Kolektivismus: morální a politický – Stoky Svobodného přístavu (Urza.cz); (S)toky myšlenek Svobodného přístavu (Urza.cz)

hamburger menu
Čas: 2021-04-27 00:00:02

Kolektivismus: morální a politický

Kolektivismus má dva významy; je to jednak „morální“ světonázor, jež vidí člověka jako člena své skupiny (rodina, třida, rasa), jíž by měl pomáhat, a podle jejíchž činů bude souzen; a jednak politická ideologie, jež vidí člověka jako otroka společnosti. Mnozí zastávají jeden z těchto názorů, zatímco tomu druhému oponují. „Etičtí“ kolektivisté však nemají lepší morální argument pro svobodu než veřejné blaho, čímž ze svobody dělají opatření, na němž se společnost usnesla, ale zítra může změnit názor, čímž se stávají politickými kolektivisty, kteří pro změnu podporují vlády nutící lidi žít jako kolektivisté „etičtí“. Existují pouze jednotlivci, takže s oběma názory je nutné bojovat; je však dobré nestřelit se do vlastních zad obhajobou jednoho při kritice druhého.
Přečtení: 3960

Web: neuveden Mail: VostalPetr v doméně seznam.cz
Vony i ovce existují jako jednotlivci,
ale at děláte co děláte, moc individualit tam asi nenajdete...
Jme-li vývojově podobní vopicím, není divu že věci jsou tak jak jsou,
a že celkově inklinujeme ke kolektivismu a individualismus je až na druhé koleji...
Na rozdíl vod opic máme ovšem rozum, což je mnohdy nevýhoda,
nebot uvěřímeli v "Pravdu" našich představ můžeme to klidně vod opic dotáhnout až na mravence :

https://www.youtube.com/watch?v=Cv-MgVXcCig
Web: neuveden Mail: VostalPetr v doméně seznam.cz
„Etičtí“ kolektivisté
.....................
Škoda že to Dušek v tom videu nedopověděl o těch "neviditelných" kouzelnících,
vono to není až tak složitý,
kouzelníci prostě používají kouzelná slova a jedním z oblíbených slov je právě "morálka"
Je jich samozřejmě více, nižšší třída kouzelníků užívá protiklady "dobro a zlo" a "štěstí a utrpení"
vyšší třída pak používá "Pravda" Láska" "Soucítění" atd.
Web: neuveden Mail: norbertsnv v doméně gmail.com
Myslím si že je z pohľadu morálky viac než jasné čo je morálnejšie, či kolektivistické verejné blaho, alebo sebecký individualizmus.
Web: neuveden Mail: VostalPetr v doméně seznam.cz
Může to být ale i naopak,
stačí prohodit přívlastky :
kolektivistická sobeckost a individuální blaho
(zní to nezvykle, protože ZVYKEM je to říkat tak jak píšete)
Web: neuveden Mail: norbertsnv v doméně gmail.com
Kolektivistické sebectvo je oxymoron.
Web: neuveden Mail: VostalPetr v doméně seznam.cz
Jo, to běžte vysvětlovat Polákům co chtějí jít na potrat...
Web: neuveden Mail: norbertsnv v doméně gmail.com
Na potrat chcú ísť Poľky, nie Poliaci :-D
Web: neuveden Mail: Hu85ha v doméně seznam.cz
To je argument jak noha tvl.
Web: neuveden Mail: norbertsnv v doméně gmail.com
To nebol argument ale upresnenie.
Web: neuveden Mail: neuveden
Výbor pro veřejné blaho se jako významná morální autorita už jednoznačně předvedl za francouzské revoluce. Začínám chápat, jak to s tou morálkou myslíte a už se na to moc těším.
Web: neuveden Mail: norbertsnv v doméně gmail.com
Na čo sa tešíte? Lebo demokracia existuje už dávno a bez Výboru pre verejné blaho.
Web: neuveden Mail: VostalPetr v doméně seznam.cz
Samozřejmě, vždyt my víme kdo vodkráglovat Sokrata ve jménu veřejného blaha,
nebot kromě rouhání se bohům se také podílel na kažení mládeže...
Web: neuveden Mail: norbertsnv v doméně gmail.com
Myslím že za čias Sokrata sa vládcovia verejným blahom nejako veľmi nezaťažovali.
Web: neuveden Mail: schován
Sobectví je morálně nadřazené kolektivismu a altruismu. Život je příliš cenný, než abychom jej obětovali druhým. Ale samozřejmě nikdo nemáme právo žádat po druhých, aby žili pro nás. Přemýšlel jste někdy, proč si myslíte, že je altruismus správný? Na základě jakých faktů jste došel k tomuto názoru?
Web: neuveden Mail: schován
A jak jste na to přišel? Já bych řekl, že život je příliš cenný, abychom si jej jen sobecky užívali. Nejsem kolektivista, ale altruistata (ale ne vždy se tak chovám, nebudeme si lhát).
Jeslti je tohle základ libertarianských hodnot, tak se nedivím že je to spoustě lidí tak nesympatické.
Web: neuveden Mail: schován
Ale proč by měl člověk svůj život obětovat pro druhé?
Web: neuveden Mail: schován
A proč ne?
Web: neuveden Mail: schován
Být či nebýt - to je otázka.
Pokud je Vaší odpovědí první možnost, musíte jednat určitým způsobem, abyste svůj život mohl žít a dále rozvíjet. Nemůžete pít rtuť, skákat pod vlak nebo dát poslední zbytek Vašeho jídla úplnému cizinci, když umíráte hladem. Samozřejmě může být velmi prospěšné pomáhat přátelům/rodině a být vstřícný k cizím lidem (protože všichni vaši současní přátelé původně byli cizí lidé; vždy můžete potkat někoho zajímavého).
Web: neuveden Mail: schován
No spousta lidí obětovala pro druhé život. Bez některých byste tu asi vůbec nebyl, nebo žil jako untermensch na Sibiři. Proč bych vás jako sobeckého dezertéra měl označit za morálnějšího? (A podobně v ne tak extrémních příkladech). Nějak mi to furt není jasné.
Web: neuveden Mail: schován
K čemu člověku slouží morálka? Člověk, i když chce žít, je nadán svobodnou vůlí a není "naprogramovaný", aby věděl, který způsob jednání mu pomůže či uškodí. Morálka je soubor principů, které mu umožňují se rozhodovat. Nikdo nemůže žít bez morálky; ten, kdo popírá její význam, zpravidla skončí s něčím jako "budu si dělat, co se mi líbí." Naopak morálka, která člověku říká, aby se vzdával svých hodnot (altruismus), je špatná, protože není "návodem k životu," ale cestou ke smrti. Proto každý, kdo altruismus zastává, jej neustále porušuje, aby mohl žít a být alespoň trochu šťastný.

Pokud máte nějaké úspory a dítě Vám umírá na vážnou (ale léčitelnou) nemoc, jste-li egoista, zaplatíte mu za léky a doktora, protože je pro Vás Vaše dítě důležité. Jste-li naopak altruista, věnujete tyto peníze radši dětem v Africe a svoje dítě necháte zemřít. Sobectví a altruismus jsou protiklady, už z etymologie obou slov vyplývá, že sobectví znamená sledovat svůj zájem (sobě), kdežto altruismus znamená sledovat všechno jiné (alter = jiný).
Web: neuveden Mail: schován
No jako popisujete, že být altruista není jednoduché a může vás to něco stát. A? To je docela zřejmé. Celý život je cesta ke smrti. Moje hodnoty třeba jsou pomáhat druhým, to mi pak říká vaše morálka, že se jich mám vzdát.
Příklad s dítětem mi přijde prakticky prekroucený. Byt altruista nemusí znamenat obětovat úplně vše pro někoho na druhém konci světa. Je v pořádku mít seřazené priority podle toho jak jsou mi lidé blízcí.
Web: neuveden Mail: schován
Ale pokud máte seřazené priority podle toho, jak jsou Vám lidé blízcí, už jednáte sobecky, protože posuzujete, jakou důležití jsou tito lidé pro Vás. Altruismus je nezištné jednání; tedy takové, z něhož nemáte zisk, žádný prospěch. Čím víc toho obětujete, tím větší jste altruista - a ubožák.
Web: neuveden Mail: schován
Ok. Super, jsem ubožák když někomu pomůžu. Asi čas ukončit diskuzi. Hodně štěstí při přesvědčování lidí jak je libertariánatví úžasná myšlenka.
Web: neuveden Mail: vit.herman v doméně gmail.com
Musím se Vás zastat. Altruismus může i nemusí být na úkor samotného altruisty. Rozhoduje Váš pocit. Pokud pomáháte rád, vzdávám Vám hold a zasluhujete jedině úctu. Jsou ale lidé, kteří pomáhat nechtějí, avšak kteří tak činí proto, že se obávají toho, jak by vypadalo, kdyby nepomáhali. A takový člověk trpí, aniž by to pro něho mělo jakoukoli duchovní kompenzaci.

Zdejší přispívající mají občas velice podivný slovník. Tvrdím, že si toho buď nejsou vědomi (chybí znalost základní psychologie) nebo se chovají iracionálně (reálně před ostatními poškozují to, co chtějí prosazovat) nebo jim jde více o provokování, než o věc samotnou a nebo jsou autenticky chamtiví. Já osobně mezi těmito čtyřmi variantami nedokážu v anonymní diskuzi rozlišit.
Web: neuveden Mail: schován
No většinou fakt pomáhat nechci, ale myslím že pomáhat je správné, tak se občas přemůžu. :-)

S druhým odstavcem souhlasím. Z téhle diskuze mám podobný pocit.
Web: neuveden Mail: schován
Nikdy jsem neříkal, že je špatné někomu pomáhat; říkal jsem, že je špatné se pro ně obětovat.
Web: neuveden Mail: schován
No tak buď s vámi nesouhlasím, nebo si pod těmi pojmy představujete něco úplně jiného než já.

Jaký je mezi tím rozdíl?
Někomu pomoct znamená se vzdát něčeho svého čas/majetek/... ve prospěch někoho jiného. Jinak řečeno, něco obětovat.

Znovu se zeptám, všichni kdo např. bojovali a zemřeli za 2. sv. války a díky kterým tu teď vůbec můžete psát - to jsou Ti špatní ubožáci? A ti co utekli, schovali se, dezertovali, kolaborovali - to jsou ti morálně na výši? Opravdu to ani trochu nechápu a nechce se mi věřit, že byste si fakt něco takového myslel.
Rozhodně to pro libertariánství není dobrá reklama.
Web: neuveden Mail: schován
Myslím, že pravda je trochu mezi, částečně máme jinou představu o diskutovaných pojmech, ale u po ujasnění by mezi námi přetrvaly neshody. Je rozdíl mezi obchodem a obětí.
Při oběti se vzdávám něčeho, co je pro mě důležité, abych získal něco, co pro mě má menší cenu, nebo nezískal nic; příkladem budiž sebevražda či zasvěcení života službě lidem, jimiž pohrdáme či jsou nám lhostejní (Matka Tereza?).
Při obchodu se vzdávám něčeho, co je pro mě méně důležité, abych získal něco, co je pro mě důležité více; příkladem budiž pomoc rodině (je pro mě důležitější, aby rodiče ve stáří nežili na ulici, než nové auto), práce (vzdám se času, abych získal peníze), spoření (vzdám se peněz dnes, abych získal peníze zítra).
Ještě poznámka z hlediska praxeologie: Lidské jednání je sledování cílů. Ekonom tedy může říci, že člověk, který se obětuje, sleduje cíl, kterým je obětovat se, a tedy. To ale neznamená, že je to v jeho zájmu, protože tím činí vlastní život méně šťastný a v extrémnějších případech jej to může stát život.
Co se týče vojáků z 2. sv. války (na straně Spojenců), tak život je téměř nemožný ve státech založených na obětování (např. nacismus, fašismus), takže vítězství sil Osy by mělo katastrofální důsledky pro člověka v zatím svobodných USA/UK. Takový člověk by měl bojovat za svou svobodu; chce-li žít jako černý pasažér, tak i když v tom uspěje, stráví zbytek života při myšlence, že přežívá prostřednictvím druhých osob, vyhýbající se těm, jimž vděčí za svůj život (zrovna o tom více zde: https://youtu.be/9e7r3mARciQ ).
Web: neuveden Mail: schován
Díky na video kouknu až budu mít chvíli.

Úplně nechci teď řešit nějaké kontroverze kolem Matky Terezy, pokud je máte na mysli. Ale asi moc nerozumím. Když dám nějakému žebrákovi na ulici pár drobných, tak tím získám dobrý pocit, nebo cokoliv jiného, třeba půjdu po smrti do nebe (minimálně v to můžu věřit, jako Matka Tereza). Takže to mi zní, jakože vám chybí představivost o důvodech, proč může někdo něco takového dělat. Nedává smysl aby Matka Tereza pomáhala někomu, kdo je jí lhostejný, proč by to dělala? Řekl bych, že pokud někomu pomáhám, ukazuji naopak, že mi lhostejný není. Pokud někomu nepomáhám, tak mi očividně lhostejný je, resp. mám priority jinde.

Já myslím, že nemáte právo určovat, co je v čím zájmu. Může být v mém zájmu obětovat vše, dokonce třeba i cíleně nebýt šťastný a nakonec přijít o život, třeba proto že věřím v posmrtnou odměnu nebo v nějaký jiný "vyšší princip". Tipuju, že tímhle směrem míří kritika od de Sadeho, kterého jste zmiňoval.
Web: neuveden Mail: vit.herman v doméně gmail.com
Sobectví a altruismus jsou sémanticky protiklady, ale mohou dobře fungovat i komplementárně. Dokonce i altruistické obětování přináší dobré pocity jiného druhu. Já si nesmírně cením každého altruistického chování, pro které není jeho aktér nešťastný. Sám raději dělám to co rád dělám já sám. Ale každý, kdo to má třeba jinak je u mne nesmírně cenná bytost, pokud svůj altruismus neobrátí v nepřiměřenou kritiku a omezování mého chování...
Autor: JH (neregistrovaný) Čas: 2021-04-27 11:36:07 [↑]
Altruismus přece nemusí být nutně obětování života pro druhé. To může být obětování části svého pohodlí ve prospěch toho, že zlepším situaci druhého. Když někomu něco dáte, pomůžete mu, to snad neberete tak, že obětujete svůj život pro druhé.

Ptáte se, jak diskutující dospěl k názoru, že altruismus je dobrý. To by se pak člověk mohl třeba ptát, proč je dobrý princip neagrese.
Web: neuveden Mail: schován
Naprosto souhlasím.
Web: neuveden Mail: schován
Obecně je altruismus neutrální (ani dobrý ani špatný).
Dobrovolný altruismus je potenciálně dobrý, přináší užitek darujícímu i obdarovanému. V určitých případech je i dobrovolný altruismus částečně špatný. Jako příklad slouží Afrika, kde darováním produktů zabíjíte místní produkci.
Vynucený altruismus je špatný, vyžaduje násilí třetí osoby, "darující" nemá užitek.
Web: neuveden Mail: schován
To by se ptát nejen mohl, ale i měl. Pokud tvrdím, že je něco dobré, a chci to prosazovat, měl bych vědět, proč je to dobré.
Web: neuveden Mail: schován
No opravdu nevím proč by být altruista, někomu pomoct, nebo se obětovat mělo být nějaké morálně níž než jen starat se o sebe a srát na ostatní.
Web: neuveden Mail: schován
Odpověděl jsem Vám na to o vlákno výše
Web: neuveden Mail: VostalPetr v doméně seznam.cz
Taky bych s vámi až tak nesouhlasil,
jelikož příroda spíše hledí na zachování rodu, nežli jednotlivce,
proto jsme taky voblbováni pohlavním pudem,

ale jinak lze souhlasit, při tom neustále voblbujícím kolektivismu je ten výrok správný,
páč morálka není nic absolutního, takže lze obvyklé morální pindy votočit naopak,
a nakopat s tím kolektivistům prdel...

Takže "ideologicky" s vámi souhlasím !!!
Web: neuveden Mail: vit.herman v doméně gmail.com
Podle mého je blaho společnosti velmi důležité. Ale chtěl bych poprosit, zda bych o svém příspěvku k tomu blahu mohl zcela rozhodovat sám za sebe :-) Aby se ke mne stát nechoval jako ke zcela nezpůsobilému a nenutil mne k věcem nesmyslným. Slibuji, že se budu snažit dobře sloužit společnosti tím, co umím...
Web: neuveden Mail: norbertsnv v doméně gmail.com
Presvedčte väčšinu voličov že je výhodnejšie žiť bez pomoci štátu a bude po Vašom. Veď ani dnes ešte nie je štátna sociálna pomoc vo všetkých štátoch samozrejmosťou.
Web: neuveden Mail: vit.herman v doméně gmail.com
Ono to hodně závisí na důvěře ostatním lidem. Z nějakého důvodu se ale státu věří snáze. Podívejte se na projekty dobrovolných sbírek, kde lidi obdrží velmi vysoké částky. A to dokonce na projekty, kde to docela překvapuje. Vypadá to tedy, že lidé jsou fakt štědřejší, než stát. A teď si představte, že jim necháte navíc těch asi 65% daní, které jsou dnes přerozdělovány státem. Musím říct, že jsem hodně pro sociální pomoc. Když se tady bavím s někým, kdo mluví jen o tom, že je v pořádku chtít jen jachtu za miliardy, tak mi vadí, že dělá hodně špatnou reklamu svobodě.
Web: neuveden Mail: norbertsnv v doméně gmail.com
A teraz si Vy porovnajte tie "velmi vysoké částky" s rozpočtom sociálnej či zdravotných poisťovní a zrazu tie čiastky až také veľké nebudú.

To je zásadný omyl myslieť si že zrušením daní a odvodov nestúpnu nutné životné náklady. Akože teoreticky by ste možno mal nominálne príjem vo výške dnešnej superhrubej mzdy, ale nemal by ste zaplatené NIČ z toho čo dnes zabezpečuje štát: zdravotníctvo, dôchodok, školstvo, obranu/ochranu, pohyb mimo svoj pozemok atď.
Web: neuveden Mail: vit.herman v doméně gmail.com
Safra, to negativní hodnocení mě štve. Někdo Vás asi hodnotil negativně, a já kvůli tomu vůbec neviděl odpověď ;-)

No já nepsal o snížení životních nákladů, ale o svobodnější možnosti přerozdělení toho, čím mi někdo jiný dobrovolně zaplatil. Samozřejmě to vůbec náklady snížit nemusí. I když náklady na existenci státu a na něj navěšený korporativismus jsou pro obyčejné lidi s vysokou pravděpodobností opravdu enormní. Takže by nejspíše ke snížení životních nákladů průměrně skutečně došlo. Byť já k tomu dodávám, že je potřeba ohlídat si navíc i ekonomické dravce. To by se také ale dalo beze státu, což jsem si uvědomil opravdu teprve nedávno. Ale nejsem ani zcela proti státu za předpokladu podstatného posílení přímé demokracie...
Web: neuveden Mail: norbertsnv v doméně gmail.com
To sa dalo čakať že skalní ankapisti budú moje komentáre skrývať, mňa to neprekvapuje.

No písal ste že ľudiqa budú mať o 65% viac, tak ja opravujem Vaše tvrdenie, že síce budú mať nominálne viac, ale aj výrazne vyššie výdavky. A že či v priemere budú nižšie či vyššie to sa asi nezhodneme, navyše záleží aj na tom aké by boli na voľnom trhu mzdy a ceny. Proti úprave demokracie smerom viac ku priamej demokracii by som ani ja nenamietal, veď pri pporovnaní Švajčiarska s ČR či SR nevidno nevýhody švajčiarskeho systému.
Web: neuveden Mail: vit.herman v doméně gmail.com
Souhlasím s tím Švýcarskem, pro mne je silnou inspirací. Co se týká změny poměru výdajů PRŮMĚRNĚ, tak to byste musel být přesvědčen, že stát je efektivnější, než firmy na svobodném trhu. Uznávám, že stát je určitě schopen poskytovat služby, které jsou lacinější, než soukromé. Ale činí tak z daní, což Vám na druhé straně prodražuje soukromé služby. Můžete si být jist, že podnikatel jakoukoli vlastní daňovou zátěž přenese na zaměstnance nebo postupně na zákazníky. Buď zdražením nebo omezením dostupnosti zboží/služby. Daně minimálně doléhají na podnikatele. A když, tak jen tím, že ničí celá odvětví. Takže výsledkem danění není jen vyšší státní rozpočet, ale také dražší a méně dostupné soukromé služby. A politik pak může zvolat: "A, podívejte, jak to mají Ti soukromníci předražené. Musíme je tedy zdanit a pak Vám vyplatíme třeba více sociálních dávek". Jádro pudla je v tom, že na tom trhu si můžete přímo vybrat podle sebe. A i když nějaké služby by opravdu asi zdražily, tak mnohé další by se staly dostupnější. Už by se nebylo možné živit přehnaným úředničením, protože Ti bývalí úředníci by byli nuceni vykonávat přece jen smysluplnější práci.
Web: neuveden Mail: norbertsnv v doméně gmail.com
No to je otázka čo myslíte efektivitou. Lebo ja uznám že súkromný majiteľ ma v porovnaní s úradníkom väčšiu motiváciu šetriť na nákladoch, keďže náklady mu znižujú zisk. Lenže na druhej strane z rovnakého dôvodu má aj motiváciu zvyšovať cenu svojej služby. Kým ten štátny úradník z vyššej ceny zisk pre seba nemá.
Zase zabúdate na fakt že z daní sa platia rôzne služby. A na rozdiel od štátu ktorý zdaňuje zisk, súkromného poskytovateľa služby by nezaujímalo či ste v pluse.
Web: neuveden Mail: vit.herman v doméně gmail.com
Efektivitu definuji jako poměr užitek/cena. Jinak odlišuji přísně státní úředníky a státní zaměstnance (lékaře, sestry, učitele, hasiče). Ve smysluplných povoláních platí pravidlo, že Ti lidé skvěle pracují i za nesmyslně nízké mzdy. Kdežto podstatná většina úředníků nejen, že je zcela zbytečná, ale navíc vyloženě škodí. Třeba i nezáměrně. Ale jde o problém chybné motivace. Podle mého názoru by každý člověk měl mít maximální možnost vyvíjet činnost, která jemu vyhovuje a vidí v ní smysl (i kdyby měl jen na ulici rozdávat úsměvy) a radovat z užitku své práce ostatní. Ne, že to dělá jen kvůli zisku. Bohužel je potřeba lidi vyvést (sami to nějak nedokážou) z toho dnešního novodobého otrokářství, kde Vám na jedná straně svazuje ruce stát a na druhé straně psychologicky nerovné postavení zaměstnance a zaměstnavatele.
Web: neuveden Mail: norbertsnv v doméně gmail.com
Ako chcete takú efektivitu merať, keď podľa tu preferovanej rakúskej ekonomickej školy je úžitok subjektívny a interpersonálne neporovnateľný?
A na to aby mal každý možnosť venovať sa tomu čo ho baví by musel byť zavedený nepodmienený príjem, ktorý ankapisti nenávidia. V opačnom prípade to bude tak ako teraz, že iba menšina robí to čo ich naozaj baví.
Web: neuveden Mail: vit.herman v doméně gmail.com
Tak já rakouskou školu nijak nepreferuji před ostatními. Zajímají mne osobně především behavioristické myšlenky. Přestože rakouská škola tvrdí, že užitek je čistě interpersonální, tak já tvrdím že i užitek měřit lze kdykoli, pokud existuje pro člověka suplement, jehož hodnotu již měřit lze. Jo a jsem samozřejmě zastáncem experimentů s nepodmíněným příjmem. A s tím je jistě experimentovat i v kapitalismu na dobrovolné bázi, pokud se dost lidí na tom dohodne. Vede mne k tomu právě behavioristický výzkum toho, že pozitivní motivace je účinnější, než negativní. A mezi pozitivní motivace svoboda určitě patří. Nepodmíněný příjem mimo jiné znamená, že jako podnikatel se můžete také snáze rozloučit s člověkem, kterému se zdroj obživy obtížněji shání. Jako podnikatel bych také ihned po zavedení základního příjmu mohl o tuto částku snížit mzdy. To by mi zvedlo zisk, jehož podstatná část bude přerozdělována, ale nějakým způsobem rovnoměrně mezi společnost. Takže si nemůžu pomoci, ale vidím pozitiva jak pro příjemce, tak pro podnikatele. Nepodmíněný příjem nezatíží, pouze vyhlazuje extrémy. Riziko vidím pouze politické, kdy by nejspíš stále zůstávala snaha vše všelijak ohýbat, apod. Případný mišmaš by pak byl akorát daleko horší verzí toho, co existuje nyní. Z ekonomického hlediska by to také mohlo znamenat útlum. Lidé by možná nechtěli průměrně makat způsobem, kterým makají dnes. Ale to vůbec nemusí být na škodu, pokud pocit spokojenosti převáží nad finančními zisky...
Web: neuveden Mail: vit.herman v doméně gmail.com
...a už by Ti úředníci hlavně nemohli tak snadno škodit. Když jde o vlastní, člověk si tolik nedovolí. Odtud vyplývá, že cena státu je vysoká, a že musí být zaplacena. Někomu to tak samozřejmě vyhovuje. Ale ta cena nutně je vyšší.
Autor: Hellenka (neregistrovaný) Čas: 2021-04-27 11:47:11
No třeba mateřství je silně altruistické...pokud by matky byly čistě sobecké, tak tu nejsme....
Web: neuveden Mail: Hu85ha v doméně seznam.cz
Mně mateřství přijde dost sobecké. Způsobit to, že jiný tvor bude trpět, jen kvůli tomu, že mám chuť si udělat dítě, mi moc altruistické nepřijde.
Web: neuveden Mail: schován
To je ironie nebo to myslíte vážně? Seriozně se ptám, někdy fakt nevím.
Web: neuveden Mail: Hu85ha v doméně seznam.cz
Zrovna tohle bylo myšleno vážně.
Web: neuveden Mail: schován
Ok. V tom případě to jen moc nechápu. Je to docela v rozporu s mojí zkušeností. Když matka řeší dilema kariéra /dítě, a rozhodne se dát přednost jedné z možností, jak byste to ohodnotil na skále sobeckost/altruismus?
Web: neuveden Mail: Hu85ha v doméně seznam.cz
Takhle... Myšlenka vychází z toho, že jakýkoliv člověk bude v životě nějakým způsobem trpět (nebo že šance na to je tak velká, že je to téměř jisté, plus včetně toho, že děti budou mít další děti atd.. Tudíž utrpení vzniklé z tohoto činu je prakticky stoprocentní) a když si člověk pořídí dítě, tak se prakticky rozhodne pro to, že způsobí utrpení jiného člověka (možná i víc lidí, když tento člověk poté v životě způsobí utrpení i někomu jinému), i když žádné z těchto utrpení se dít nemusí, když se člověk rozhodne potomka nemít. A starání se o dítě je poté už jen snaha o zmírnění negativních dopadů vlastních činů. (Dá se namítnout, že člověk také zažívá pocity kladné, které dané utrpení vykompenzují, avšak zastánci této myšlenky namítají, že kdyby se člověku nabídla hodina té nejsilnější euforie, ale musel by projít 10 minutami toho nejhoršího utrpení, tak by odmítl).
Web: neuveden Mail: norbertsnv v doméně gmail.com
Takže riešením je nesebecky vymrieť???
Web: neuveden Mail: schován
Mám z toho podobný pocit :-D
Web: neuveden Mail: Hu85ha v doméně seznam.cz
Řešením je dál žít sobecky, jak je pro nás přirozené.
Web: neuveden Mail: schován
Ok.
Já si vybavuju, že jsme na téma sobectví vs. altruismus kdysi slyšel mluvit psychologa Františka Koukolíka. Nepamatuju si to úplně přesně, ale závěr co my z toho vyplynul byl, že samotné altruistické chování je motivování sobectvím - člověk pomáhá, aby mu v budoucnu také bylo pomoženo, když bude potřeba. Takový sobecký individualista může docela riskovat, že mu nikdo v nouzi nepomůže, nebo mu dokonce rád uškodí.
Web: neuveden Mail: schován
*mi vyplynul... Měl bych to po sobě číst
Web: neuveden Mail: Hu85ha v doméně seznam.cz
S tímto závěrem bych i souhlasil. Já sice vycházím spíše z filozofie Markýze de Sade, že vše, co člověk dělá, dělá ve skutečnosti jen ze svých sobeckých pohnutek (I když se jedná třeba i o dobrosrdečný akt, tak je proveden za účelem získání dobrého pocitu ze sebe sama, atp.). Ale závěr je víceméně stejný. (Což se prakticky shoduje i s premisou rakouské ekonomické školy, že člověk vždy maximalizuje vlastní užitek.)
Web: neuveden Mail: VostalPetr v doméně seznam.cz
Souhlas,
vždycky je bližšší košile než kabát,
ale co si budeme povídat, vždy je ideální aby se i druzí chovali dle našich představ,
a tím člověk maximalizuje vlastní užitek...

Takže von ten kolektivismus je postaven na tom samém co individualismus, jen je třeba přesvědčit či přinutit druhé, že je to dobro i pro ně...
Web: neuveden Mail: schován
Vlastně moc nechápu proč by mělo dítě nějak trpět. Jakože, pravděpodobně v životě trpět bude, ale proč by to měla být chyba matky kterou kvůli tomu označíte za sobeckou? Sorry, hlava mi to prostě nějak nebere.
Web: neuveden Mail: VostalPetr v doméně seznam.cz
Jistě, jistě,
příroda nás furt voblbuje svými pudy,
já bych v tom zas až tak moc altruismu neviděl...

Moc pěkně vo tom psal Schopenhauer v kapitole "Metafyzika lásky" viz Svět jako vůle a představa...
Web: neuveden Mail: vit.herman v doméně gmail.com
Nesouhlasím pouze s poslední větou:

Existují pouze jednotlivci

Mohu k tomu říct jen to, že společnost je pouhé označení pro skupinu lidí, kteří mezi sebou interagují. Bez pojmu společnost by jistě bylo možno se obejít. Ale bylo by to podobné, jakoby bychom třeba z matematiky vyškrtli operaci násobení, protože může být nahrazena sčítáním. Tedy jde to, ale není to praktické. A stejně tak se mnoho jevů daleko lépe studuje na společnosti.

Takže určitě nechci proti kolektivismu bojovat proto, že by existovali pouze jedinci, ale jedině proto, že zcela iracionálně vítězí špatně podložené přehnané ochranářství.
Web: neuveden Mail: schován
Uznávám, že "společnost" je pojem, který má své opodstatnění, a nenavrhuji jeho zrušení. Ale nesouhlasím s těmi, kteří vidí společnost jako primární a jednotlivce jen jako nějaký její nepodstatný kousek. Příčinou etatismu není jen iracionální strach, vliv má třeba i závist.
Web: neuveden Mail: vit.herman v doméně gmail.com
Pokud někdo tvrdí, že společnost je "primární", tak bych mu asi řekl, ať si své experimenty provádí na té společnosti, ale mne jako jednotlivce vynechá :-)
logo Urza.cz
kapky