Autor: Jaromír
Čas: 2019-10-25 00:00:02
Falsifikace a rakouská škola
Rakouští ekonomové na rozdíl od ostatních vyvozují svá zjištění pouze logickou úvahou; bývá jim proto vytýkáno, že jejich teorie je pavěda, neboť ji nelze falsifikovat pozorováním. Ale i tvrzení matematiky vyplývají ze zákonů logiky a vyvrátit je lze jen nalezením chyby v řetězci implikací. Pokud uznáváme vědeckost matematiky, musíme uznat totéž i pro rakouskou školu.
Přečtení: 110895
Komentáře
Komentář 43375
Komentář 43376
Abych to řekl jasně(ji): Pokud chcete odvozovat vědeckost Rakouské školy z vědeckosti matematiky, pak musíte přiznat, že Rakouská škola neříká nic o reálné světě, stejně jako o reálném světě neříká nic matematika. V matematice můžete mít geometrii, ve které každé dvě rovnoběžky mají průsečík. Stejně tak můžete mít geometrii, ve které se dvě různé rovnoběžky nikdy neprotnou. Obě teorie jsou logicky naprosto konzistentní, přesto byste se dostal do těžkých rozporů, kdybyste se pokusil tvrdit, že obě zároveň říkají něco o reálném světě. Samozřejmě můžete vytvořit teorii tvrdící, že jedna z těch geometrií popisuje situaci v reálném světě. Ale to už není matematika, to už je věda o reálném světě a má smysl bavit se o její falzifikovatelnosti. A pokud falzifikovatelná není, tak je to prostě pseudověda.
Komentář 43377
Rovnobežky sa bežne definujú ako priamky, ktoré nemajú žiaden spoločný bod. Takže hovoriť o priesečníku rovnobežiek nedáva celkom zmysel. Asi ste chceli povedať, že existujú geometrie, v ktorých rovnobežky existujú (napr. Euklidovská geometria), a aj také, v ktorých rovnobežky neexistujú - tj. každé dve priamky sa niekde pretínajú.
Za zvyšok príspevku ale +1.
Komentář 43378
Komentář 43381
Komentář 43386
Komentář 43437
Ona ale nepopisuje list. Ona popisuje objekty typu přímka, kružnice, trojúhelník, ..., které si na ten list papíru můžete nakreslit. A pokud uplatníte trochu abstraktní uvažování, tak to zobecníte a vyjde Vám, že na nosiči nezáleží, jen jde o to, aby byl z euklidovské třídy, tj. mohlo by se kreslit třeba na kužel ale ne na kouli. A také Vám něco předpoví (třeba součet úhlu v trojúhelníku) a vy to můžete ověřit experimentálně.
Tu druhou část jsem nějak nepochopil, můžete to více rozvést? Co činí například tu euklidovskou geometrii teorií, abyste ji mohl použít v reálném světě, jak píšete a co brání euklidovské geometrii neteorii, že ji použít nemůžete? Nebo jak jste ty poslední dvě věty myslel? Já mám zato, že používáte Euklidovu geometrii přímo, tak, jak je. A že ti geodeti používají přímo vzorce ze sférické geometrie a neobalují to žádný shellem navíc, co tu nově zavádíte jako „teorie“. Ale třeba to vysvětlíte srozumitelněji. Vy nám tu chcete něco nového sdělovat.
Komentář 43440
Které v reálném světě neexistují ...
které si na ten list papíru můžete nakreslit
Nemůžeš, kousky grafitu na pomletém dřevě nejsou přímkou atd.
A pokud uplatníte trochu abstraktní uvažování, tak to zobecníte a vyjde Vám, že na nosiči nezáleží, jen jde o to, aby byl z euklidovské třídy, tj. mohlo by se kreslit třeba na kužel ale ne na kouli.
A pokud použiješ mozek, tak ti dojde, že k tomuto závěru nemůžeš v geometrii dojít, protože geometrie nezná nic jako nosič.
a vy to můžete ověřit experimentálně.
To už ale není geometrie, ale jiná teorie!
Ale třeba to vysvětlíte srozumitelněji. Vy nám tu chcete něco nového sdělovat.
Geodeti nepoužívají nějakou geometrii přímo. Používají jinou teorii, která tvrdí, že některé věci v reálném světě je možné modelovat pomocí té geometrie. A zatímco samotné geometrie empirickou teorií není, ta jiná teorie už empirickou teorií je. O světě vám přímo ta geometrie však neříká nic. O světě vám něco říká až ta empirická teorie, která dala geometrii a reálný svět do souvislosti. Tato souvislost je však něco, co typicky může být empiricky testováno, a proto je ta jiná teorie falzifikovatelná.
Komentář 43452
Vy jste filosof, viďte? A víte, že člověk v tom případě také neexistuje? Existuje jen shluk buněk. A buňky taky neexistují, protože to jsou jen komplikované organické sloučeniny a vzájemné synergické efekty. A ty sloučeniny taky neexistují, to si tak zjednodušují chemici, ve skutečnosti se to řídí mnohem detailnějšími zákony atomové a částicové fyziky.
Říká Vám něco pojem zobecňování a redukcionismus? Samozřejmě, že vím, že když nanesete kružítkem na papír grafit, že to není kružnice ale nános grafitu ale pojmy oddělují to podstatné od nepodstatného. Vaši námitku jste použil na papír s naneseným grafitem tak buďte prosím konzistentní a aplikujte ji tedy na všechny obory, popisující nějaký obraz reality. A napište, co Vám vyjde.
• A pokud použiješ mozek, tak ti dojde, že k tomuto závěru nemůžeš v geometrii dojít, protože geometrie nezná nic jako nosič.
Což jsem kousek nad tím přesně toto vytýkal Vám u toho papíru, takže vtipné :-D. Jenomže to zobecnění spočívá v Euklidovské metrice. To je to zobecnění, které říká, o který nosič jde. Tedy řekneme, že když rýsujeme na papír geometrické obrazce (pardon, nanášíme grafit a ty skvrny zobecňujeme, všímáme si podstatného a odhlížíme od nepodstatného, typu tloušťka čáry a 3d struktura a složení z částic), že pracujeme v Euklidovské metrice, když to kreslíme na papír, který leží na desce stolu.
• To už ale není geometrie, ale jiná teorie!
Zajímavé! A jaká? Poučte mě. Proč s ní zacházíte tak tajnůstkářsky?
• A zatímco samotné geometrie empirickou teorií není, ta jiná teorie už empirickou teorií je.
A jak se prosím ta teorie jmenuje? Ve kterých učebnicích ji najdeme? Já se domnívám, že tou teorií pro geodety je právě sférická geometrie.
Komentář 43455
Tvá blbost mne nepřestává udivovat. Člověk se skládá z buněk, přímka v geometrii se nikdy neskládá z kousků grafitu!
Vaši námitku jste použil na papír s naneseným grafitem tak buďte prosím konzistentní a aplikujte ji tedy na všechny obory, popisující nějaký obraz reality.
Tvé neschopnost mne nepřestává udivovat. Všechny obory popisující nějaký obraz reality, pracují s empirickými pozorováními. Geometrie je nezávislá na empirických pozorováních, proto nic o reálném světě nemůže říkat. O reálném světě něco říkají pak až ty obory, které na základě pozorování dají geometrické objekty do souvislosti s těmi reálnými. Ale to už není čistá geometrie!
Jenomže to zobecnění spočívá v Euklidovské metrice. To je to zobecnění, které říká, o který nosič jde.
Jenže to jsou zase jen matematické objekty, ne reálný papír! Nemůžeš míchat hrušky s jabkama! Jinak ti z toho začnou vycházet ty debility, co tu vypouštíš.
Zajímavé! A jaká? Poučte mě. Proč s ní zacházíte tak tajnůstkářsky?
Ta teorie, kterou používají geodeti. Jak jinak to chceš říct, aby to tvůj mozek dokázal pobrat?
A jak se prosím ta teorie jmenuje?
Jméno není podstatné, důležité je, že už to není čistá geometrie, protože jde o empirickou teorii.
Komentář 43469
Ale pokud ne bez názvu tvá mysl neobejde, klidně tomu můžeš říkat "aplikovaná geometrie pro geodety".
Komentář 43494
OK, přistupuji na Váš koncept. Geometrie nám nic neříká o realitě, ale aplikovaná geometrie už ano.
Můžete tedy podobně mít Misesovu větev Rakouské ekonomické školy (REŠ), která nám nic neříká o realitě (se všemi důsledky jako ta geometrie, není například falsifikovatelná) ale v praxi použijete vždy aplikovanou Misesovu větev REŠ a všechny koncepční vady tím odstraníte, podobně, jako jste mi to ukázal u té geometrie?
• Jestli můžete, tak problém vyřešen, s REŠ můžeme zacházet jako s tou geometrií, úvodní článek má pravdu, hovoří o té neaplikované, formální REŠ a my jsme se nakonec krásně shodli a v tom případě děkuji za diskusi a přeji hezký den.
• Jestli nemůžete, tak proč u geometrie můžete, kdežto u REŠ je to jiné. A můžeme v debatě pokračovat (sorry, držím se jen striktně Vašeho konceptu zavedeného u té geometrie, po mé námitce, že nám sice nic neříká o světě ale přesto ji na popis světa používáme).
Komentář 43498
Tvůj mozek to pořád nedokáže pochopit. Ty koncepční vady se přece nevyřešily novým pojmenováním! Aplikovaná geometrie obsahuje navíc tvrzení, že nějaké reálné jevy je možné modelovat pomocí geometrie. Toto tvrzení navíc je testovatelné, nová teorie je tedy falzifikovatelná. Ta tvá aplikovaná misesovská větev REŠ bude mít pořád stejnou koncepční vadu, její napojení na realitu není testovatelné, nejde ji falzifikovat, koncepční vada tedy zůstává a je to pseudověda.
Komentář 43503
Nemůžu pochopit, co jste mi ještě nesdělil, je to Váš koncept, který tu odměřujete po kouskách a vše se z Vás musí pracně páčit. Já se jen ptám. Není to tedy mým mozkem, je to Vaším způsobem sdělování. Připouštím však i mou neschopnost a sice vidět Vám do hlavy, tohle už je vada na mé straně, abych byl kritický spravedlivě i směrem k sobě.
Ty koncepční vady se přece nevyřešily novým pojmenováním!
Vy jste totiž dosud ty koncepční vady (pouze) novým pojmenováním řešil. Nejdřív jste to nazval „jinou teorií“, když jsem chtěl vědět, co je to za teorii a aby to zas nebylo obecné, tak na příkladu sférické geometrie, kterou využívají geodeti, tak jste ji jen nově pojmenoval a tvářil jste se, co na tom pořád nechápu, když jste mi dal vyčerpávající odpověď.
Aplikovaná geometrie obsahuje navíc tvrzení, že nějaké reálné jevy je možné modelovat pomocí geometrie.
OK. Přidejme tedy k té formální Misesovské části REŠ navíc tvrzení, že některé reálné jevy lze modelovat podle ní.
Toto tvrzení navíc je testovatelné, nová teorie je tedy falzifikovatelná.
Tedy ta doplněná aplikovaná Misesovská část REŠ bude obsahovat navíc tvrzení, která budou testovatelná a tedy aplikovaná Misesova větev REŠ bude falsifikovatelná.
Ta tvá aplikovaná misesovská větev REŠ bude mít pořád stejnou koncepční vadu...
Ale ta nová, doplněná o ta nová tvrzení, jako jste to udělal u té aplikované geometrie, už nebude také.
Takže? Stále se pokouším zjistit, kde tam máte rozdíl, nepište mi už, že to můj mozek nedokáže pochopit před tím, než mi to napíšete ale napište mi nejdřív, kde ten rozdíl vidíte Vy. A pak teprve můžeme testovat, co můj mozek nedokáže pochopit. To je jasné, že nemůžu pochopit Vaši myšlenku dřív, než ji sdělíte. A mám hypotézu, že Váš mozek nedokáže pochopit zas toto. (Mám ovšem víc možných vysvětlení.)
Ta tvá aplikovaná misesovská větev ...
Odvozuji ji zrcadlově od Vaší aplikované sférické geometrie pro geodety. A stále jste mi neukázal, proč to u „Vašeho“ jde a u „mého“ nejde.
Komentář 43504
Ty seš fakt totální blbec! Původně jsem ji vůbec nepojmenovával, jen jsem říkal, jaké má ta nové teorie vlastnosti a co to z hlediska falzifikovatelnosti znamená. Ty ses však dožadoval jména. Když jsem ti to pojmenoval, v naději, že to tvému omezenému mozku pomůže, tak jsi v tu ránu na všechno to zapomněl a začal jsi tvrdit, že to je jen o přejmenování.
Tedy ta doplněná aplikovaná Misesovská část REŠ bude obsahovat navíc tvrzení, která budou testovatelná a tedy aplikovaná Misesova větev REŠ bude falsifikovatelná.
Jenže ona testovatelné není, protože povaha toho tvrzení ve tvém případě ho neumožňuje testovat!
Ale ta nová, doplněná o ta nová tvrzení, jako jste to udělal u té aplikované geometrie, už nebude také.
Bude tam stále, protože ta vazba na realitu je udělána způsobem, který je netestovatelný.
Odvozuji ji zrcadlově od Vaší aplikované sférické geometrie pro geodety. A stále jste mi neukázal, proč to u „Vašeho“ jde a u „mého“ nejde.
Opakuji ti to stále, PROTOŽE U TÉ TVÉ NELZE UDĚLAT TEN EXPERIMENT. Povaha toho tvrzení, kterým se REŠ napojuje na realitu, to neumožňuje. Sakra i Mises tvrdil, že takové testy nejsou u REŠ možné! Tak po čem se ten tvůj mozek chce pořád pídit!?
Tahle diskuze s tebou fakt nemá smysl, ty se prostě ten mozek neobtěžuješ ani elementárně používat, tak se pak nediv, že nic nechápeš!
Komentář 43506
V čem třeba? Ať otestujeme, jestli tu jen jako dítě nepřeříkáváte něco složitého, z čehož Vám vypadlo něco podstatné, díky čemuž jste si v hlavě vytvořil chybný závěr. A ať víme, že jste Misese správně pochopil a jeho obecné tvrzení jste si nevztáhl na něco, o čem ho netvrdil. Budete se divit, i ve fyzice se pracuje s jevy, které nejsou principiálně nikdy pozorovatelné a tedy se nedají izolovaně zkoumat, čímž to ještě z fyziky nedělá pseudovědu ale zatím jsme se k tomu ještě nedobrali, z Vás se totiž musí všechno páčit jak z chlupaté deky. Proč by to tak nemohlo být podobně i v té REŠ?
Podle mě zatím jen pouze něco tvrdíte, o čem jste asi přesvědčený a dodáváte jako důkaz cizí tvrzení, o kterém není jisté, jestli jste ho správně pochopil. Mě víc zajímá, jak to chápete Vy. Když napíšete, že jste právě zjistil, že vlastně nevíte, bude to pro mě OK a nezasypu Vás za to různými osobními pojmenováními, jako to děláte Vy mě snad v každém příspěvku. To se mě stává také a znamená to, že jsem se v diskusi někam posunul.
Těmi ostatními body se nebudu zabývat, tím netvrdím, že jste se s nimi dobře vypořádal, jen se ale chci zaměřit na to podstatné, abychom pořád neodbočovali, neřešili, co druhý původně řekl a vynechali osobní poznámky.
Komentář 43507
O nějaké podmínce izolovaného zkoumání jsem nic neřekl.
Proč by to tak nemohlo být podobně i v té REŠ?
REŠ na rozdíl od používaných fyzikálních teorií nepredikuje nic, co by šlo následně ověřit.
Komentář 43509
Komentář 43511
Komentář 43519
• Predikuje neefektivitu socialistického plánování. Lépe než ostatní teorie, protože ty s výhradami popřípadě s děrami, ke kterým se neumí vyjádřit kdežto REŠ tvrdí, že to je principiální vada socialismu a že to tak bude vždy. Ten silný kvantifikátor tam REŠ může dát právě proto, že je založena na dedukci a tedy když něco dokáže obecně, platí to vždy a bez výjimek. Ověřeno daty z minulosti naprosto bezpečně a nezpochybnitelně. (Odhlédnu od naší minulé debaty, kdy jste se mi tezi snažil vyvrátit srovnáváním nesrovnatelného ale snad i ti ostatní odpůrci trhu a kapitalismu tady, kromě Vás, si budou neefektivity socialismu vědomi a zpochybňovat ji nebudou).
• Predikuje chybnou predikci neokeynesiánského modelu, který používají mainstreamově centrální bankéři v makroekonomických modelech, podle kterých nastavují monetární regulace. REŠ říká, že v modelu jsou proměnné, které nelze v principu znát v reálném čase a v některých fázích ekonomického cyklu je ti keynesiánci buďto přeceňují nebo podceňují, když je stanovují metodou prodlouženého pravítka, v důsledku čehož vždy ve fázi stagflace přeregulují a vyvolají následnou inflaci, která skončí zpětným překmitnutím do recese. A děje se to tak prakticky vždy a žádná jiná teorie tohle vysvětlit neumí. Keynesiánci tvrdí, že regulují správně a že model chybný není a tu recesi omluví tím, že trh zareagoval nepředvídatelně. nemohou jinak, jelikož to jim jejich model neukáže. Paradoxně ale REŠ to předpoví, i navzdory obecného principu nepredikovatelnosti trhu. Neřeknou Vám sice, kdy přesně to nastane ale řeknou Vám, že to nutně nastane a proč. Jelikož na to přišli dedukcí. Kdežto podle neokeynesiánského modelu by se toto nemělo stát a růst by se mělo dařit uregulovat na více méně hladkou křivku.
Stačí Vám dva příklady?
A pusťte si také debatu Urzy s Bratříčkem, kde se několikrát vypořádal s námitkou, že jako zastánce REŠ nemůže o dané věci říct nic, protože trh je nepredikovatelný. Bratříček to měl naučeno teoreticky, podobně jako Vy ale neuměl s tím vůbec argumentovat, protože neměl rozmyšleno, jak to uchopit a kde jsou meze a čeho se to týká. Používal to jen jako slepou frázi ale v úplně chybných věcech. Víte, že kdy přesně se rozpadne konkrétní konkrétní radioaktivní izotop (nemyslím druh ale konkrétní jádro, na které se zaměříte a budete čekat), taky nedokážete předpovědět? Ale to Vám nebrání určit, jaký podíl atomů se v daném vzorku rozpadne za daný čas a to s neobvyklou přesností. Jen Vám tu naznačuju, kde děláte v úvahách chybu a předpokládám, že si na to přijdete sám. Což je vždycky cennější a vede k trvalejšímu poznání.
Komentář 43520
Predikuje chybnou predikci neokeynesiánského modelu
Musíš číst ty mé věty do konce. Musí predikovat něco, co lze následně ověřit. V prvním případě totiž sice predikuje, že jedna společnost bude lepší než jiná, ale pokud náhodou socialistické plánování podá lepší výsledky než jiná kapitalistické společnost, vysvětlí to vždy různými podmínkami, ve kterých ta společnost působí. Podobně s tím pravítkem, pokud po dobu experimentu prodloužené pravítko sedí, tak jen prohlásí, že experiment byl příliš krátký, protože REŠ přece nepredikuje, za jak dlouho se něco odchýlí.
Ale to Vám nebrání určit, jaký podíl atomů se v daném vzorku rozpadne za daný čas a to s neobvyklou přesností.
Mises vyvracel i možnost určení takových typů (pravděpodobnostních) poznatků v ekonomii. Když máš takové neznalosti, tak fakt nemá smysl se s tebou bavit.
Komentář 43522
Ano. Protože zná ty podmínky a dokáže vysvětlit jejich vliv. Dokonce je to z hlediska REŠ ještě OK, kdyby některý socialismus byl za všech sledovaných srovnatelných podmínek byl lepší. Právě proto, že ekonomie není exaktní věta a výjimka nevyvrací celou teorii. Protože v medicíně účinnost léku také prokazujete statisticky. Takže ani Váš a ani můj protipříklad by ještě nutně REŠ nefalsifikoval. Na to by muselo být statisticky významný počet socialismů v reálu lepších než kapitalismus (myslím za těch srovnatelných podmínek). A to není.
Mises vyvracel i možnost určení takových typů (pravděpodobnostních) poznatků v ekonomii. Když máš takové neznalosti, tak fakt nemá smysl se s tebou bavit.
Pokud to vyvracel, tak Vám ukázal důkaz. Tak co chcete ode mě? Ale oháníte se tu tím vždycky jako obecnou frází. Jak já mám vědět, jestli jste Misese pochopil správně a aplikujete obecné na konkrétní tak, jak to myslel i ten Mises? Protože ve všech konkrétních námitkách ode mě Vám to vždycky hapruje a skončí to na „Ale Mises to tak říkal...“. To je jako když se bavím s věřícím, co mi jako konečný důkaz dá nějaký metaforický citát z Bible. Tak sakra, buď to víte, tak argumentujte nebo přiznejte, že to nemáte zas tak do hloubky rozmyšleno. Nic se nestane a svět se nezboří. Klidně Vám přiznám, že já také ne. Jen upozorňuju na rozpory ve vašem textu, které zkrátka vidím a chci po Vás, abyste mi je objasnil. A tím se testuje, jak dobře nebo málo to máte rozmyšleno Vy. Zatím tu je ukazujete víru, že REŠ je pseudověda ale podporujete to pseudoargumenty.
Na tom rozpadu izotopu jsem Vám namítal, že můžete mít veličiny, které v principu nemůžete předpovídat ale to z teorie ještě nedělá pseudovědu, protože jiné můžete a na nich se to testuje. A ptám se, proč si myslíte, že u REŠ to je jinak. Tu neefektivitu socialismu či důsledek chyby v neokeynesiánském modelu předpovědět umí. Ne třeba jako v newtonovské fyzice, neřekne, kdy a kam přesně dopadne míček za daných počátečních podmínek takže uznávám, že pro tradery je taková předpověď na nic (a o tomhle zrovna i něco vím) ale řekne Vám, že jev A nenastane a jev B nastane. Tedy je to teorie, která vede k testovatelným závěrům. Jev A nechť je „dohoníme a předhoníme“ a jev B nechť je „regulací udržíme inflaci v požadovaném pásmu, udržitelně a dlouhodobě, máme na to ekonomický model“.
Komentář 43523
Komentář 43524
A kolik by těch pozorování muselo být, aby to falzifikovalo REŠ? Zase bys jen prostě řekl, že jich bylo málo. To je přesně ten důvod, proč je nefalzifikovatelná!
Tak co chcete ode mě?
Já po tobě nic nechci, to ty se přece pořád sereš do diskuze s hloupými otázkami, jak jsi nic nepochopil. Já ti neustále říkám, že se s tebou bavit nechci, že ti maximálně stručně odpovím kvůli ostatním. A ty se přesto přisereš znovu a ptáš se mne, jakou odpověď po tobě chci!? Jsi ty člověče normální?
Jak já mám vědět, jestli jste Misese pochopil správně a aplikujete obecné na konkrétní tak, jak to myslel i ten Mises?
Tak si nastuduj základy Misese a budeš vědět. Já tu nejsem od toho, abych tě doučoval!
Protože ve všech konkrétních námitkách ode mě Vám to vždycky hapruje a skončí to na „Ale Mises to tak říkal...“.
Ach jo, ty jsi fakt kus debila. Já se tu někdy neodvolával na to, že je to tak proto, že to tak říkal Mises. Jen jsem tě několikrát informoval, že to, co říkám a dokazuji, je konzistentní s Misesem. Jenže tobě nemá cenu něco říkat, ty máš nějaké posunuté vnímání, že z toho vždy vytvoříš něco jiného.
A tím se testuje, jak dobře nebo málo to máte rozmyšleno Vy.
Rozmyšleno je to dobře, jen mne už nebaví ti neustále vysvětlovat, že jsi tak hloupý, žes to nedokázal ani správně přečíst.
Tu neefektivitu socialismu či důsledek chyby v neokeynesiánském modelu předpovědět umí.
A já ti už po několikáté, jako totálnímu debilovi, opakuji, že to musí být předpověď, kterou jde nějak otestovat. Ale ne, ty prostě jako totální blbeček to prostě pořád budeš přehlížet a pořád si pomeleš svou. Takže víš co? Jdi do prdele, na tohle já nemám nervy!
Komentář 44146
Ta pozorování by musela být statisticky významná. Metodika je podobná jako v jiných neexaktních vědách, typu biologie nebo medicína.
Ještě jednou: Teorie se nepotvrzují hromaděním pozorování ve prospěch ale hledáním jevů v neprospěch teorie. V exaktních vědách se vyvrací jediným pozorováním, v neexaktních vědách statisticky. Smiřte se s tím, že žádná výpověď není definitivní a konečná, i vyvracející experiment v exaktní vědě je proveden s nenulovou nejistotou. Takže žádný počet Vám nikdo nikdy říct nemůže.
Ptáte se dobře, jen z hlediska metodiky vědy naprosto nesmyslně. Ale jsem zvyklý. Takhle se lidi běžně ptají. V počtu to není, je to v násobcích směrodatné odchylky od průměru a každý obor to má jinak, podle řekněme precedentů v minulosti, které vedly k omylům. Metodika je živá věc a neustále se upravuje s tím, jak věda dělá omyly. Omyly se zpětně analyzují a jakmile se zjistí, že jim bylo možno předejít jiným zpracováním či nastavením kriterií, co je a co není možno považovat za důkaz, metodika se upraví a nová pozorování se budou vyhodnocovat podle této.
Také můžete porovnat interpretace známých makroekonomických dat, třeba podle neoklasické ekonomie a rakouské školy a zjistit, podle které je možné datům lépe rozumět (zmiňoval jsem dva konkrétní příklady). Což je třeba ekvivalent porovnání evoluční biologie (teď zjednodušuju ale řekněme její současné varianty, zahrnující levné a rychlé analyzování DNA) a teorie sobeckého genu. Ta druhá vysvětluje některé jevy navíc, ke kterým ta evoluční teorie neumí nic říct. Proč se třeba někteří jedinci v populacích chovají „neevolučně“. A do třetice můžeme provádět přímé experimenty na lidském chování a testovat samotné výchozí principy rakouského či neoklasického přístupu (už jsem je tu zmiňoval dřív).
To (ten neznámý počet pozorování k falzifikaci) je přesně ten důvod, proč je nefalzifikovatelná!
Není, viz výše, to je pouze Vaše neznalost metodiky v přírodovědě. O počtu experimentů to vůbec není!!!
Otázka je OK, laici se takto běžně ptají, nevadí mi to, CO MI ALE STRAŠNĚ VADÍ, ŽE UDĚLÁTE POVRCHNÍ ZÁVĚR A TOHO SE ZUBY NEHTY DRŽÍTE A IGNORUJETE JAKÉKOLIV ARGUMENTY. Má to ak charakter víry, kterou si vytvoříte, protože se Vám líbí a nějak nesmyslně si ji odůvodníte. OK, je to Vaše věc. A Vaše víra. Jen tu ale od nás nečekejte, že Vám ji tu odsouhlasíme.
Komentář 44152
Komentář 44174
Nechápeš, že pro Misese žádné množství není statisticky významné. Takže sice meleš pěkně, ale napřed si o tom něco zjisti.
Komentář 44177
Komentář 44269
Komentář 44278
Komentář 44284
Komentář 44178
Komentář 44179
Komentář 43508
Odpovídal jsem ti jen kvůli ostatním. Vzhledem k tomu, že jsem už před delším časem došel k závěru, že jsi jen indoktrinovaný blb, tak nemám potřebu na tvé hloupé otázky odpovídat více, než je nutné. Takže svou potřebu testovat, zda někdo něco náhodou nepochopil špatně, si běž zkoušet na někoho jiného.
Komentář 43512
Základom celej REŠ sú nejaké tvrdenia o vzťahu medzi úžitkom a konaním človeka. Celý problém je, že "Aplikovaná REŠ" ale napája úžitok priamo na konanie človeka! Jediné, čo nám tak hovorí je, že ľudia konajú, tak ako konajú.
Komentář 43521
• to snad žádná jiná teorie také ne, to je dost obtížná úloha, psychologové či sociologové se o něco v tom směru možná také snaží ale ti zas nemají v modelech ty ekonomické faktory k rozhodování, takže to je obecná vlastnost toho, že lidské pochody jsou složité, a
• neplyne z toho nutně, že REŠ nedokáže předpovědět vůbec nic.
Myslím, že se tu v debatách zaměňuje, zda lze testovat izolovaně jednotlivé předpoklady REŠ nebo jestli lze testovat některé závěry REŠ v konfrontaci, co se v ekonomikách děje a porovnávat, nakolik je teorie úspěšná v předpovídání jako celek. Následné vysvětlení pozorovaných jevů také není z vědeckého hlediska nic závadného, protože byste takto musel zavrhnout i podstatnou část evoluční biologie, kde se více vysvětluje pozorované než experimentálně dokazuje daný evoluční mechanismus (to lze jen výjimečně, protože většina řekněme složitějších živočichů má strašně dlouhý reprodukční čas). A z toho se odvodí konkrétní principy, na kterých se postaví ta teorie. Samozřejmě, že pak vyvstane námitka, proč to, co je experimentálně ověřeno u octomilek, má platit i u slona. Ale s tím těžko něco naděláme, když by srovnatelný experiment se slony trval tisíc let a byl by se stejnou statistikou mimořádně nákladný. V té REŠ to není jinak. A ekonomické experimenty s lidským chováním se běžně dělají, věnují se tomu různé týmy na světě a mají i použitelné výsledky (kdyby Vás to zajímalo, zkusím najít citace, i čeští vědci se v tomto myslím angažovali, co jsem slyšel).
Komentář 43380
- Tím se ovšem testuje ten matematický model světa, ne matematika toho modelu.
Problém je, že Rakouská škola sebe samu nepovažuje za čistě formální vědu, třebaže je tak v podstatě konstruována, ale za vědu o reálném světě, a proto jde o pseudovědu.
- Kterýžto přechod si může dovolit, protože lidské jednání lze myslet jen jedním způsobem. Lidské jednání musí v reálném světě být takové, jak ho myslí REŠ, protože jiné nelze myslet.
Tak zaprvé, ten správný termín není "pavěda", ale "pseudověda".
- Přirovnával jste REŠ k výkladu snů, což je pavěda, ne pseudověda. Takže Jaromír volil slova správně. Pavědy jsou nauky, které neaspirují na (přírodo)vědeckost, pseudovědy jsou nauky, které na (přírodo)vědeckost aspirují. Pavědy jsou: vykládání snů, kartářství, astrologie, kreacionismus, archeoastronautika. Pseudovědy jsou: psychiatrie, psychoanalýza, inteligentní design, homeopatie. Rozdíl je vlastně sociologický, není v samotné nauce: pseudověda se vydává za přírodovědu, pavěda ne.
Komentář 43384
Pochopitelně, uvedl jsem to jen z toho důvodu, aby si někdo nemyslel, že testování takové vědy je testováním matematiky. Věda, která nic neříká o reálném světě, se jaksi empirickými pozorováními testovat nedá, protože je na empirických pozorováních zcela nezávislá.
Kterýžto přechod si může dovolit, protože lidské jednání lze myslet jen jedním způsobem. Lidské jednání musí v reálném světě být takové, jak ho myslí REŠ, protože jiné nelze myslet.
Ovšem pokud neexistuje experiment, který by mohl prokázat, že takovýto předpoklad neplatí, pak je Rakouská škola pseudovědou. To je přesně jako s tím výkladem snů. Pokud neexistuje možnost "lidského jednání v rozporu s teorií", pak nám teorie o lidském jednání ve skutečnosti nic neříká, všechna její tvrzení budou čistě tautologická. Ostatně k tomu jsme se dostali i minule, když jsem Vám ukázal, že to apriorní vědění, které nám mělo něco říkat o světě, je ve skutečnosti tautologické tvrzení t=t.
Takže Jaromír volil slova správně.
Jakormír použil slova "pavěda, neboť ji nelze falsifikovat pozorováním", použil svá slova tedy nesprávně, neboť jim bývá vytýkáno, že jejich teorie je pseudověda, neboť ji nelze falsifikovat pozorováním.
Komentář 43382
- Takže Pythagorova věta neříká nic o reálném světě? Proboha… Je tolik užitečných poznatků z geometrie, algebry, teorie pravděpodobnosti… Tvoří kostru naší civilizace a žádný z nich nelze vyvrátit experimentálně. Vezměte si nějaký POZNATEK z těchto disciplín, ne pouze axiom, kterými se oháníte, a rychle si uvědomíte, že říká něco o reálném světě, až není falzifikovatelný.
Komentář 43385
Všetky takéto matematické vety sú iba tvrdenia vo forme nejakej implikácie (A => B). Takže áno, (axiómy Euklidovskej geometrie) => (Pythagorova veta). Toto ale, ako Jakub G správne povedal, nehovorí nič o reálnom svete - najprv musíte dokázať platnosť týchto axióm, a to sa dá jedine experimentálne.
Komentář 43388
Myslím tým platnosť Pythagorovej vety v reálnom svete, samozrejme...
Komentář 43479
- Ano, matematické věty nejsou falzifikovatelné tak jako přírodovědné, protože kdyby experiment vyvracel Pythagorovu větu, předpokládala by se chyba v měření.
Komentář 43389
Přesně tak, o reálném světě ta věta přímo neříká vůbec nic. To však neznamená, že není použita v jiných teoriích, které už ovšem o reálném světě něco říkají. Takové teorie však už nejsou čistě matematickými teoriemi.
Komentář 43480
- Nechme teď stranou geometrii a vezměme si algebru, např. věty o kvadratických rovnicích, a teorii pravděpodobnosti. Když řeknu, že podle těchto vět lze konstruovat objekty a počítat pravděpodobnost jevu, podle Vás "vytvářím jinou teorii o platnosti apriorních vět v reálném světě". Podle Vás tato "jiná teorie" má být falzifikovatelná v Popperovském smyslu.
Nesouhlasím s tím, nechce se mi věřit, že to myslíte vážně, a mám tuto otázku: Pokud to tak je, jak to, že nikoho nikdy nenapadlo takto algebru nebo teorii pravděpodobnosti testovat? Nikdy jsem o ničem takovém neslyšel.
Komentář 43482
Ne, tohle jsem neřekl. Vytváříte jinou teorii dávající do souvislosti matematické objekty s těmi reálnými. Například podle empirických pozorování nemohu nikdy s jistotou určit rozdělení pravděpodobnosti náhodné veličiny. Mohu změřit četnosti a na základě nich přijít s teorií, že daná veličina má nějaké rozdělení pravděpodobnosti. To je pak něco, co lze testovat, tato teorie je tedy falzifikovatelná. Netestujete tím však teorii pravděpodobnosti, ale teorii že nějaký jev v reálném světě má dané rozdělení pravděpodobnosti. Pokud pozorování nebudou odpovídat očekávaným hodnotám, nebyla tím falzifikována teorie pravděpodobnosti, ale teorie že nějaký jev v reálném světě má dané rozdělení pravděpodobnosti.
Komentář 43486
Komentář 43489
Komentář 44180
Komentář 43495
Vysvětleno výše. Musíte použít aplikovanou algebru. Ta již ten předmět popíše.
Cituji: „Geodeti nepoužívají nějakou geometrii přímo. Používají jinou teorii, která tvrdí, že některé věci v reálném světě je možné modelovat pomocí té geometrie. A zatímco samotné geometrie empirickou teorií není, ta jiná teorie už empirickou teorií je.“
(https://stoky.urza.cz/index.php?action=showdrop&DID=1370#l43440)
Jakub G nemá čas, tak Vám odpovídám za něj. Jelikož mi to už vysvětlil a já už pochopil. A raději cituji, abych to nějak nezkreslil.
Komentář 43383
Pokud totiž taková věda není falzifikovatelná...
O falzifikovatelnosti se nemluví v souvislosti s vědou ale s teorií. Jeden vědní obor může mít víc teorií a některá může být z hlediska falsifikovatelnosti v pořádku, jiná nemusí. Takže byste musel specifikovat, kterou z teorií rakouské ekonomické školy pokládáte za nefalsifikovatelou a proč.
Komentář 43392
Slovo "věda" má vícero významů, pokud ti použití slova "věda" v tomto kontextu činí potíže pochopit obsah, tak si tam doplň "vědecká teorie".
Takže byste musel specifikovat, kterou z teorií rakouské ekonomické školy pokládáte za nefalsifikovatelou a proč.
Minimálně misesovskou větev. Její nefalzifikovatelnost snad nezpochybňoval ani Mises a ostatně kvůli tomu ji von Hayek také opustil.
Komentář 43412
Komentář 43426
Komentář 43391
* A to už nehovoriac o extrémne ideologicky zafarbenej definície "dobrovoľnosti".
Komentář 43454
Domnívám se, že přiřazujete REŠ něco, co plyne už z neoklasické klasické ekonomie. REŠ sice sáhne po ordinalistické teorii užitku, viz https://cs.wikipedia.org/wiki/U%C5%BEitek_(ekonomie) druhá část, protože předpokládá nemožnost transpersonálního porovnání užitku ale ve shodě s neoklasickou teorií pracuje s tím, že pro daného člověka má vyšší užitek ten statek, kterého se vzdává ve prospěch jiného. To ovšem není rakouská EŠ ale to máte ve všech učebnicích obecně. OK, můžete popírat ekonomii obecně. To je ale asi tak nejspíš všechno, co s ní provádět můžete.
Komentář 43462
LOL. Hneď druhá veta z toho vášho odkazu: V ekonomické teorii se racionálně chovající spotřebitel snaží svůj užitek maximalizovat, resp. snaží se maximalizovat svůj spotřebitelský přebytek "CS".
Neoklasické teórie aspoň teoreticky pripúšťajú (aj keď nie vždy to z dôvodov zložitosti zahŕňajú do modelov), že niekedy sa ľudia nechovajú "racionálne" - tj. nemaximalizujú svoj úžitok. Toto zástancovia REŠ odmietajú - oni úžitok priamo definujú tak, aby vždy platilo, že ho ľudia vždy maximalizujú.
Komentář 43470
Komentář 43471
Komentář 43472
Komentář 43474
Komentář 43476
Komentář 43478
Komentář 43473
Komentář 43475
Otazka je, co to znamena "lepsi". Pro fetaka je holt lepsi nemit abstak, nez zit zdraveji. Muzeme si o tom myslet co chceme, ale pro neho to je v tu chvili lepsi volba.
Komentář 43477
2. Co feťák říká, není podstatné: činy mluví hlasitěji než slova.
Komentář 43481
Tak já se třeba už dva roky snažím přestat kouřit. Vždycky to vydržím tak týden, pak mě někdo/něco naštve a já si jdu koupit další krabičku. Vždycky z toho mám dost špatný pocit. Nedělám to pro radost, ale kvůli zažitému zlozvyku. Jestli mi někdo chce tvrdit, že tímhle jednáním maximalizuju svůj užitek, tak je blbec.
Komentář 43483
Nevolíte si nutně mezi chci a nechci, ale třeba mezi "chci strašně moc" a "chci ještě o trochu víc". Z toho pak vznikají klamy jako ten s kouřením. "Jak to že nemůžu přestat kouřit, když to strašně moc chci?". Odpověď je, že požitek s cigarety chce taková osoba ještě víc.
Komentář 43484
Komentář 43485
Komentář 43488
Komentář 43496
Komentář 43505
Pavěda má hanlivější konotaci než pseudověda a já bych ji použil pro případ, kdy činnost evidentně není vědou (třeba léčitelství, aby to nebylo moc abstraktní), protože neprojde ani tou nejhrubší konfrontací (double blind experiment), přitom ale její zastánci ji za vědu podstrkují. A pseudovědu pro ty obory, kdy je to dost těžké nahlédnout, že si tím ani aktéři a ani okolí nejsou často jisti (třeba psychoanalýza) a musí to ukázat ti nejlepší z nás, co mají dobře rozmyšlenu vědeckou metodu.
Tak, vyjasněno a teď můžeme debatovat, co je rakouská ekonomická škola. Já raději nic netvrdím a nechám si to od zastánců toho či onoho ukázat. Tím se také něco zajímavého dozvím. Jen tu nemůžu přehlížet, že někdo už má hotový názor a k tomu dodá nějaké pseudoargumenty, které si ovšem moc nepromyslel.
Komentář 43394
Komentář 43396
Na Kuhna navázal maďarský matematik a filosof Imre Lakatos, který ukázal, že ke skutečnému opuštění staré teorie nedochází na základě nějakého experimentu, nýbrž až ve chvíli, kdy je nová teorie dostatečně vybudována a ověřena empiricky. Věda se totiž bez nějakého „paradigmatu“ neobejde a obhájci staré teorie se jejímu vyvrácení dovedou účinně bránit.[8]
..........................................................................
Že by zas ten "silnější pes" ?
Komentář 43399
Na Kuhna navázal maďarský matematik a filosof Imre Lakatos, který ukázal, že ke skutečnému opuštění staré teorie nedochází na základě nějakého experimentu, nýbrž až ve chvíli, kdy je nová teorie dostatečně vybudována a ověřena empiricky. Věda se totiž bez nějakého „paradigmatu“ neobejde a obhájci staré teorie se jejímu vyvrácení dovedou účinně bránit.[8]
..........................................................................
Že by zas ten "silnější pes" ?
**************************************************************************
Ne, snaživé papouškování
Komentář 43400
jen aby to nebyla náká vopičárna nebo dokonce kočkopes...
Máme doma jak kočku tak i psa (samozřejmě v černé anarchistické barvě)
a furt se ti dva škádlívaj, maj se asi rádi...
Komentář 43401
Komentář 43414
Komentář 43416
Komentář 43421
Komentář 43428
Komentář 43445
Komentář 43447
Komentář 43397
Pokud by tyhle (opravdu důležité) metodologické otázky někoho snad opravdu zajímaly, dávám sem odkaz na Hoppeho přednášku, kde to je názorně a velmi přístupnšě vysvětleno.
https://www.youtube.com/watch?v=aTXxvWa11Lg&t=402s
Komentář 43398
Komentář 43405
Komentář 43407
Komentář 43413
Komentář 43415
Komentář 43497
Pokud dám na stůl jedno jablko a potom tam dám ještě jedno jablko, mám na stole dvě jablka. To je a priori fakt, který nemůžete empiricky vyvrátit. Pokud empiricky zjistíte, že je na stole jen jedno jablko, musel to druhé někdo vzít. Není logicky možné, aby tam bylo jen jedno. A stejně funguje REŠ. Její tvrzení jsou a priori platná a nemůžete je empiricky vyvrátit, právě jako nemůžete vyvrátit sylogismus.
Komentář 43499
Komentář 43535
Komentář 43538
Komentář 43561
Komentář 43563
Komentář 43595
Komentář 43594
Viz článek:
https://www.bawerk.eu/clanky/texty-jinych-autoru/mises--rothbard-a-hoppe-----zaklady.html
Můžeme uvážit Rothbardovskou větev REŠ, která považuje axiom lidského jednání za empirický. Lidé dělají to, o čem si v danou chvíli myslí, že jim přinese největší užitek (zkráceně: lidé jednají). Toto tvrzení můžete zkusit falsifikovat empiricky. Teoreticky to jde. Například pokud by lidé byli zvířaty, jejichž chování (nikoliv jednání) je utvářeno pudy, axiom by neplatil. Můžete namítnout, že lidé mohou někdy také dělat věci, které nemohou ovlivnit (epileptický záchvat). Toto rakouská ekonomie považuje za "vnější okolnosti," kterým se naše jednání musí přizpůsobit právě tak jako faktu, že není zdravé být pobodán včelami.
Zbytek ekonomie odvodíme apriorně, ale už je to věda. Není-li?
Komentář 43597
Není to pravdivé a priori, stejně potřebuješ empirickou zkušenost, abys napasoval tu matematiku na realitu.
nelze připustit pozorování, které by s ním bylo ve sporu.
Proč? Proč nelze připustit pozorování, že tam prostě dvě nebudou?
Komentář 43598
Být ekonomem Rakouské školy znamená akceptovat, že porozumění ekonomickým záležitostem je nezávislé na zkušenosti a empirickém pozorování.
Pokud jsou nějaké zákonitosti nezávislé na realitě, pak se pochopitelně nemohou k realitě vyjadřovat.
Existují fakta, která musí být zjištěna použitím zákonů logiky a nejsou závislá na kupě dat a statistice a přežvýkání čísel většinou široce akceptovaných škol ekonomického myšlení.
Taková fakt se ale nemohou vyjadřovat k realitě, když byla získána nezávisle na realitě.
Žádné množství testování a historických analýz nemůže falsifikovat, že 1 + 1 = 2.
To je zcela nepochopení toho, co se falzifikuje! Takové testy opravdu nemohou falzifikovat, že 1 + 1 = 2. To ale ani nikdo nepožaduje. Co má smysl požadovat je právě falzifikovatelnost té vazby mezi určitou matematikou a realitou. Proč by mělo sčítání jablek fungovat jako sčítání nad nekonečným tělesem a ne nad konečným? Proč by se na něco měla používat eukleidovská geometrie a ne neeukleidovská? Na tohle bez empirické zkušenosti neodpovíte a má smysl tuhle empirickou zkušenost testovat.
Komentář 43600
Pokud jsou nějaké zákonitosti nezávislé na realitě, pak se pochopitelně nemohou k realitě vyjadřovat.
.........................................................................
Nikoliv na realitě, ale na zkušenosti a empirickém pozorování...
Komentář 43611
Komentář 43665
Takže:
1.Pokud svítí slunce, jsou vidět stíny.
2.Slunce svítí (neuvažujme, že je 17:08)
A proto:
3.Jsou vidět stíny
Mějme tvrzení:
4.Pokud platí tvrzení 1 a 2, platí i tvrzení 3.
Říká nám tvrzení 4 něco o realitě? Tvrzení 3 určitě ano. Tvrzení 1 a 2 taktéž, ta jsou navíc falsifikovatelná. Pokud však uznáme pravdivost tvrzení 1 a 2, je tvrzení 3 nefalsifikovatelné. A tvrzení 4 je nefalsifikovatelné za všech okolností.
Mimochodem, proč REŠ nemá žádný vztah k realitě a přesto Mises dokázal nefunkčnost socialismu a spolu s Hayekem objasnili příčiny hospodářských krizí?
Komentář 43666
Bez empirické zkušenosti ani nevíš, zda v realitě nějaké slunce a stíny jsou.
Mimochodem, proč REŠ nemá žádný vztah k realitě a přesto Mises dokázal nefunkčnost socialismu a spolu s Hayekem objasnili příčiny hospodářských krizí?
Protože to nedokázal pro realitu, ale pro svůj axiomatický systém, který je odtržený od reality. Pro realitu bychom mohli jeho tvrzení formulovat takto: Pokud v realitě platí jeho axiomy, pak socialismus nefunguje. Jenže platí v realitě ty axiomy? To by se muselo ověřit. A tím se dostáváme k té falzifikaci. Pokud tvrzení stojí na axiomu, jehož platnost pro realitu nelze falzifikovat, pak nám to tvrzení o realitě vlastně nic neříká, protože neumíme nahlédnout, zda je předpoklad (platnost axiomu) splněn.
Komentář 43706
No dobrá, ale ten důkaz se zjevně ukázal být pravdivým i pro reálný svět. Navíc, jak jsem psal výše, můžeme tedy ten základní axiom považovat za empirický? Rothbard, jak bylo uvedeno v článku, to právě takto bral.
Bez empirické zkušenosti ani nevíš, zda v realitě nějaké slunce a stíny jsou.
Ale tvrzení 4 je pravdivé bez ohledu na existenci stínů. Můžou existovat tvrzení, která budou pravdivá, ať bude realita jakákoliv.
Komentář 43714
Co tím chceš říct? Že pozorování nejsou v rozporu s dokazovaným tvrzením? No vtip je v tom, že ta formulace je taková, že i kdybychom pozorovali fungující socialismus, tak by to to tvrzení nevyvracelo. Proto je to pseudověda.
[i]Rothbard, jak bylo uvedeno v článku, to právě takto bral.
Komentář 43715
Tuhle větev neznám, pokud jde jeho axiomy falzifikovat, pak je to ok.
Ale tvrzení 4 je pravdivé bez ohledu na existenci stínů. Můžou existovat tvrzení, která budou pravdivá, ať bude realita jakákoliv.
Ano, ale taková tvrzení se nedotýkají ničeho reálně existujícího (pouze nějakých myšlenkových konstruktů), takže tvrzení je pravdivé v každé realitě, ale nepopisuje nic reálného.
Komentář 43878
A k empirické obhajobě axiomu jednání:
Lidé dělají to, o čem si v danou chvíli myslí, že jim přinese největší užitek (zkráceně: lidé jednají). Toto tvrzení můžete zkusit falsifikovat empiricky. Teoreticky to jde. Například pokud by lidé byli zvířaty, jejichž chování (nikoliv jednání) je utvářeno pudy, axiom by neplatil. Můžete namítnout, že lidé mohou někdy také dělat věci, které nemohou ovlivnit (epileptický záchvat). Toto rakouská ekonomie považuje za "vnější okolnosti," kterým se naše jednání musí přizpůsobit právě tak jako faktu, že není zdravé být pobodán včelami.
Zbytek ekonomie odvodíme apriorně (díky čemuž můžeme izolovat různé věci, které se v realitě vyskytují společně), ale už je to věda. Není-li?
Komentář 43879
Komentář 43961
Komentář 43984
Komentář 43881
O tom, jak moc odpovídají realitě, by se dalo polemizovat.
Toto tvrzení můžete zkusit falsifikovat empiricky.
A jak? Navrhni experiment, který by to tvrzení/axiom mohl vyvrátit. Co bychom museli pozorovat, aby to dokládalo, že to tvrzení neplatí? A nestačí říct, že bychom museli například pozorovat, že lidé jednají podle pudů. Protože jak chceš rozlišit, že je to chování podle pudů a není to maximalizace neznáme subjektivní funkce užitku?
Komentář 43963
Komentář 43977
Komentář 43500
To nikdo nerozporuje! Jenže právě proto, že ji nelze empiricky vyvrátit, tak o realitě vůbec nic neříká! A neříká nám o realitě nic právě proto, že ta teorie je vždy platná, bez ohledu na to, jak realita vypadá. Kdybychom uvažovali nějakou naprosto jinou realitu, ve které věci fungují naprosto jinak, tak ta teorie bude přesto pořád platná!
Komentář 43417
Komentář 43536
Komentář 43540
Komentář 43542
Komentář 43545
Komentář 43562
Komentář 43564
Komentář 43568
já zrovna na nějaký ty výsledky vědy moc nevěřím,
jen si vzpomente na ten špenát jak měl být plnej železa
a místo toho tam byla leda ta kyselina sírová...
Ale páč tomu všichni věřili,
tak to do nás kolektivně ve školce cpali horem dolem,
i když mnohým z toho bylo na blití...
Věřit ve vědu má také své meze,
vždyt vědci jsou také omylní lidé...
Komentář 43570
Komentář 43573
mně se dobře pochrupuje když někdo něco povídá,
a hele co na mě vyskočilo :
https://www.youtube.com/watch?v=cLmAJ1o59PE
Bylo to docela zajímavý, takže sem u toho jako obvykle neusnul
Komentář 43571
Komentář 43543
kdy své nevědomé obsahy vědomí přesouváte na objekt,
v tomto případě na matematiku jenž se pro vás stává takto autoritou,
a takovýto pozitivní přenos pak bývá charakterizován pocity respektu a obdivu...
Česky ba i slovensky řečeno,
chováte se jako idiot...
Komentář 43544
https://www.youtube.com/watch?v=ZOvtRVF3mxE
Komentář 43418
Komentář 43419
Komentář 43422
nechcete mně dělat vůdce
nebo aspon průvodce po galaxii ???
občas totiž propadám panice...
Komentář 43436
nechcete mně dělat vůdce
nebo aspon průvodce po galaxii ???
občas totiž propadám panice...
..............................
Lepší propadat panice, než panictví
Komentář 43439
(Benito M.)
Komentář 43441
Komentář 43423
The Ultimate Foundation of Economic Science (Ludwig von Mises, Indianopolis: Liberty Fund 2006)
ᴥ s. 58 - technologičtí inženýři vždy zůstávají v oblasti, která se omezeným vlastnostem člověka jeví jako čistá náhoda a označuje život jako hru. Člověk a jeho práce je vždy vystavena dopadům nečekaných a nekontrolovaných událostí,
ᴥ s. 56 - Dnes nikdo již nepopírá, že kvůli naší neschopnosti není měření smyslů nikdy perfektní a přesné v plném slova smyslu těchto termínů. Je jen více anebo méně přibližné,
ᴥ s. 52 - Nikdo není v pozici předpovídat se stejnou jistotou, s kterou přírodní vědy dělají předpovědi, jak on sám a jiní lidé budou jednat v budoucnosti. Není zde žádná metoda, která by dovolila nám se dozvědět o lidské osobnosti vše, co by bylo nutné pro dělání takovýchto předpovědí s jistým stupněm technologické přenosti v předpovědích.
ᴥ s. 38 - každá zkušenost na poli lidského jednání je specificky historickou zkušeností, tj. zkušenost je komplexní fenomén, který nemůže být nikdy falsifikováno jakýmkoliv teorémem laboratorním způsobem podobným zjištěním přírodních věd,
ᴥ s. 33 - kritika aplikace přírodních věd na chování člověka: Stejné vnější události vytváří v rozdílných lidech a ve stejných lidech v různý čas různé reakce. Přírodní vědy jsou bezmocné v tváří tvář s touto "neregulerností". Jejich metody si mohou poradit jen s událostmi, které jsou ovládány pravidelným vzorem. Kromě toho, nemají žádný prostor pro koncepty úmyslů, hodnocení a cílů,
- Selhání pokusů aplikovat metody a epistemologické principy přírodních věd na problémy lidského jednání jsou dány tím faktem, že tyto vědy nemají žádný nástroj, aby si poradily s hodnocením. Ve sféře fenoménu, který studují není žádný prostor pro jakékoliv účelové jednání... Soud o hodnotě nemůže být pozorován pomocí experimentu a nemůže být popsán protokolovaným jazykem fyziky,
To už ten váš vůdce je možná lepší:) Ten si aspoň na nic nehraje.
Komentář 43424
Komentář 43425
A navýc Vostál je kretén!
Komentář 43431
Komentář 43433
Komentář 43432
Komentář 43427
Komentář 43430
Komentář 43435
Nic z toho, co jsi citoval, nevyvrací nic z toho, co tvrdí Popper.
Komentář 43438
Popper nic netvrdí, protože k tomu nemá co říci. Tvrdí v podstatě ve svém důsledku jen to, že žádná věda v tomto případ není možná. To je celé, protože úspěšnou falzifikací kvůli komplexnosti ekonomiky a trvalým komplexním změnám v ekonomice nakonec zjevně nemůže projít z delšího časového období žádná ekonomická teorie. Naštěstí toto už si uvědomuje i řada nerakouských ekonomů a snaží se opět formulovat logicky deduktivní ekonomické teorie.
Komentář 43442
Pleteš pojmy, nikdo nechce, aby falzifikace byla úspěšná. To si u své teorie nikdo nepřeje! Důležité je, aby teorie byla falzifikovatelná, tedy aby tu byla teoretická možnost falzifikace. Pokud tu taková možnost není, pak ta teorie nemá o reálném světě co říct.
Naštěstí toto už si uvědomuje i řada nerakouských ekonomů a snaží se opět formulovat logicky deduktivní ekonomické teorie.
Jenže pokud tyto systémy staví na axiomech, jejichž platnost není možné ani teoreticky empiricky vyvrátit, pak taková deduktivní teorie o reálném světě nic neříká, protože s reálným světem nemá žádnou vazbu, jejíž existenci by bylo možné testovat.
Komentář 43444
Komentář 43446
Komentář 43448
Komentář 43449
Komentář 43450
Myslíš s těmi, co tu píše ten podvodník? Pokud ano, tak to nepiš mně ale jemu!
Komentář 43451
Komentář 43456
Komentář 43457
Komentář 43458
Komentář 43460
http://www.fototuristika.cz/tips/detail/709
Komentář 43429
Komentář 43434
Měl by sis o tom něco nastudovat. Účelem falzifikace není falzifikovat to, co se děje. Účelem je mít možnost falzifikovat teorii o tom, co se děje. Pokud neexistuje teoretická možnost pozorovat něco, co by bylo v rozporu s teorií, pak to znamená, že nám ta teorie o světě vlastně nic neříká. A proto jde v takovém případě o pseudovědu.
Komentář 43501
Například podle Newtonovy teorie gravitace (NTG) neexistuje teoretická možnost pozorovat, jak se tělesa volně pohybující se v gravitačním poli Země pohybují zrychleně směrem od středu Země, tedy v rozporu s teorií, tedy to znamená, že nám (NTG) o světě nic neříká. A proto jde o pseudovědu. Q.E.D.
Sorry, jen jsem zkusil přeříkat Vaše obecné na konkrétní. Sice jsem si domyslel, co jste chtěl sdělit ale evidentně to nelze formulovat takto. Vlastně jste to formuloval jako tautologii. A vložil tam závěr, který z ničeho v tvrzeném nevyplývá (o tom nevypovídání o světě). Protože o tom pohybu tělesa evidentně NTG něco vypovídá. Jinak mám na Vás další protipříklady a jsem zvědav, jak si s nimi poradíte. Ale počkám si, až to úspěšně přeformulujete. Do té doby by debata nedávala smysl, bylo by to jako kdybyste se pokoušel debatovat s dítětem, které slyšelo něco něco složitého, má z toho radost a jde a přeříká to dále se svou legrační dětskou logikou, kdy něco podstatného vynechá. I když si u toho dítěte domyslíte tu původní myšlenku.
Komentář 43502
Komentář 43537
Komentář 43539
Komentář 43541
Komentář 43546
Komentář 43547
.....................................................................
Tak si běžte koupit boty,
hned si to votestujete, že si koupíte ty který chcete a ne ty který nechcete,
no a ty který vy nechcete si zase koupí nejspíš někdo jinej...
Komentář 43560
Komentář 43569
Komentář 43548
Komentář 43549
měl by se snad z toho někdo posrat ?
Že maj vědci nákej zasranej mindrák a maj silnou potřebu se vodlišit vod pseudovědy, tak at to dělaj, já bych si spíše jako kokot připadal právě jako ten vědec...
Ježíšmarja, měl bych si falzifikovat i utírání prdele, nebo to zvládnu i bez vědeckýho bádání nebo snad bez tý falzifikace si natřu to hovno až na hlavu ?
Komentář 43550
Komentář 43551
Nemůžeš, protože NTG neříká, že těleso se pohybuje tak, jak se pohybuje, z důvodů nějakých neznámých a nepoznatelných sil.
Komentář 43526
jsou NEPOUČITELNÍ,
a chovaj se ouplně stejně jako komunisti s tím svým vědeckým marxismem,
kterej je přivedl postupně do sraček, přesto stále věřili...
Člověk samozřejmě může mít nějakou tu teorii,
ale když vo tom víme naprostý hovno prakticky,
není to vyzkoušený,
tak ta teorie je prostě jen víra
stejně jako ten posranej vědeckej komunismus kterej se postupně ukázal na hovno...
A věřilo tomu nepochybně docela spousta lidí....
Komentář 43527
Komentář 43529
Komentář 43530
jenže anarchismus nefunguje na nějakých duchovních směrech (což jsou vytrženiny z celku podobně jako ten komunismus)
ale na lidské přirozenosti, tedy na pocitech "já" a "moje"
tedy na individualismu (indi. karmě) s co největším uvolněním od kolektivismu (kolek. karma) proto podobně jako v duchovnu se člověk odděluje od působení kolektivu odchodem někde do jeskyně, ašrámu,
tak anarchismus požaduje zrušení státu...
Duchovním základem anarchismu je tedy individualismus a rozvíjení individuální karmy (talentu), tedy svoboda učení...
To je celé duchovní učení anarchismu, tedy žádný teorie, ale praxe individualismu a rozvíjení individualismu, tedy rozvíjení vůle s poznáním jak ta vůle funguje...
Jákékoliv jiné názory (jak a co by měl člověk dělat) které individualita přebírá (vod posranejch autorit) sou ku velkému HOVNU
Komentář 43531
navíc individuální "já" a "moje" je s touto částečností hodně ohrožované, proto nějaké trvalé uvolnění, které by vedlo k přirozenosti, je nesmysl
naopak s tím "moje" tu musí být napětí jak kšandy, aby se to uchránilo, uhlídalo, což je na hovno
Komentář 43532
takže si seber svý převzatý hovna a mazej do prdele...