Lze napsat centrální plán efektivnější než trh? – Stoky Svobodného přístavu (Urza.cz); (S)toky myšlenek Svobodného přístavu (Urza.cz)

Je to myslím i o tom, že pro dost lidí není efektivita jediným kritériem, které by dávali na první místo. Nebo se i nabízí otázka v jakéže činnosti chtějí, aby ta efektivita vlastně byla. Např. někdo může chtít efektivně danit bohatší a přerozdělit to, což nevím zda mu zajistí trh efektivněji :)

Pak je to i o tom, na jak vysoké úrovni centrální pkánování probíhá, bez ohledu zda v trhu nebo ve státních strukturách, bude asi těžší dělat centrální plán pro velké celky typu korporace nebo velký stát, asi lehčí pro celky typu malá firma, rodina, obec.

K tomu výběru jednoho plánu z mnoha: neplatí tam to, že těch poměrně přijatelných variant může být i výrazně víc než jen jedna?

Jo, užitek je interpersonálně neporovnatelný a subjektivní, takže to, co je pro jednoho velmi efektivní, může být pro druhého brutálně neefektivní. A i toto komplikuje centrální plán pro velké množství různorodých lidí.

Výběr jednoho plánu z mnoha: ano, pokud jediné kritérium bude vyšší efektivita (z hlediska zvoleného kritéria) než trh, pak těch správných řešení bude asi spousta. Ale těch nesprávných řešení bude nejspíš ještě řádově více.

Po centrálním plánovaní tady nikdo netouží. Pláčete na špatném hrobě.

Ses pasoval do role mluvčího všech co sem chodí nebo rovnou celého lidstva?

Ses pasoval do role mluvčího všech co sem chodí nebo rovnou celého lidstva?

Záleží co všechno si člověk představí pod tím "centrálním plánováním". Jestli jen tu jeho část, kterou už jsme odložili k ledu, nebo i tu, co jsme si zachovali i v rámci demokracie - tedy nějaká přes jedno centrum kolektivně odhlasovaná a prosazovaná pravidla chodu společnosti i ekonomiky.

Přesně tak. Někdy mám pocit, že se za centrální plánování zaměňuje za regulaci, při které k žádnému plánování nemusí docházet, přesto je regulace automaticky házena do stejného pytle s centrálním plánováním. Regulace je zřejmě nutnou, nikoli však postačující podmínkou pro centrální plánování.

Asi málokdo (ani tady bych si netroufl napsat „nikdo“) touží to deklarovaném centrálním plánování. Ale v realitě mezi absolutním centrálním plánováním (které tu nebylo 100% ani před 1989, protože člověk si mohl více či méně volit například co bude mít k obědu, co bude studovat apod.) a absolutním volným trhem (který tu rozhodně není) existuje mnoho stupňů šedi. V současnosti máme například centrálně plánované zdravotnictví (aspoň v základních obrysech), školství, měli jsme centrálně plánované řešení covidu apod. EU se snaží centrálně naplánovat nabíjecí konektor pro telefony a další elektroniku. To je jen pár příkladů, určitě by šlo pokračovat.

Podstatná jsou i tato někdy relativně malá rozhodnutí. Představte si dvě země, jedna začne s volným trhem a bude postupně přidávat regulace, čímž bude centrálně plánovat čím dál tím více. Druhá začne centrálně plánovaná ekonomika, ale postupně bude někdo jako Jakeš snižovat míru centrálního plánování. Pokud zůstane rétorika, dříve či později může nastat situace, kdy země deklarující se jako centrálně plánovaná bude mít centrálního plánování méně než země, která se deklaruje jako („až na výjimky“) tržní.

Já bych tedy hovořil spíše o úrovni regulace, než o centrálním plánovaní, které je pouze jedním z druhů (nebo součástí) regulace. Přijde mi, že namístě je spíše pohybovat se na ose volný trh na jedné straně - všechno zregulováno na straně druhé. Jak správně píšete, to co jsme považovali za centrální plánování před rokem 1989, se nachází někde na té pomyslné ose a nachází se jistě mnohem blíže absolutní regulaci, než volnému trhu. To, že něco toliko regulováno totiž neznamená, že je to nějak centrálně plánováno. Např. počet zdravotních pojišťoven, bank a mnoha jiných licencovaných subjektů je spíše regulován, než centrálně plánován.

O centrálním plánování lze hovořit např. v případě dopravní obslužnosti, kde dochází k centrálnímu zpracování plánů zajištění dopravní obslužnosti. Takže určitě se dají najít části ekonomiky, kde lze hovořit o centrálním plánování. A asi by bylo možné i měřit podíl takto centrálně plánované ekonomiky na ekonomice jako celku a z toho dovozovat různé závěry...

Kde vidíte principiální rozdíl mezi regulací a centrálním plánováním?

Regulace může něco omezit, aniž bychom to zároveň centrálně naplánovali. Typicky regulace ve formě licencování advokátů nijak neplánuje počty advokátů. Pouze stanovuje podmínky pro výkon advokacie. Není to tedy ani volnotržní ani centrálně plánované, je to jen regulované.

Ten spor regulace vs. plánování je z mého pohledu spíš jen názvoslovný než věcný, ale např. o té regulaci v podobě licencování advokátů by se dalo říct, že je součástí centrálního plánu na to, že advokáti mohou být pouze licencovaní a za jakých podmínek. Tedy ten plán se zde netýká kvantity, ale kvality advokátů.

Podle mě zde jsou právě věcné rozdíly mezi regulací a centrálním plánováním a nejde o jakýsi problém nějakého názvosloví.

Takovým přístupem, kdy začnete za plánování považovat prakticky jakoukoliv činnost, protože každá ovlivňuje kvantitu a/nebo kvalitu něčeho, zase činíte zbytečným slovo regulace, protože každá regulace by se pak mohla zahrnout pod centrální plánování. A to mi přijde jako nevhodný přístup, redukovat slovní zásobu, aby se lépe odpovídala Vaší ideologii.

Já jsem vlastně asi celkem OK s nakreslením nějaké hranice mezi centrálním plánováním a „jen“ regulací, i kdyby to měla být hranice čistě pocitově vymezená. (Pokud si nemyslíte, že tu hranici máte pocitovou, zajímalo by mě, jak byste ji nakreslil.) Ostatně i já asi používám oba tyto pojmy. Nicméně je IMHO dobré si uvědomit, že nejde o dva naprosto rozdílné koncepty, a co se vztahuje k jednomu, bude se dost možná vztahovat i ke druhému.

Souhlas. Nějaká ostrá hranice mezi regulací a centrálním plánováním asi nakreslit nepůjde.

Tak pokud tam někdo dokáže obecněji určit tu hranici, jak poznat, kde končí to centrální plánování, a pokračují už pouze ty regulace, tak aby tam byl patrný ten věcný rozdíl mezi nimi, tak za sebe mi příjde dobré užít dvě rozdílná slova v takovémto případě, kde by to dávalo smysl.

...když to ještě doplním, tak krom toho, že se asi shodneme v nemožnosti najít jasnou hranici mezi regukací a plánováním, tak by byla divná představa existence regulací, které vznikají bez nějakého plánu či vize, co se jimi má vlastně docílit.
Jediný problém může být v tom, že pojem "centrální plánování" dostalo mezi lidmi negativní příchuť, takže se tomuto pojmenování regulátoři spíše vyhýbají, nebo ho užívají výčtově jen pro pojmenování minulých regulací které už neplatí, ale už ne pro ty současné.

Jo, místo jednoho velkého centrálního plánu tu máme tuny malých regulací, které stále narůstají. Jednou můžeme dojít do bodu, kdy bude rozdíl hlavně v rétorice.

Pořád mi to přijde věc míry. Právníci mají část svého fungování centrálně naplánované zákonem (regulací).

Paráda,díky za inspiraci k zamyšlení.