Klady a úskalí morálního relativismu – Stoky Svobodného přístavu (Urza.cz); (S)toky myšlenek Svobodného přístavu (Urza.cz)

1. "Velkým problémem morálního relativismu je, když jej uchopí autorita, která ho využije k prosazení svého narativu světa."
Souhlasím, toto je obrovský problém!

2. "Někomu empatie dovoluje být na lidi zlý a agresivní, pokud narušují jeho svobodu."
Této větě vůbec nerozumím. Je přirozené, že pokud člověk hájí své hranice (svoji svobodu), tak pracuje s agresivitou (tj. obranným násilím), vždy záleží na konkrétní situaci. Jaký je tam vztah s empatií? Možná by bylo přesnější napsat "Někomu svědomí dovoluje..."

3. "Někdo by zase radši sám trpěl, než aby měl pocit, že druhým ublížil."
Ano, někdo v určitých případech člověk raději sám trpí, než aby měl pocit, že druhým ublížil. Ale vždy to záleží na konkrétní situaci. Pokud člověk brání sebe či někoho slabšího, tak je samozřejmě adekvátní obrana legitimní.

4. "Právě v takových situacích si nejlépe uvědomíme, že odlišnosti vnitřních morálních pravidel lidí vyplývají mimo jiné z odlišností v jejich mozcích."
Uvedené příklady jsou podle mého soudu velmi málo vypovídající, natož aby řešily nějaké morální dilema :)

5. "Když řeknu, že objektivní morálka neexistuje, říkám tím, že i dva lidé přemýšlející konzistentně mohou dojít k odlišným závěrům, co morální je a co není – byť se asi právě díky četným podobnostem lidského uvažování shodnou alespoň na některých základech."
V tom případě bychom se museli pobavit o těch základech. Zda ty základy jsou tedy objektivní a kam až sahají.

6. "Co z toho vyplývá? Morálku je do určité míry dobré relativizovat, aby se lidé navzájem pochopili a aby z morálních pravidel nevzniklo dogma."
Do jaké tedy míry můžeme morálku relativizovat a do jaké míry je objektivní? :)

7. "Zároveň může morálka být objektivní pro jednotlivce, který skrze své vlastní úvahy dojde k morálním pravidlům."
Tohle nechápu. Jak může být morálka "objektivní jen pro jednotlivce"? :)

8. "Tato morální pravidla pak představují vizi společnosti, která by pro daného jedince nejspíš byla tím nejlepším možným místem pro život – a to opět pochopitelně neznamená, že pro všechny."
Tento závěr též nechápu: Která pravidla to tedy jsou? Podle kterých pravidel bychom se měli objektivně řídit, abychom vytvořili to nejlepší možné místo pro život??? :) Nebo pro koho vytvoříme to nejlepší místo pro život? :)

Empatie je schopnost vcítit se do jiných.
Pokud mi někdo chce ubírat svobody, tzn je na mě agresivní, pak mi právě empatie může umožnit být také agresivní :)

Jako vtip dobré, ale v reálu vám nabídne nahlédnout situaci z jeho hlediska.

Proto jsem psal že může - záleží jestli útočník je jen trouba, kterýmu nedochází co dělá (takových je většina), nebo hajzl.

Empatie naopak ale hledá "polehčující okolnosti" :) V uvedeném případě tedy musím napřed situaci rozumově vyhodnotit, pokud řeším morální otázky, tak to konzultuji se "svým svědomím" - ne se "svoji empatií"... :)

Zajímavý. Není to tak dlouho, co jsem se tu snažil z Norbíka dostat, co že je to ta "objektivní hodnota" z pohledu ekonomie. Z té on pak odvozuje že někdo někoho vykoristuje, což považuje za naprosto nemorální, atd. A dopadlo to velice podobně :-)