Autor: Tardan Bizonov
Čas: 2019-09-23 00:00:02
LibDem? LibCap!
Liberální demokracii potřebujeme, protože je nutné hledět na práva menšin. To neregulovaný trh nedokáže, neboť hladově pase pouze po zisku a tak by docházelo k neustálé diskriminaci na základě rasy, vyznání či sexuální orientace. Opravdu?
Úplně stačí podívat se, jak se k menšinám chovají ty největší korporace. Kolik z nich co nejokatěji podpořilo např. nejrůznější průvody v rámci Pride month? Co třeba Gillette a jeho feministický antimarketing bojující proti toxické maskulinitě? Spojenectví Nike a hráče amerického fotbalu Colina Kaepernicka? Pravda je taková, že z prosté touhy po zisku budou firmy hájit libovolnou menšinu (což vytváří až nepříjemný efekt 'woke kapitalismu'), a odpůrci rovných práv menšin se, vyzbrojeni pouze svým spotřebitelským chováním, zdaleka nezmohou na takový odpor, jako když jim stačí vhodit lístek do urny.
Nemusí to být vždy zrovna autentické na pohled, pravda je ale taková, že z hlediska rovnosti svých zákazníků je průměrná firma řádově dál než průměrná vláda v sebeliberálnější demokracii, nehledě na to, že i kdyby jedna nebyla, druhá bude o to spíš.
Úplně stačí podívat se, jak se k menšinám chovají ty největší korporace. Kolik z nich co nejokatěji podpořilo např. nejrůznější průvody v rámci Pride month? Co třeba Gillette a jeho feministický antimarketing bojující proti toxické maskulinitě? Spojenectví Nike a hráče amerického fotbalu Colina Kaepernicka? Pravda je taková, že z prosté touhy po zisku budou firmy hájit libovolnou menšinu (což vytváří až nepříjemný efekt 'woke kapitalismu'), a odpůrci rovných práv menšin se, vyzbrojeni pouze svým spotřebitelským chováním, zdaleka nezmohou na takový odpor, jako když jim stačí vhodit lístek do urny.
Nemusí to být vždy zrovna autentické na pohled, pravda je ale taková, že z hlediska rovnosti svých zákazníků je průměrná firma řádově dál než průměrná vláda v sebeliberálnější demokracii, nehledě na to, že i kdyby jedna nebyla, druhá bude o to spíš.
Přečtení: 37258
Komentáře
Komentář 41779
before World War II, medical education in the United States was largely closed to Jewish students. That was the famous "quota system". I was familiar with that from Hungary. There were a few medical schools for blacks and women, but in the main they too were excluded from medicine. People don't like to remember these things. In many hotels up and down the East Coast there were signs at the reception desk" Jews not wanted here". I never saw a sign like that in Hungary. Although my grades were excellent, as a foreigner and a "Jew" I had slim prospects of being accepted for medical school.
The medical schools knew if an applicant was Jewish as members of the community inferred it from the last name. They didn't know what to make of my name. Szasz is a characteristically Hungarian name. My father was not born with it. His name was Schlesinger. Before graduating from the Gymnasium, he and his brother "Magyarized" their name. It was a part of shedding one's German-Jewish identity, like immigrants to America adopting anglicised names upon arriving at Ellis Island.
Because of my excellent academic record, I was tentatively accepted by several schools, pending a personal interview. Then I was asked; "What kind of a name is Szasz? Are you Jewish?," Then I was rejected. Although I did not think of myself as Jewish, I couldn't answer No.
- Takže to vypadá, že státní a soukromý sektor si nemají co vyčítat, pokud jde o jednání s menšinami. Společnost se mění, a projevuje se jak v státním, tak soukromém sektoru. Takže korporace podporují menšiny, protože dnes je kúl podporovat menšiny. Kdyby bylo kúl menšiny diskriminovat, budou je korporace diskriminovat nebo je aspoň nebudou podporovat.
Komentář 41852
Komentář 41863
- Jaký tržní mechanismus by vyrovnal tuto konkrétní historickou uvedenou situaci: americké lékařské fakulty nechtějí přijímat ke studiu Židy?
2. Fajn, že jste tady. Můžeme něco dořešit.
Napsal jste: Pomocí přístrojových metod (MR, spect, ct, eeg atd) byly zjištěny rozdíly jak ve funkci tak i ve struktuře některých částí mozku schizofreniků oproti běžné populaci, které se postupem choroby prohlubují.
Ptám se: Proč psychiatři Breivikovi neudělali snímek mozku, aby zjistili, zda schizofrenii má, nebo nemá? Proč si s ním místo toho dvacet hodin povídali?
Komentář 41780
Komentář 41781
1) "Každý má právo si diskriminovat koho chce. Pokud budu mít hospodu, do které nesmí černoši a je to ok"
a zároveň
2) "přesto bude vytvářen nátlak na to, aby se tak nedělo. Hospoda, která diskriminuje černochy si může mezi lidmi pokazit pověst a ztratit spoustu svých zákazníků."
??
Nápověda: Není, ale ty vůbec nerozumíš buď tomu, jak funguje logika, anebo co vlastně anarchokapitalisté tvrdí.
Komentář 41782
- 1. To ale předpokládáte společnost, které diskriminování černochů vadí. V jiné společnosti může hospoda takto zákazníky naopak získat. Tyto argumenty předpokládají, že menšina není tak malá, aby ztráta z diskriminace byla přijatelná. Dává naprostý smysl, pro požitek z diskriminování nenáviděné menšiny přijít o pár zákazníků.
Demokratické antidiskriminační zákony mají chránit SKUTEČNÉ menšiny. Odkdy jsou ženy MENŠINA, proboha? A ani gejové nejsou menšina, protože mají obrovskou podporu ve společnosti. Kdo je proti gejům, je proti liberálům; a za liberála za považuje většina lidí. Čili ty příklady jsou nesprávné.
Viz můj příklad ze Szaszova mládí. Židů bylo v USA tak málo, že se soukromým školám a hotelům zjevně vyplatilo je diskriminovat.
Komentář 41788
Komentář 41789
Komentář 41794
Komentář 41797
Komentář 41798
Komentář 41800
Komentář 41801
Komentář 41807
Komentář 41813
páč třeba i tu duchovní osvětu považuji také za dobroserství...
Komentář 41791
Komentář 41792
Komentář 41815
To ale předpokládáte společnost, které diskriminování černochů vadí. V jiné společnosti může hospoda takto zákazníky naopak získat.
Horší bude, když se to většinové mínění v té „jiné společnosti“ (podle Vás) prosadí demokraticky do zákonů. A to proto, protože trh bude mít vždy výjimky, zkrátka někdo zkusí něco udělat jinak, provozovatel vietnamské restaurace například bude preferovat vietnamskou menšinu, přestože nevietnamské většiny je víc a na ní by mohl více vydělat. A tak ti vietnamci, třebaže menšina na trhu, najdou možnosti, ve kterých je protistrana nebude diskriminovat. Kdežto demokraticky prosazený zákon proti nějaké menšině bude platit plošně a nebude z něj možná výjimka. A není to teorie, to se děje. Vezměte si třeba plošný zákaz pokrývky hlavy ve francouzských školách. To jen namátkou. (tržní řešení je lepší: každá škola si to řeší sama a také s tím jde sama s kůží na trh a to přeneseně i doslova).
Komentář 41819
- Když si automaticky představujete menšinu, kterou diskriminace vlastně neochuzuje, pak se diskriminace samozřejmě nejeví jako problém… Skutečně bychom ale v historii nenašli menšiny tak malé a slabé – například Židé – že jim diskriminace na trhu efektivně bránila v pursuit of happiness?
Diskriminace je zaměřena proti skupině, ne proti jedinci. Nikdo v demokracii nikomu nebrání neobsloužit, neošetřit, nepřijmout, nezaměstnat kohokoliv, jen to nesmí být kvůli jeho statusu. Diskriminace není nic dobrého, je to akt nenávisti a protispolečenský jev. Je pochopitelné, že je v demokracii potlačována.
Tím neobhajuju antidiskriminační legislativu v celém rozsahu. Souhlasím, že u hospod je lepší umožnit lidem vyložit karty na stůl, na druhou stranu umožnit v demokracii diskriminaci ve školách a nemocnicích mi přijde jako pořádná blbost. Každopádně zákony pomáhající jedinci, aby nebyl ochuzován kvůli statusu, kvůli příslušnosti ke skupině, nemůžu považovat za nemorální.
Komentář 41826
Komentář 41827
Komentář 41842
Komentář 41844
Between 1918 and the 1950s a number of private universities and medical schools in the United States introduced numerus clausus policies limiting admissions of students based on their religion or race to certain percentages within the college population.
Many minority groups were negatively impacted by these policies; one of the groups affected was Jewish applicants, whose admission to some New England- and New York City-area liberal arts colleges fell significantly between the late 1910s and the mid-1930s.
For instance, the admission to Harvard University during that period fell from 27.6% to 17.1% and in Columbia University from 32.7% to 14.6%. Corresponding quotas were introduced in the medical and dental schools resulting during the 1930s in the decline of Jewish students: e.g. in Cornell University School of Medicine from 40% in 1918–22 to 3.57% in 1940–41, in Boston University Medical School from 48.4% in 1929–30 to 12.5% in 1934–35. At Yale University, Dean Milton Winternitz's instructions to the admissions office regarding ethnic quotas were very specific: "Never admit more than five Jews, take only two Italian Catholics, and take no blacks at all."
During this period, a notable exception among U. S. medical schools was the medical school of Middlesex University, which had no quotas and many Jewish faculty members and students; school officials believed that antisemitism played a role in the school's failure to secure AMA accreditation.
zde: https://en.wikipedia.org/wiki/Numerus_clausus
- Z kontextu je zřejmé, že se nejednalo o státní nařízení.
Komentář 41847
Komentář 41850
Komentář 41859
Komentář 41856
Nebo ani Baťa nebyl soukromý podnikatel, protože podnikal ve státě, plnil jeho záměr a potřeboval licence?
Komentář 41860
Z imbecilních premis nemůže vylézt nic jiného, než imbecilní otázka.
Komentář 41862
Komentář 41872
Komentář 41888
Komentář 41817
Komentář 41820
Komentář 41841
Komentář 41845
Komentář 41848
Komentář 41861
"Ghettem" jsem označil stav, kdy si diskriminovaná menšina sama zřídí instituce, do kterých není připouštěna. Takže třeba diskriminovaní Židé by si mohli zřídit své obchody, školy, nemocnice, soudy, výzkumné ústavy, firmy, domovy důchodců atd. roztroušeně po celé zemi, tj. ne na jednom místě, a přesto dává smysl nazývat to ghetto. Jak jinak byste to nazval?
1. Tak jste přece argumentoval: že když je menšina ve většinových institucích odmítána, může si vybudovat své vlastní. Protiargument je, že si neustále představujete menšinu tak velkou, že je něčeho takového schopna. Lze si ale představit menšinu tak malou, že si takové plně funkční rozptýlené ghetto nedokáže vybudovat. A takové menšině pak většina brání v pursuit of happiness.
Komentář 41873
Komentář 41889
Komentář 41787
...................................................................
.....cokoliv co lidé chtějí a co je právě ted "moderní"
protože firmy se musí chovat naprosto stejně jako politici a trefit se do vkusu většiny společnosti, samozřejmě mohou existovat vyjímky jenž se orientují svou výrobou na nějakou menšinu, ale to je nakonec i v politice také...
Navíc i firmy mohou podobně jako politici vytvářet různé "modernosti"
protože používají reklamu k ovlivnování lidí...
Komentář 41808
Komentář 41811
..........................................................................
Jistě,
ale znáte snad nějakou politickou stranu, která má v programu že lidé se pod její vládou budou mít hůře ?
To je podobné jako nabízet rezavá auta a rozbité silnice,
každý (jak politik tak i podnikatel nabízí přece něco dobrého,
nikdo nenabízí nikdy nic špatného,
páč o špatné lidi nestojí)
To jestli to je dobré či špatné o tom pak rozhodne zákazník, případně volič...
Vona i ta politka je postavená na konkurenčním boji,
von někdo je třeba odpůrcem aut, tak si nikdy auto nekoupí a jinej je odpůrcem státu tak nejde k volbám,
samozřejmě je tady ovšem pak ta situace, že máme všichni povinně vládu,
ale o tom nebyla řeč, ta byla o tom, že i firma se může chovat jakkoliv uzná za vhodné, takže se klidně může chovat diskriminačně, když to bude právě moderní a pro ni výhodné...
Komentář 41816
2) Od zcela soukromého podnikatele si nemusím nic koupit a ničeho se tím nedopouštím. Od politiků si jejich jakoukoli dokonce i životu nebezpečnou nabídku (např. dálnici, která se "zkroutí" nebo nekvalitní zdravotní servis ohrožující zdraví) koupit musím (daně, ze kterých se dálnice stavějí a hradí státní zdravotní systém), a to dokonce i v případě, že takovou nabídku nekonzumuju (jezdím mimo dálnice nebo si potřebný zdravotní servis platím u soukromého lékaře), jinak se dopouštím "krádeže". V některých případech mi je (pod pohrůžkou násilí) nakázáno jeho službu konzumovat (povinná školní docházka). Politik dokonce od naprosté nemožnosti použít jinou alternativu, než je jeho monopolní mizerná nabídka (např. cesty), odvozuje mou povinnost svými "platbami" (daně) udržovat tu jeho mizernou nabídku. Nemám možnost odstranit ji neplacením z trhu. Všem je navíc bráněno konkurovat mu nabídkou lepší. Nanejvýš si mohu nějakým způsobem (jím určeným) stěžovat. Třeba žalobou na stát. Zase u něj - státního soudu. Je to stejné, jako bych žalobu za újmu způsobenou jedovatým chlebem firmy ODKOLEK podal firemnímu právníkovi firmy ODKOLEK. :-D
Vzhledem k tomu, že "hlasování peněženkou" považuju za nejlegitimnější způsob, kterým lze nejdokonaleji zajistit, která z nabídek na trhu zůstane a která bude odstraněna, mám za to, že byť je to nezákonné, je naprosto legitimní neplatit za politikovu paslužbu (krátit daně) i v případě, že jsem nucen politikovu nabídku z důvodu naprosté neexistence alternativy konzumovat - typicky přeprava sebe sama z domova do práce po jeho mizerných a mnohdy vyloženě nebezpečných zvlněných, děravých, věčně polouzavřených cestách.