Diskuse – Stoky Svobodného přístavu (Urza.cz); (S)toky myšlenek Svobodného přístavu (Urza.cz)

Díky, ale to není ono.

Totiž to "financial functioning" může znamenat tři věci, resp. z použití v textu, který překládám, by to mohlo být buď
a) "ekonomické fungování", tj. povaha zapojení jedince do hospodářství. Ale pak by snad napsali "economical functioning". Navíc ani to, nevím jak přeložit; "ekonomické fungování" se používá spíš pro firmy, regiony…

b) to může být to, co jsem uvedl poprvé, a to je pro mě úplná záhada.

Pak je tu c) nejlehčí možnost, ale to taky nevím jak přeložit. Je to o tom, že by "financial functioning" bylo něco, co snižuje demence. Takže máte třeba takový test demence:
Finance:
spravuje samostatně, platí účty, zná příjmy a výdaje 10
zvládne drobné výdaje, potřebuje pomoc se složitějšími operacemi 5
neschopen bez pomoci zacházet s penězi 0

Takže když někdo dostane 5 nebo 0 bodů a má špatné "financial functioning", jak by to se to řeklo česky? Ale není to ani finanční způsobilost, ani finanční kompetence.

OT
Nejde mi přeložit pojem "financial functioning". Vím zhruba co se tím myslí, ale zaboha nejsem schopen přijít na to, jak to říct česky.

Např. v této větě: Older adults who accumulate sufficient assets in early life are able to convert those assets into income for later life. Those who do not accumulate sufficient assets in the preretirement stage cannot have such financial functioning.

Já budu volit Bahňáka!

Jak zbytečná funkce? Včera na Nově Zeman říkal, že v Rusku prodal 6 000 traktorů. Ekonomická diplomacie tomu říká. A přece by to neříkal, kdyby ty traktory mohl prodat i někdo jiný než prezident, nebo ne?
Uvažuju kolik traktorů prodal Havel…

Ano, je to takový šibolet. Vy říčku nepřejdete.

A navíc nebylo vysvětleno, co je na ose x.

Tohle se zdaleka netýká jenom Vás: Velmi mě překvapuje postoj "obsah ano, ale forma ne". Řekl bych, že to nemáte domyšlené (ostatně jako všechno). Tím vlastně vyžadujete zvláštní ohledy vůči sobě, říkáte tím "Já jsem taková křehká květinka, se mnou se takhle nesmí". To vážně chcete?

"[ve středověku] stát naopak vznikl a tam také patří" neznamená že stát vznikl ve středověku. Znamená to, že stát je násilnickej (neslyšel jste nikdy o hrubém, divokém člověku že "se chová jak ve středověku"?) a měl by se už dávno zrušit.

- Takže bez metafor je to takto:
Etatista: Bez státu bychom se vrátili zpátky do středověku.
Taxation: Stát je násilnický a měl by se už dávno zrušit.

Zmátlo mě asi to, že jako metafora to není žádný protiargument.
Samozřejmě i jako nemetafora to není protiargument, protože v takovém případě – kdyby stát byl plodem středověku – by to mohlo být tak, že stát společnost ze středověku VYVEDL.
To už tak s Taxationem je, že to je špatné ve všech ohledech.

Měl jsem na mysli stát jako obecninu. A stát nevznikl ve středověku, je mnohem starší: Sparta, Athény, Egypt, Čína…
Další relevantní obecnina, tzv. welfare state, stát dnešního typu, také nevznikl ve středověku.

do účetnictví napsal nějaký bullshit není PRAVOPISNÁ chyba.

do účetnictví napsal nějaký bullshit, zincenovaný, Česká země Ještě si přečtěte něco o češtině.
Bude-li vám tedy nějaký etatista tvrdit, že bez státu bychom se vrátili zpátky do středověku, řekněte mu, že tam stát naopak vznikl a tam také patří. Ve středověku stát nevznikl, takže odpověď bude jiná.

SLAVNÉHO Urzy!

Opět další poselství z alternativní Taxationovy reality. Ptáte se, proč alternativní? Protože v naší realitě se nestává, že etatisté argumentují "Stát je legitimní, protože je víc druhů daní". Atd. dál to nebudu vypisovat.
Co se týče neefektivity státu, tak tam je dobré fakta znát, protože státní neefektivita může nabývat libovolných hodnot.
Taxation si, jak je jeho špatným zvykem, odporuje, když píše, že nemusí vědět, že školy zřizuje město – nicméně to evidentně ví, když to napsal… A je zřejmé, že by to ve skutečnosti měl vědět, protože jinak by nemohl říct, že je to irelevantní.

Tohle je strašlivá odfláknutost. Je vidět, že Taxationa téma ve skutečnosti vůbec nezajímá. Protože kdyby ho zajímalo, dal by tomu víc: zjistil by si, zda se skutečně takhle argumentuje, resp. vůbec by nezačal psát článek o něčem, co nemá ozdrojované. No, a kdyby tak postupoval, tak by tento článek nevznikl, protože nikdo neargumentuje "Nevíš, kolik je senátorů, tak nemůžeš kritizovat stát".

Předně je zde úzus, že se kurzíva používá jen na citace; jinak je to matoucí.

Je to skutečně tak, že je třeba rozlišovat "obsah statusu" a "nositele statusu". Takže když je někdo pozitivně diskriminován jako nositel statusu, je to něco jiného, než když je zvýhodněn z titulu toho statusu.
Jinými slovy: 1. Diskriminace je rozdílné zacházení s jedinci podle jejich statusu. 2. Některé statusy, právní, znamenají, že jejich nositel získal určitá práva. To je nejen občan, ale vlastník, nájemník, pojistník… Jiné statusy (cikán, muslim, bezdětný…) nic takového neobsahují. 3. A teď jde o to, jak se ty "zvýhodňující" statusy získávány. Pokud je může získat každý, nemůže se jednat o diskriminaci. Pokud by je někdo, kvůli svému statusu získat nemohl – třeba občanem ČR by se nemohl stát muslim – jednalo by se o diskriminaci. No, a české občanství může získat každý, bez ohledu na status. Takže to diskriminace není.
Píšete "vlastnost občana". To je právě dost zavádějící: To "občan" – mít občanství, být občanem – je oprávnění určitého jedince. Takže lépe "obsah občanství".

Tato úvaha je (podle mě) platná v případě, že bude někde definováno: "Občan je ten, kdo má právo volit, smí se zdržovat na území státu, ... atd.", zatímco "Neobčan jsou všichni ostatní". Pak to je vskutku vlastnost z definice.
Ale kdyby se řeklo: "Občan je ten, jehož rodič je občan." A někde jinde bylo napsáno "Pokud jste občan, smíte se zdržovat na území státu", tak to už diskriminace je?

- 1. Samozřejmě je třeba to nadefinovat a je to nadefinováno. Občanství je právní status jako vlastnictví.
2. Ten příklad: Kdyby to platilo pro všechny lidi, nejednalo by se o diskriminaci. Jednalo by se o uzavřenou společnost, jejíž občanství prostě není možné získat vlastním úsilím. (Domyslel jsem si, že jste měl na mysli stát, jehož občanství nelze získat jinak než narozením.)

Jinak řečeno je to takhle:
1. Diskriminace je rozdílné zacházení s jedincem proto, že má nějaký status (cikán, muslim, bezdětný, nezaměstnaný, chudý…).
2. Ale statusy mají nějaký obsah: odkazují k nějakému stavu věcí, který existuje nezávisle na tom, zda je jeho nositel diskriminován či ne.
Takže když jste bezdětný, můžete být kvůli tomu diskriminován. Ale kromě toho ještě nemáte ty děti.
3. Čili je třeba rozlišovat "stav věcí, na který status odkazuje" a "diskriminaci nositele statusu".
4. No, a obzvláště evidentní je to u statusů, kterými jsou práva, např. občanství. Občanství – že AB je občanem – znamená, že AB má určitá práva. To je "stav věcí, na který status odkazuje". A samozřejmě může být kvůli tomu diskriminován (občanům/neobčanům nenaléváme).
Je to stejné jako s vlastnictvím. Vlastnictví – že AB je vlastníkem (třeba pozemku) – znamená, že AB má určitá práva. To je "stav věcí, na který status odkazuje". A samozřejmě může být kvůli tomu diskriminován (vlastníkům pozemků/nevlastníkům pozemků nenaléváme).
Je to jasné?

Jednoduchá otázka: Co JINÉHO je to "neobčanství", než to, že ti lidé nemají jistá práva?

Samozřejmě, že je či může být i "jiná diskriminace, než ta vyjmenovaná a zakázaná". A co jako?
rozdílné chování podle občanství rozlišováním je
- Však jsem řekl, že "neobčanům nenaléváme" je diskriminace. Ale to, že stát rozlišuje občany a neobčany, diskriminace není.

Není to žádná "záležitost minulosti". Nenalévá se těm, kdo jsou nezletilí TEĎ. Ale není to diskriminace, když se to týká všech lidí, nikoliv nějaké statusové skupiny, třeba černochů.
Tomu příkladu s předky černochů nerozumím.

Nepopírám. To je jako byste řekl:
A. "Bezdětným nenaléváme" je diskriminace, takže
B. "Bezdětní nemají děti" je taky diskriminace.
Ale to není diskriminace. To není tak, že ti lidi nemají děti proto, že jsou bezdětní. To je to, co to je. Ten samý stav jen jinak formulován.
Stejně tak "neobčanům neumožníme vlastnit pozemky" neznamená, že ti lidi nemůžou vlastnit pozemky proto, že jsou neobčani. To je to, co to je.
Prostě není žádná "bezdětnost" oddělitelná od toho, že nemáte děti. A není žádné "neobčanství" oddělitelné od toho, že nemáte jistá práva.
Je to jasné?

Vy znáte někoho, kdo nebyl/není nezletilý?

No, jistě. Stejně jako rozdílné chování k bohatým a chudým, mladým a starým, zaměstnaným a nezaměstnaným… Ale co z toho má plynout?

Nemůže být pochyb o čem?

Ale všech lidí, samozřejmě. Když něco platí pro všechny lidi, tak to ipso facto vylučuje diskriminaci.
Když se to týká všech černochů, je to diskriminace, protože všichni lidé nejsou černoši.
Když se to týká všech podnapilých, není to diskriminace, protože je to rozlišování na základě jednání – je důsledek jednání, že jsou opilí.
Když se to týká všech nezletilých opět se nejedná o diskriminaci, protože všichni lidé jsou nezletilí.

S občanstvím je to obdobné jako s majetkem. Dědí se a se zděděným můžete nějak nakládat: můžete občanství změnit. A i kdyby občanství nešlo změnit, pořád by to nebyla diskriminace, když by se to týkalo všech.

Co se týče měnění občanství: Nevím přesně, jak to je, ale opět se nemůže jednat o diskriminaci, když se to týká všech.

Protože rozlišovat občany a ne-občany není to, čemu se říká diskriminace. Stát prostě lidem přiznává to, co jim jejich rodiče zařídili. Je to jako byste řekl, že to, že stát "neřeší", že někdo se narodí bohatým rodičům a jiný chudým, tj. že nechce jejich životní podmínky nivelizovat, znamená, že stát ty děti chudých rodičů "diskriminuje za základě původu".

Je to JAKO dědictví v tom, že je to důsledek jednání rodičů. Rodiče nějak jednají v důsledku čehož mají potomci nějaký – větší či menší či žádný – majetek; rodiče nějak jednají v důsledku čehož mají potomci nějaké – lepší či horší či žádné – občanství.

Proč by měly být zodpovědné za chování rodičů? Je to jako dědictví. Když rodiče nic nemají a dítě po nich nic nezdědí, znamená to snad, že je to dítě zodpovědné za to, že si jeho rodiče nic nevydělali?

Nemusel jste se tak rozepisovat; v podstatě jste znova napsal to, co v článku, a já to zcela chápu.
Ta myšlenka je, že v právní státě se s jedincem musí jednat podle toho JAK JEDNÁ (krade, pracuje), ne podle toho KÝM JE (cikán, muslim). Teď, pro občanství se zdá, že to neplatí, protože jej získáme resp. nezískáme narozením.
Je to ovšem tak, že občanství je také důsledek jednání, vzniká v důsledku jednání rodičů-občanů. Je to prostě jeden z benefitů občanství, že občany budou i případní potomci.
Stejně tak ne-občanství daného státu je důsledek jednání rodičů dotyčného.
Čili diskriminace na základě původu to není, diskriminuje se na základě jednání rodičů. Princip absolutní relevance jednání a nulové relevance statusu tímto není porušen.

Tak zase pěkně na zem. Demokracie nediskriminuje lidi podle původu, ale rozlišuje občany a ne-občany. A to podstata občanství, což je právní poměr mezi státem a jedincem. Všichni nejsou občany určitého státu už proto, že jsou občany státu jiného.
Co se týče Norimberských zákonů, tak tam šlo o to, že zákony, skutečné zákony, mají rozlišovat lidi ("diskriminovat je") podle jejich JEDNÁNÍ, ničeho jiného.
Nicméně docela zajímavá demagogie. V čem je vlastně chybná? Teď mě nic nenapadá, snad zítra.

Tak Vy až tak moc ne – byť to upozorňování na znárodňování… nevím, zda to není zavádějící – ale ostatní tři pánové ze začátku postů už víc, a hlavně Urza na té jedné přednášce. Hlavně to "dělat bolševika" je řečnický obrat; myslím tím dělat z něho "hloupého socialistu", který si neuvědomoval "co není vidět". Jinak já nejsem obeznámen s politikou jeho doby; nevím, jak moc bylo znárodňování jako to údajné jeho v Evropě běžné. Připadá mi ale, třeba podle toho, co psal Mises, že Německo bylo socialistické už dost. Taky jde o to, jaké byly k tomu znárodňování důvody, zda nebyly třeba vojenské.
Opakuju: Odmítám hlavně obraz Masaryka jako hlupáka, který si neuvědomoval, "co není vidět".

Na Masarykovi můžete ocenit, že to byl relativně rozumný vzdělaný a přemýšlivý politik, který byl v čele relativně přijatelného historického vývoje.
A ne z něj dělat na základě jednoho výroku o charitě a nějakého toho znárodňování bolševika.

Viz můj poslední příspěvek do Misesu: Jednou z klíčových Hayekových myšlenek bylo, že jenom proto, že se většině něco nelíbí, nemá právo to zakázat. „Nejnápadnější příklad tohoto,“ psal Hayek, „je v naší společnosti postoj k homosexualitě.“ Poté co poznamenal, že lidé kdysi věřili, že tolerovat gaye by znamenalo vystavit se osudu Sodomy a Gomory, Hayek dodal: „Tam, kde takové přesvědčení nepřevládá, nejsou v soukromí prováděné praktiky dospělých lidí, jakkoliv odporné se můžou většině zdát, vhodný objekt pro násilné státní intervence.“
- Jinými slovy: Když lidé něčemu věří, byť z našeho úhlu pohledu je to hloupost, je třeba to při hodnocení jejich činů zakalkulovat. Nelze postupovat: Je to blbost, my se tím neřídíme, tak oni se tím nemohli řídit taky. No, a my dnes hodnotíme národní zájem jako něco ne až tak moc důležitého (ale zase máme řekněme "civilizační zájem"), ale v té době to pro Čechy bylo velmi důležité. A tak je třeba Masaryka hodnotit: přihlížet k tomu, co bylo považováno za důležité v jeho době, ne k tomu, co za důležité považujeme my teď.

Přechod od monarchií k demokraciím považuju za krok ke svobodě proto, že udělení politických práv jedinci, tj. že jedinec dostane moc rozhodovat o politice státu, chápu jako uznání toho, že jedince má mít pravomoc rozhodovat o svém životě.
Nevím jaký byl rozdíl mezi Rakouskem a Československem – nejdřív pochopitelně žádný, když první zákon byl, že platí dosavadní zákony – ale o to ani nejde. Jde o to, že tu změnu chápu jako DŮSLEDEK onoho uznání. Čili ten přechod k demokraciím je PROJEVEM měnícího se postoje k jedinci, ne jeho PŘÍČINOU. Prostě v dějinách vidíme postupné rozpoznávání člověka jako individuality a postupné přiznávání práv jedinci, a vznik demokracií vnímám jako jeden z projevů tohoto.
Čili možná jsem se špatně vyjádřil: Vznik demokracií je důsledkem něčeho dobrého, řekněme nějak vývojově nutného, ne příčinou toho.
Pochopitelně se lze ptát: A k tomu bylo třeba rozbít Rakousko? No, asi ano.