Kdo soudí Martina Dulského? – Stoky Svobodného přístavu (Urza.cz); (S)toky myšlenek Svobodného přístavu (Urza.cz)

Je tomu skoro měsíc, co jsem napsal o mladém muži, jenž se rozhodl nechodit do školy, za což jej stát tvrdě perzekuuje opakovaným zavíráním do blázince; článek vřele doporučuji přečíst všem, kdo jej náhodou nečetli – je to docela síla. Za velice zajímavé považuji v souvislosti s tím textem reakce čtenářů, ať už v mailu či na některém z webů, kde článek vyšel – většina lidí sice neochotně zamrmlá cosi o tom, že ten blázinec je už možná malinko přehnaný (někteří ani to ne), ale povinná školní docházka je v jejich očích velmi správná a hlavně si za to dotyčný mohl sám, měl chodit do školy a nevymýšlet hlouposti; typicky jsou komentáře plné opovržení vůči mladíkovi, jenž je v nich označován za blbečka, kterému by se zas tolik nestalo, kdyby do té školy chodil, ale on si musel vymýšlet kraviny a vůbec by si zasloužil pořádně přes hubu, což by mu otevřelo oči.

Zaprvé mě zaujal názor: „Povinnou školní docházku ano, ale ten blázinec je přehnaný.“ Jenže jak zákon vynucovat, když ne násilím? Zde se v celé nahotě ukazuje nekonzistence etatistů, kteří nechtějí vidět, že legislativa znamená násilné donucení; jenže nelze mít povinnou školní docházku bez donucení k plnění této povinnosti! Zadruhé považuji za pozoruhodné, kolik lidí řeší chyby či hloupost oběti, zatímco ignorují svinstva agresorova; co kdybych někoho někam zavřel, když se mi nepodřídí? Též by se primárně řešilo, že je hloupý, když se nechal zavřít? Jenže pro stát holt platí jiná pravidla. Zatřetí je zajímavé, jak všichni pořád fňukají po nedostatku ideálů a obdivují romantické hrdiny, již se před terorem nesehnou, ale když to někdo udělá ve skutečnosti, hned je za idiota. A začtvrté zcela patetickou shledávám obhajobou toho svinstva tím, že to stát dělá v zájmu dotyčného. Logika versus propaganda – 0:4.