Karel Engliš o demokracii – Stoky Svobodného přístavu (Urza.cz); (S)toky myšlenek Svobodného přístavu (Urza.cz)

Sokrates to všetko vedel už kedy?

Sokrates to všetko vedel už kedy?
................................

To je tedy docela těžká votázka,

i když je jisté, že pokud to Sokrates věděl, tak to věděl jedině tehdy když žil,
tedy to mohl vědět až do své smrti, než jej demokraté vodsoudili ze rouhání se bohům a kažení mládeže,
což prý bylo v roce 399 př.n.l.

Ale je těžko říct, zda-li to Sokrates věděl,
nebot prý věděl leda to, že nic neví,
ale ani toto nevíme jistě, nebot všechno co víme vo Sokratovi víme vod Platona,
a na Platona si myslím že není moc spolehnutí, nebot podle jeho vrcholného díla Ústavy by byl Sokrates vodsouzen
i v Platonově totalitě nejspíše ze stejných důvodů....

Uvědomíme-li ovšem, že nejnadanějším Sokratovým žákem a přítelem byl Alkibiadés,
jeden z nejznámějších demokratických politiků,
jenž nejspíše také věděl, že nic neví,
tudíž co chvíli převlékal kabát (jak ostatně dle jeho vzoru činí politici dodnes)
takže stihnul prohrát nejen siscilské tažení, ale zradil Athény a uprchnul do Sparty kde pak brojil proti Athénám,
ale nakonec byl nucen uprchnout do Persie, odkud se pak vobloukem vrátil do Athén,

je pak docela jisté, že tvrzení že víte že nic nevíte je velmi nebezpečné tvrzení,
jenž vám pak umožnuje dělat cokoliv co vás napadne,
a jediné co je jisté je, že vás vždy něco napadne...

Ale to, co se stalo Sokratovi s Platonem a Alkibiadésem
je dle mého názoru taková klasická ukázka toho,
jak si žáci překroutí učení svého mistra k obrazu svému,

což je osud nejen Sokratův, ale mnoha dalších učitelů,
nejhůře asi dopadnul chudák Nietze, kterýho vybrakovali fašisti,
i když asi nejvíce škody nadělali žáci Ježíše...

Von ten Alkibiadés je slavnej nejen díky své politické kariéře,
ale dokonce i Platonovi :

Alkibiadés je důležitou postavou nejméně ve dvou Platónových dialozích. Jedním je Symposion, v němž poté co všichni účastníci přednesou svou chvalořeč na boha Érota, Alkibiadés mezi ně vpadne opilý vínem a přednese nekritickou chvalořeč na Sokrata. Alkibiadova chvalořeč líčí Sokrata velmi podobně, jako předtím zněla řeč Sokratova směřovaná ne Érota. Tu však Alkibiades neslyšel (přišel až po jejím skončení) a proto jeho řeč, nevědomky připodobňující Sokrata k Érotovi, není řečí Sokratovou ovlivněna. Tato skutečnost má zřejmě podporovat myšlenku podobnosti Érota a Sokrata.

V dalším dialogu, který se jmenuje Alkibiadés, je „ani ne dvacetiletý“ Alkibiadés po dvou letech osloven Sokratem, který mu chce ukázat, že není připraven vstoupit do veřejného života jako politik. Alkibiadés chce, aby jeho jméno bylo známo všem Hellénům i barbarům (tzn. celému světu). Myslí si, že důležitý rod, ze kterého pochází, a bohatství mu zaručí místo mezi státníky, ze kterých se pak stane největším. Sokrates se ho počne dotazovat, v čem by obci pomohl. Alkibiadés má však problémy na něco takového přijít. Sokrates ho svými otázkami přiměje přiznat, že neví, jaké věci jsou pro obec dobré a spravedlivé. Alkibiades se hájí tím, že ostatní athénští politici nejsou o nic lepší. Sokrates však Alkibiada přesvědčí, že skutečnými protivníky nejsou ostatní athénští politici, nýbrž Lakedaimoňané či Peršané. Ti jsou podle Sokrata lépe vzděláni, mají urozenější rody i větší bohatství. Alkibiadovy argumenty tak padají a postupně dává Sokratovi za pravdu, že není schopen vést obec. Sokratés vysvětluje a Alkibiadés přitakává, že člověk musí pečovat sám o sebe, aby dosáhl rozumnosti. Rozumnosti by měl dosáhnout proto, že rozumný člověk činí dobro a je schopný k dobru vést i ostatní. Pouze takový člověk je pak schopen a hoden dobře vést obec. Nakonec se Sokrates s Alkibiadem domlouvají, že budou oba nahlížet své duše a tím se budou učit rozumnosti.

Existuje i druhý dialog, Alkibiadés II.

Karel to napsal pěkně na svou dobu, ale dnes by mohl být více direktivní a přímý. Třeba takto:

Egoismus je pro člověka přirozený, altruismus je nepřirozený. Lidstvo není propojená entita. Člověk má problém pochopit sám sebe, na to aby chápal zájmy jiných. Základem veškeré lidské komunikace je obchod, ten však vždy selhává při použití principů centrálního plánování, při růstu státní moci a při regulování trhu, a to právě z důvodu lidské přirozenosti, která se v socialistických polodemokratických zřízeních typů Evropské Unie projevuje oportunistickými zájmy politických představitelů, úředníků, státních zaměstnanců, subjektů podlíjejících se na realizaci veřejných zakázek a subjektů, kterým je poskytována jakákoli forma dotací nebo subvencí, mající za důsledek jejich nerovné postavení vůči ostatním nedotovaným subjektům na trhu, a to bez ohledu na skutečnou poptávku trhu.

Altruismus reprezentuje komunismus a socialismus, potažmo etatismus a přijímání principu kolektivní viny. Egoismus reprezentuje kaptalismus a individualismus, osobní nezávislost a svoboda, odmítání principu kolektivní viny.

Egoismus je pro člověka přirozený, altruismus je nepřirozený. Lidstvo není propojená entita. Člověk má problém pochopit sám sebe, na to aby chápal zájmy jiných.
.....................................................................................................................
To máte pravdu,

tedy především v tom, že člověk má problém pochopit sám sebe,
a z toho pak vyplývá ten jeho přirozený egoismus a nepropojení s celkem...

Duchovní voblast je právě vo tomto "sebepoznání"
bohužel, všechny doposud rozšiřované návody na ono sebepoznání selhávají,
a všichni ti Ježíšové a Budhové spíše situaci ztěžují a činí nepřehlednou,
takže myslím že to je díky křestanství a jeho filozofii,
že zde máme socialismus, komunistický ideál ráje ale i fašismus...

Domnívám se,
že onen DUCHOVNÍ PRŮSER lze vyřešit především skrze učení Svobody učení,
nebot svoboda učení není učení negativní či proti něčemu,
jako je tomu v křestanství či budhismu či hinduismu,
ale je to veskrze pozitivní síla zaměřená na rozvoj člověka...

Takže ano, egoismus je pro člověka přirozený
a je třeba jej přirozeně rozvinout, nikoliv potláčet,
čímž pak může být egoismus překročen v poznání přirozeného altruismu a propojení všeho navzájem...

To co je na dnešním altruismu poněkud špatně je to,
že to je spíše altruismus idelogický vycházející z křestanství,
nikoliv altruismus přirozený, vycházející z sebepoznání a propojení všeho...

Souhlasím, skvěle napsáno.

Problémem je, že vzdělávacích institucí typu Svobody učení, je ve společnosti méně než 1 %. Převládají oportunistické subjekty, ať už neziskové příspěvkové organizace, soukromé podnikatelské subjekty, církevní neziskové organizace nebo jiné veřejné a státní subjekty, které však mají jedno společné, a to čerpat maximum výhod, které jim legislativa umožňuje. Čímž mám na mysli zejména dotace a financování těchto subjektů z veřejného rozpočtu.

Recept na školství?

VŠ - ZPRIVATIZOVAT ze 100 % s vyjímkou Univerzity Obrany, Univerzitu obrany zrušit, armádu nepotřebujeme.
SŠ - ZPRIVATIZOVAT s vyjímkou odlehlých pohraničních oblastí.
ZŠ - ZPRIVATIZOVAT s vyjímkou odlehlých pohraničních oblastí a obcí s populací pod 5000.

Ministerstvo školství - ZREDUKOVAT NA 10 %, a to jak v objemu správní agendy, tak v objemu zaměstnanců a úsekových pracovišť.

Ušetřené peníze vrátit daňovým poplatníkům v podobě snížení daně z příjmu v procentu odpovídajícímu snížení výdajů státním rozpočtu oproti předpokládanému stavu.

Recept na školství?

VŠ - ZPRIVATIZOVAT ze 100 % s vyjímkou Univerzity Obrany, Univerzitu obrany zrušit, armádu nepotřebujeme.
SŠ - ZPRIVATIZOVAT s vyjímkou odlehlých pohraničních oblastí.
ZŠ - ZPRIVATIZOVAT s vyjímkou odlehlých pohraničních oblastí a obcí s populací pod 5000.
...........................................................................................................

Ono to samotné zprivatizování nestačí,
kdyby jste to udělal kolektivně nějakým nařízením,
tak stejně neseženete učitele, kteří ten princip výuky chápou,
protože všichni byli vychováváni ve státním školství, tudíž jsou vlastně již zmanipulování zombíci...

Problém je dokonce i tom, že to ani nechápou sami rodiče,
takže to také nebudou podporovat...

A hlavně, nemělo by to být namířeno proti něčemu,
či pro něco,
ale prostě by to alternativní školství mělo vznikat spontánně, přirozeně,
nikoliv nějako ideologicky...

PS.

Vona svoboda učení je dost problematická záležitost,
protože je postavena na intuici - tedy intuitivní schopnosti dítěte se učit a následovat svůj talent,
takže to jaksi pomocí myšlení lze taknáko popsat,

ale nejlépe to popíšete asi tím rčením "Dávat věcem volný průběh"
což pak vlastně znamená,
že nevíte jak to má být...

Pane Petře nebo někdo jiný o čem je ta kniha "Rothbardovy eseje"? Díky

Zvláštní na jinak výborném libertariánském webu se zpetám na knihu od libertariána Rothbarda a říkám si za 2 hodiny sem mrknu a jistě tu budu mít půl tuctu odpovědí a ono naopak nikdo:) Před rokem jsem tu chodil, a to tu bylo dost živo.

Se omlouvám,
ale nevím...

Dneska je tady mrtvo,
ale vono to možná na večer vožije,
když tak svůj dotaz klidně zopakujte, von to někdo bude vědět...

Taky neporadím, bude to asi tím, že zde zůstali jen libertariání praktici, co moc nečtou a zajímá je skutečnost.

Prostě už nechceme ztrácet čas sněním a idealizováním. Knihy jsou fajn věc, ale úředníky a etatisty je třeba redukovat efektivnějším způsobem.

Jediný koho oslovíte knihami je akademická obec, ta je malá a v demokratické společnosti není její hlas slyšet. Je třeba působit celoplošně.

To právě mají být snad nějaké praktické věci. Asi si to objednám, když je to zdarma.

To právě mají být snad nějaké praktické věci. Asi si to objednám, když je to zdarma.
...................................................................................
To jste mně připomněl,včera jsem sledoval v TV pořad vo Masarykovi,
bylo to zajímavý,
ale nejvíce mě pobavilo, že jakýmsi životním krédem a filozofií Masaryka byla ona známá praktická rada
"miluj bližního svého"
ovšem bylo řečeno, že Masaryk si byl vědom toho, že je to rada vpodstatě na hovno, páč jaksi nefunguje,
ale protože na nic lepšího nepřišel, než právě na toto Ježíšovo doporučení,
tak se tím stejně řídil...

Což mě fakt pobavilo, že někdo předělává křestanství na humanismus na podkladě něčeho,
vo čem ví, že je to na hovno a že to stejně nefunguje...

Vono je to vlastně i k tomu vezdejšímu tématu o Karlu Englišovi,
že von i ten Masaryk to věděl, že je ten solidarismus na hovno,
ale stejně se toho nemohl pustit...

PS.
Tedy vony ty praktický věci mohou bejt dost na hovno,
dokonce i když víte, že jsou na hovno,
tak i to vám může bejt na hovno,

ale když už nic jinýho, člověk se tím může zabavit nakonec po celej život,
a to už nakonec na hovno není,
tedy pokud člověk nedává přednost nicnedělání,
to by to pak pro něj bylo úplně na hovno....

Ale to nebyl případ Masarykův....

Opatrně, Masaryk byl oportunistický socialista aristokratického původu, historie o něm je silně překroucená a historický konsensus v oblasti výkladu jeho politik velmi subjektivní.

No v podstatě křestan předělanej na humanistu,

s tím aristokratickým původem to není jasný, prej toto vo něm rozšiřovali jeho nepřátelé včele s Kramářem,
ale ta zápletka jeho rodičů a jejich věkový rozdíl a svatba již těhotné nevěsty je dost podivná záležitost,
ale mně se "Ano, Masaryk" co dávali ted v TV vod Mahlera docela líbil https://www.youtube.com/watch?v=mMcEb7L3lMM

i když tedy já si myslím, že kdyby jsme my češi neblbli s nějakým vlastenectví a češtinou,
i když ono to tehdá asi bylo v modě,
a pěkně seděli na prdeli dodnes v Rakousku, tak jsme si mohli ušetřit jak štrapáce s Hitlerem,
tak následně i se sovětským bratrem,
a mohli jsme na tom bejt líp nejen ekonomicky, ale i jazykově, páč německy mluví více lidí...

Kdyby např. takhle začali blbnout v indii, tak se jim to tam rozsype na cca dvě, tři desitky států...

Nemám důvod rozporovat nic z toho, co jste napsal, ale domnivám se, že rozvoji podobných přístupů brání zásadním způsobem státní školství a legislativa.

To ano,
já jsem jen chtěl říci, že je lepší sledovat něco, co se mně jeví jako pozitivní,
nežli být vůči něčemu v opozici a kritizovat to...

Stát je stát a státní školství je státní školství,
já bych se do toho vůbec nehrabal a nekritizoval bych to,
spíše bych si hleděl toho, co se mně jeví pozitivní,
at se státem a školstvím perou ti, co to podporují,

ale jinak je samozřejmě jistý, že když vytvoříte svět, kterýmu oni nerozuměj, takže budou proti,
ale vždycky je lepší spolupráce (obzvláště když jste v pozici slabšího)
než vzájemné rozbroje...

Prostě to státní školství ignorovat (bejt vůči němu neutrální)
vždyt voni jsou lidé, kterým to vyhovuje, není třeba jim to brát, páč je to špatně,
at se s tím sami poperou a at si to furt dokola reformujou...

Altruismus reprezentuje komunismus a socialismus, potažmo etatismus a přijímání principu kolektivní viny. Egoismus reprezentuje kaptalismus a individualismus, osobní nezávislost a svoboda, odmítání principu kolektivní viny.
...................................................................................................................
To je ale začarovanej kruh,
fungující na boji dobra se zlem,

a je neustále poháněn DOBRÝMI ÚMYSLY,
přičemž je vcelku jedno, zda bojujete za svobodu či za altruismus,
proto je celej Mises se svým bojem za dobro svobody stejně vedle jako Marx s bojem za dobro solidarity...

ŘEŠENÍ onoho začarovaného kruhu spočívá v tom,
DÁVAT VĚCEM VOLNÝ PRŮBĚH,
tedy IGNOROVAT především své DOBRÉ ÚMYSLY...

Vo tom je v podstě právě svoboda učení, i když to není na první pohled vidět,
jak je skrze egoistickou snahu dojde k překročení egoismu a touhy něčeho dosáhnout...