Chaos, nebo… chaos? – Stoky Svobodného přístavu (Urza.cz); (S)toky myšlenek Svobodného přístavu (Urza.cz)

Máte v tom chaos :-D

Ano, slyším to často, ale v čem se ti, kteří to tvrdí, pletou? Zajisté si představují náhlý kolaps státu. V takovém případě ale skutečně nastane Anarchie neboli bezvládí a pokud do té doby stát ovládal určitá odvětví, která nelze v nejbližší době obnovit, tak bude panovat chaos. Čím více toho do té doby ovládal, tím větší chaos. Čili použít jako protiargument tomuto, že i ve státě je chaos, je nevhodné. Zcela evidentně jde o míru chaosu, která je ve státě výrazně menší, než ve státě zkolabovaném. Zásadní je zde zdůrazňovat, že Anarchokapitalismus takovou anarchii nepředstavuje. Byl by tedy v anarchii chaos? No ano i ne. Záleží na tom, jak k té anarchii dojdete.

Ano, a stabilizovaný anarchokapitalismus by nesjpíš vedl k daleko většímu pořádku, než by nám bylo příjemné. Umím si představit čistou anarchii jako perfektně fungující spontánně organizovaný chaos ;-) O anarchokapitalismu by toto neplatilo ani náhodou. Dokonce se domnívám, že míra anarchie současného demokratického systému je VĚTŠÍ, než by přinesl anarchokapitalismus. Proto anarchokapitalisty považuji za pouhé kapitalisty. Líbí se mi rčení na wikipedii:

Nejvyšší dovršení společnosti spočívá ve spojení pořádku a anarchie
— Pierre-Joseph Proudhon

Stabilizovaným anarchokapitalismem myslíte svět, ve kterém je pořádek a struktura společnosti určována vlivnými firmami? Dejme tomu, že lidé už nežijí na území určitého státu, ale na území určité korporace (a podle toho se i mají chovat, a to i v rámci pravidel NAPu), a pokud se z něj chtějí přesunout, tak vesměs opět jen na území jiné korporace??
Jestli tak nějak, tak by to byla zajímavá představa ankap dystopie, která by byla v souladu s NAPem, tedy že svět je rozdělen na území korporací, a ti co se po tom území pohybují, by měli v souladu s NAPem dodržovat pravidla dané korporace (zákony) a případně platit dané korporaci platbu za možnost pobytu na jejim území (daně) či jiné platby (např. platbu ze zisku na daném území), případně by si na daném území mohli od korporace pronajmout pozemek pro vlastní užití ale platili by z něj poplatek (pronájem jako ekvivalent daně z nemovitosti) a za určitých smluvních podmínek by jim korporace mohla pronájem pozemku pozastavit (ekvivalent dnešního vyvlastnění).
Nevím, jestli jste směřoval k tomuto, ale pak by to patrně z pohledu běžného uživatele nebylo po praktické stránce až tak nepodobné tomu, co zde máme dnes.

To by bolo podobné skôr feudalizmu, kde monarcha bol daný a nie demokraticky zvolený.

To co jste popsal podle mne spíše odpovídá monarchii. Já zkrátka věřím na demokracii jako pojistku. Chápu, že stát je krutě neefektivní. Ale stačí, aby to lidé pochopili a začali se o to starat. Ale zatím jich není dost. Problém současné demokracie vidím v tom, že špatně reflektuje názory lidí. Pokud někomu stačí 25% bez ohledu na to že většina je proti, nejde o spravedlivou demokracii. Anarchokapitalismus je nádherný, ale momentálně bych se praktičtěji soustředil na změnu volebního systém. Musí se minimálně počítat i záporné hlasy a mělo by být možno dát i více hlasů. Do budoucna by to mohlo pokračovat posilováním přímé demokracie. Pokud by se etabloval systém přímé demokracie, lidé by lépe dokázali přemýšlet o důsledcích svých rozhodnutí. Nabývající důvěra v to, že věci ovlivňují a stát reaguje by mohla vést automaticky k podpoře "odstátňování". Zlepší se důvěra k experimentování a rozmanitosti. Jednoho dne se hlasování prostě může ukázat zbytečným, protože vzniklé instituce budou již mít konkurenci a reagovat rychleji, než hlasování lidí. To bychom mohli nazvat dokonvergování k ankapu. Existující systém hlasování by dále mohl sloužit jako informační zdroj soukromým firmám o tom, co lidé chtějí a nikdo by ho již nemusel ani centrálně držet. Bylo by to jako internetová služba, na kterou jsme si zvykly. Toť má pozitivní vize, jakým směrem by se vývoj mohl ubírat...

Tohle je od tebe první trochu rozumnější příspěvek, který má hlavu a patu. Poprvé se neprezentuješ jako kovaný komunista. Je mi záhadou, jak jsi dospěl k takovému obratu o 180%. Jen tak dál, brácho, možná nejsi naprosto ztracený případ.

Píšu % a chtěl jsem napsaat ° samozřejmě... Já vůl...

Já zde řešil problém distribuce bohatsví na základě informací, které jsou veřejně dostupné. Tvrdí se, že 10% lidí vlastní asi 85% světového bohatství. Nebo, že 26 boháčů vlastní asi 20% světového bohatství. Dá se to vyjádřit i lépe pomocí matematických funkcí, existují na to studie. Ten můj 10-ti násobek by v ČR byl nejspíš k ničemu, protože u nás takoví boháči vesměs ani nejsou. Není to tedy problém ČR. Postihnul by částečně nejspíš jen pár málo miliardářů, které všichni známe. O Babišovi snad mluvit nemusím, jak zlikvidoval třeba Kostelecké uzeniny a jak přišel k majetku. Pak nemůžu říct dobré slovo o Ivo Lukačovičovi, se kterým mám přímou zkušenost, kterak využil ekonomické moci při odkupu pozemků od státu, kde prostě existovalo něco, co mi bylo hodně drahé, ale bylo to jen v dlouhodobém nájmu. V obojím případě se ale jedná o deformace způsobené neschopnou a zkorumpovanou státní správou. Tyto situace by při čistě soukromém vlastnictví od počátku věků nikdy nenastaly. Ale chamtivost byla v obou případech velmi zřetelná. A jsou další, kde je chamtivost velmi zřetelná na úkor jiných. A pak jsou takoví, kteří jsou bohatí, ale o nějaké chamtivosti na úkor ostatních nemůže být řeč, např. Dalibor Dědek. Proto je potřeba se bavit o tom, co to přesně znamená "na úkor ostatních". Protože ani velké bohatství není nutně na úkor ostatních. Ale pokud v ojedinělých případech ano a má to zároveň velký dopad, je jedinou reálnou možností systémové řešení, které v krajním případě ospravedlní i vyvlastnění. Ale nejde o vyvlastnění ve smyslu krádeže, spíše si vzít zpět, co bylo ukradeno...

Tak to jste tím stabilizovaným anarchokapitalismem asi myslel něco jiného. (Co to bylo?)
To co jsem popsal by myslím teoreticky šlo na základě ankapu a NAPu vybudovat, stejně jako by na jeho základě šly vybudovat i úplně jiné na první pohled nečekané systémy (např. komunity s dobrovolným komunismem) aniž by to soudím bylo v rozporu s principy ankapu a NAPu jako takového. To mnou popsané výše je sice navenek podobné monarchii, ale vzniklo by to prostě kumulací majetku na jedné straně a neschopností tomu vzdorovat na straně druhé, ovšem pokud by ta kumulace probíhala po celou dobu na základě dobrovolné (nenásilné) směny, pak by konečný stav byl v souladu s NAPem a nakapem. Jde jen o model ankap-dystopie, je tam jistě možné namítnout, že by k něšmu v praxi dojít z některých důvodů nemuselo, nebo že by byl v praxi jiný.
U voleb... znám nějaké vize lidí, kteří chtějí měnit volební zákony různými způsoby atd. V současnu mi to příjde v praxi jako dost těžko prosaditelné, podobně jako ankap a mnoho dalších návrhů. Nicméně kdo tomu věří, může to zkoušet prosadit. Ale i u systému kde fungují volby by mi přišlo zajímavé, že by tam byl do značné míry možný ten osobní opt-out z co nejvíce státem daných systémů, ono by to bylo i pro stát motivující, aby se snažil lidi motivovat ke spoluúčasti kvylitními službami, než když by jejich účast měl povinně zajištěnou. Co o tom soudíte?

Soudím, že o tom přemýšlíte velmi dobře. Tím stabilizovaným anarchokapitalismem jsem myslel cosi, co by vzniklo na základě vakua, pokud by se naráz zrušil stát. A jsem přesvědčen, že to by nechtěl ani přemýšlivý anarchokapitalista. Zde v diskuzi tím vyjadřuji přesvědčení, že mne už moc nebaví nekonečně polemizovat o konečném stavu bez mezikroků, ale raději bych se zamyslel, co je smysluplným krokem nyní. A zda přece jen není to vylepšování demokracie konvergentní cestou k ankapu. Já věřím, že ano. Chápu veškeré argumenty o nestabilitě demokracie, ale jako přímou příčinu vidím to, že volit jednou za 4 roky, a navíc nikoli konkrétní řešení, ale nějaké uskupení (kde s něčím souhlasím a musím přijmout i spoustu toho, s čím nesouhlasím) je krutě málo na demokracii. Jinak souhlasím i s cestou s osobního opt-outu. Ono je těch cest vlastně více, ale stále je zde problém nepřemýšlení lidí. Řekl bych, že většina stále chce silný stát, avšak spravedlivý. Kdežto přímá demokracie i opt-out jsou cesty k zeslabování státu. A tím se dostávám k tomu, že prezentace ankapu Urzou je pro mne značně problematická. Myslím si, že ankapácké myšlení by mělo zůstat spíše intimní záležitostí.

Místo toho lze navrhnout třeba důchodovou reformu. Ale tak, aby lidé, kteří si již pojištění léta platili, tak aby měli od státu garantováno, že o státní důchod nepřijdou. Což nelze udělat opt-outem dnes. Znamená to, že stát tu musí být ještě alespoň nějakých 40 let pro tuto službu. Byl by problém mít tu dva systémy vedle sebe, protože průběžný systém by se stal podstatně dražším. Což by vedlo k masivnímu odcházení z něho a na důchody by nebylo. Lze ho jedině transformovat postupně během nějakých třeba 40-ti let.

Dále je potřeba najít principy odstátňování. Nerad bych, aby to skončilo jako kupónovou privatizací. Osobně přemýšlím nad principem kontinuity. Tedy, že by se postupně majitelem stal někdo, kdo prokáže, že dlouhodobě dobře spravuje nějaký veřejný majetek. Tedy musel by se i k ostatním chovat hodně dobře, aby mu v budoucnu byl majetek přiznán. Mohl by už nyní tvořit smlouvy. Vůbec by se mi nelíbí homestending jako způsob přivlastňování. Preferoval bych princip kontinuity, kdy některý ze správců bude muset být volen jako nejschopnější, a ten by se stal majitelem.

Takže shrnuto: Opt-out ano, ale nejde to třeba u důchodového systému, pokud chcete stát zrušit. Pak postupné odstátňování, ale pomocí nějakého lepšího principu, než který jsme měli možnost poznat. O tomto by se myslím mezi anarchokapitalisty mělo hovořit více, než o cílovém stavu. A hlavně neodsuzovat verbálně stát. To hodně škodí v přijetí těch myšlenek podle mého...

Váš přístup je hodně zodpovědný, třeba k těm důchodcům, které stát už podojil a teď by bylo dost drsné jim ty důchody naráz useknout. To chápu. Na druhou stanu...vzpomněl jsem si na popis jednoho podvodu, který zprostředkovali někteří investikativní šťouralové (byl to podvod s falešným vracením DPH, které nikdy nebylo reálně odvedeno, takže nešlo o krácení daně, ale přímo o krádeži peněz ze státem vybrané hromady daní)kdy si jen jeden z výše postavených účastníků struktury toho podvodu žádal, aby jeho "malá domů" (provize z podvodu) byla jedna miliarda ročně. A protože podvod probíhal na vysoké úrovni (v tomto případě šlo o DPH u státem v německu skladovaných pohoných hmot), tak to byl už podvod, který sice krade peníze z vybraných daní, ale je na mnoha úrovních úž státními složkami krytý, neb jsou ty státní složky snadno uplatitelné. Otázkou je, jaká byla celková vykradená částka, když ta miliardová "malá důmů" byla jen pro jednoho z účastníků. A jaká je celková cena všech podobných podvodů, protože ti šťouralové jich popsali celou škálu.
Ve srovnání s tímhle mi by zas přišlo drsné úpírat lidem opt-out z takto pohnilého systému, s tím, že je nutné živit ty (státem v piramidové hře obrané) důchodce, pokud pak výjde najevo, že stejně výrazné množství peněz mizí zcela jinam, s tichým mlčením státních složek. Je to smutné, ale např. ti důchodci tu vlastně plní roli takovbého rukojmí v rukou státu, které apelujen na lidský soucit, a vede k platbám, které jsou pak odkláněny i někam úplně jinam.
Asi tu zcela chybí ten jak jste napsal spravedlivý stát. Otázka jem jestli je tu nějaký potenciál k tomu, aby tu vůbec byl. Pro dost těch státních složek, které v tomlhe nebo jiných příbězích byly popsány bylo velmi výhodné se na podobných podvodech podílet.

Já jsem se možná trochu špatně vyjádřil, omlouvám se. Opt-out jednoznačně ano. Osobně bych byl pro povinný opt-out (tedy vlastně req-out) k nějakému datu s tím, že by naráz všichni byly povinni zajistit se individuálně. Ovšem výběr soc. daně by pokračoval, avšak postupně by se přirozenou rychlostí snižoval. Všechno ostatní si umím představit daleko snáze.

Podstatný je pro mne koncept odstátňování. Chtělo by to začít decentralizací a prvky přímé demokracie s přípravou pro předání vlastnictví soukromníkům. Byty se dají rozdat lidem, ve kterých dlouhodobě(!) bydlí. Pozemky se dají dát lidem, kteří na nich dlouhodobě hospodaří. Ač naše rodina restituovala poměrně značný nemovitý majetek, tak bych Vám mohl vyprávět, jak mí předci (táta, teta, děda) nedokázali majetek dobře spravovat. Ne, že to dostane někdo, komu chybí základní finanční a podnikatelská gramotnost a pak to skončí v rukou spekulantů. To bych raději nechal státní, avšak demokraticky spravované, dokud nebude majetek svěřen na základě schopnosti. Další nástrojem by mohlo být oslovení investorů s příslibem budoucího vlastnictví. Ale s možností investora demokraticky odvolat, avšak s náhradou investovaných prostředků vybraných skrz daně. Bylo by to vázáno lhůtou, kdy musí dojít buď k odvolání investora nebo převedením vlastnictví. Takový investor by pak neměl šanci vytvořit jednostranně nevýhodné smlouvy.

Souhlasím s Vámi, ty ztráty z podvodů jsou jistě obrovské. Není to jen státní rozpočet, který je sledován, ale hlavně způsob rozprodání republiky, kde jsou zvýhodněny skupiny, které by lidé nechtěli. Právě proto koncept anarchokapitalismu neprávem vzbuzuje takový odpor. Pokud by se na to ale šlo oklikou skrz přímou demokracii, čímž by se o společenské principy zajímalo stále více lidí, tak je to podle mne optimistická, ale velmi realistická cesta.

Víte, s tím spravedlivým státem je to těžké. Já se obávám, že to bude chtít nějakou menší revoluci. Protože již dnes většina rozhodně nesouhlasí s tím, co se děje. Ale asi nikdo nemá námitek, že ankap revolucí zavést nyní nelze. Z vakua by patrně nic dobrého nevzešlo. Ale skrz posílení přímé demokracie to vidím jako představitelnou cestu. A pak by záleželo, zda lidé pochopí, že odstátňování je fakt prospěšné. Bude to ale chtít asi trochu více sebevědomí a představivosti aspoň u většiny lidí. A tam nejspíš jako národ ještě nejsme.

Zakončil bych to tak, že vše má svůj čas. Ankap je reálná, hezká představa, ale již dnes jsou politické strany, které mají přímou demokracii v programu. A bude to u mne naprosto zásadní programový bod. Pokouším se s nimi komunikovat, do jaké míry to myslí vážně a jak to vidí. Jinak pokud selže ještě pár voleb, tak to nejspíš skončí nějakou menší revolucí.

Tak jak to podáváte tak to zní jako dobře myšlená vize.
U případného přechodu k ankapu se, i před tím co jste psal, obávám jedné věci: aby tam nebyla obrácená paralela s věčně trvajícím budováním komunismu, který se stále budoval, ale nikdy se k němu nedospělo.
Myslím tím tu možnost, že pokud by se myšlenka zcela volnotžní společnosti nakonec přece jen mezi lidmi šíře prosadila, tak by se k ní postupovalo tím stylem že by se volnotžní výhody ještě víc daly především těm velkým hráčům (kteří dnes realizují část své moci nad společností skrze státy) a nevýhody socialistického řízení společnosti by "na přechodnou dobu" byly na bedrech malých hráčů a jednotlivých lidí. Výhody socialismu by ti malí hráči už neměli. A nedej bože by některé výhody socialismu zůstaly "na přechodnou dobu" těm velkým hráčům.
(V případě těšch důchodů by tak jak píšete byli lidé req-outování ale nešlo by vlastně o pravý opt-out, protože by stále platili, jen už by z toho neměli žádný příslib.)
Pak už by šlo jen o to tu přechodnou dobu protahovat co nejdélem, ptotože lidem by se řeklo, že anarchokapitalismus je potřeba budovat uváženě. A až už by to bylo neúnosné, tak by se řeklo, že holt ten anarchokapitalismus (který jsme tu "měli", ale reálně neměli) se neukázal jako zas tak dobrý nápad a že zkusíme zase něco jiného, třeba návrat pod ochranou ruku "dobrého" státu.
Asi jsem pesymista, ale nedokážu si představit, že by sopučasné struktury dobrovolně umožnilý nějaký opravdu dobře myšlený scénář přechodu (a věřím,m že třeba vy to myslíte upřímně a a dobře), a spíš myslím, že by tu ideu připustily k realizaci jen v nějaké takové překroucené podobě.
Tím nechci být zas úplnbě pesymistický, jen si myslím, že bych vůbec nespoléhal na nějakou změnu, která by byla podpořena shora státní strukturou a těmi strukturami co s ní hýbou, protože tyhle mají myslím své vlastní zájmy. A proto je poměrně složité něco takového prosadit na úrovni politiky.

Ano, přesně. Dobře popisujete hlavní riziko toho, že by vše mohlo směřovat dále do socialismu. Myslím si, že nyní ve společnosti působí dva zásadní vlivy. Prvním je mezinárodní situace, kdy socialismus k nám proniká nejen z EU, ale i USA. Je náročné uvědomit si jiné cesty, pokud celý západní svět "odbočil". A druhým vlivem jsou neblahé důsledky kupónové privatizace v ČR. Já si narozdíl od Václava Klause skutečně nemyslím, že jeho cesta privatizace byla tou správnou. Chtělo by to veřejně nějak natvrdo přiznat, že to byla chyba, avšak s dobrým úmyslem a cílem. Václav Klaus to vlastně i přiznává, ale daleko více obhajuje sebe. Což trochu brání skutečnému pochopení. A co se situace ve světě týká, tak s tím je to těžší. Je možné, že si svět bude muset projít nějakou lehčí formou socialismu. Ale nevěřím, že by skončil v komunismu nebo že by se opakovala zla komunistických diktátorů. Podle mne jde o socialistickou vlnu, která musí projít a odejít. A nijak zásadně se osobně té vlny nebojím. Budu omezen maximálně trochou té byrokracie, budu muset nechat někoho jiného přerozdělovat to, co jsem vydělal. To přežiju. Není těžké zvýšit trochu příjem, když budu fakt potřebovat. Dnes je tolik možností.

Další věcí zcela mimo levo-pravé vidění světa nebo mimo komunismus-kapitalismus jsou novodobé ideologie. Bude potřeba se třeba naučit chápat rasismus podle definice a ne že bílí proti černí je rasismus a černí proti bílým je boj proti rasismu. Bude potřeba nechat zcela vyhnít neblahé pokusy některých menšin, které chtějí vnucovat své myšlení ostatním (genderismus, apod.). Je to tak pitomé, že to snad nemůže v dnešním století přežít. Na straně druhé bude nutné, aby boj proti těmto fenoménům neprobíhal nenávistně. Aby i ty menšiny byly lidsky uznány, směly se projevovat svobodně bez nenávistných útoků. Aby s nimi ostatní jednali jako rovný s rovným bez zbytečně vyjádřeného posuzování. Uznávám, že slušní černoši a cikáni to mají opravdu těžké. Gender lidi ať si sobě říkají jak chtějí. Fakt není těžké vyjít každému vstříct. Když bude chtít nějak chlap, abych mu říkal "Veronika", tak si pomyslím své, ale není to nic těžkého. Jestli se kvůli tomu mají cítit lépe, proč ne. Mé myšlení to nijak nezmění.

Podle mne bude dobře, když si takovou tu soukromou představu hodně lidí ponechá, bude o ní diskutovat a udržovat ji živou. Čím přátelštěji, tím lépe :-) Až ve chvíli, kdy nebude možné názor projevit pod hrozbou nějakého zásadního trestu (a tím nemyslím zablokování účtu na FB), musí následovat revolta. Když mne někdo fyzicky napadne, nemůže čekat nic než odvetu. A čím více se lidé naučí vzájemně respektovat, tím lépe se dokáží spojit i pro případnou veřejnou revoltu. Když se podíváte do zdejších diskuzí, tak se krom Vás žádný anarchokapitalista nechová takto vstřícně a slušně. Jste opravdu hodně světlou výjimkou. A já myslím si, že právě toto je ta správná cesta. I Urzův styl je příliš konfrontační, mrkněte na míru nerespektu vůči jeho soupeřům na kanále YouTube. Optimistickou budoucnost vidím v upřednostnění spolupráce nad soutěživostí. A to přece není nijak v rozporu s NAPem, ani anarchokapitalismem. Možná bych raději žil v přátelském a chudším komunismu, než nepřátelském kapitalismu. Nejlepší je ale přátelský kapitalismus :-)

Vidím to podobně v tom, že si teď světové dění jde svou vlastní úplně jinou cestou. Pro mě je tohleto sledování ankapu spíš takovým, popovídáním, i když v osobním životě u věcí které člověk může změnit je to i tak inspirující.
Poslední dobou se setkávám i s příběhy lidí, kteří "hlasovali nohama" - přestěhovali se do jiného státu kde jim některé věci seděly víc než tady) a ještě jiní o tom uvažují. Uvidíme čím nás ten současný vývoj překvapí.
Urza je bohužel někdy až moc konfrontační, ale když jsem četl jeho úplně první článek z archivu, tak za ta léta přece jen už trochu vymněkl, nebo se naučil se držet na uzdě.
Ono to ale nahává i jeho oponentům, protože ti pak řeknou, že se jen nechali ubít opakovanými Urzovými otázkami. Po diskuzi s představitelem Zeitgeistu toto probírali na svém Zeitgeist foru. Přitom Urza měl sice asi věcně navrh, protože Zeitgeist stojí dost na vodě a blbě se obhajuje, ale dsalo se to pak prezentovat i tak, že oponenta spíš ubil prostě retorikou, než samotnými argumenty. Trochu škoda, protože z toho mohla být i zajímavější diskuze. A chyba je i na straně Zeitgeistu, protože poslali myslím člověka, který nebyl až tak argumentačně zdatný, přitom mají myslím si i víc protřelé diskutéry. Ale ve finále by to možná i tak dopadlo to setkání dvou protinázorů podobně, protože lidé ze Zeitgeistu také jen po léta opakují své názory, které s velkou jistotou považují za fakta. A na některé Urzovy dotazy nebyli schopní odpovědět ani jiným, kteří se je na to ptali mírněji.

Ano, to je na tom to nejlepší, člověk může ankap dokonale uplatňovat v osobním životě. Já jsem zahodil marné pokusy s tím "řídit" své ("podřízené") kolegy nebo "řídit" své děti. A ono to funguje. Zjistil jsem ale, že tvrdý konfrontační styl všechno dobré zabíjí. Nesouhlas stačí projevit tím, že něčemu řeknu NE, vysvětlení mohu a nemusím připojit. Mohu věci dělat po svém. Ale uargumentovávání mi nefungovalo vážně nikdy. Veřejný prostor je široký a zde to asi nějak funguje, protože to přitáhne všechny ty, kteří dělají totéž a naráží s tímtéž. Ale v okamžiku, kdy by tito lidé měli spolupracovat, tak by se nejspíš začaly dít zajímavé věci. Bohužel je mi Urzových hostů často spíše líto, posledně třeba Jiřího Pokorného, který na mne působil neuvěřitelně skromně až sebeponíženě. Urza je ten, kdo pokouše a Urzovi příznivci ho pak sežerou (ne všichni, ale většina). Je to přesně ten nejhorší příklad chování, které pak vrhá neprávem špatné světlo na celý anarchokapitalismus.

Ahoj HOLKI HLEDAM SI HOLKU MAM VA SRAT. TESIM SE NA VAS RAT SE SEZNAMIM MUCK
PLS NO BAN JA SI HLEDAM HOLKU XD XD
LOKDAN JE SVYNA XD