Byl bych anarchokapitalista, bohužel lidi jsou idioti – Stoky Svobodného přístavu (Urza.cz); (S)toky myšlenek Svobodného přístavu (Urza.cz)

Anarchokapitalisté často mluví o racionálním rozhodování. Z výkladů např. pana Urzy jsem ale nabyl dojmu, že člověk se podle něj rozhoduje racionálně VŽDY. Existuje teď podle anarchokapitalistů iracionální rozhodnutí? Měli byste nějaký příklad?

Oni ankapisti žijú v zajatí subjektivizmu, takže objektívna realita pre nich neexistuje. Takže podľa nich ty ako nezávislý pozorovateľ nemáš právo posudzovať racionálnosť cudzích rozhodnutí. To iba ankapisti, ako vyvolení nadľudia, môžu hodnotiť konanie nás ne-ankapistov.

Norbertsnv, ty jsi zkurvené fašisticko sluníčkářské prase! Jednou na to dojedeš! Šmejde!

Můžete uvést konkrétní příklad takového ankapistického hodnocení vás neankapistů?

Ano, třeba H. H. Hoppe tvrdí, že policisté a politici jsou zločinci. Takže hodnotí rozhodnutí někoho, stát se policistou nebo politikem.

Hoppe nech radšej povie, že odkedy ich začal nazývať zločincami. Do tých čias bol sám komplicom ich zločinov, ktoré celkom iste nevymenoval ani dnes. Politici pre neho sú zločinci, ale zločiny tých politikov určite nie sú zločinmi pre Hoppeho, pretože by sa skôr mal zamerať na skutky a najmä skutky spojené s menami a zároveň voličmi.

Demokracie je zlo. Zničila náš svět už ve 30. letech 20. století. Je to vláda zlodějů a lůzy. Končí rozkladem a nepokoji. Demokracie vždy sama od sebe zanikne, jako nepřirozený systém, to stokrát už víme, ale nač to pořád opakovat.

No, clovek se proste rozhoduje tak, aby to pro neho v tu chvili s temi informacemi, co ma, a s temi moznostmi, co ma, bylo nejlepsi mozne.
Dulezite je to "PRO NEHO". A vlastne me tam jeste chybi jedna zasadni vec: Podle jeho schopnosti.
Tedy se muze stat, ze nekdo ma informace, ma moznosti, ale nema schopnosti, a proto se rozhodne "spatne", z pohledu jineho cloveka.
Imho neexistuje "iracionalni rozhodnuti", pokud neni ucineno vedomne, a uz I toto potom podleha racionalnimu rozhodnuti - ucinit iracionalni rozhodnuti.
Muzu napriklad ucinit rozhodnuti, ze se rozhodnu podle toho, jestli zrovna za okny zakuka kukacka a nebo ne. Toto rozhodnuti bude vcelku iracionalni, kukacku neovlivnim, ale uz to, ze jsem si to takto vybral,je vcelku racionalni rozhodnuti.
To same ruzne loterie a podobne.

Zhebni svině Lojza!

Pánovi Urzovi neprekáža, že je paroháč, nosieva veľmi hrubú racionálnu hrošiu kožu.

Je to věcí definice. Rakušáci říkají, že pokud se člověk rozhodne bez velkého přemýšlení, jen tím demonstruje, že to pro něj není až tak podstatné. Ve výsledku tak jakékoli jednání lze označit za racionální. Ano, takto pojatá racionalita se asi neshoduje s většinovým vnímáním racionality (někde to komentoval i Urza), ale pokud to někomu vadí, lze prostě ten pojem nahradit jiným pojmem.

Také lze v6ak označit za totálního blbce. Ano, takto pojatá blbost se asi neshoduje s většinovým vnímáním blbosti (někde to komentoval i Cyril Höschl), ale pokud to někomu vadí, lze prostě ten pojem nahradit jiným pojmem.

Nepřeceňujte svou důležitost, 80 % populace netuší, co je to anarchokapitalismus nebo má jen mlhavou představu.

A proč třeba já nejsem anarchokapitalista? Protože si nemyslím, že principy, podle kterých chce anarchokapitalismus přebudovat společnost, by vedly nutně k pozitivním výsledkům, jak věří anarchokapitalisté.

Půl pinty sraček tobě do chřtánu, demokratická zrůdo!

Že netušia je umocnené aj lákaním do ankapu pripomenutím, že ani vtedy by nemuseli záujemcovia odhodiť ich zažité etatistické móresy, doplnené veľmi nejasným upozornením, pokiaľ by sa nedopustili násilia.
Nie je to sloboda, ale ústup, chceli by sa páčiť mnohým a iba pozývajú infiltráciu.

... nemyslím, že principy, podle kterých chce anarchokapitalismus přebudovat společnost...
To přebudování společnosti zní strašně revolučně. Osobně si myslím, že drtivá většina populace nemá sklony k používání útočného násilí, jen se bojí, že to relativně malé procento násilníků by dokázalo jejich společenství zcela rozvrátit.
Anarchokapitalisté chtějí (pokud jim rozumím) postupnou cestou lidem ukázat, že třeba jen v některých úzce vymezených oborech se lze obejít bez státního monopolu. Příkladem by mohlo být školství či zdravotní péče. Tak by postupně mírumilovní lidé získávali na sebevědomí i v dalších oborech, až by nakonec byli schopni odbourat i monopol státu na násilí.

Drtivá väčšina spoločnosti nemá sklony k používaniu útočného násilia, lenže oproti ankpaistom má zásadne iné predstavy o tom čo je útočné násilie a čo nie.
Podobne je to aj s ďalšou otázkou, že či sa dá zaobísť bez údajného štátneho monopolu. Asi sa nezhodneme na tom že čo znamená "zaobísť sa". Lebo ja súhlasím s tým že by školstvo či zdravotníctvo dokázal poskytnúť aj voľný trh, len otázka je že komu a za akú cenu.

... oproti ankpaistom má zásadne iné predstavy o tom čo je útočné násilie a čo nie.
Mohl byste to nějak rozvést? Nejlépe dát nějaký příklad...

Napríklad dane. Alebo celkovo štát.

Není to špatný nápad, ale lidi jsou lidi...

Jedná se o evolucí daný mechanismus přežití. Tedy vyšší vnímavost k nebezpečí, než k možnostem. Vzdělaní anarchokapitalisté sice toto lidské omezení přesáhli, ale příliš se nezabývají realistickými kroky a dílčími cíli. Využívají sice platných poznatků staré rakouské ekonomické školy, ale ignorují mnohé nové obory, typicky poznatky behaviorální ekonomie. Bohužel starší ekonomické směry raději vliv psychologických jevů vytěsňují místo toho, aby je využily ve svůj prospěch. Oč lepší by byla argumentace, že vnímání společenských a statistických jevů je zatíženo ohromným zkreslením na základě velmi přesvědčivých experimentů, které si každý může vyzkoušet i sám na sobě. Ale anarchokapitalisté řeknou ne. Tím se nebudeme vůbec zabývat a už vůbec to nehodláme používat v argumentaci a diskuzi. Nezabývají se intuicí, neobjasňují kdy intuice funguje a kdy ne. Z těchto důvodů typická prezentace anarchokapitalismu působí na první pohled anachronisticky, tedy zcela zastarale. Čeká tak nejspíš na své znovuobjevení ve zcela jiném světle. Protože základní myšlenka anarchokapitalismu (nenutit) je pochopitelná pro každého, kdo chápe, že nemá jinému činit, co nechce zažívat sám. Ale je potřeba najít nové způsoby výkladu. Urzův konfrontační logický dogmatismus se jakoby moc nehodí do dnešní doby. Ne, že by byl chybný nebo nedostatečný. Jen je nepřesvědčivý pro příliš mnoho lidí...

Tak těm idiotům dáme právo hlasovat.... tomu říkám řešení

Vše vyřeší jeden jediný duce!

Idioti do urny