Nacislám – Stoky Svobodného přístavu (Urza.cz); (S)toky myšlenek Svobodného přístavu (Urza.cz)

Věčné přirovnávání islámu k nacismu a muslimů k nacistům patří mezi nejoblíbenější islamobijecké argumenty; ne že by takové přirovnání v určitých speciálních situacích nedávalo smysl, některými z chytřejších bojovníků proti islámu je používáno vesměs smysluplně, leč v drtivé většině případů se nejedná o více než tupé papouškování těchto názorů těmi hloupějšími, kteří se nezmohou na nic než přepisování naprosto náhodných textů tím způsobem, že v něm prostě jen nahrazují výskyty odpovídajících slov, na což by se za půl odpoledne dal napsat i software, jenž by to zvládal automaticky, přičemž výstup by byl přibližně stejně stupidní. V čem tedy podobná přirovnání selhávají?

V první řadě, ačkoliv má islám s nacismem některé společné rysy, má i řadu znaků zcela odlišných; hlavní rozdíl spočívá především v tom, že zatímco nacismus je ideologie velmi mladá a konkrétní, islám není nic než jeden velký bordel, velké stovky let staré náboženství, jež má bezpočet výkladů a svatou knihu se spoustou překladů (z toho šest „hlavních“ a mraky dalších). Islám má reálně celou řadu různých proudů (od agresivně totalitních salafistů až po benevolentně frivolní súfisty), což nacismus prostě nemá; z toho důvodu je kupříkladu zcela absurdní přirovnávat „umírněné muslimy“ k „umírněným nacistům“ (neboť reálně neexistovaly žádné nacistické proudy hlásající něco diametrálně odlišného od učení samotného Hitlera; kdyby existovaly, pak takové srovnání smysl má).

Krom toho i v případech, v nichž přirovnání smysl dává, z něj leckdy plynou ohavnosti; typicky se to týká situací, kdy se někdo snaží prosadit zákaz islámu argumentací, že nacismus je také zakázaný. Problém zde spočívá v prvé řadě v tom, že zakazovat totalitní ideologii je samo o sobě totalitní praktikou; totalitě se prostě nelze bránit totalitou (tedy ani nacismus by neměl být zakázaný). Obětujeme-li svobodu slova, projevu, tisku či vyznání, sami se tím stáváme těmi, které chceme zakazovat! Argumentace, že zákazy totalit samy o sobě totalitními praktikami nejsou, je zcela absurdní; neexistuje totiž žádné objektivní měřítko, jak určit, co má být zakázané, ergo musí existovat někdo, kdo o tom rozhodne – a právě v tom ona totalita spočívá.

Rozhodně netvrdím, že srovnávat nacismus a islám musí být za všech okolností vždy špatně; například politický wahhábismus se nacismu vskutku podobá. Nelze ale šmahem za všech okolností bez rozmyslu tvrdit, že jde o jednu a tutéž věc, neboť to prostě a jednoduše není pravda; rozdíly jsou někdy zanedbatelné, jindy obrovské, takže před přirovnáváním jednoho k druhému je vhodné se zamyslet, co má být výsledkem a zda zrovna v této oblasti nepostrádá ono srovnání veškerý smysl. Prosím, nezavírejme ve jménu fanatismu oči před logikou.