní poruchy", tj. za to, že něco říkali, případně se jinak projevovali.

O čem bude ta další kniha?

Je to ještě třeba spojit s myšlenkou, že zákonodárný sbor, mozek společnosti, je důležitější než ostatní orgány. Prostě nesmí přestat fungovat.

Když to spojím s Rawlsovou original position, vidím tam pro zákonodárce omluvu v tom, že žádný poslanec systém práva nevymyslel, vymysleli ho ti před ním, a žádný poslanec ho nemůže změnit. Takže to není tak, že by se každý z poslanců imunitou chránil (jen) před svými vlastními normami; chrání se (také) před normami, pro které nehlasoval: těmi, které byly přijaty, když nebyl zákonodárcem, případně těmi, kdy hlasoval proti.

To je v posledních týdnech už po několikáté, co musím s Pézetem, alias beznázorovým trollem, zcela souhlasit…
Je to smutné.

Jaký je to rozdíl například od Švédska, které pod záminkou nedostatku peněz své archeologické nálezy z doby železné a raného středověku taví na železo!!

- To je blbost, ne? Resp. neprošlo to mým Urzovým filtrem (zde: https://www.youtube.com/watch?v=ZdQ3KGX1LiI&t=2968s 2:10).

Tak je to klasické caveat emptor. Jako jakýkoliv případ koupě od nelegitimního vlastníka.
Já jsem se ale ptal obecně na to, jak polycentrické soudnictví má zabránit nespravedlnostem; čili ne zrovna této. Jak to udělá? Proč si autor myslí, že by bylo lepším garantem spravedlnosti?
Vím, že ankap není subjekt. Čeština umožňuje věty jako "Podnikání vyžaduje sebekázeň a schopnost tvrdě pracovat". Většina lidí ví, co se tím chce říct.

Ancap je jeden ze způsobů kooperací a interakcí. Co uznávají (poptávají) jejich účastníci, záleží jen na nich a na těch, kteří jim dokážozu jejich uznávání (poptávku) uspokojit.

- Ale musí tam přece být dodržovány principy, které 1. danou společnost vůbec učiní anarchokapitalistickou a 2. jejichž dodržováním je zaručeno, že ta společnost bude spravedlivější stejně nebo víc, než ta státní. "Právo silnějšího je jeden ze způsobů kooperací a interakcí. Co uznávají (poptávají) jejich účastníci, záleží jen na nich a na těch, kteří jim dokážozu jejich uznávání (poptávku) uspokojit." Není to pravda?
Podle společenské smlouvy stát legitimizuje to, že ruší právo silnějšího, a tudíž stav bez státu nemůže nikdo rozumný upřednostňovat. Takže je třeba dokázat, že v ankapu nebude platit právo silnějšího; nestačí říct "záleží na poptávce a nabídce".

Pokud tím myslíte, že by šlo uzavírat smlouvy o nezpůsobování psychické újmy (jak jste napsal posléze), tak v článku se píše o požadování odškodnění v situaci, kdy žádná taková smlouva uzavřena nebyla.

Nepopírám, že stres může způsobit nemoc, ale nemoc není psychická újma.
Dále i kdybychom měli případ, kdy je dokázáno, že stres způsobil (byl nezbytným faktorem) pro vznik třeba rakoviny, tak pořád by to nebyla agrese; stres je něco, co osoba sama dělá – je to reakce osoby na svou situaci – takže za to nemůže někoho jiného žalovat.

Myslím podle Urzy, který správně rozlišuje hmotnou a psychickou újmu s tím, že způsobit pouze psychickou újmu není agrese.

1. Ovšem CO, jaká vlastnost polycentrického soudnictví zabrání, aby se takové věci děly i v ankapu? Jak polycentrické soudnictví zařídí, aby právo a spravedlnost byly totéž?
2. Odškodnění za psychickou újmu anarchokapitalismus neuznává.

Problém je, že děti se z toho pořadu mohou naučit, že takto se argumentuje. Nejen pro daně, ale i pro cokoliv jiného.

- Ale v naší společnosti se tak skutečně argumentuje… Viz nějaké "Máte slovo".
Pokud si dobře vzpomínám, tak v tom pořadu byla zahraná scénka, kdy jedna postava začne říkat "Proč bych měl platit daně" a ostatní na to "Daně se platit mají, protože… (body 2 a 3 viz výše)". Prostě obraz naší společnosti.

"Otevřený dopis ČT" je napsán výborně, je správné to ČT poslat a stejně jako pořad okomentovat i jejich případnou odpověď; otázka je, zda je rozumné dělat z toho kauzu. Neboť: Je skutečně takový skandál, že se děti z televize dozví o státu to, co si o něm jejich rodiče a prarodiče myslí?
Z toho pořadu jsem sice viděl jen kousek, ale podle Vaší kritiky jsou tam tři druhy vad: 1. Neexistence kompetentní protistrany 2. Nelogické závěry 3. Faktické nepravdy. Ovšem typická obhajoba státu ve společnosti skutečně vypadá jako body 2 a 3; což by nemohlo být, kdyby ve společnosti platil bod 1. Pořad tedy jen zrcadlí společnost.

To je přeceňování vlivu škol. A zaměňování příčiny a důsledku. Tradiční společnost vytvoří tradiční školy. Takže C způsobuje, řekněme implikuje, A i B.
Školy mají vzdělávací funkci a funkci sociální kontroly. Ale že by měly nějak zvlášť indoktrinační funkci? Podle mě, kdyby státní školství přestalo, tak by se nic dramatického nestalo. Prostě zpochybňuju tu zpětnou vazbu, to že tradiční vzdělání plodí členy tradiční společnosti.

Ještě jste napsal Tradiční výchova i tradiční vzdělání plodí členy tradiční společnosti, v jejímž zájmu jsou tradiční výchova i tradiční vzdělání.
A moje námitka je, zda školy skutečně mají takový zásadní vliv. Zda k přijetí obyčejů tradiční společnosti nestačí v takové společnosti prostě VYRŮST; zda je skutečně tak nezbytné ještě k tomu chodit do tradiční školy.

Souhlas, jen jedna výhrada. Kde se to přesvědčení bere? Mám za to, že jsou to spojené nádoby. Tradiční výchova i tradiční vzdělání plodí členy tradiční společnosti, v jejímž zájmu jsou tradiční výchova i tradiční vzdělání.
- Nejsou to spojené nádoby, je to ještě jednodušší: Tradiční společnost vytvoří tradiční školy. Lze si sice představit, že tradiční školy tradiční společnost posilují – že je tam taková zpětná vazba – ale nezdá se, že by se to dělo, a především to není nutné. Proč by se měla tradiční společnost, kdyby nebyly tradiční školy, nějak začít sama od sebe rozpadat? Newtonův 1. pohybový zákon.
Jinými slovy: Ne všechny instituce vytvořené tradiční společností jsou nezbytné k jejímu přetrvávání.

Tak stejno to je při soudních sporech o děti, státní soudce si nastaví parametry, podle svého dojmu.

- Což je podstata autokracie: že se rozhoduje podle toho, jak to autokrat cítí. Můžeme si představit absolutistického monarchu, řekněme francouzského krále, který dělal spoustu rozhodnutí, čili musel se podle něčeho rozhodovat. A podle čeho? No, podle toho, jak to cítil: podle svého dojmu.
I já mám podezření, že autokracie dnes neexistuje pouze v podobě psychiatrie – což je autokracie par excellence – ale např. právě v podobě rodinného práva. Pokud to tak je, jedná se o opomíjené důležité libertariánské téma.

Napsal jste: Normalne mate std program if mrtvola > call 01 "funebrak". Mate-li ale vinou fetu, choroby, viry ci kosmickeho zareni zkratovany jediny bit, vyjde Vam call 00 "flandak". Nebo vareni deti, volny trh, Astar Seran.
Jak vidíte, není tam nic o "jedné jediné události".
Dobijte energii.

Citát z Moncrieffové jsem uvedl jako příklad logického (nebo ne-nelogického, chcete-li) bludu. Není žádné "napůl bludně" ani "napůl logicky".
Takže vidíte, že už na to nemáte. Dobijte energii.

Zase chytání za slovíčka? Vlastně je to komplementární: Ty výmluvy, o kterých se bavíme, jsou podle mě vysvětleny příslovím "Tonoucí se stébla chytá".
Už na to nemáte. Dobijte energii.