Může být matematika zábavná? – Stoky Svobodného přístavu (Urza.cz); (S)toky myšlenek Svobodného přístavu (Urza.cz)

Mně spíš celý ty léta chyběla odpověď PROČ. Doteď nevím, proč jsem derivovala, proč jsem řešila logaritmy, funkce.. To bylo pro mě největší peklo - že vynakládám čas na něco, co stejně dříve či později zapomenu, protože když něčemu nerozumim, můj mozek to po čase prostě zakope.

Odpovědí mathmagorů je, že se tím rozvíjí abstraktní a logické myšlení. Problém je, že pokud někdo nepochopí podstatu dané matematické operace a jen aplikuje naučený postup, nic z toho se neděje. Zároveň se domnívám, že obojí se dá rozvíjet podstatně příjemnějšími a tím pádem efektivnějšími způsoby, případně něčím, co převážná část studentů v budoucím životě alespoň párkrát uplatní. Derivace resp. logaritmy a určitě některé funkce (opravdu široký pojem) do množiny obecně uplatnitelných dovedností opravdu nepatří. Jsou to dovednosti vysoce specializované. Pokud student SŠ (VŠ bych do toho netahal, to je věc individuální volby) musí čtyři roky studovat a maturovat z něčeho o čem dopředu ví, že se s tím už nikdy nesetká, nikdy to nebude potřebovat, je to obrovské plýtvání státními (našimi) prostředky. Mimochodem by mě zajímalo, kde jsou ti řešiči matematických úloh z článku. Já naopak vídám a poslouchám spousty studentů, které podobné požadavky vedly na pokraj psych. zhroucení kvůli něčemu, co pro ně je a bude zcela neužitečné. Článek mi přijde jako opětovná donchuanská obhajoba neobhajitelného. Vyšší matematika patří na technické vysoké školy u jejichž absolventů lze očekávat její pozdější praktické uplatnění.

Však ta vyšší matematika se učí téměř výhradně na technických VŠ (pak taky přírodovědných, jako je MatFyz).

Diferenciální počet nevnímáte jako vyšší matematiku? Kolik procent populace tomu musí nerozumět, aby to pro vás už byla vyšší matematika?

Já z těch logaritmů propadla v kvintě tím způsobem, že učitel se nemohl rozhodnout co mi dát na vysvědčení za známku (z velkých písemek jsem měla trojky, z desetiminutovek pětky), tak to vyřešil tak, že mě postavil před třídu, napsal příklad na tabuli a řekl, že pokud ho nevypočítám, tak propadnu. Začla jsem se třást a vybrala si špatný postup a on mě poslal do hajzlu. Reparát jsem udělala, ale od tý doby mě stále propadnutím strašil. V oktávě jsem se dostala na VŠ už v únoru, on se to dozvěděl a pustil se do mě, byla jsem pořád zkoušená (to už byly fakt derivační haluze) a furt se mi posmíval, že mě nechá znovu propadnout, timpádem mě nepustil k maturitě a pak mi bude to moje přijetí na vejšku k hovnu. Dodnes mám o tom psychopatovi tak jednou do měsíce noční můry.