Autor: HynekRk
Čas: 2015-10-15 13:03:56
Hádanka: kdo to byl?
Tentokrát představím hádanku v podobě několika (mirně upravných) citátů sociálního myslitele (a praktika) 20. století, poznáte kdo to byl? Poslední citace Vám napoví:
Prozřetelnost nepostavila člověka na svět proto, aby jeden nárokoval pro sebe čtyřnásobně nebo dokonce osminásobně více, než čeho se dostává tomu druhému. Buď má rozum a přistoupí na úpravu, která se projedná podle spravedlivých zásad, anebo ten utlačovaný a neštěstím zahrnutý si jednoho dne vezme právě to, co mu náleží. Tak tomu je uvnitř národů a také navenek. A tak bylo velikým vnitřním úkolem, který jsem si vytkl, rozřešit tyto problémy apelem na rozum, to znamená odstranit veliké rozdíly apelem na prozíravost všech, překlenout propast mezi příliš velikým bohatstvím na straně jedné a příliš velikou chudobou na straně druhé...
Právo na život je právo obecné a stejnoměrné. Nejde tedy, aby jeden národ řekl: "My chceme milostivě nechat žít také vás ostatní." Je podstatou každého skutečně socialistického řádu pečovat o to, aby nebyly udělovány almužny, nýbrž aby byla zjednána práva! Nejde tedy o to, aby národy, které při rozdělení světa přišly zkrátka, dostávaly cestou milosti almužny, nýbrž aby - tak jako v normálním společenském životě lidí - se jim dostalo jejich práv. Nárok na právo na život není almužnictvím, nýbrž je to právní nárok, který je zásadní povahy. Tudíž právo na život je zároveň také právním nárokem na půdu, která jediná poskytuje život. Za tento právní nárok pak národy, jestliže nerozum hrozí udusit jejich rozvoj, bojovaly.
Jednotlivec není oprávněn naprosto svobodně vládnout tím, co musí být použito v zájmu národní pospolitosti. Disponuje-li tím sám rozumně, tedy dobrá. Jestliže tím však rozumně nedisponuje, pak zasahuje nacionálněsocialistický stát...
Překonání individualismu a universalismu: Zvolili jsme tím cestu, ležící mezi dvěma extrémy. Zprvu jsme již propadli jednomu extrému, totiž liberálnímu, individualistickému, jenž stavěl individuum do středu nejen úvah, nýbrž také veškerého jednání. Na druhé straně byla teorie lidstva jakožto univerzálního pojmu. Mezi těmito dvěma extrémy byl nás ideál: Národ, ve kterém spatřujeme duševní i tělesnou pospolitost, kterou chtěla a vytvářela Prozřetelnost…
Nacionální socialismus sjednotil dva nesmiřitelné tábory: ...tato idealistická síla byla, jak se věci tehdy měly, ve dvou táborech: Socialistickém a nacionálním. Právě tyto dva tábory, které co nejvíce stály proti sobě a co nejostřeji se potíraly, musely být spojeny v novou jednotu...
Zdroj: Projevy. Brno: Guidemedia 2012, s. 322, 323, 333, 385 a 387.
Prozřetelnost nepostavila člověka na svět proto, aby jeden nárokoval pro sebe čtyřnásobně nebo dokonce osminásobně více, než čeho se dostává tomu druhému. Buď má rozum a přistoupí na úpravu, která se projedná podle spravedlivých zásad, anebo ten utlačovaný a neštěstím zahrnutý si jednoho dne vezme právě to, co mu náleží. Tak tomu je uvnitř národů a také navenek. A tak bylo velikým vnitřním úkolem, který jsem si vytkl, rozřešit tyto problémy apelem na rozum, to znamená odstranit veliké rozdíly apelem na prozíravost všech, překlenout propast mezi příliš velikým bohatstvím na straně jedné a příliš velikou chudobou na straně druhé...
Právo na život je právo obecné a stejnoměrné. Nejde tedy, aby jeden národ řekl: "My chceme milostivě nechat žít také vás ostatní." Je podstatou každého skutečně socialistického řádu pečovat o to, aby nebyly udělovány almužny, nýbrž aby byla zjednána práva! Nejde tedy o to, aby národy, které při rozdělení světa přišly zkrátka, dostávaly cestou milosti almužny, nýbrž aby - tak jako v normálním společenském životě lidí - se jim dostalo jejich práv. Nárok na právo na život není almužnictvím, nýbrž je to právní nárok, který je zásadní povahy. Tudíž právo na život je zároveň také právním nárokem na půdu, která jediná poskytuje život. Za tento právní nárok pak národy, jestliže nerozum hrozí udusit jejich rozvoj, bojovaly.
Jednotlivec není oprávněn naprosto svobodně vládnout tím, co musí být použito v zájmu národní pospolitosti. Disponuje-li tím sám rozumně, tedy dobrá. Jestliže tím však rozumně nedisponuje, pak zasahuje nacionálněsocialistický stát...
Překonání individualismu a universalismu: Zvolili jsme tím cestu, ležící mezi dvěma extrémy. Zprvu jsme již propadli jednomu extrému, totiž liberálnímu, individualistickému, jenž stavěl individuum do středu nejen úvah, nýbrž také veškerého jednání. Na druhé straně byla teorie lidstva jakožto univerzálního pojmu. Mezi těmito dvěma extrémy byl nás ideál: Národ, ve kterém spatřujeme duševní i tělesnou pospolitost, kterou chtěla a vytvářela Prozřetelnost…
Nacionální socialismus sjednotil dva nesmiřitelné tábory: ...tato idealistická síla byla, jak se věci tehdy měly, ve dvou táborech: Socialistickém a nacionálním. Právě tyto dva tábory, které co nejvíce stály proti sobě a co nejostřeji se potíraly, musely být spojeny v novou jednotu...
Zdroj: Projevy. Brno: Guidemedia 2012, s. 322, 323, 333, 385 a 387.
Přečtení: 11155
Komentáře
Komentář 478
Komentář 481
Ne, budu-li hádat vážně, tak bych to také tipoval na Hitlera, jenže to je moc lehké, že by to byl nějaký chyták?
Komentář 483
Komentář 484
Komentář 485
Komentář 501
Komentář 503
Komentář 523
Komentář 527
Komentář 543
Komentář 544
Ale mimo ni jsem se setkal s neuvěřitelným množstvím lidí, kteří náckům říkají "extrémní pravičáci"; a novináři to rozhodně všichni nebyli.
Komentář 547
Komentář 548
Komentář 576