Jak selhává volná ruka malířova – Stoky Svobodného přístavu (Urza.cz); (S)toky myšlenek Svobodného přístavu (Urza.cz)

Abych něco pochválil: Pěkné připodobnění žádoucnosti volnosti trhu k žádoucnosti volnosti umělce. Na ankapáka dobré.
Neposiluje to žádnou anarchokapitalistickou argumentaci.

P.S. Umělci zdaleka netvoří tak volně, jak si lidé myslí, a neexistence obecně uznávaných pravidel (estetických [i]norem[/i), viz právní normy) je pro tvorbu umění vážnou překážkou.

Ehm...mas tam chybu.
vaznou prekazkou to je nekdy, pro nejake druhy umeni.
Nikoliv vzdy pro vsechny.
Ostatne, spousta umeleckych del vznikla prave tak, ze autor necitil zadne prekazky a plne realizoval svoji vizi, at uz to bylo cokoliv, bez ohledu na to, co si o te veci zrovna myslela vetsinova spolecnost.

Tak jedna věc je překračování či porušování obecně uznávaných estetických norem, a jiná věc je jejich neexistence. Abych se mohl vzbouřit proti estetickým normám, ty normy musí existovat.

Nemyslim si, ze aby vzniklo zcela svobodne a nezavisle umelecke dilo, musi jit o nejakou vzpouru proti normam. Proc by tomu tak melo byt?
Svobodne a nezavisle umelecke dilo si predstavuji tak, ze autor ma v hlave nejakou vizi, a tu realizuje. A je zcela jedno, jestli se vejde do nejake skatulky nejakych norem, ci ne. Autora tohle vubec nezajima. chce neco vytvorit a nezajima ho, co si o tom kdo mysli a jestli je to zrovna v mode, ci nikoliv.

Pochybuji, že si odpověd někdo po dvou měsících přečte, nicméně:
Osobně bych normu chápal z hlediska lidské přirozenosti - tedy, že žádná není výslovně dogmatická, ale zakládá se na obecně zažitých zkušenostech. Umělec tedy netvoří volně, jak by se mohlo na první pohled zdát, ale řídí se zažitými normami, které formují jeho řemeslo (na lidské oko působí dobře určitá kompozice tvarů, barev, motivů; určitý řez a formát; určitá kombinace již zažitých prvků a inovace.)
Stejně se dá tedy vnímat i norma právní, obecné společenské normy vznikly stejně přirozeně jako normy v umění a jiných profesích - reflektují určitou zkušenost.
Normy se tedy přirozeně mění se společností - jak v umění (po pádu antiky nastoupily slohy "barbarské" a akademický malíř 19. století by viděl v dadaistovi sprostého anarchistu), tak v právu (puritánská Anglie odsoudí homosexuála a proletáři sotva unznají nárok kapitalisty na vlastnictví továrny).
Dle mého názoru tedy nemá smysl centrálně a jednotně normy vynucovat, když se každý jednotlivec může rozhodnout, které normy přijme za vlastní a ostatní jedinci s ním budou souhlasit nebo se proti nim vymezí. To stejné se zdá, vyplývá z konverzace výše: malíř nemůže malovat, neboť je donucen panem S. držet se norem pod nevyslovenou hrozbou zákazu činnosti.

Kdyby šlo jen o "seznam menších »doporučení« pro malířovu bezpečnost" tak je to ještě OK.
Malíř by si vzal své barvy a vyšvihnul by tam klasický impresionismus. Přesto bych Monetovi doporučovala dohodu předem smluvně ošetřit :)
Kdyby šlo však o nařízení, tak byl rozhovor pravděpodobně ukončen spíš takto:
C. M.: „Sbohem.“
Pan S.: „Sbohem.“

Pan S. nepotřebuje malíře obrazů, ale malíře pokojů... oh wait?!

Existuje, ještě někdo jiný, kdo se narodil v roce 1840 a měl iniciály C. M.?

Ľudí čo sa narodili v roku 1840 s iniciálami C.M. bude určite viacero, ale asi žiaden iný z nich nebol svetoznámym maliarom . Možno ešte tak natieračom izieb :-).

Už jsem to našla! Je to Carl Menger!

Mohu se zeptat co Vás vedlo ke hledání dalšího libovolného člověka, který má iniciály C. M. - a který se narodil ve stejném roce jako Claude Monet? :)

1)To jakým způsobem ho nejdříve uvedl. Myslím, že je to jeden ze zažitých vzorců u vtipů.
Popíšu něco způsobem a v kontextu, který naznačuje, že je to vejce a pak řeknu, že to je manželka.
V kontextu Stok dává smysl spíše mluvit o spisovatelích, politicích, ekonomech, psycholozích, ne o malířích.
2)Kdyby tam nebyl chyták, tak by nejspíš řekl prostě jen: Claude Monet.
Z hlediska příběhu jsme potřebovali vědět, že to byl skvělý malíř, kterého omezují hloupé vyhlášky. Informace, že má plnovous a narodil se 1840 nám jakoby byla k ničemu.
V literatuře se často říká, že v dobrém příběhu vše, co je tam napsané, má nějaký smysl, např. to rozvíjí příběh, postavy, atmosféru atd. Nebo to je odkaz na něco...

Reálně mě to ale napadlo intuitivně. Tohle byla jen zpětná rekonstrukce.

Ale v pátém řádku se píše"
Pan K.: „Jmenuje se Claude Monet.“

Řekla bych spíš, že autor příspěvku má jen takový hravý styl psaní :)

Ano, to řekl, ale až potom, co ho tak nadbytečně popsal. Navíc okolnosti naznačují spíše moji verzi, neboť Carl Menger na fotkách na internetu má taky poměrně výrazný plnovous, Urza ho občas zmiňuje jako člověka, který vyvrátil nákladovou teorii hodnoty a na Wikipedii se o něm dokonce píše, že je zakladatelem Rakouské ekonomické školy.
To nemůže být náhoda.

No tak to by nás tedy měl autor příspěvku potěšit "rozuzlením"! :)
Thevare, ozvěte se, jak jste to myslel? A doufám, že také nosíte plnovous (jakožto většina pořádných mužů v 19. století) :)

Je pravda, že tehdy snad každý muž měl plnovous, knírek, nebo kotlety.

Ano, jedná se skutečně o jakousi analogii ke C. Mengerovi. :-) Text není v podstatě o malíři ani o umění, ale o volném trhu. Vznikl tak, že jsem dostal dotaz, proč volná ruka trhu nevyřešila bytovou krizi, kterou tu máme a mě v ten moment napadl tento příměr s důrazem na to, že volný trh zde opravdu není, jelikož má svázanou ruku s více jak dvěma miliony právních norem. Bohužel se často setkávám s názorem, že volný trh zde je a pak se na to velmi snadno pohlíží úkosem se slovy, že volný trh selhává.

PS: Ano, plnovous mám :-D a dokonce i miluji 19. století, byť mi není ještě ani 40 :D