4D: Proč dotace škodí – Stoky Svobodného přístavu (Urza.cz); (S)toky myšlenek Svobodného přístavu (Urza.cz)

Tak si říkám, zda anarchokapitalismus nutně nevede k sociálnímu darwinismu. Ta myšlenka, že co si na sebe nevydělá, nemá právo na existenci, je v něm jasně obsažená. A pokud to platí pro firmy či různé projekty, proč by to nemělo platit pro lidi?

Jistě, anarchokapitalismus počítá s charitou, ale to je spíše jen šidítko pro oponenty. Charitu vytahují anarchokapitalisté tam, kde narazí na problém, který trh nevyřeší. Je to takové deus ex machina, co přichází na scénu kdykoliv, kdy se anarchokapitalismus dostane do úzkých, vyřeší problém a zmizí. Nemá to ale naprosto žádnou věcnou rovinu. A je to proti logice anarchokapitalismu, jakým způsobem se dívá na společnost a buduje svou legitimitu.

Zajímavou otázkou je, jak chudí by byli chudí lidé v ankapu. Je to společnost s otevřenými hranicemi, která zavádí otrokářství, takže konkurence na trhu práce by mohla být docela velká. Společnost, která ruší přerozdělování a veřejné poskytované služby. Je to společnost, která nemá nic jako dolní standard v ničem. A nejspíše by tam byl větší tlak na separování jednotlivých vrstev společnosti. Takže chudí by spíše žili na místech pro chudé a ne promíchaní se střední a vyšší vrstvou. Nepřijde mi to zrovna jako recept na zvýšení životní úrovně této části společnosti.

Obávám se, že jste si to celé překroutil tak, abyste oponoval něčemu, co nikdo netvrdí.

1/ Nikdo neříká, že co si na sebe nevydělá, nemá na existenci PRÁVO. Právo na existenci má cokoliv a kdokoliv. Otázka je, jestli to tak lidi chtějí. Doporučuji se mrknout na rozdíl mezi pozitivními a negativními právy. NAP naopak dává explicitní právo na život všem; zároveň však říká, že nikdo nemá být nucen to právo nikomu povinně prosazovat.

2/ Charitu taktéž strawmenujete; zaprvé je to součást trhu, takže žádný deus ex machina. A zadruhé existuje daleko více odpovědí na řešení sociálních otázek než charita; neznáte-li je, můžete se podívat třeba na mou přednášku o sociálním systému, kde se tím zabývám.

Jediné spolehlivě fungující právo je "právo silnějšího"
na to se můžete spolehnout stejně jako na zemskou přitažlivost,
jestli je pozitivní nebo negativní to nevím, ale funguje docela dobře...

Slabší si pak mohou vymýšlet jakákoliv jiná práva, ale je jim to stejně hovno platný...

Nemyslím si, že anarchokapitalismus je v tomto stejný jako sociální darwinismus. Že by to stavěl tak explicitně. Chápu koncept negativních práv. Pokud by po Vás chtěl žebrák na ulici peníze, tak sociální darwinismus říká, ne. Anarchokapitalismus říká, je to na Vás. Ale ve skutečnosti nedává žádný argument, proč byste to měl udělat. Dává nepřímé argumenty proti. Ty, které používáte proti přerozdělování, státu atd. O co přesně by se v anarchokapitalismu opírala solidarita s méně úspěšnými? Myslím, že z praktického hlediska má anarchokapitalismus k sociálnímu darwinismu velmi blízko. Anarchokapitalismus není v tomto směru rozhodně neutrální ideologie. Proto si říkám, zda anarchokapitalismus k tomu myšlení sociálního darwinismus nesměřuje oklikou. Ono si stačí občas přečíst některé názory tady.

Jenže Vy se na anarchokapitalismus díváte jako na komplexní filosofii, kterou vůbec není; je to uspořádání společnosti.
Logicky tedy nedává žádný důvod pro ani proti.
A když už chcete zmiňovat "nepřímé důvody proti", jsou i "nepřímé důvody pro" – kupříkladu Váš dobrý pocit z toho, že mu něco dáte, soucit, ale třeba i to, že tím zabráníte případným sociálním nepokojům.
Reálně tedy anarchokapitalismus nedává žádné důvody pro ani proti, protože to není komplexní filosofie, ale jen uspořádání společnosti, které VŮBEC NEŘEŠÍ spoustu věcí (a nechává je na lidech). Když už ale přicházíte s něčím jako "nepřímým argumentem proti" (s čímž vlastně nesouhlasím), na stejné úrovni je pak ale třeba vidět i "nepřímé argumenty pro" (se kterými také nesouhlasím, ale Vám je píši, protože jsou protipólem toho, co zmiňujete).

Důvody, které uvádíte, ale nevychází z anarchokapitalismu. Z anarchokapitalismus např. vychází to, že ankap je v jádru dobrá, spravedlivá a meritokratická společnost. Tedy že lidé jsou v ní na takové pozici, kde si zaslouží být. Anarchokapitalismus netvrdí, že ankap je nespravedlivá společnost, která utlačuje lidi a drží je dole. A je rozdíl zda třeba toho žebráka vnímáte jako oběť nespravedlivé společnosti či těžkých okolností. Nebo jako člověka, který je líný, hloupý či zkažený, a v té situaci je čistě vlastní vinou. Podle toho se odvíjí Váš soucit s takovým člověkem nebo pocit z toho, když mu pomůžete.

Nebo zmiňujete předcházení sociálním nepokojů. Jistě, když jsou lidé nespokojení, tak mají tendenci se bouřit. Ale při sociálních nepokojích, jak je známe, by v ankapu nutně docházelo k porušování NAPu. Což z těch lidí dělá zločince. Anarchokapitalismus neříká, že lidé mají právo být spokojení, ale že nemají porušovat NAP. Když něco chtějí, mají se více snažit a ne se toho domáhat útočným násilím.

Zjevně se zde neshodneme, ale myslím, že to, jak anarchokapitalismus pracuje s užitečností, osobní odpovědností, dobrovolností atd. nějakým způsobem vymezuje ten svět. Takže i když se k tomu nestaví přímo jako sociální darwinismus, tak nepřímo podporuje podobné závěry.

Vždyť to tam sám píšu, že ty důvody, co píšu, nevycházejí z anarchokapitalismu; a Vy mi na to první větou reagujete: "Důvody, které uvádíte, ale nevychází z anarchokapitalismu."

Však jo, přesně to říkám.

Zároveň ale platí, že ani to, co píšete Vy, nevychází z anarchokapitalismu. Já Vám jen napsal protipól toho, co píšete.

Reálně ale z ankapu nevychází ani jedno. Ankap vůbec nijak neřeší, jestli máte nebo nemáte žebrákovi přispět. Vy ale tvrdíte, že nepřímo říká, že nemáte, což není pravda; a uváděl jsem Vám, že obdobnou logikou by se dalo dojít i k opaku (a obě ty logiky jsou špatné).