Komunisté ano, nacisté ne? – Stoky Svobodného přístavu (Urza.cz); (S)toky myšlenek Svobodného přístavu (Urza.cz)

Přemýšleli jste někdy nad tím, proč jsou nacisté pronásledováni fízly za každý nesmysl, uniformované opice dělají v časných ranních hodinách domovní prohlídky v jejich bytech, ničí jejich věci a ubližují jim ve jménu potírání nebezpečné ideologie, zatímco komunisté, již vyznávají více či méně stejné hodnoty (liší se jen v tom, které skupiny lidí chtějí násilím perzekuovat více a které méně), nejen nejsou zakázané, ale dokonce sedí v parlamentu? Odpověď je celkem jednoduchá: Komunistů je prostě více; a buzerovat tak velkou skupinu lidí není jednoduché, protože by se mohli postavit na odpor. Daleko lepší je najít si podobnou ideologii, kterou vyznává pár zoufalců, jejichž společenská nebezpečnost je v současné době minimální, neboť je jich vážně málo, nicméně o to snadnější je dělat z nich terče, vykazovat činnost a tvářit se, že uniformované opice potřebujeme, protože nás před nimi chrání.

A jak se říká tomu principu, na základě kterého nacistickým dementům jejich hobby zakázali, zatímco těm komunistickým nikoliv? Inu, je to přece právo silnějšího; přesně to právo silnějšího, o kterém se mnozí obávají, že by zavládlo v anarchii. Háček je však v tom, že právo silnějšího platí i dnes, napříč různými společenskými zřízeními, liší se jen v tom, kdo je ten „silnější“; někde mezi křováky je to ten s většími svaly a kyjem, v kapitalismu nejlepší či nejbohatší podnikatel, ve feudalismu typicky ten s lepším původem, v demokracii je to holt miláček davů s nejvíce hlasy. Vždy a všude bude někdo silnější a jiný slabší, přičemž ten první mívá typicky více možností (což samozřejmě může být na úkor toho druhého, ale také nemusí); otázka je, podle čeho měříme onu „sílu“ – má být „silným“ ten, kdo nejlépe uspokojuje potřeby lidí, nebo největší populista?