1. Hodnota informací obsažená v cenách se velmi přeceňuje. Zcela tržní ceny samy o sobě nezaručí, že Vaše investice bude zisková.
2. Hospodářské cykly nezpůsobují zásahy centrálních bank. Hospodářské cykly způsobuje kapitalismus samotný. Pokud lidé část svých příjmů spoří a/nebo investují na sekundárních kapitálových trzích, pak tyto peníze chybí v kupní síle poptávky na trhu s produkty, což může vyústit v nadbytečnou produkci, propouštění, pokles spotřeby a další nadbytečnou produkci, čímž se ekonomika dostane do sestupné spirály. Zabránit tomu může pouze nahrazení peněz vyvedených z trhu do úspor a investic na sekundární kapitálové trhy penězi, které jiní lidé a/nebo stát vytvoří tak, že si je půjčí od banka a následně je utratí. Hospodářský cyklus není nevyhnutelným v prostředí současných účetních peněz, protože tento systém umožňuje státu ekonomiku na počátku každé krize "zasypat" penězi a tím krizi způsobenou odlivem peněz do úspor účinně eliminovat. To platí jak pro krize způsobené uvnitř dané ekonomiky, tak pro krize způsobené vnějšími vlivy. Pouze krize mající příčinu na straně produkčních kapacit nelze snadno zažehnat pouze novými penězi. Nicméně lze jimi částečně kompenzovat dopady takových krizí.
3. Ano, regulace úrokových sazeb může být vnímána jako nespravedlivá jednou vůči držitelům úspor (záporné reálné úrokové sazby), jindy vůči dlužníkům (kladné reálné úrokové sazby). Eliminace vlivu inflace na úspory je možná i bez podstupování nadměrného rizika, pomocí protiinflačních státních dluhopisů. Naproti tomu dlužníci žádný nástroj na eliminaci vlivu kladných reálných úrokových sazeb k dispozici nemají.
4. Ano stát může škodit svým občanům. Stejně jako jim může prospívat. Záleží na tom, jestli si zvolíte populistického politika, který je populární, protože svým občanům pomáhá, nebo si zvolíte rozpočtově "odpovědného" politika, který svým občanům bude klidně škodit, protože je to je podle něj odpovědný přístup.
1/ "Hodnota informací obsažená v cenách se velmi přeceňuje." Chybí argument. "Zcela tržní ceny samy o sobě nezaručí, že Vaše investice bude zisková." Nikdo netvrdí opak.
1. Tržní ceny (byť ovlivněné státními zásahy) považuji za stejně relevantní pro rozhodování v tržní ekonomice fungující v prostředí státu, jako tržní ceny odrážející fungování ekonomiky v prostředí bez existence státu. Skutečnost, že drtivá většina firem nekrachuje v prostředí cen ovlivňovaných státem, dokládá, že státní zkreslení cen nemá na chod ekonomiky žádný zásadní vliv. Státní ovlivnění cen je pouze vnějším vlivem, stejně jako např. počasí. A ano nevhodné a/nebo neuměřené ovlivňování cen státem může mít stejně zhoubné následky jako extrémní počasí. A stejně jako dobré počasí může pomoci produktivitě v oblasti zemědělství, tak i vhodné zásahy státu, mohou být obecně prospěšné.
2. Předem se omlouvám za značný rozsah mého příspěvku, ale sám nejlépe víte, že obsáhnout problematiku peněz a hospodářského cyklu asi nejde vtěsnat do několika málo vět. Nejprve k údajně podvodným bankovním praktikám, o nichž referujete v odkazovaném videu.
Banky se systematicky nedopouštěly primitivního podvodu v podobě vydávání nekrytých bankovek. Vedle 100% zlatem krytých bankovek totiž banky (společně s dlužníky) emitovaly i účetní bezhotovostní peníze, které byly kryty závazkem dlužníka vrátit tyto půjčené peníze zpátky bance. Tyto bezhotovostní peníze tedy nebyly kryty zlatem vůbec (pokud tedy dlužník neposkytl zástavu za úvěr právě v podobě adekvátního množství zlata). Současně ale tyto bezhotovostní peníze, jež nebyly kryty zlatem, mohly být směněny (vybrány z banky) za bankovky, které zlatem kryty byly (pokud tedy těmito bankovkami banka disponoval např. díky vkladům klientů nebo díky půjčce hotovosti od jiné banky). V oběhu tak bylo přesně tolik bankovek, kolik bylo zlata v bankách a banky v tomto ohledu nijak systematicky nepodváděly. Samozřejmě, že nelze vyloučit individuální podvodné jednání některých bank. Nešlo ale o peněžní systém založený na legalizaci takovýchto bankovních podvodů.
Bezhotovostní účetní peníze, které zlatem nebyly kryty vůbec pak mohly obíhat i ve fyzické formě bankami akceptovaných šeků a směnek, jež se používaly také jako platidlo v mnoha transakcích. Kdo přijímal jako platbu šek, nebo směnku, věděl že velmi záleží na důvěryhodnosti toho, kdo šek nebo směnku vystavoval.
V dobách „zlatých standardů“ tak existoval jakýsi smíšený peněžní standard bankovek krytých zlatem ze 100% a bezhotovostních peněz, jež nebyly kryty zlatem vůbec, avšak byly kryty závazkem dlužníka splatit svůj dluh bance a dlužníkovým majetkem, který byl bance poskytnut jako zástava. Tento nehomogenní monetární systém byl samozřejmě značně nestabilní, protože v oběhu byly různě kvalitní peníze. Často a nepředvídatelně tak docházelo k úprkům z bezhotovostních peněz do zlata a s tímto souvisejícím peněžním kontrakcím, jež měly za následek vážné ekonomické problémy.
Výše uvedený mechanismus vzniku hospodářského cyklu je paradoxně do určité míry „kompatibilní“ právě s tou teorií ABCT, která vychází rovněž z tvrzení, že krizím předchází peněžní expanze, která umožní mnoho špatných investic, které nakonec spustí krizi, při níž tyto investice zanikají a s nimi i peníze, které vznikly v době expanze nad rámec objemu zlata v bankách v době dané peněžní/úvěrové expanze.
Já ale tvrdím, že sestupná fáze hospodářského cyklu není způsobena výhradně těmi špatnými investicemi učiněnými na základě (zdánlivě) zkreslených cenových signálů. Je přece klidně možné, že ty investice se staly špatnými až v důsledku příchodu oné sestupné fáze cyklu a nebýt tohoto, byly by tyto investice i nadále ziskové. Je tedy otázkou, zda se ty investice staly špatnými až s příchodem sestupné fáze hospodářského cyklu, a tedy nemohly být příčinou příchodu této fáze, nebo zda špatné investice příchod sestupné fáze cyklu samy způsobily.
Současně tvrdím, že jednou z mnoha zásadních příčin existence hospodářského cyklu byl i nestabilní nehomogenní peněžní systém (zlatem kryté bankovky + zlatem nekryté bezhotovostní peníze), v němž po určité době hospodářského růstu a peněžní expanze rostly rovněž i ceny. V určitém bodu odpoutání se cen od své zlaté kotvy začala být možnost směny peněz zpět do zlata příliš atraktivní. A v důsledku následné hromadné demonetizace zlata (směny peněz za zlato) nastala velmi zásadní peněžní kontrakce a ceny se začali vracet zpět k jejich „zlaté paritě“. Dalo by se říci, že takto fungovala ona pověstná zlatá cenová kotva, která ALE společně s cenami periodicky stahovala na dno i celé ekonomiky. Tady tedy vidím lví podíl na systémových příčinách existence hospodářského cyklu.
Špatné investice samozřejmě mohou mít vliv na existenci hospodářského cyklu, stejně jako úspory a investice na sekundárních kapitálových trzích (nekompenzované odpovídající úvěrovou expanzí), jež vnímám rovněž (vedle nehomogenního peněžního systému) jako další systémovou příčinu existence hospodářského cyklu. Netvrdím tedy, že ABCT je a priory nesprávná teorie. Jen mám pochybnosti o míře její relevance a rozhodně mám za to, že ABCT neobjasňuje všechny relevantní příčiny existence hospodářského cyklu. Ostatní zmíněné vlivy podílející se na "běhu" hospodářského cyklu jsou podle mě minimálně stejně relevantní, ne-li významnější.
Dnešní bankovnictví je pak založeno pouze na existenci účetních bezhotovostních peněz emitovaných soukromými bankami. Tento peněžní systém je tedy homogenní a díky tomu i stabilní. Ekonomiky se tak díky zavedení současného homogenního peněžního systému zbavily jedné z významných příčin existence hospodářského cyklu (zlaté kotvy). A nejen to. V současnosti, když se začne schylovat k sestupné fázi hospodářského cyklu, pružné účetní peníze umožňují státům zabránit pádům ekonomik do hlubokých krizí.
3. Tohle považuji za ideologicko-politický argument. Ano úrokové sazby určuje centrální autorita. A má to jednoduchý důvod. V současném monetárním systému neexistuje tržní vztah mezi nabídkou peněz (úspor) a poptávkou po úvěrech. Chápu, že se Vám to z hlediska Vámi zastávaného ideologického postoje nelíbí, ale tahle "vada na tržní kráse" má i mnoho výhod, které se Vám asi taky nebudou zamlouvat.
4. Podle mě je obrovský rozdíl, pokud v době ekonomické krize úřaduje na MF rozpočtově "odpovědný" Kalousek nebo "rozhazovačný" Babiš. :-)
Tohle mi říká prakticky každý o svých argumentech, všichni si myslí, že mají to, co "vyvrací ankap"; ale jen někteří se umějí vyjádřit v rozumné délce – a ti mají přednost.
Padělání peněz není okrádáním ostatních držitelů peněz, jak tvrdíte v odkazovaném videu.
Paděláním a zaplacením padělanými penězi se dopouštíte spíše podvodu, kdy prodávajícího uvádíte v omyl, že od Vás přijímá skutečné peníze a padělatel tím získá majetkový prospěch na úkor podvedeného, kterému nikdo ty padělané peníze za pravé nevymění.
Pokud si ale kdokoliv půjčí od banky peníze, tak tím vytvoří nové skutečné peníze. Toto samozřejmě nemá s paděláním peněz nic společného (jde o tvorbu peněz, nikoliv jejich padělání). Mimo jiné i proto, že při vzniku nových peněz v bance nikdo nikoho nepodvádí, nikdo tím nezíská neoprávněný majetkový prospěch a nikdo také není poškozen, jako by tomu bylo v případě padělání peněz.
li k Malo by Slovensko vystúpiť z EÚ:
"jeden takíto neonacek dokonca urobil teroristický útok na bar v Bratislave" to se pletete, to nebyl žádný neonácek, ale asi byl to nějaký magor... *** A jaké označení má ten pan Drabik pro lidi, kteří by chtěli legalizovat obchody s dětmi?, […]
Komentář 103678
Lojza k Jak zničit herní průmysl:
No, ja hry docela sleduju a prvni spusteni byl fakt pruser srovnatelny s Assasins Creed Unity :-) Na tehle spickove urovni si nevybavim nic horsiho - samozrejme na nejake mensi nezavisle scene ty prusery byvaji horsi, ale u AAA titulu to byl imho docela […]
Komentář 103677
marcusant k Jak zničit herní průmysl:
Píšete s odpuštěním hovadiny. SÚKL je státní, to je to S na začátku zkratky. VZP je státní, stát je 100% akcionář. ČEZ - většinový akcionář stát může ze svého rozhodnutí vyplatit menšinové akcionáře, nepotřebuje jejich souhlas, je na to zákon. Stát […]
li k Malo by Slovensko vystúpiť z EÚ:
"Čiže je dosť isté že aj my sami sa dostávame do situácii keď sa mýlime. Preto si myslím že je nutné nevnímať ľudí s iným názorom ako tých „zlých ideologických nepriateľov..." https://stoky.urza.cz/texty/pravda-1761 ...a co Vás vede k těm […]
Komentář 103662
Rastislav k Malo by Slovensko vystúpiť z EÚ:
Problém je v tom, že najhorši čo realne hrozi v ČR je Babiš, ale to najhoršie čo reálne hrozí v SR je to, že Fico začne ešte viac spolupracovať so Slovenskimi neonacistami, ktorí ho už teraz podporuju. A sice tu z toho nebudeme mať sajuz ale budeme mať […]
Komentář 103661
Lojza k Jak zničit herní průmysl:
Na zacatku to vyslo silne ....pokazene. Bugy, glitche, hra byla dost rozbita. Ovsem studio se k tomu postavilo celem, pracovali na tom dost tvrde rekl bych a postupne to opravovali, az z toho je dost dobra hra. Na zacatku ale zalezelo dost na konkretnim […]
Komentáře
Komentář 76153
2. Hospodářské cykly nezpůsobují zásahy centrálních bank. Hospodářské cykly způsobuje kapitalismus samotný. Pokud lidé část svých příjmů spoří a/nebo investují na sekundárních kapitálových trzích, pak tyto peníze chybí v kupní síle poptávky na trhu s produkty, což může vyústit v nadbytečnou produkci, propouštění, pokles spotřeby a další nadbytečnou produkci, čímž se ekonomika dostane do sestupné spirály. Zabránit tomu může pouze nahrazení peněz vyvedených z trhu do úspor a investic na sekundární kapitálové trhy penězi, které jiní lidé a/nebo stát vytvoří tak, že si je půjčí od banka a následně je utratí. Hospodářský cyklus není nevyhnutelným v prostředí současných účetních peněz, protože tento systém umožňuje státu ekonomiku na počátku každé krize "zasypat" penězi a tím krizi způsobenou odlivem peněz do úspor účinně eliminovat. To platí jak pro krize způsobené uvnitř dané ekonomiky, tak pro krize způsobené vnějšími vlivy. Pouze krize mající příčinu na straně produkčních kapacit nelze snadno zažehnat pouze novými penězi. Nicméně lze jimi částečně kompenzovat dopady takových krizí.
3. Ano, regulace úrokových sazeb může být vnímána jako nespravedlivá jednou vůči držitelům úspor (záporné reálné úrokové sazby), jindy vůči dlužníkům (kladné reálné úrokové sazby). Eliminace vlivu inflace na úspory je možná i bez podstupování nadměrného rizika, pomocí protiinflačních státních dluhopisů. Naproti tomu dlužníci žádný nástroj na eliminaci vlivu kladných reálných úrokových sazeb k dispozici nemají.
4. Ano stát může škodit svým občanům. Stejně jako jim může prospívat. Záleží na tom, jestli si zvolíte populistického politika, který je populární, protože svým občanům pomáhá, nebo si zvolíte rozpočtově "odpovědného" politika, který svým občanům bude klidně škodit, protože je to je podle něj odpovědný přístup.
Komentář 76154
"Zcela tržní ceny samy o sobě nezaručí, že Vaše investice bude zisková." Nikdo netvrdí opak.
2/ Googlete ABCT nebo koukněte na toto:
https://www.youtube.com/watch?v=kc6EQ8pgOqc&list=PLmwDL0lIJTxCc0yL4i9M2aNQ4a5wRzjb7
3/ Pointa není v té konkrétní úrokové míře, ale v tom, že je stanovována politicky (v konečném důsledku skrze násilné donucení).
4/ Na konkrétním politikovi vlastně záleží jen pramálo; více třeba zde:
https://ankap.urza.cz/
Komentář 76163
2. Předem se omlouvám za značný rozsah mého příspěvku, ale sám nejlépe víte, že obsáhnout problematiku peněz a hospodářského cyklu asi nejde vtěsnat do několika málo vět.
Nejprve k údajně podvodným bankovním praktikám, o nichž referujete v odkazovaném videu.
Banky se systematicky nedopouštěly primitivního podvodu v podobě vydávání nekrytých bankovek. Vedle 100% zlatem krytých bankovek totiž banky (společně s dlužníky) emitovaly i účetní bezhotovostní peníze, které byly kryty závazkem dlužníka vrátit tyto půjčené peníze zpátky bance. Tyto bezhotovostní peníze tedy nebyly kryty zlatem vůbec (pokud tedy dlužník neposkytl zástavu za úvěr právě v podobě adekvátního množství zlata). Současně ale tyto bezhotovostní peníze, jež nebyly kryty zlatem, mohly být směněny (vybrány z banky) za bankovky, které zlatem kryty byly (pokud tedy těmito bankovkami banka disponoval např. díky vkladům klientů nebo díky půjčce hotovosti od jiné banky). V oběhu tak bylo přesně tolik bankovek, kolik bylo zlata v bankách a banky v tomto ohledu nijak systematicky nepodváděly. Samozřejmě, že nelze vyloučit individuální podvodné jednání některých bank. Nešlo ale o peněžní systém založený na legalizaci takovýchto bankovních podvodů.
Bezhotovostní účetní peníze, které zlatem nebyly kryty vůbec pak mohly obíhat i ve fyzické formě bankami akceptovaných šeků a směnek, jež se používaly také jako platidlo v mnoha transakcích. Kdo přijímal jako platbu šek, nebo směnku, věděl že velmi záleží na důvěryhodnosti toho, kdo šek nebo směnku vystavoval.
V dobách „zlatých standardů“ tak existoval jakýsi smíšený peněžní standard bankovek krytých zlatem ze 100% a bezhotovostních peněz, jež nebyly kryty zlatem vůbec, avšak byly kryty závazkem dlužníka splatit svůj dluh bance a dlužníkovým majetkem, který byl bance poskytnut jako zástava. Tento nehomogenní monetární systém byl samozřejmě značně nestabilní, protože v oběhu byly různě kvalitní peníze. Často a nepředvídatelně tak docházelo k úprkům z bezhotovostních peněz do zlata a s tímto souvisejícím peněžním kontrakcím, jež měly za následek vážné ekonomické problémy.
Výše uvedený mechanismus vzniku hospodářského cyklu je paradoxně do určité míry „kompatibilní“ právě s tou teorií ABCT, která vychází rovněž z tvrzení, že krizím předchází peněžní expanze, která umožní mnoho špatných investic, které nakonec spustí krizi, při níž tyto investice zanikají a s nimi i peníze, které vznikly v době expanze nad rámec objemu zlata v bankách v době dané peněžní/úvěrové expanze.
Já ale tvrdím, že sestupná fáze hospodářského cyklu není způsobena výhradně těmi špatnými investicemi učiněnými na základě (zdánlivě) zkreslených cenových signálů. Je přece klidně možné, že ty investice se staly špatnými až v důsledku příchodu oné sestupné fáze cyklu a nebýt tohoto, byly by tyto investice i nadále ziskové. Je tedy otázkou, zda se ty investice staly špatnými až s příchodem sestupné fáze hospodářského cyklu, a tedy nemohly být příčinou příchodu této fáze, nebo zda špatné investice příchod sestupné fáze cyklu samy způsobily.
Současně tvrdím, že jednou z mnoha zásadních příčin existence hospodářského cyklu byl i nestabilní nehomogenní peněžní systém (zlatem kryté bankovky + zlatem nekryté bezhotovostní peníze), v němž po určité době hospodářského růstu a peněžní expanze rostly rovněž i ceny. V určitém bodu odpoutání se cen od své zlaté kotvy začala být možnost směny peněz zpět do zlata příliš atraktivní. A v důsledku následné hromadné demonetizace zlata (směny peněz za zlato) nastala velmi zásadní peněžní kontrakce a ceny se začali vracet zpět k jejich „zlaté paritě“.
Dalo by se říci, že takto fungovala ona pověstná zlatá cenová kotva, která ALE společně s cenami periodicky stahovala na dno i celé ekonomiky. Tady tedy vidím lví podíl na systémových příčinách existence hospodářského cyklu.
Špatné investice samozřejmě mohou mít vliv na existenci hospodářského cyklu, stejně jako úspory a investice na sekundárních kapitálových trzích (nekompenzované odpovídající úvěrovou expanzí), jež vnímám rovněž (vedle nehomogenního peněžního systému) jako další systémovou příčinu existence hospodářského cyklu. Netvrdím tedy, že ABCT je a priory nesprávná teorie. Jen mám pochybnosti o míře její relevance a rozhodně mám za to, že ABCT neobjasňuje všechny relevantní příčiny existence hospodářského cyklu. Ostatní zmíněné vlivy podílející se na "běhu" hospodářského cyklu jsou podle mě minimálně stejně relevantní, ne-li významnější.
Dnešní bankovnictví je pak založeno pouze na existenci účetních bezhotovostních peněz emitovaných soukromými bankami. Tento peněžní systém je tedy homogenní a díky tomu i stabilní. Ekonomiky se tak díky zavedení současného homogenního peněžního systému zbavily jedné z významných příčin existence hospodářského cyklu (zlaté kotvy). A nejen to. V současnosti, když se začne schylovat k sestupné fázi hospodářského cyklu, pružné účetní peníze umožňují státům zabránit pádům ekonomik do hlubokých krizí.
3. Tohle považuji za ideologicko-politický argument. Ano úrokové sazby určuje centrální autorita. A má to jednoduchý důvod. V současném monetárním systému neexistuje tržní vztah mezi nabídkou peněz (úspor) a poptávkou po úvěrech. Chápu, že se Vám to z hlediska Vámi zastávaného ideologického postoje nelíbí, ale tahle "vada na tržní kráse" má i mnoho výhod, které se Vám asi taky nebudou zamlouvat.
4. Podle mě je obrovský rozdíl, pokud v době ekonomické krize úřaduje na MF rozpočtově "odpovědný" Kalousek nebo "rozhazovačný" Babiš. :-)
Komentář 76214
Komentář 76251
Komentář 76262
Komentář 76166
Paděláním a zaplacením padělanými penězi se dopouštíte spíše podvodu, kdy prodávajícího uvádíte v omyl, že od Vás přijímá skutečné peníze a padělatel tím získá majetkový prospěch na úkor podvedeného, kterému nikdo ty padělané peníze za pravé nevymění.
Pokud si ale kdokoliv půjčí od banky peníze, tak tím vytvoří nové skutečné peníze. Toto samozřejmě nemá s paděláním peněz nic společného (jde o tvorbu peněz, nikoliv jejich padělání). Mimo jiné i proto, že při vzniku nových peněz v bance nikdo nikoho nepodvádí, nikdo tím nezíská neoprávněný majetkový prospěch a nikdo také není poškozen, jako by tomu bylo v případě padělání peněz.