Homomanželství vs. řidičáky ženám v Saúdské Arábii – Stoky Svobodného přístavu (Urza.cz); (S)toky myšlenek Svobodného přístavu (Urza.cz)

DĚTI (to je zásadní etická otázka, týká se to DĚTÍ A JEJICH PRÁV)

1. UMĚLÁ REPRODUKCE – varianta ŽENY
„Muž, který udělil k umělému oplodnění souhlas, je sice rodičem z právního hlediska se všemi z toho plynoucími právy a povinnostmi, ale nemusí být rodičem z hlediska sociálního. Naopak partnerka biologické matky, která dítě fakticky vychovává, má vůči němu sice povinnosti péče a podílu na výchově, ale žádná práva, která by mohla vykonávat v každodenním životě rodiny v prospěch dítěte. Opět je pak v zájmu dítěte právní a sociální realitu co nejvíce sblížit.“
...“Proto bude umožněno umělé oplodnění i ženám, které žijí v páru s ženou, aby tak bylo podpořeno jejich rodičovství a jejich dětem byly zajištěny vhodné podmínky ke stabilnímu rozvoji. Partnerka matky, která k oplodnění dá souhlas, se také automaticky stane právním rodičem narozeného dítěte podobně jako mužský partner matky.“

2. UMĚLÁ REPRODUKCE – varianta MUŽI (SUROGÁTNÍ MATEŘSTVÍ)
„Vzhledem k současné právní situaci v ČR usilují stejnopohlavní páry i o uznání svého rodičovství vzniklého v zahraničí zcela v souladu s tamním právem. Pro samotné uznání rodičovství platí obecná pravidla včetně souladu s veřejným pořádkem. Avšak pouze u osvojení je stanovena ještě dodatečná podmínka toho, že osvojení ze zahraničí může být uznáno pouze, pokud je přípustné i podle českého práva. Takové omezení přitom může být v rozporu s nejlepším zájmem dítěte, v jehož zájmu je vždy rodiče mít, než je nemít. I zde by problém vyřešilo přijetí manželství pro páry stejného pohlaví, které by jim umožnilo společné osvojení v ČR, Ale z hlediska práv dítěte je opět nutné tento problém řešit případně samostatně.“
Surogátní mateřství z pohledu práva apod.: https://www.aperio.cz/cz/clanky/nahradni-tzv-surogatni-materstvi

3. UMĚLÁ REPRODUKCE – OSVĚTA a DŮRAZ NA RESPEKT
„Česká společnost je poměrně tolerantní k LGBTI+ lidem včetně LGBTI+ rodičovství. V této souvislosti je však možná více než kde jinde třeba rozlišovat mezi tolerancí a respektem. Je vhodné tuto toleranci nadále zvyšovat a posilovat respekt poskytováním informací o rodičovství stejnopohlavních párů a o tom, že sexuální orientace či genderová identita nemá vliv na kvalitu rodičovství.“

4. OSVOJENÍ CIZÍHO DÍTĚTE
„Důležitý je též rovný přístup orgánů sociálně právní ochrany dětí v procesu zprostředkování náhradní rodinné péče vůči LGBTI+ žadatelů i LGBTI+ dětem.“

***
https://www.vlada.cz/assets/ppov/rlp/vybory/sexualni-mensiny/ze-zasedani-vyboru/Strategie_-Bariery-LGBTI-zivota-v-CR_2021-2026_MPR_1.pdf

DUHOVÁ VÝCHOVA NA ŠKOLÁCH:
Tato výchova už zdarma ve školách a školkách probíhá, namátkou pár bodíků.
http://proud.cz/vzdelavani.html

— Studující vyjadřuje otevřeně homofobní postoje a argumentuje tím, že může mít takový názor, protože je svoboda slova.
(Zmíníme, co svoboda znamená pro nás... V případě pokračujících nenávistných projevů informujeme studující o Antidiskriminačním zákoně a o trestném činu Podněcování k nenávisti vůči skupině osob nebo k omezování jejich práv a svobod.)

— Studující akceptuje existenci LGBT+ lidí, ale nepřiznává jim stejná práva jako heterosexuálním a cisgender lidem
(Může se stát, že se studujícími narazíme na témata jako je například adopce dětí stejnopohlavními páry. Je vhodné vědět například to, že neexistují vědecké argumenty, které by potvrzovaly, že děti vychovávané v duhových (homoparentálních) rodinách by měly jakkoli narušenou osobnost nebo u nich byl vyšší výskyt homosexuality. K této otázce doporučujeme zhlédnout dokumentární videa o rodinách gayů, leseb apod. ...

— Studující tvrdí, že náboženství (např. křesťanství) homosexualitu zakazuje
(Studující upozorníme na to, že výklady Svatých písem (textů) se značně liší. Nejednotnost v tomto ohledu dokazuje existence různých křesťanských církví a náboženských skupin, ve kterých jsou zcela legitimní svazky LGBT+ lidí (například homosexuální páry jsou oddávány v kostele). Pro zajímavost můžeme zmínit, že některá prohlášení v Bibli jsou již skutečně překonaná, jako například tato pravidla: „Nenos roucho z dvojího druhu tkaniny; Nezastřihujte si vlasy na skráních a nezkracuj si vousy na bradě.“)

Pokud je někdo pro homomanželství, měl by být současně i pro manželství pro skupinu osob. Nevidím žádný důvod, proč by se manželství mělo týkat jen 2 lidí. Když už se ten zákon o manželství má měnit, ať se změní pořádně. Pokud manželství bereme jako registraci rodiny u státu, tak pokud pro někoho rodina znamená 4 mámy a 2 tátové, proč by těchto 6 lidí nemohlo být ve společném manželství?

A když už to teda potřebujete takhle řešit. Co kdybyste přestali skrze stát mrvit jazyk, ve kterém je "manželství" docela ustálený pojem pro svazek muže a ženy? Co třeba "registrovaná rodina" nebo něco podobného?

Jinak pěkně potvrzujete, že tu opravdu existuje nakloněná rovina, kterou konzervativneji založení lidé opravdu nechtějí.

O tom jsem psal zde: https://stoky.urza.cz/texty/spor-o-pojem-manzelstvi-1930

Dozajista používáte i nyní popelnici pouze na popel, sirky, které nejsou ze síry, jsou pro vás zásadně zápalkami a zařízení ke kontrole relativního pohybu kurzoru na obrazovce odmítáte říkat myš – neb nepiští a nepreferuje sýr.
Jazyk se vyvíjí a usnadňuje komunikaci. Že je dnes nějaký pojem vnímán určitým způsobem neznamená, že se v budoucnosti významově neposune, aby obsáhl i nové situace, se kterými v době jeho vzniku počítáno nebylo. A ke kterým se zkrátka hodí.

Tak vidím rozdíl mezi přirozeným vývojem pojmů a tím že nějaký pojem zavedu zákonem a navážu na něj další práva a povinnosti jež bude stát nutit ostatní respektovat.

Já vnímám jako manželství svazek lidí, kteří v tom svazku chtějí být. Některé mé kamarádky o své partnerce mluví jako o manželce, pár mých kamarádů používá obdobný pojem pro svého přítele. Vyjasňuje to pojmy – myslí to vážně, jsou spolu a vnímají se jako životní partneři.

V tomto ohledu mi vadí spíš pojem daně, protože já opravdu nic nedávám. Berou mi – ergo jsou to berně. Manželství skupin libovolných mixů pohlaví mne opravdu nijak nevzrušuje.

Však si vnímejte a říkejte co chcete jak chcete. Ale nenuťte k tomu ostatní skrze stát.

Proto chci omezit stát, aby ostatním nic nenutil a ty, kteří něco chtějí (a nezasahují do jiných vlastnických práv) nijak neomezoval. Cajk?

Klidně. Čím více takovýchto variant tu bude, tím bude zřejmější, jak je absurdní, aby stát řešil rodinné (a s tím související majetko-právní) vztahy.

To myslíte vážně? A děti v takových svazcích?

Naprosto vážně. Do výchovy dětí nechci nikomu zasahovat. Ono reálně se nebude lišit až tak reálné uspořádání (Co komu brání, aby dnes vychovával děti v polyamorní domácnosti o deseti dospělých?), jako spíše různé byrokratické překážky.

Můžu se zeptat jestli máte děti? Případně kolik je Vám let? Samozřejmě mi nemusíte odpovídat...
Tipovala bych, že jste ještě mladý a děti zatím nemáte...
"Co komu brání, aby dnes vychovával děti v polyamorní domácnosti o deseti dospělých?" Nic, jen to není nic, co by měl stát podporovat a privilegovat.

Jsem. Ať si svéprávný člověk svobodně pojme k sobě svazkem dalšího svobodně souhlasícího svéprávného jedince či skupinu jedinců, kteří v tomto vstupu do společného svazku nalezli bezvýhradnou shodu.

Třeba se vezmou 2 dospělé sestry nebo 2 bratři... U stejnopohlavních tyto věci není na místě řešit, plod to nijak neohrozí. Souhlasíte s manželstvím pro manželství dvou bratrů a dvou sester? Mají se rádi/rády a platí daně.

Kdysi se blízcí příbuzní brali, aby udržovali „modrou krev“. Degenerovali pod zaštítěním státu zcela oficiálně.

Homosvazek dvou sester či bratrů, neb jim tato degenerace nehrozí, mne nijak neuráží. Ve svobodné společnosti by heterosvazek blízkých příbuzných asi měl problém s pojištěním potomka i před jeho narozením, protože by se daly očekávat pravděpodobnější komplikace. Ale to je jiná písnička.

Čili má odpověď na vaši otázku zní – co je mi po tom, abych do jejich vztahu a svazku strkal čumák, když se mne nijak netýká.

V ankapu se vás to netýká. Ale žijeme v poměrně rozbujelém státě. Tady se Vás to teda sakra týká!

Nevím, jak by mne omezoval homosvazek dvou sester nebo bratrů. To, že bych do něčeho takového sám nešel neznamená, že mám právo to soudit. Já nemám ani tetování, dredy, piercing či řidičák…

Že by po sobě mohli dědit? Zkusit adoptovat dítě? Mít společné danění? Fakt mne nenapadá nic, než že bych si řekl, že to není zrovna obvyklé. Ale kdo si s kým a kolika slíbí úctu, respekt a lásku před několika svědky, z toho strach opravdu nemám.

Ne, jde zejména o vyrábění dětí podle rozmaru. Děti nejsou "bačkory", ale lidské bytosti. Lidské bytosti = nositelé práv. Nechci "manželství pro všechny" respektovat a stát by mne přinutil.

„vyrábění dětí podle rozmaru“ – před chvíli jste tvrdil, že dvě sestra a dva bratři reprodukčně aktivní nebudou. Jak to s tím souvisí?
Děti nejsou "bačkory", ale lidské bytosti. – souhlas
Lidské bytosti = nositelé práv. – souhlas
Nechci "manželství pro všechny" respektovat a stát by mne přinutil. – jak to s tím předchozím souvisí? Toto je argument proti státu, protože ten vás donutí respektovat rozhodně více věcí. Třeba nyní musíte akceptovat, že si nemůžete vzít milovanou osobu jen proto, že je stejného pohlaví. Nemáte stejná práva, která mají před státem ostatní. Přitom sám tvrdíte, že lidské bytosti = nositelé práv.

"před chvíli jste tvrdil, že dvě sestra a dva bratři reprodukčně aktivní nebudou. Jak to s tím souvisí?"
Dvě milující se bytosti touží zpravidla po dítěti - proto vznikl institut manželství.
No a dnes jdou děti vyrobit. Dítě automaticky nikdy nepozná jednoho ze svých biologických rodičů... Nebude znát žádné příbuzné z té strany.
Lidské bytosti = nositelé práv. – souhlas, takže tu máme ETICKÝ PROBLÉM, který je nutný komunikovat

Ne, institut manželství vznikl pro ochránění majetku, dědická řízení, upevňování svazků mezi rody a zabezpečení ženy a potomků. Láska se do toho propašovala v romantismu, kdy si člověk mohl dovolit uvažovat o svazku s osobou milovanou a neakceptovat realitou racionální sňatek z rozumu.

Netuším, v čem je problém, že dítě nepozná biologického rodiče. Pokud se rodič/žena dítěte vzdá, mohu pochybovat o jejích hodnotách (nebudou slučitelné s mými), ale kdo jsem, abych ji nutil se o dítě starat, případně jej předat do ústavu místo lidem, kteří o dítě usilují, snaží se o něj a jsou ochotni za to i zaplatit. Mimochodem se to děje již dnes i s heterosexuálními páry. Takže žádná novinka.

„takže tu máme ETICKÝ PROBLÉM, který je nutný komunikovat“ – říká se, že jistá je jen matka. S možností implantace oplodněného vajíčka se i tato jistota začíná rozplývat.

Osobně mi jako problém připadají plné dětské domovy, než prázdné lidské domovy a děti, které mají adoptivní rodiče rozličných pohlaví a počtů.

"Osobně mi jako problém připadají plné dětské domovy, než prázdné lidské domovy a děti, které mají adoptivní rodiče rozličných pohlaví a počtů."

Dětské domovy se starají převážně o děti, které mají své biologické rodiče, kteří jsou momentálně v nějaké špatné životní situaci = tyto děti nejsou právně volné. Jinak je žadatelů o zdravé a právně volné dítě hodně...
Osobně mi přijde větší etický problém, pokud se 2 kámošky domluví, že se vezmou a každá se nechá oplodnit. Pak se "rozvedou" - a každá si vezme to své dítě a jdou si žít po svém... Dítě není věc, dítě je člověk. Dítě nemá 2 biologické maminky nebo 2 tatínky... Bavme se o právech dítěte a o tom, zda je to pro nás eticky v pořádku. Stát by neměl vynucovat respekt této parodie na manželství...

„sobně mi přijde větší etický problém, pokud se 2 kámošky domluví, že se vezmou a každá se nechá oplodnit. Pak se "rozvedou" - a každá si vezme to své dítě a jdou si žít po svém...“ – jak se tento scénář liší od rozvedeného heterosexuálního svazku (krom toho, že tam nejsou tahanice o děti, protože každá má to svoje)?

Souhlasím, že dítě není věc. Stát by dle mého názoru neměl nic, a pak by nehrozilo ani to, že by vám někdo nutil něco, co je ve vašem vnímání světa parodií. Já zas vnímám jako parodii to co předvádí stát v mnoha odvětvích (vzdělávání, zdravotnictví, drogová politika, bezpečnost…)

Jak se díváte na babyboxy, kam dítě odložené matkou nemá žádné vazby na biologické rodiče? Jaká práva dítěte máte na mysli? Také bych byl rád, když by dítě bylo zdravé, chodilo, mluvilo,, vidělo, slyšelo bylo chytré, mělo oba biologické rodiče, vyrůstalo v milující rodině, dostalo se mu vzdělání, zdravotní péče a umíralo jako alespoň 80letý jedinec unavený životem. A pak vám zemře v 15 dcera sestřenice na leukémii. Co myslíte těmi právy dítěte? Kdo je má garantovat, vyžadovat, chránit a za jaké zdroje?

Jednoduše: Dítě má otce i matku. I když jsou rozvedení, tak může udržovat kontakt - příp. zná nějaké info o svém biologickém otci. Hraje tam roli "příroda"...

Přesně tak, nejdřív ankap, tak tyto experimenty... protože jinak si stát bude vynucovat respekt násilím...

Babyboxy děti zachraňují. Doufám, že chápete jisté odlišnosti...

Jak souvisí leukémie s manželstvím pro všechny????

Tvl, kolik ti je, a mas deti a jses rozvedena?
Okolo sebe vidim MNOHO matek s detma, kde jejich biologicky otec nejen, ze na deti sere, ale jeste k tomu se o ne nezajima, jsou mu uplne u prdele, neposila na ne alimenty, nepracuje, takze exekutor mu nema co sebrat a deti ho pravda znaji, no vedi, ze je to nejvetsi curak pod sluncem a az chcipne, pujdou mu pochcat hrob (a to co jsem napsal, myslim DOSLOVA vazne)
Prej priroda
Tvl
Ty to cele mas HODNE zromantizovane.
No,a muj priklad jsem tu rikal, ja bych byval dal COKOLIV za to, aby me vychovavali klidne 2 homosexualove, klidne 5 homosexualu dohromady, uplne jakkoliv, pokud by me nemlatili a meli by me alespon trosku radi.

Děti nejsou věci, to bychom měli mít na paměti! O tom by se měla vést diskuze. Zde pár takových lidí, kteří vyrůstali v rodině se stejnopohlavními rodiči:
https://www.youtube.com/watch?v=VGXGGAby-RU

Ctes vubec nekdy, co pisu? Prijde mi, ze VUBEC. Proste si meles svoje, a na nejake cizi argumenty ci namitky sere pes.
Ja jsem ti oponoval proti nejakemu tvemu argumentu, a ty mi misto toho napises, ze ale nejaci jini lide v nejakem jinem pripade meli nejake jine problemy!!! Ale me je to uplne jedno, v tomto pripade je to ZCELA IRELEVANTNI.

Máte zkušenost s homosexuálními rodiči??? Co když jste byl jako dítě opravdu tak hrozný, že by Vás mydlili od rána do večera i oni... to už se nedozvíme. Nicméně na tom nemůžete stavět žádnou argumentaci...

To je predpokladam vtip, ze jo?
jinak se to dozvedet muzeme, uz jsem tu psal spoustu veci, ale dobre, asi jsi je necetla.
Prijde ti, ze je mozne byt tak hrozny, aby ho rodice privazali k posteli a mlatili ho tak dlouho, az se pocura, pokali a uz ma tak vychraptely hlas, ze uz nevyda v podstate ani hlasku?
OPRAVDU????????????????
FAKT????????????????????
Nehlede na to, ZADNE dite neni "tak hrozne", aby ho "mydlili od rana do vecera". Pokud si tohle myslis....tak se nemame o cem bavit.
Btw, ja osobne jsem byl mlacenej napriklad za to, kdyz jsem domu ze skoly prinesl dvojku (to jen tak pro zasmati)
Jinak nemuzu mit zkusenosti s homosexualnima rodicema, kdyz jsem bohuzel vyrustal u tech svych.
Ale mam zkusenosti s homosexualnima parama okolo sebe a prijde mi, ze se ti lide v nicem nelisi od heterosexualnich paru. Nekteri spolu vydrzi dlouho, nekteri se rozchazi, nekteri jsou si verni, nekteri ne...Jako vsichni ostatni.
Znam homosexualni pary, kde jsou oba tak skveli a uzasni lide, ze bych jim klidne sveril svoje vlastni deti, kdybych si musel vybrat, ze je nekomu sverit musim.

To je na odebrání dítěte. Takhle běžný vztah s dítětem opravdu nevypadá. Nicméně z toho nemůžete vyvozovat obecné závěry.

Muzu, protoze - i kdyz ne TAKHLE hrozne - je dodnes vychovavana spousta deti. Rodice jsou rozvedeni, serou na deti, otec je nekde v prdeli, v lepsim pripade zavrenej. Matka kouri, chlasta, male deti v postylce s prochcanou madraci...Znam osobne, par takovych, jen ve svem okoli. Byly doby, kdy jsem se jim trebas snazil pomoct (tem detem). Trebas jsem jim dal nejake susenky...pak jsem se dozvedel, ze jak jsem odesel, ona jim je vzala a snedla sama (matka).
To by bylo nutno odebrat SPOUSTA deti a spousta decaku postavit. A vis co? Nejsem si vubec jisty, jestli by to bylo spravne.
Bohuzel zijeme v realite, kdy kdybych ty zensky dal pres drzku, tak zavrou me.
Takze ja opravdu neberu, ze kdyby nejaky homosexualni par mel dite, ze by to pro nej bylo nejake hrozne. Jiste, nikoliv zcela idealni. Ale mnohdy by se to tomu idealu blizilo, narozdil od MNOHA deti, ktere si udelali heterosexualni partneri.

Btw, ja ti napisu, ze znam mnoho pripadu, kdy dite zplozene heterosexualnim parem NEMAJI V REALU oba rodice, alebrz JEN JEDNOHO, a ty mi posles video, ve kterem se rika, ze deti MAJI MIT OBA RODICE.
WOW. To by jeden nerekl. Ovsem nepochazis z nejake alternativni reality, kde je vse slunickove a deti maji vzdycky matku a otce a okolo sebe slunicko, lasku a stesti? Pokud ano, tak to chapu.
Pokud zijes ale ve stejnem svete jako ja, tak ti rikam, pokud to nevis, ze deti okolo sebe casto maji jednoho rodice, pripadne nasili, alkohol, drogy, sracky, spinu, cigarety, a casto v kombinaci mnoha z tohoto.
Takze by bylo STRASNE FAJN, kdyby se vsechny deti meli uzasne. Ale nemaji, a mit nebudou, protoze zijeme v realnem svete.
A prijde mi pak uplne zcestne argumentovat tim, ze bla bla vzory, kdyz budou mit 2 maminky, tak nebudou mit musky vzor a nastane doom. Jo??? A kdyz maj u sebe jednu matku alkoholicku, co je denne mlati, tak nastane CO PRESNE DOPRDELE?????

Jednoduše, jsou svobodné matky, otec neznámý, sirotci, opuštěné děti – v tom také hraje roli „příroda“. Tyto děti rodiče nemají, nemají známé oba, nebo neznají ani jednoho.

Pokud chcete udržet vymahatelné právo dítěte na to znát své biologické rodiče, pak musíte zrušit babyboxy. Přitom babyboxy jsou užitečné a zachraňují životy.

Je lepší pro dítě být naživu a neznat své biologické rodiče, nebo skončit v popelnici/na prahu domu odloženo – a stejně neznat své biologické rodiče?

Jak souvisí leukémi s manželstvím pro všechny? Jednoduše. Bylo by skvělé, když by svět byl ideální. Když by děti měly šťastné dětství, radostnou dospělost a důstojné stáří. Bylo by fajn, když by si člověk mohl zvolit svou sexuální orientaci. Někteří lidé zkrátka mají smůlu a zemřou mladí, lékařské péči navzdory. Někteří lidé mají odlišnou orientaci a možná by byli raději „normální“, protože by měli méně problémů. Realita života je taková jaká je. Protože nedokážeme zajistit ideál, nemáme těm ostatním kurvit cestu ke štěstí, když nám je po jejich vztazích a svazcích úplné kulové.

Ano, i vztah se někdy vůbec nepovede a nebo se stane tragédie (rodiče nám zemřou). Ale takto by se tímto vědomím už děti "vyráběly".

To je blbost, pokud je matka natolik zoufalá, že své dítě odloží do babyboxu, tak mu tím zachraňuje život. Ona sama je z nějakého důvodu na tom tak zle, že se o něj nedokáže sama postarat.

Bylo by skvělé, když by svět byl ideální, leč není - to víme. To ovšem není argument pro "manželství pro všechny". Stále řešíme etickou otázku vzhledem k dětem, které by takto přicházely na svět ve velkém počtu... Odpovědět si na ni musí každý sám... Bylo by smutné, kdyby toto stát plošně lidem vnucoval a vyžadoval by respekt... to je hnus.

>> Třeba nyní musíte akceptovat, že si nemůžete vzít milovanou osobu jen proto, že je stejného pohlaví <<
Jde to, jen to stát neuzná, ale ani v tom nebrání.

Nebrání? to je dobrá zpráva, že mohu doporučit některým lidem ve svém okolí zajít na úřad, že jim v tom nebudou bránit, akorát jim to za jejich peníze odmítnou uznat. Dobrá mentální gymnastika! ;-)

Ale je to přesně o tom. Můžu i doporučit pár real volnotržních oddávajících, aby mohli ti lidi své manželství uzavřít s jeho asistencí. Bdw, kdyby manželství nemělo žádnou výhodu krom svého samého formálně státem přiklepnutého magického názvu, tak by jste o ně taky usiloval? Pokud ne, tak o jaké výhody ti konkrétně jde?

Jde mi o rovnoprávnost. Když už jsem nucen hrozbou násilí ten státní cirkus platit, chci, aby co nejméně ubližoval. Dříve byli převážně černí otroci a méněcenní. Pak byly přes prsty vnímány smíšené svazky – bílý-indiánka, bílý-černoška atd. U nás to bylo v jisté chvíli svazek žid-nežid. Pak byly pronásledovány sexuální aktivity homosexuálů jako zvrácené. Byli označováni za nemocné. Jeden příklad za všechny – co stát provedl Alanu Turingovi za to, že pomohl vyhrát válku. To, aby lidé (svéprávní, konsensuálně v libovolném množství a kombinací pohlaví) mohli svobodně uzavírat svazky (manželství) vnímám jen jako další krok v evoluci společnosti, která se přestane chovat jako stádo hovad strkajících rypák do věcí, po kterých jim nic není, nijak ne neohrožují, neomezují ani nepoškozují.

Takže odpověď na vaši otázku. Dokud mi stát proti mé vůli bude brát peníze, chci aby manželství bylo přístupné všem, kteří o něj mají zájem. I když by z toho neplynuly žádné jiné hmatatelné výhody. Protože jeden z aspektů je i to, že se daní lidé necítí občany druhé kategorie.

Lepší je pro mne scénář odluky od státu a ztráta monopolu státu (obecně, i v tomto případě). Pak ať si jako soukromá firma dobrovolně financovaná svými členy oddává třeba jen lidi s věkovým rozdílem do tří let. Bude mi to ukradené.

A díky za dotaz, který mne vedl k hlubšímu zamyšlení.

Máte k rovnoprávnosti takový etatistický přístup ale co už. Vzato takto, tak pěkná by byla, když už si platíme ten stát, i rovnoprávnost třeba s policajtama, všichni bychom mohli kohokoliv zastavit a chtít po konkoliv občanku atd. nebo by nás alespoň stát alespoň formálně všechny vedl v papírech jako policisty.

Etatistický? Sakra, kde jsem napsal něco tak agresivního? Já osobně bych byl pro zrušení státu a ať si pak kdo chce koho chce jak chce diskriminuje (pokud tím nepoškozuje vlastnická práva a již platné uzavřené smlouvy, které se jej týkají). Ať klidně nepodporuje, co se mu nelíbí (třeba stejnopohlavní manželství), propaguje a investuje do rozvoje toho, co je mu blízké (křesťanské svatby) a řeší si věci dle svých priorit.

Čili bych si raději ten stát neplatil a třeba policii si vybral takovou, která by se chovala v souladu s mými hodnotami (nezaklekávat bezdomovcům krk a nefackovat lidi za covidu za to, že nemají u rybníka daleko od ostatních lidí hadr na obličeji).

Etatistické mi to příjde protože kdyby vám aspoň šlo o ty hmotné výhody tak to chápu, ale přiznat, že i jen ten symbolický státní štempl >manželství< bez jakýchkoliv dalších výhod je to co také chcete, mi nepříjde moc anarcho přístup.

Já tam ale žádné hmotné výhody nechci. Nejde mi ani o státní štempl. Žiji ale v realitě a pokud si máme být rovni v právech, chci, abychom si byli rovni v právech. Ideální stav je společnost, která etatistického „papínka“ jménem stát nevyžaduje a nechce.

Láska mezi bratrem a sestrou je přeci také láskou, ne? Proč jim v tom bránit? Sezdat a zadotovat jim plození přídavkama a mateřskou!
____________________________________

A co polygamie? Láska se přeci neomezuje na 2, ne? A napadají mě další odchylky od standardu, které stále zůstávají diskriminované...
____________________________________

Ale pro mě za mě to všechno fakt povolit, nemám s tím problém.
____________________________________

Spíš nechápu ty různé demonstrace hrdosti na vrozenou vývojovou poruchu. Příště budou svou hrdost na svou vrozenou vadu demonstrovat kvadruplegici a lidi s downem. Narodil jsem se bez rukou a jsem na to HRDÝ.
Ti lidé si samozřejmě nezaslouží diskriminaci a odmítání, ale aby na to na druhou stranu byli hrdí? Divné.

____________________________________

Fascinuje mě, jak se nám třeba LibInst posouvá k "liberálnu" v tom americkém významu. Tak nějak zapomínají, že v AnCapu by se těmto menšinám velmi pravděpodobně dařilo hůře, než v současném hedonistickém demokratickém socialismu. Bylo by právo diskriminovat a ostrakizovat. V historii vždy, když stát byl slabý a nezasahoval lidem do života, tak si ti lidé/společnost vytvořili neformální instituce a pravidla, která byla k odchylným menšinám dost nesmlouvavá. Nejen homo, ale dokonce i rozvod či nevěra byla společností odmítána a trestána ostrakizací. V AnCapu byste si dost možná nedovolili ani tetování a dredy. Nikdo by vás za odchýlení od společenských norem sice nemohl zavřít, ale na druhou stranu by na vás pravděpodobně dopadla státem neomezovaná diskriminace a ostrakizace.

> Spíš nechápu ty různé demonstrace hrdosti

Já nechápu věcí. Ale i když mi některé věci mohou přijít divné, neznamená to, že je nemám tolerovat.

> Tak nějak zapomínají, že v AnCapu by se těmto menšinám velmi pravděpodobně dařilo hůře, než v současném hedonistickém demokratickém socialismu.

No nevím. Papírově diskriminovat nemůžete, ale s někým se nebavit nebo odmítnout mu pracovní vztah pod nějakou záminkou stále lze. Už proto, že to nelze dost dobře postihovat. Nicméně přesto se v mém okolí objevuje dostatek lidí, kteří se s tím netají. Před pár dekádami by to asi nebyl žádný med, ale to nebyl ani se státem. Třeba snad do 1990 byla věková hranice pro homo-sex vyšší než pro hetero-sex. Sociální vyloučení tu IMHO též bylo.

> V AnCapu byste si dost možná nedovolili ani tetování a dredy. Nikdo by vás za odchýlení od společenských norem sice nemohl zavřít, ale na druhou stranu by na vás pravděpodobně dopadla státem neomezovaná diskriminace a ostrakizace.

Společenská ostrakizace („fuj, ten má dredy!“) může reálně probíhat i dnes, to zákon těžko omezí. Ostrakizace v komerčních podnicích papírově probíhat nemůže, ale je finančně nevýhodná. Asi by se našly podniky, které by i tak ostrakizovaly (u zaměstnání to jde lépe, u restaurací hůře) podle různých znaků (barva pleti je většinou zjevnější než sexuální orientace). Nicméně radši půjdu někam, kde budu skutečně vítán, než někam, kde mě musí tak nějak přijmout jen na základě zákona.

TRESTY
„Za účelem dostatečné trestněprávní ochrany LGBTI+ lidí před nenávistnými útoky je nutné novelizovat stávající základní i kvalifikované skutkové podstaty a také přitěžující okolnosti v trestním zákoníku zahrnující nenávistné pohnutky o pohnutku nenávisti na základě sexuální orientace a genderové identity. Bylo by vhodné zahrnout tuto pohnutku i do skutkových podstat dalších trestných činů, kterým jsou LGBTI+ lidé často vystavováni (např. trestné činy proti důstojnosti v sexuální oblasti).“
A stát bude potřebovat proškolit mnoho specialistů na dané téma, protože tyto oběti „...jsou považovány za tzv. zvlášť zranitelné oběti. Proto mají právo být vyslýchány obzvláště citlivě vyškolenými odborníky ve vhodných prostorách a člověkem s pohlavím dle vlastní volby. V současnosti však v ČR neexistuje školení týkající se LGBTI+ obětí trestných činů. Je proto třeba jej vytvořit ve spolupráci s organizacemi pomáhajícími obětem z řad LGBTI+ lidí a následně vyškolit policisty/ky v citlivém jednání s LGBTI+ oběťmi, v řešení konfliktů a domácího násilí týkajících se LGBTI+ lidí a dalších souvisejících věcech.“

https://www.vlada.cz/assets/ppov/rlp/vybory/sexualni-mensiny/ze-zasedani-vyboru/Strategie_-Bariery-LGBTI-zivota-v-CR_2021-2026_MPR_1.pdf

Jaký má smysl psát o kultuře, kterou vůbec neznáte a nemáte ani její předpoklady?

Kde o princip. IIRC, kdysi jsem toto přirovnání použil v teoretické rovině (kdyby ženy nemohly mít řidičák). Časem jsem narazil na to, že v SA tak tomu ještě nedávno bylo, tak jsem tu použil reálný příklad.

Stejnou logikou bychom mohli zrušit i to tradiční manželství...? Ps. Myslím, že v SA silnice nebudou více využívány. Ženy budou pořád stejně jezdit autama, využívat dovážecí služby a kupovat dovezené zboží. Myslím, že se pouze změní poměr ze 100%M na třeba 10%Ž + 90%M...:) (zanedbávám petrolhead ženy které budou jezdit na srazy xd)

Klidně.

U silnic v SA jde spíše o princip, už dříve (bez znalosti situace v SA) jsem řidičáky IIRC použil jako hypotetický příklad.

Když už stát tak body 1 a 2 dejme tomu. Bod tři i vůči nestátním subjektům už by bylo imho dost daleko i od pragmatického ankap-etato-realismu. Natož už nezmíněné připojení dalších požadavků jako poviná osvěta ve školách o tom že ženy řídí stejně dobře jako muži aj.

Vlastně v téhle paralele můžou Saudky aspoň řídit na soukromých cestách, když si to tam dohodnou, a na většině státních taky, s průkazem registrované řidičky.

Pro mě to není až tak věc terminologická, chtějí tomu říkat manželství, budou tomu říkat manželství, zákon se nakonec přizpůsobí realitě. Je to ale především přiznání mindráku. Nemohou se dohodnout na nějakém dostatečně reprezentativním vlastním označení popisující příslušný vztah. Pořád je jakousi archetypální metou slovo manželství. Jako by bylo nutné srazit výlučnost manželského svazku místo vytvoření obdobně výlučného svazku s důstojným originálním jménem. Druhá otázka je zdánlivě nesouvisející, a to, zda má v anarchokapitalismu rodič právo postoupit dítě někomu jinému. Nemám v tom jasný názor, nabízím debatu. Není postoupení, odmítnutí, zanechání dítěte porušením NAP. Nevzniká mezi dítětem a rodiči nepsaná smlouva?

Přitom třeba katolíci přišli s návrhem dostatečně archetypálního a svým způsobem i reprezentativního pojmenování - sodomie.

Předem se distancuji od jakéhokoli morálního posouzení sexuálních menšin, pokud jejich chování neporušuje NAP. Se slovem sodomie je to jako se slovem manželství. Označuje se s ním něco konkrétního a odlišného, než navrhujete vy. Slovem sodomie se označuje jakákoli nekoitální sexuální aktivita tedy jakákoli potenciálně nevedoucí k početí, vůbec se nemusí jednat o aktivitu homosexuální. Toto označení nemá žádnou spojitost s partnerstvím a takové použití je nejen chybné, ale zejména pejorativní. Stejně tak slovo manželství vzniklé spojením základů MAL (malčik) a ŽEN označuje pár muže a ženy. Vidíte, jak je nebezpečné posouvat významy slov.

S tým NAPom, odpoviem ti ironicky v tunajšom duchu - nevieme, ako to bude, ale ľudia by sa nejako dohodli, a určite by to bolo lepšie než v dnešnom štáte, ktorý potláča dobrovoľné dohody, a kto proti tomu niečo namieta, je zmrd a čurák!

Vskutku hodnotná odpověď, která posunula debatu konstruktivním směrem.

Tak ona tá odpoveď ani tak nebola k tvojmu príspevku, ale bola to taká malá udička. Žiaľ, rybka sa nechytila, aj keď neviem či nie skôr preto, že to nezaregistrovala.

Ale tak ešte k meritu veci - tá "zmluva" medzi rodičom a dieťaťom by musela byť (aspoň počas prvých pár rokov života dieťaťa) nie že nepísaná (to by ešte tak nevadilo), ale najmä konkludentná (keďže malé dieťa nevládne úsudkom natoľko, aby sa taká zmluva dala považovať za uzavretú dobrovoľne a s dostatočným pochopením, čo uzatvára). O konkludentnom uzatváraní zmlúv nehovorí NAP (aspoň ten urzovský) ani mäkké fň (odhliadnuc od toho, že sa venuje vlastníctvu fyzických objektov, a teda vzťahy medzi osobami sú riešené len podivnými okľukami cez sebavlastníctvo), teda by sa vymáhanie takýchto zmlúv muselo vykonávať na základe "zvykového práva" a nie NAPu.

Každopádne ja by som povedal, že rozdiel medzi takouto nejakou implicitnou zmluvou rodiča a dieťaťa a "spoločenskou zmluvou" (iniciálne štátu a dieťaťa) je z filozofického pohľadu minimálny. Dieťa sa rodí do nejakého prostredia, ktorému podlieha a či to prostredie má 3 osoby alebo 300 miliónov, to už je len kvantitatívny rozdiel.

Odst. 1) stále nerozumím, ale asi se mě to netýká - ok.
2) s Urzou v mnohém souhlasím a v mnohém ne, považuji se částečně za paleolibertariána, částečně za nijak nezařazeného individualistu. Jedna z kategorií, ve kterých se s Urzou neshodnu je sebevlastníctví resp. vlastnictví jiné lidské osoby. Takže urzovské pojetí nevnímám nutně jako závazné. Zároveň nechci něco autoritativně tvrdit, tak jsem vyzval k diskusi.
3) dítě ideálně vzniká přirozeně aktem proběhlým na základě vzájemně žádoucího dobrovolného chování, které se značnou mírou pravděpodobnosti vede k početí. Vztah zúčastněných lze nazvat v jistém slova smyslu smluvním. Protože následkem toho vzniká nový fyzický subjekt/objekt, lze předpokládat jistou míru odpovědnosti původců tohoto subjektu/objektu (př. když postavím dům a ten někomu spadne na hlavu, také nesu odpovědnost). Dítě je v počáteční fázi života především objektem - na dění se volně neúčastní, je s ním zacházeno, přesto nelze pominout, že je zároveň subjektem - je sebevlastněno a jakékoli zasahování do (sebe)vlastnických práv nutně musí být smluvně ošetřeno, jinak by bylo porušováním NAP. Stát oproti tomu existenci občana nezpůsobil, nenese v tomto smyslu za občana odpovědnost, tudíž tato situace neimplikuje vznik žádné apriorní smlouvy natož společenské, která zavazuje další neurčené subjekty. To vnímám jako kvalitativní rozdíl.