Individuální přístup ve školách versus reálný život – Stoky Svobodného přístavu (Urza.cz); (S)toky myšlenek Svobodného přístavu (Urza.cz)

Čím dál častěji slýchávám, že školy na bázi individuálního přístupu jsou vlastně špatné, protože děti nenaučí, „jak to v životě chodí“, že jejich žáci vycházejí v osmnácti do světa a v první práci, kterou seženou, se psychicky zhroutí, jelikož nejsou zvyklí na stres… Úlohou školy ale přece není, aby člověka „připravovala“ na stres tím, že ho bude stresovat! Mělo by to být místo kam se člověk chodí učit pracovat v kolektivu, přijímat informace a rozvíjet dovednosti. Navíc kdyby svobodnější školy absolvovalo více lidí, objevila by se mnohem větší poptávka po pracech s menší úrovní stresu, změnil by se přístup k zaměstnancům a vznikaly by firmy s novými modely fungování. Když naopak školy naučí žáky se stresovat, lidé se pak logicky ve svých životech stresují.