Jak se na školách občas „odměňuje“ za kreativitu – Stoky Svobodného přístavu (Urza.cz); (S)toky myšlenek Svobodného přístavu (Urza.cz)

hamburger menu
Autor: Thevar
Čas: 2022-05-23 00:00:02

Jak se na školách občas „odměňuje“ za kreativitu

Při doučování jsme s jedním žákem probírali válec. Vždy se snažím, aby si děti samy odvodily vzorečky. Zpočátku si nevěří, jelikož jsou často ze školy přesvědčeny, že je to nad jejich síly – zvláště když propadají a učitel není zrovna motivační typ. Nakonec ale vždy objeví, že válec jsou jen dva kruhy a obdélník a sečtením jejich obsahů získají povrch válce. Heuréka! Tento žák díky své kreativitě upravil označení obsahů. Spl nahradil za S▭ a Sp nahradil za S○. Povrch válce byl tedy S○ + S○ + S▭. Upravil značení, aby mu lépe rozuměl, a díky tomu se v něm probudil i zájem o matematiku – ALE – při reparátu začal počítat tímto způsobem a učitelka ho ihned zastavila. Namísto pochvaly za kreativitu následovala „motivace“ konstatováním, že takovéto nesmysly tedy rozhodně NE! A tak byly nadšení pro matematiku, sebevědomí i kreativita udupány pod zem. S podobným „motivačním“ přístupem k žákům se na školách bohužel setkávám běžně. Otázka zní, jak takováto „maličkost“ ovlivní životy dětí a jak je smutné, že děti nemají ve škole možnost si zvolit, kdo je bude vzdělávat.
Přečtení: 9866

Reagujete na tento komentář:
Autor: Bravenec Čas: 2022-05-23 09:28:14
A nemůže tam hrát nějakou roli i úvodní naivní idealismus učitele, postupně sice vystřídaný deziluzí a procitnutím, ovšem už v momentě, kdy už není snadné či pohodlné vystoupit ze zajetých kolejí, např proto, že je potřeba splácet hypotéku a podobně?
Autor: Lojza Čas: 2022-05-23 06:25:11
Web: neuveden Mail: neuveden
Tohle bohuzel znam dobre. BYl jsem na zakladce / stredni v matematice vzdycky dobrej, predevsim asi i proto, ze jsem tomu rozumnel a bavilo me to.
A jasne si pamatuju na jednu petku z pisemky, kdy jsem nejakou vec spocital spravne, postup byl spravny (nejak jsem si ho vymyslel v tu chvili), ale protoze byl jiny, nez jsme se meli "naucit", tak nezajem, za pet.
A to byla prosim stredni skola...
Obavam se, ze ucitelka na matiku nejspise to, jakym zpusobem jsem to vyresil, vubec nepochopila a ani se o to nesnazila a dala rovnou za 5, kdyz jsem nepouzil ji nadiktovane vzorecky...
Tohle je obecne hroznej problem nasich skol. Jiste to nekde bude lepsi a nekde horsi, ale kdyz clovek chytne to horsi, tak je v haji a ve skole jsou schopni mu uplne zhnusit neco, co mel predtim rad.
Web: neuveden Mail: neuveden
Rozhodnutí učit matematiku na základní nebo střední škole vyžaduje podle mě velmi specifický typ osobnosti. Takový učitel(ka) předem ví, že jeho předmět nebude příliš oblíben, že bude pro většinu žáků postrachem nebo alespoň opruzem. Že většina žáků se nedostane přes memorování vzorečků a jejich více méně tápavé případně nadrilované použití. Také ví, že skutečné pochopení a vhled do řešení matematického příkladu bude u jeho žáků a studentů čím dál řidší, jak se bude dostávat ke stále abstraktnější látce více a více odtržené od reality. Tímto postupem dociluje školství odlivu zájemců z technických oborů, kde je matematický aparát nezbytně potřeba. Nemyslím, že by učitelé(ky) matematiky byli hloupí lidé, to není dost dobře možné, nejsou to ani idealisté byť existují řídké výjimky, kteří by si mysleli, že výše uvedené ve své praxi změní (nedělají to). Jsou to omezení donucovači, sadisté se špatným charakterem s porouchanou osobností. Je to jako rozhodnutí jít dělat opicajta nebo revizora. Dopředu vědí, že jejich práce bude často spočívat v trestání a ubližování lidem zprvu malým dětem, a že na tom nic nezmění. Samostatná výuka matematiky nejpozději od druhého stupně ZŠ je dle mého absurdním přežitkem, matematické postupy by měly být vykládány vždy v kontextu praktického použití v aplikovaných naukách jako je fyzika či chemie a pod. Tam je určitá šance, že žáci a studenti příklad a postup jeho řešení většinově pochopí.
Zajímalo by mě, kolik procent rodičů by mělo ve volnotržním školství zájem o takovou výuku pro své děti.
Dalším problémem jsou rámcové vzdělávací plány (pohrobky osnov), které zahrnují částečně už na základní škole takovou matematiku, kterou mimo školství již nikdy nepoužije odhadem 95% populace. Taková matemanika jistě patří do vyšších ročníků technických SŠ (v aplikované formě) případně gymnasií, kde slouží k přípravě na studium technických VŠ, ale u převážné většiny obyvatel vůbec není důvod je to učit. Vědomí, že lze cosi vypočítat, ale oni netuší jak, protože to v horším případě nikdy nepochopili, v lepším zapoměli ihned po maturitě, jim k ničemu není. Pokud se výuka matematiky zásadně nezmění co do rozsahu i hloubky a školství se plošně nezbaví naprosté většiny stávájících učitelů tohoto oboru, nic se nezmění.
Web: neuveden Mail: schován
A nemůže tam hrát nějakou roli i úvodní naivní idealismus učitele, postupně sice vystřídaný deziluzí a procitnutím, ovšem už v momentě, kdy už není snadné či pohodlné vystoupit ze zajetých kolejí, např proto, že je potřeba splácet hypotéku a podobně?
Web: neuveden Mail: neuveden
Ale jo, může, ale pak se jedná nejspíše o zabedněnce. Všichni jsme zažili vícero učitelů matematiky na ZŠ a většinou i SŠ (o VŠ se nevyjadřuji) tzn. že představu, jak to obvykle probíhá, má každý. Pokud má dotyčný(á) představu, že to změní, měl by tak činit od počátku (existují případy pozitivní deviace). Přibližně do roka zjistí zda to jde či nejde a rozhodne se na své ideály rezignovat nebo odejít, případně s nadšením zjistí, že může učit, jak si představoval - těch moc nebude. To, že tito učitelé dobře vědí, do čeho lezou a v reálu se nic nemění, mi říká, že je to téměř prázdná množina.
Web: neuveden Mail: schován
A vztáhl by jste tuhle vlastnost učitelů i na jiné předměty krom matematiky, nebo třeba u jiných (snazších) předmětů jen v menší míře?
Web: neuveden Mail: neuveden
Myslím, že nejde až tak o obtížnost předmětů, jako o jejich abstraktnost a účelnost. Čím je dítě starší, tím sice můžeme klást vyšší nároky na jeho abstraktní myšlení, ale tím víc musí být zřejmý účel (viz puberta). Např. pravidla českého pravopisu jsou také komplikovaná a jejich účel je žákům ZŠ nejasný (ten lze ocenit až při studiu komplikovanějších jazyků než je angličtina - latina, řečtina), ale zacházejí při tom alespoň s rodným jazykem. Účel studia angličtiny děti vesměs chápou intuitivně, je to brána k zábavě. Aplikované vědy jako fyzika, chemie, biologie opět učí o víceméně hmatatelných či jinak senzoricky vnímatelných jevech a mají srozumitelný účel, byť požadovaná úroveň znalostí se též často jeví zbytečně vysoká. Dějepis, literatura i zeměpis lze učit i zábavně a pokud by se dali vynechat obsedantně ruminovaní obrozenci a vnesla větší kritičnost, nemám významných námitek. Výchovy jsou sice často špatně učený opruz, ale nepropadá se z nich.
Ps: zažil jsem v rodině 9 (slovy devět) učitelů různých předmětů a něco o nic opravdu vím.
Web: neuveden Mail: neuveden
Možná (nevím) narážíte na skutečnost, že velká část politiků a učitelů je přesvědčena, že děti mají to a to umět, a že je možno je k tomu nutit, a že je to tím ospravedlněno. To je samozřejmě bezpráví, zvůle a ideologie, toto právo má jen rodič.
Web: neuveden Mail: schován
Myslel jsem dotaz tak, zda by jste podobnou "diagnózu" jisté sadističnosti (typu policajt, revizor, bachař) do určité míry viděl i u učitelů jiných předmětů, než jen matematiky. S tím, že učitelka výtvarky asi už kvůli hravosti svého předmětu by byla spíš na opačné straně škály vědomého sadismu proti učitelce matematiky, a čeština a daší předměty budou asi někde mezi. (Vidle mi do toho tedy hází kombibace typu učitel matematiky\tělocviku atd.)
Web: neuveden Mail: neuveden
Teplocvikářům jsem se aktivně vyhýbal až tak, že jsem dokonce dělal na SŠ reparát z tělocviku pro absenci, takže o nich moc nevím, ani v rodině tuto aprobaci nikdo neměl. Na druhou stranu sadistický teplocvikář je docela představitelný, jednoho měl syn na SŠ, jako vedlejšák dělá MMA.
Web: neuveden Mail: schován
Tak pravda že sadismus se dá uplatnit leckde :)
Autor: keko (neregistrovaný) Čas: 2022-05-23 07:22:54
Ten problem je ovela komplikovanejsi, mam doma ucitelku matematiky a vidim do toho trosku aj z druhej strany:
- rodicom sa vacsinou nechce sklonit sa ku skolakovi a obcas mu pomoct, dovysvetlit;
- na jazyky sa decka delia na dve skupiny, byva to tak, ze n matematike je v triede 30 deti, na anglictinu 15;
- hoci ma matematikar v triede plnu paletu deciek, musi ich pripravit na monitory a na prijimacky, ano, "ukol znel jasne, vsechny decka museji projit";
- kedze nemame v deti podelene na sikovne a menej sikovne, pre ti sikovne je matemetika desna nuda, pre tie menej sikovne zase neprekonatelna vedna disciplina;
- coaraz viac sa na hodinach matematiky vyskytuju asistenti, somraju v snahe prelozit vety ucitela do zrozumitelenej podoby, co samozrejme rusi hlavne tie premyslajuce deti;
- matematika je nielen o tom naucit nikoho nieco, ale hlavne to doma precicovat, sam som bol zmatemtiky nadany a nikdy som nic neprecvicoval, nosil som damov kopu trojek;
- posledna vec, deti nosia od lekara vysvedcenia o tom, ze su dislekticke, diskalkulicke, na pisomkach maju ulavy a znamky musia zohladnit aj tento hsndycap, jednotka uz nie je jednotkou pre kazdeho rovnaka

To, ze sa niekedy stane nepravost, kazdy ma nejaku, ktoru rad pouziva v argumentacii proti skolstvu. Ale i ten neoblubeny uciitel nieco naucil a za to mu patri vdaka. Pretoze keby ja som prvacky ucitel, poobedia by nedozilo ani jedno. :D
Web: neuveden Mail: schován
I ta škola lidem něco do hlavy vleje, s tím se dá souhlasit. Pointa je jinde, a to v tom, že popsaný způsob výuky taky v lidech dost často zlikviduje něco, co si pak musí buď po letech pracně obnovit, nebo už to neobnoví nikdy - ať už tu kreativitu, nějaké přirozené základní sebevědomí a podobně.
Ale jasně, že to není jen problém školy, ale často i rodiny a toho, jak si jako společnost předáváme různé vzorce výchovy a vztahů z generace na generaci.
Web: neuveden Mail: neuveden
Inu vzal jste si učitelku matematiky, hájíte učitele matematiky. Asi vám jako partnerka vyhovuje, nic proti, ale já na ty sadistické hrátky nejsem (viz Freud, análněsadistiká fixace). Moderní školství nejen že nedělí žáky na nadanější a méně nadané, ono je překvapivě nesegreguje ani věkově. Starší děti jsou obvykle daleko lepšími asistenty, protože si ještě dobře pamatují jak samy danou látku pochopily. Věta "matematika je nielen o tom naucit nikoho nieco, ale hlavne to doma precicovat" je v podstatě přiznáním neschopnosti naučit jinak než drilem a rezignací na skutečné pochopení látky. "Jednotka uz nie je jednotkou pre kazdeho rovnaka" - pokud upustíme od věkově segregovaných školních kokektivů, ztrácí tato věta poněkud smysl, navíc se v moderním škoství od numerického hodnocení ustupuje viz Sudbury Valley school.
Web: neuveden Mail: neuveden
Můžu vzít jakýkoliv problém světa a odpovídat na něj stejným způsobem jako vy, myslím si, že to nemá význam.
Některé uživateli nechtěné či neschválené komentáře mohou být skryty; zobrazit je můžete po přihlášení.
logo Urza.cz
kapky